25.10. : Říjen / október

25.10.1415

Zemřel - Charles de Albret (konstabel Francúzska)

25.10.1415

Bitva u Agincourtu Bitva mezi anglickým vojskem vedeným králem Jindřichem V. ( odhady se liší, udává se 6000 - 12000 mužů) a Francouzi (asi 15000 - 36000 mužů) během Stoleté války. Jindřich nabízel různé ústupky za možnost opustit francouzské území bez boje. Francouzi odmítly a večer došlo k bitvě, ve které Angličané zvítězili a to hlavně díky učinné střelbě lučištníků, ochrané bariéře ze špičatých kůlů a blátivému terénu, který zastavil útok francouzské jízdy. Anglická pěchota poté získala převahu nad francouzskou a celá armáda se dala na ústup. Francie přišla asi o 6000 padlých a 2000 zajatých vojáků, Angličané ztratili asi 400 mužů a stáhli se do Calais.

25.10.1735

Zemřel generál Charles Mordaunt (člen Tajné rady (1689-169R, 1705-1735))

25.10.1755

Narodil se maršal Francúzska François Joseph Lefebvre (zborový veliteľ)

25.10.1760

Zemřel Jiří II. August - (král Velké Británie)

25.10.1795

Narodil se - John Pendleton Kennedy (Ministr námořnictva)

25.10.1806

Zemřel generálmajor Henry Knox (Ministr války)

25.10.1819

Narodil se brigádny generál CSA Zachariah Cantey Deas (brigádny generál CSA)

25.10.1823

Narodil se - Hans Kudlich (člen rakouského říšského sněmu)

25.10.1838

Zemřel generálporučík Charles Pratt (plukovník: 95. (Derbyshireský) pěší pluk)

25.10.1857

Narodil se generálporučík José María de Olaguer Feliú y Ramirez (ministr války)

25.10.1861

Narodil se generálmajor Richard Kutschera (Padol v boji.)

25.10.1878

Narodil se generálmajor Walter Traenckner (velitel: zajatecký tábor Oflag IV D)

25.10.1881

Narodil se generálmajor Maximilian Lindenau (velitel: 609. zajišťovací pluk)

25.10.1882

Narodil se generálporučík Jošitada Hirooka (Commander: Pevnost Tokijskáho zálivu)

25.10.1883

Narodil se maršál Sovětského svazu Alexandr Iljič Jegorov (velitel Běloruského vojenského okruhu)

25.10.1887

Narodil se generálmajor Rudolf von Oppen (velitel: 352. divize lidových granátníků)

25.10.1888

Narodil se kontradmirál Richard E. Byrd (polární průzkumník)

25.10.1889

Narodil se generálporučík Karl Böttcher (velitel: 326. pěší divize)

25.10.1889

Zemřel brigádny generál Isaac Frederick Shepard (Brigádny veliteľ.)

25.10.1890

Narodil se plukovník dělostřelectva Quido Dotzauer (veliteľ delostreleckého pluku)

25.10.1891

Narodil se generálmajor Erich Scholz (velitel: Vyšší dělostřelecké velitelství 314)

25.10.1892

Zemřel plukovník Henry Willis Brown (brigádny veliteľ)

25.10.1895

Narodil se Levi Eškol (Předseda vlády 1963-1969. )

25.10.1895

Narodil se generálporučík Arthur Schmidt (náčelník štábu 6. armády)

25.10.1895

Narodil se generálmajor Kurt Linde (velitel: 442. pěší pluk)

25.10.1895

Narodil se plukovník Wulf Hugo Emsmann (velitel Lidové raketometné brigády 3)

25.10.1896

Narodil se SS-Brigadeführer a generálmajor policie Walter Abraham (Velitel Ochranné policie v Hamburku)

25.10.1896

Zemřel čestný brigádny generál Morton Craig Hunter (Brigádny veliteľ.)

