Nejvýznamnější funkce: (maximálně tři) Most Important Appointments: (up to three)
- kapitán ponorek rakousko-uherského námořnictva U-10 a U-29
- Captain of the submarines of the Austro-Hungarian Navy U-10 and U-29
Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three)
- ponorkový kapitán rakousko-uherského námořnictva českého původu - potopil tři lodě o výtlaku 14,784 ton a jednu loď o výtlaku 7,350 ton poškodil - v roce 1905 absolvoval Námořní akademii ve Fiume
- submarine captain of the Austro-Hungarian Navy of Czech origin - sank three ships with a displacement of 14,784 tons and damaged one ship with a displacement of 7,350 tons - in 1905 he graduated from the Naval Academy in Fiume
Přestože se narodil v chorvatské Pule, byl Leo Prášil původem Čech. Jeho otec, který pocházel z Poběžovic na Domažlicku, zde totiž sloužil jako vrchní strojmistr I. třídy. Už od dětství měl tak Leo blízko nejen k moři, ale i k rakousko-uherskému námořnictvu.
Než se v roce 1912 poprvé seznámil s ponorkami, prošel službou na hladinových lodích. Pak absolvoval výcvik na ponorkách U-5 a U-6. Přesto se však celý první rok války na ponorku nedostal. Teprve 16. září 1915 převzal malou pobřežní ponorku U-10, se kterou brázdil vody severního Jadranu.
Průzkumné a strážní plavby u italského pobřeží mezi přístavy Ancona, Pesaro a Rimini pro rakousko-uherské ponorkáře příliš příležitostí vystřelit neskýtala. Není proto divu, že si Prášil musel na své zásahy počkat až na začátek roku 1917, kdy byla zařazena do služby nová ponorka U-29. Poprvé se s ní Prášil vydal přes silně chráněnou Otrantskou úžinu již v polovině února roku 1917. První zářez na periskopu si však připsal až při své druhé plavbě do Středomoří, kdy mezi 4. až 19. dubnem 1917 potopil britské parníky Dalton a Mashobra.
Za zajetí kapitána druhé z lodí obdržel Vojenský záslužný kříž. Jeden ze sedmi vojenských řádů a medailí, kterými byl během své služby dekorován. Další dva parníky potopil při své třetí výpravě.
Svou bojovou činnost ukončil Prášil 14. srpna 1918. Počítalo se s ním do budoucna pro některou z rozestavěných oceánských ponorek, ale k tomu však již nedošlo. Konec války a zhroucení monarchie v říjnu roku 1918 znamenal pro Prášila i konec námořnické kariéry. Na rozdíl od svých kolegů, bývalých velitelů rakouských ponorek, se Leo Prášil na moře už nikdy nevrátil. Už 29. dubna 1924 v Rakousku umírá.
Ponorka U-29, na ktorej Leo Prášil dosiahol najväčšie úspechy. Na palube ponorky je cca 10 mužov, čo vyzerá (vzhľadom na rozmery ponorky) ako celá posádka. Opak je pravdou. Posádku tvorilo 23 mužov! Kde sa do nej pomestili je pre mňa záhadou.
