SOV - Hodnosti - DRRA [1922-1935]

nevim jestli to muze byt nejak k uzitku, ale mam v bookmarcich tuto stranku



http://rkka.ru/uniform/terms/zvania.htm

Jiří Fidler překládá "komandir korpusa" jako "sborový velitel". Pokud si dobře pamatuji, tak proto, aby se odlišila hodnost (sborový velitel) od funkce (velitel sboru).



forum.valka.cz



Jen upozorňuji. V téhle problematice se zase tak moc neorientuji.

Re: RoBoT: V této době (do 1935) v DRRA nebyly hodnosti, tak jak je známě z pozdější doby. V podstatě pojmenovávali funkci. Jedinou vyjímkou byli velitelé zvláštních nebo samostatných jednotek. Ti tabulkově odpovídali hodnosti o jeden stupeň vyšší (alespoň dle O.V.Charitonova).

Myslím že k normálním hodnostem se vrátili až někdy v roce 1940/41. Samozřejmě i zde zasáhla obliba zkratek takže běžně se zkracovalo (a uvádělo i v textu) třeba "kombrig" tedy velitel brigády a další bylo to myslím od velitele armády (komarm) až po kombat, tedy na úroveň praporu, myslím že níž ani výš zkratky nešly (je je aspoň nepotkal) v Adminově odkazu jsou v tabulce uvedeny právě ty zkratky.

Jak řikám, neorientuji se v tom natolik, abych mohl na dané téma diskutovat. Jen upozorňuji. Možná by stálo zato to s JF prokonzultovat. Přeci jen o ruských/sovětských důstojnících a generálech již něco publikoval

U sovětských vojenských hodností je třeba rozlišit tři období - do 1935, 1935-1940 a od 1940. Poslední období se týká standardních generálských hodností. První období je zobrazeno v tabulce na začátku a zde nejde o označení hodnosti, ale funkce. Takže překlad "velitel sboru" a další je víceméně v pořádku. Pouze pro období 1935-1940 je třeba překládat hodnost stylem "velitel JAKÝ", neboť funkce se překládá stylem "velitel ČEHO". Takže hodnosti jsou standardně ve formě:
- brigádní X
- divizní X
- sborový X
- armádní X.
Ono X je proměnlivé, byl to:
- velitel
- komisař
- technik
- lékař
- veterinář
- intendant
- právník / auditor.
U válečného námořnictva to bylo ještě složitější, tam využili starou předcísařskou tradici a termín převzatý on Nizozemců - "flagman". To byl v originále každý velitel, jenž měl nárok na vlastní vlajku, ale stál v hierarchii o něco níže, než admirál. Tedy něco jako anglický "commodore". Proto jsem se také rozhodl ony názvy hodností překládat jako (v závorce ekvivalent pozemáků):
- komodor loďstva 1. stupně (armádní velitel)
- komodor loďstva 2. stupně (sborový velitel)
- komodor 1. stupně (divizní velitel)
- komodor 2. stupně (brigádní velitel).


Takže shrnuji, před rokem 1935 jde o názvy zastávaných funkcí a správný překlad je "velitel brigády", tedy tak, jak je v tabulce uvedeno. V letech 1935-1940 je třeba onoho "kombriga" překládat jako "brigádního velitele", jenž většinou velel divizi.

Ještě k oné "nesourodosti".
Sověti v oné době výrazně rozlišovali funkci "velitele" a "velícího". Velitel byl až po, jejich terminologií, vyšší operační svazek, tedy sbor - mohl rozhodovat relativně samostatně. "Velící" byl při svém rozhodování omezen diskusním klubem, zvaným vojenská rada, ve kterém se mu do rozhodování pletli blbečkové pověření a prověření stranickým načalstvem. Většinou to také podle toho dopadalo - viz zkušenosti občanské války, kde velitelé frontů a armád občas ani neveleli, když měli vedle sebe nějaké agilní stranické hovado typu Stalina či Vorošilova. Samozřejmě, že velitel sboru měl vedle sebe (někdy s Naganem za sebou) komisaře v černém kožáku, ale většinou velel on. Na úrovni armády a frontu se nevelelo, tam se kolektivně rozhodovalo - proto tam nebyl komandir, ale komandujuščij.
Myslím, že tyto nuance není třeba do češtiny zavádět, a že stačí užívat standardizovaného pojmu "velitel".

Re: jirka vrba - pokud budeme přesně překládat Glavnokomandujuščij, bude to Hlavní velící a to velící i z hlediska rozhodovacích pravomocí.
Omezení doby platnosti této hodnosti jsem doplnil do poznámky.