25.10.1897

Narodil se generálmajor Erwin Lahousen (náčelník II. oddělení Abwehru)

25.10.1897

Narodil se letecký vicemaršál Andrew MacGregor (velitel letky 57. perutě RAF)

25.10.1898

Narodil se plukovník Rudolf Lang (velitel: 3. tanková divize)

25.10.1898

Narodil se plukovník Dmitrij Andrejevič Gubanov (veliteľ 21. zmiešanej leteckej divízie)

25.10.1903

Narodil se plukovník in memoriam Karel Balík (zahynul při havárii AAC.1 (Ju 52/3m) OK-ZDN, v. č. 807110/138)

25.10.1904

Narodil se generálporučík Werner Ranck (velitel: 121. pěší divize)

25.10.1904

Narodil se generálporučík letectva Ivan Gavrilovič Pjatychin (veliteľ 15. leteckej armády)

25.10.1905

Narodil se generálmajor letectva Kuzma Alexandrovič Katičev (veliteľ 57. zmiešanej leteckej divízie)

25.10.1907

Narodil se kontradmirál Michail Ivanovič Antonov (veliteľ Potijskej námornej základne)

25.10.1908

Narodil se plukovník Karl Hermann Gotthard Handrick (velitel: 8. stíhací divize)

25.10.1912

Narodil se plukovník in memoriam Arnošt Valenta (rádiotelegrafista, 311. peruť)

25.10.1914

Narodil se SS-Sturmbannführer Heinz Hämel (velitel výcvikového praporu III. tankového sboru SS)

25.10.1915

Narodil se plukovník Michail Makarovič Najdenko (veliteľ 106. gardového stíhacieho leteckého pluku)

25.10.1916

Založen kýl lodi USS California

25.10.1916

Zemřel rotmistr Maxime Albert Lenoir (francouzské letecké eso a ničitel balónů 1. světové války s 11 sestřely včetně 1 balónu)

25.10.1917

Ponorka Ro-11 spuštěna na vodu

25.10.1917

Zemřel nadporučík Giovanni Sabelli (italské letecké eso 1. sv. v. s 5 sestřely)

25.10.1917

podľa starého pravoslavného kalendára /07.11.1917 - podľa normalného kalendára/ - V Rusku, v Petrohradě vypukla Októbrova revolúcia - VOSR.

25.10.1918

Narodil se poručík Leopold Steinbatz (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami a mečmi.)

25.10.1918

Zemřel plukovník legií Josef Švec (velitel divize)

25.10.1919

Zemřel generál poľný maršal Gottlieb Ferdinand Albert Alexis von Haeseler (veliteľ XVI. armádneho zboru)

25.10.1919

Narodil se kapitán Beate Uhse-Rotermund (letecká akrobatka)

25.10.1919

Narodil se generálporučík letectva Dmitrij Pavlovič Oskin (veliteľ 523. stíhacieho leteckého pluku)

25.10.1920

Zemřel čestný brigádny generál Rush Christopher Hawkins (brigádny veliteľ)

25.10.1920

Narodil se Oberleutnant Karl-Arthur Apitzsch (dělostřelecký pozorovatel (3. dělostřelecký pluk))

25.10.1920

Narodil se námořní nadporučík Fridtjof Heckel (ponorkový velitel (U-2322))

25.10.1920

Zemřel - - Alexandr I. (Zemřel v důsledku pokousání opicemi.)

25.10.1921

Ponorka Ro-25 uvedena do služby

25.10.1921

Narodil se - Rumunský Michal I. (král Rumunska)

25.10.1924

Narodil se Viktor Petrovič Makejev (generální ředitel a generální konstruktér OKB-385 v Miassu)

25.10.1925

Narodil se svobodník Alija Nurmuhametqyzy Moldagulová (odstřelovačka 54. nezávislé střelecké brigády)

25.10.1926

Ponorka Ro-66 spuštěna na vodu

25.10.1931

Narodil se generálmajor letectva Nikolaj Sergejevič Morgis (veliteľ:)

25.10.1936

Německo a Itálie podepsaly agresivní pakt Berlín-Řím (osa Berlín-Řím) o koordinaci politických akcí.

