Cieszyn - Gora zamkowa

hrad, zámek
     
Název:
Name:
Cieszyn Cieszyn
Další názvy:
Other Names:
Cieszyn - Gora zamkowa
Typ:
Style:
částečná zřícenina hradu, zámek fragmentarly ruin of castle, palace
Stav:
Condition:
dobře patrné zbytky, i celé zachovalé budovy good seeable relicts as well as building in good conditions
Přístupnost:
Accessibility:
částečně volně přístupný, platný vstup v otvíracích hodinách some parts have free entry, some parts have payment entry in opening hours
Obec:
Municipality:
Cieszyn Cieszyn
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
49°45′05″N 18°37′34″E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
1155
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
- -
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
www.zamkiobronne.pl
http://www.zamki.pl/?idzamku=cieszyn
https://www.facebook.com/ZamekCieszyn
http://www.zamekcieszyn.pl/
http://www.hrady.cz/?OID=3932
http://pl.wikipedia.org/wiki/Zamek_w_Cieszynie
Tištěné zdroje:
Printed sources:
Makowski, M. Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku : Szlacheckie siedziby na Ślasku Cieszyńskim. Regio, Český Těšín, 2005. ISBN 80-239-6051-2.

Cieszyn - Gora zamkowa - Pohled na střed hradu a také asi na dvě nejdůležitější stavby - Piastowskou věž a rotundu.

Pohled na střed hradu a také asi na dvě nejdůležitější stavby - Piastowskou věž a rotundu.
Cieszyn - Gora zamkowa - informační tabule

informační tabule
URL : https://www.valka.cz/Cieszyn-Gora-zamkowa-t77241#284340 Verze : 0
Piastowská věž


Založena ve 14. století na podstavci s delkou 9,04 m. Ve století 15ctém byla ozdobena ozdobnými prvky Těšínských Piastowců a přistavěna cihlami. Když byl hrad skoro celý zničen v 19. stol. Byla věž využita při výstavbě romantického zámeckého parku. Věž slouží jako rozhledna a je z ní výhled do širokého okolí. Zůstala zachována jako jediná s původních 4 věží. Z období stavebního boomu za těšínských piastovských knížat Kazimíra I. a Přemysla I. Nošaka, pochází plastika na erbovním štítu s piastovskou orlicí vyobrazená na obrázku níže.


Více fotografií zde.


Literatura:
Makowski, M. Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku : Szlacheckie siedziby na Ślasku Cieszyńskim. Regio, Český Těšín, 2005. ISBN 80-239-6051-2.
Prokop, A. 1904 : Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung. Band I-IV. Wien 1904.
Zdroj:
Vlastní návštěva, foto vlastní.
Cieszyn - Gora zamkowa - Přejato s: Prokop, A. 1904 : Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung. Band I-IV. Wien 1904.

Přejato s: Prokop, A. 1904 : Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung. Band I-IV. Wien 1904.
URL : https://www.valka.cz/Cieszyn-Gora-zamkowa-t77241#284389 Verze : 0
Rotunda sv. Mikuláše


V pozdějším období (osobně typuji hl. renesance) stavebně upravena. Navíc ve středověku v pozdějším období její existence byla asi její výška "snížena" navýšením okolního terenu (poblíž se nachází pozůstatky brány a věž kruhového tvaru. Vznikla v polovině 11. století a jedná se o jednu z nejstarších církevních staveb na území dnešního Polska. (Polsko bylo totiž oproti Českým zemím christiánizováno později). Tím se se tehdy ještě hradiště stalo střediskem náboženského života. Rotunda je jak je pro sloh románský masivní, postavená z tesaného vápencového kamene, palatiem pak byla propojena s dvorem kastelána. To mimojiné umožňovalo, využití jejího obranného charakteru.


Více fotografií zde.


Rotunda byla zvláště v poslední době podrobena několika sezónám archeologických výzkumů. Zpracování výsledků z nich, stejně tak jako i ze starších výzkumů a k tomu zpracování ostatních historických aj. zdrojů, vedlo ke zpracování rozsáhlé odborné monografie na tento témat. Kniha, která je napsaná v polštině, má rovněž rozsáhlé anglické resumé.


