General-lejtenant Jevgenij-Ljudovit K. Miller - velitel bělogvardějské Armády Severní oblasti
(1867 – 1937)
– narozen 25. září 1867 v Dvinsku v rodině důstojníka
– 1886 – absolvoval Nikolajevské jezdecké učiliště
– 1892 – ukončil Nikolajevskou akademii generálního štábu, velel pluku husarů
– 1893 – náčelník štábu Karské pevnosti, poté převeden do důstojnických záloh
– 1897 – zařazen do záloh Generálního štábu
– 1898 – vojenským atašé v Bruselu a v Haagu
– 1901 – vojenským atašé v Římě
- 1907 – velitelem 7. husarského běloruského pluku
– 1909 – vrchním vojenským ubytovatelem husarů při Generálním štábu
– 1910 – náčelníkem Nikolajevského jízdního učiliště
– 1912 – náčelníkem štábu Moskevského vojenského okruhu
– 1914 – 1916 - za první světové války náčelníkem štábu 5. armády a 18. armády
– 1917
– 7. dubna – uvězněn revolučními vojáky, po propuštění zástupcem Prozatímní vlády při italské vojenské misi
– říjen – po bolševickém puči odsouzen k trestu smrti, ukryl se na italském velvyslanectví v Petrohradě
– 1918 – listopad – spolu s diplomatickým sborem opustil Petrohrad a odjel na sever Ruska pod ochranu
britských intervenčních vojsk
– 1919
– 13. ledna – prohlásil se generálním guvernérem tzv. Severní oblasti
– květen – admirálem Kolčakem pověřen velením bělogvardějské Armády severní oblasti
- 3. září - Rudá armáda zahájila ofenzívu proti sboru generála Millera
– 1920
– 10. únor - ministr války a zahraničí, zástupce předsedy vlády Severní oblasti
- 18. únor - po zdrcující porážce a evakuaci britských vojsk se přesunul se svým štábem na ledoborci „Minin“
z Murmanska do Norska
– 18. květen – zplnomocněným zástupcem generála P. N. Wrangela v Paříži
– 1922 – duben – náčelník štábu Wrangelovy armády v Turecku
– 1925 – zástupce předsedy Ruského vševojskového svazu (ROVS)
– 1930 – předseda Ruského vševojskového svazu (ROVS)
– 1936 – 22. září – unesen sovětskou rozvědkou z Paříže do Le Havru a na parníku „Marija Uljanova“ dopraven
do Leningradu
– zemřel v moskevském ústředí NKVD v Ljubljance 11. května 1937
(1867 – 1937)
– narozen 25. září 1867 v Dvinsku v rodině důstojníka
– 1886 – absolvoval Nikolajevské jezdecké učiliště
– 1892 – ukončil Nikolajevskou akademii generálního štábu, velel pluku husarů
– 1893 – náčelník štábu Karské pevnosti, poté převeden do důstojnických záloh
– 1897 – zařazen do záloh Generálního štábu
– 1898 – vojenským atašé v Bruselu a v Haagu
– 1901 – vojenským atašé v Římě
- 1907 – velitelem 7. husarského běloruského pluku
– 1909 – vrchním vojenským ubytovatelem husarů při Generálním štábu
– 1910 – náčelníkem Nikolajevského jízdního učiliště
– 1912 – náčelníkem štábu Moskevského vojenského okruhu
– 1914 – 1916 - za první světové války náčelníkem štábu 5. armády a 18. armády
– 1917
– 7. dubna – uvězněn revolučními vojáky, po propuštění zástupcem Prozatímní vlády při italské vojenské misi
– říjen – po bolševickém puči odsouzen k trestu smrti, ukryl se na italském velvyslanectví v Petrohradě
– 1918 – listopad – spolu s diplomatickým sborem opustil Petrohrad a odjel na sever Ruska pod ochranu
britských intervenčních vojsk
– 1919
– 13. ledna – prohlásil se generálním guvernérem tzv. Severní oblasti
– květen – admirálem Kolčakem pověřen velením bělogvardějské Armády severní oblasti
- 3. září - Rudá armáda zahájila ofenzívu proti sboru generála Millera
– 1920
– 10. únor - ministr války a zahraničí, zástupce předsedy vlády Severní oblasti
- 18. únor - po zdrcující porážce a evakuaci britských vojsk se přesunul se svým štábem na ledoborci „Minin“
z Murmanska do Norska
– 18. květen – zplnomocněným zástupcem generála P. N. Wrangela v Paříži
– 1922 – duben – náčelník štábu Wrangelovy armády v Turecku
– 1925 – zástupce předsedy Ruského vševojskového svazu (ROVS)
– 1930 – předseda Ruského vševojskového svazu (ROVS)
– 1936 – 22. září – unesen sovětskou rozvědkou z Paříže do Le Havru a na parníku „Marija Uljanova“ dopraven
do Leningradu
– zemřel v moskevském ústředí NKVD v Ljubljance 11. května 1937