25.10.1938

Loď Kurošio spuštěna na vodu

25.10.1938

predložilo svoje požiadavky Československu aj Poľsko. Ich najdôležitejšou časťou bolo sporné Těšínsko a zo Slovenska zase menšie územie na severe Kysúc, Oravy a časť Tatier s Javorinou. Československá vláda odstúpila tieto územia dobrovoľne.

25.10.1938

Vzdušný prostor Česko-slovenska narušily tři letouny maďarského královského letectva, když nad jižním Slovenskem rozhazovaly letáky. Jednalo se o dvě doprovodné stíhačky Fiat CR - 32 a dopravní Ju - 52/3m. Pilot jedné ze stíhaček npor. Pongrácz István při tom sestřelil československý pozorovací letoun Letov Š - 328. Pilot des. Kello Ján byl zraněn a pozorovatel svob. aspirant Šotola Jaromír zahynul.

25.10.1939

Zemřel generálporučík Gošiči Kuniši (velitel: 7. divize)

25.10.1939

Skončilo období vojenské správy v okupovaných územích Polska.

25.10.1939

Handley Page HP.57 (s/n L7244), prvý prototyp ťažkého bombardovacieho lietadla Handley Page Halifax vzlietol z letiska v Bicestere na prvý skúšobný let, zalietavačom bol hlavný skúšobný pilot firmy Handley Page Ltd., J. L. Cordes.

25.10.1940

Roosevelt varoval Pétaina, aby nepokračoval v protibritské politice

25.10.1940

Talianske lietadlá podnikly prvý operačný let nad územím Veľkej Británie. Podnikly nálet 16 lietadiel Fiat BR.20 na mesto Harwich. Taliansky letecký zbor (Corpo Aereo Italiano) sa na belgických letiskách rozmiestnilo 22.října. Do konca roku 1940 podnikly Talianske lietadlá 97 bombardovacích a 113 stíhacích letov.

25.10.1940

Podepsání československo - britské vojenské dohody o čs. letcích v rámci britského královského letectva - RAF.

25.10.1941

Ponorka U-437 uvedena do služby

25.10.1941

Zemřel generálmajor Harry von Arnim (velitel: 479. pěší pluk)

25.10.1941

Zemřel kapitán Franz von Werra (velitel I./JG 53)

25.10.1941

Sovětská Přímořská armáda a 51. samostatná armáda ustupovaly k Sevastopolu a na Kerčský poloostrov.

25.10.1941

Pro špatné počasí uvázla německá ofenziva proti Moskvě.

25.10.1942

Loď Jahagi spuštěna na vodu

25.10.1942

Ponorka I-43 spuštěna na vodu

25.10.1942

Ponorka Ro-42 spuštěna na vodu

25.10.1942

Hlavní stan sovětského vrchního velení vytvořil Jihozápadní front (generál Vatutin).

25.10.1942

Začala nalčická obranná operace Severní skupiny Zakavkazského frontu. Útok vedla německá 1.tanková armáda generála Kleista. Černomořská skupina Zakavkazského frontu zasadila protiúder nepříteli, který pronikl do prostoru Šaumjan a obsadil řadu osad v údolí řeky Pšiš.

25.10.1942

Bitva u Santa Cruz (u Šalomounových ostrovů); americké loďstvo a letectvo potopilo 2 japonské torpédoborce a další dvě lodě poškodilo; americká letadlová loď Hornet potopena.

25.10.1942

Sověti vydali rozkaz, že přesun jednotek pro operaci URAN“ smí být prováděn pouze v noci.

25.10.1942

Rommel se urychleně vrátil do Afriky. Podařilo se mu stabilizovat frontu a zahájit útok na Brity. Tím se sice vyčerpal, ale britský postup zastavil a začala poziční zákopová válka.