Kniha byla zdarma uvolněna ke stažení zde:
muzeumcieszyn.pl


Literatura:
Makowski, M. Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku : Szlacheckie siedziby na Ślasku Cieszyńskim. Regio, Český Těšín, 2005. ISBN 80-239-6051-2.
Zdroj:
Vlastní návštěva, foto vlastní.
Cieszyn - Gora zamkowa - Rotunda, kamená zídka v popředí je pozůstatek opevnění.

Rotunda, kamená zídka v popředí je pozůstatek opevnění.
URL : https://www.valka.cz/Cieszyn-Gora-zamkowa-t77241#284390 Verze : 1
Hrad stojí v polské části města Těšína nad řekou Olší, v těsné blízkosti státních hranic. Nedaleko se nachází hradiště Chotěbuz-Podobora - hrad zřejmě toto hradiště nahradil. Z původního hradu se mnoho nedochovalo. I přesto se tu však najde původně románská rotunda avšak s dílčími stavebními zásahy. Dále gotická Piastowská věž, její vrchol je již však mnohem mladší, zároveň slouží jako rozhledna. Mimo toho jsou zde odkryty některé pozůstatky opevnění a staveb. Dále je zde pak novější část - zámek.
Osídlení lokality spadá již do 2. stol. př. n. l., ale až na přelomu 9. a 10. století zde bylo vybudováno slovanské hradiště. To bylo chráněno jen dřevěnými palisádami a zemními valy. Důležitost postupně narůstala s tím jak se stal strážnicí na jižní hranici mladého polského státu za krále Boleslava I. Chrabrého. Byl také důležitým administrativním centrem za prvních Piastovců, kdy bylo sídlem kastelána. První písemnou zmínku máme z roku 1155 a to z buly papeže Hadriána IV.
Rotunda (viz níže) vznikla v polovině století 11. Hradiště tak získalo i charakter náboženského centra.
Když bylo Polsko děleno roku 1138 na jednotlivé úděly připadl Těšín Vladislavovi II. synovi Boleslava III. Křivoústého. Když se pak Slezsko dále dělilo na jednotlivá knížectví, došlo k dalším rozsáhlým stavebním pracem na zámecké hoře. Velký význam měli na výstavbě hradu potomci Meška I., který položil základy piastovského těšínského knížectví - jeho syn Kazimír I. a vnuk Přemysl I. Nošak, ti dali vystavět rozhodně ne levnou a nenáročnou gotickou rezidenci, na jejít realizaci se podíleli významní stavitelé a sochaři z jiných dvorů. Mezi nimi byli např. i žáci Petra Parléře. Z této doby se také zachovaly erbovní štíty s piastovskými orlicemi na Piastovské věži (viz níže). Dále se taky zachovaly zbytky dlažby knížete Přemysla s piastovským erbem a nápisem "Premislaus Dei Gratia Dux Tessinensis".


Více fotografií zde.



Literatura:
Makowski, M. Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku : Szlacheckie siedziby na Ślasku Cieszyńskim. Regio, Český Těšín, 2005. ISBN 80-239-6051-2.
Zdroj:
Návštěva vlastní, foto vlastní.


Zdroj obrázku:
(1) Prokop, A. 1904 : Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung. Band I-IV. Wien 1904. s. 267.
(2)Prokop, A. 1904 : Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung. Band I-IV. Wien 1904.
(3,4)SLÁMA, F. 1886, Vlastenecké putování po Slezsku.
Cieszyn - Gora zamkowa - Město a hrad Těšín v 17. století.

Město a hrad Těšín v 17. století.
Cieszyn - Gora zamkowa - Hrad a podhradí.

Hrad a podhradí.
Cieszyn - Gora zamkowa - Vyobrazení hradu ze zámkem někdy v 19. století.

Vyobrazení hradu ze zámkem někdy v 19. století.
Cieszyn - Gora zamkowa - Město a hrad Těšín na vyobrazení z roku 1640.

Město a hrad Těšín na vyobrazení z roku 1640.
URL : https://www.valka.cz/Cieszyn-Gora-zamkowa-t77241#297539 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více