25.10.1942

Guadalcanal : Přes den se japonské jednotky stáhly do džungle a v noci udeřily znovu na Krvavý hřeben“. Japonský úder byl opět zastaven a slavná Sendajská divize přestala existovat. Na Krvavém hřebenu“ zůstalo 941 japonských vojáků. Při ústupu džunglí vojáci opět umírali po desítkách, jedli kůru ze stromů a pili vodu z kaluží.

25.10.1942

Guadalcanal : Americká letadla z Hendersonova letiště, napadla lodi Tokijského expresu“ - 5 torpédoborců s lehkým křižníkem Jura. Ten potopila a torpédoborec Akizuki zasáhla.

25.10.1942

Guadalcanal : I přes to, že pozemní jednotky neuspěly, nechal admirál Jamamoto japonské námořnictvo zaútočit na Američany, kteří poslali co mohli, aby je zastavili.

25.10.1942

Pod velením admirála Kinkaida odplul ke Guadalcanálu svaz 2 letadlových lodí, 2 bitevních lodí, 9 křižníků a 24 torpédoborců. Vlna 24 amerických střemhlavých a 7 torpédových bombardérů z palub letadlových lodí japonský svaz nenašla a 7 letadel se zřítilo, po vyčerpání paliva.

25.10.1942

Po najetí na minu se u ostrova Espritu Santo potopil americký transoceánský parník President Coolidge převážející posily na Guadalcanál. Vojáky i námořníky se podařilo zachránit, ale těžká bojová technika byla ztracena.

25.10.1943

Loď Empire Javelin spuštěna na vodu

25.10.1943

Založen kýl lodi USS Block Island (CVE-106 (LPH-1 - 1957-1958))

25.10.1943

Zemřel generálmajor Satoši Kofudži (velitel: 1. pěší pluk)

25.10.1943

Vojska 3. ukrajinského frontu generála Malinovského spolu s vojsky 2. ukrajinského frontu generála Koněva osvobodila Dněpropetrovsk a Dněprodzeržinsk.

25.10.1943

Admirál Ramsay jmenován velitelem námořních invazních sil Spojenců.

25.10.1943

V Káhiře oznámeno, že Mihajlovičovi "četnici" se zmocnili Kotoru.

25.10.1944

Loď Zuikaku vyřazena ze služby

25.10.1944

Loď USS Hoel (DD-533) vyřazena ze služby (potopen u ostrova Samar, [coord]11°46'00.00"N 126°33'00.00"E[/coord], během bitvy v zálivu Leyte)

25.10.1944

Zemřel fregatný kapitán Ernest Edwin Evans (veliteľ torpédoborca USS Alden (DD-211))

25.10.1944

Zemřel plukovník Hermann Barnbeck (velitel: 211. granátnický pluk)

25.10.1944

Zemřel kapitán Walter Grohe (velitel: Oddíl stíhačů tanků 49)

25.10.1944

Zemřel rotník Augustín Kubovič (Zahynul pri prelete Bf 109 G-6( W.Nr. 161 742) s leteckým sledom 1. čs. samostatného stíhacieho leteckého pluku z povstaleckého územia po streľbe zo zeme.)

25.10.1944

Zemřel divizní generál José Villalba Riquelme (ministr války)

25.10.1944

SSSR navázal plné diplomatické styky s Itálií.

25.10.1944

Karelský front v součinnosti se Severní flotou osvobodil na pobřeží Barentsova moře Kirkenes bráněný německou 20. horskou armádou. Na norském území osvobodil Storbukt, Sandnes, Bjornevantn, Longf jordbotn.

25.10.1944

2. ukrajinský front osvobodil Sátu Maře a Carei. Dovršeno osvobození severního Sedmihradska.

25.10.1944

Předsednictvo Slovenské národní rady a velitelství 1.československé armády přenesly své sídlo z Banské Bystrice do Donoval.

25.10.1944

Britská 8. armáda přerušila útočné akce v severní Itálii.

25.10.1944

Britské letectvo provedlo nálet na Essen (3 719 tun pum) a Homberg.

25.10.1944

Americké letectvo provedlo nálet na Hamm, Homberg, Gelsenkirchen, Harburk a Hamburk (1656 tun pum).

25.10.1944

Silná letecká činnost amerického letectva nad Japonskem (nálet na Ómura).

25.10.1944

1. čs. stíhací letecký pluk v SSSR odletěl ze Slovenska do SSSR.

25.10.1944

Bitva v zálivu Leyte : Japonský JIŽNÍ SVAZ admirála Nišimury se utkal v noci s americkým 7. loďstvem admirála Kinkaida, hlídkujícího na jižních přístupech k Leyte.
1. Na japonský svaz zaútočila skupina 20 amerických torpédoborců. Torpédoborec A.W.Grant byl několikrát těžce zasažen a loď se zastavila. 34 mužů zemřelo a 94 bylo zraněno. Loď se podařilo zachránit protože byla odtažena do bezpečí. Ostatní torpédoborce nebyly vůbec poškozeny. Japonské bitevní lodi Fusó a Jamaširo byli těžce poškozeny a Fusó se potopila. Dále byli těžce zasaženy 3 japonské torpédoborce. 2 se potopili a třetí se začal z boje stahovat.
2. Nyní na scénu nastoupilo 6 amerických bitevních lodí, West Virginia, California, Tennesse, Maryland, Mississippi a Pensylvania, 8 těžkých křižníků a jeden lehký. Japonská vlajková bitevní loď Jamaširo byla znovu zasažena a potopila se. Velitel svazu admirál Nišimura zahynul a s ním i většina posádky. Těžký křižník Mogami a torpédoborec Šigure byly též zasaženy a těžce poškozeny. Japonci si uvědomili, že k Leyte neproniknou a začali s oběma loďmi ustupovat k jihu.
3. Do oblasti bitvy dorazila z jihu také podpůrná skupina admirála Šimy s těžkými křižníky Nači a Ašigara, s lehkým Abukuma a 4 torpédoborci. Americký torpédový člun na skupinu zaútočil a zasáhl lehký křižník Abukuma. 30 mužů zemřelo a loď zpomalila. Podařilo se jí však z oblasti bitvy odplout. Admirál Šima nařídil návrat všech lodí, pokoušející se z jihu proniknout k Leyte. Při tom se těžký křižník Nači srazil s poškozeným těžkým křižníkem Mogami, který se pomalu sunul k jihu a celý svaz musel snížit rychlost. K podpůrné skupině admirála Šimy se přidal torpédoborec Šigure, který zůstal jediný z JIŽNÍHO SVAZU a odplul s ní z oblasti bitvy.
4. Po rozednění se americké lodi vydali Japonce pronásledovat. Potkali již jen poškozený torpédoborec Asagumo, který potopili a ploužící se těžký křižník Mogami, který zapálili.
Vlna 17 amerických bombardérů Avenger na Mogami zaútočila a křižník se zastavil. Japonci ho pak sami potopili.
Japonský JIŽNÍ SVAZ a podpůrná skupina, ztratili 2 bitevní lodě, 1 těžký křižník, 1 lehký, 3 torpédoborce a tisíce námořníků. Za to všechno Američané zaplatili pouze poškozením několika torpédových člunů a 1 torpédoborce, kdy zemřelo 39 mužů a 114 bylo zraněno.
5. Letadla z amerických letadlových lodí 3. loďstva admirála Halseye, zahájila údery na japonský SEVERNÍ SVAZ admirála Ozawy. Jeho posledních 15 stíhaček Zero, nedokázalo lodi ochránit.
1. vlna 180 letadel potopila letadlovou loď Čitose a torpédoborec Akicuki. Těžká letadlová loď Zuikaku byla zasažena a poškozena torpédem. Dále byla zasažena letadlová loď Zuihó a lehký křižník Tama.
2. vlna 22 bombardérů a 14 stíhaček těžce poškodila letadlovou loď Čijoda a loď se zastavila.
3. vlna 200 letadel zasáhla letadlové lodi Zuikaku a Zujhó. Poslední japonská loď od Pearl Harboru - Zuikaku, se potopila.
4. vlna 30 letadel potopila Zuihó.
5. vlna zaútočila na bitevní loď Ise, ale nezasáhla.
6. vlna 36 letadel již také japonské lodi nezasáhla.
Japonský svaz se obrátil a začal se stahovat zpět k severu. Admirál Halsey vyslal napřed svaz 2 těžkých křižníků, (New Orleans a Wichita), aby v doprovodu 2 lehkých křižníků a 9 torpédoborců, zaútočil na SEVERNÍ SVAZ. Zde již nalezli jen ochromenou letadlovou loď Čijoda a torpédoborec Hacuzuki, které potopili. Na stahující se japonské lodi zaútočila vlčí smečka 6 amerických ponorek, která potopila lehký křižník Tama. Ostatní lodi severního svazu se vrátili do Japonska.
6. Ze severu k Leyte dorazil zcela překvapivě STŘEDNÍ SVAZ admirála Kurity, se 4 bitevními loďmi, 6 těžkými křižníky a 13 torpédoborci a začal se přibližovat k vyloďovacímu svazu. Zde se utkal s předsunutým americkým svazem 16 doprovodných letadlových lodí. (Každá nesla 25 – 30 letadel a jejich piloti nebyli cvičeni na boj s loďstvem, neboť plnili jen vedlejší úkoly). Lodi byli chráněny 7 torpédoborci, z toho 4 eskortními. (Jejich posádku tvořili pouze záložníci a s bojovým nasazením se u nich nikdy nepočítalo. Plnili jen hlídkovou činnost). Americká letadla z letadlových lodí na japonský svaz zahájila okamžitě údery. Japonské lodi odpověděli svými děly všech ráží a zaburácela i nejmohutnější děla, která se kdy na moři plavila a to na bitevní lodi Jamato. Japonští dělostřelci se ale příliš nevyznamenali a zlikvidovat americké loďstvo se jim nepodařilo.
Během boje byli zasaženy 3 americké torpédoborce. Johnston se potopil, 186 mužů zemřelo, včetně kapitána Evantse. Hoel se též potopil. 268 mužů zemřelo a Hermann byl těžce poškozen. Údery dopadly i na eskontní torpédoborce. Samuel B.Roberts se potopil. 89 mužů zemřelo. Denis byl těžce poškozen. Další 2 zůstaly nezasaženy. Zasaženo ale bylo také 6 eskortních letadlových lodí. Fanshaw Bay byla jen lehce poškozena, zemřeli 3 námořníci a 20 bylo zraněno. White Plains byla také zasažena lehce ale Kalinin Bay těžce. Další loď Gambie Bay se potopila a 104 mužů zemřelo.
7. Americká letadla z eskontních letadlových lodí znovu a znovu útočila na japonské lodi.
1. – 3. vlna 43 torpédových bombardérů a 36 stíhaček potopila těžký křižník Čikuma a zasáhla těžké křižníky Tone, Kumano a Suzuja. (Později se potopil).
4. vlna 4 torpédových bombardérů potopila těžký křižník Čókai.
5. vlna 35 Avengerů s pumami a 35 stíhaček zasáhla bitevní loď Nagato a znovu zasáhla těžký křižník Tone.
6. vlna 33 bombardérů Helldiver, 19 Avengerů a 48 stíhaček, startujících z letadlových lodí Wasp, Hornet a Hancock, která se pod velením admirála Mc Caina oddělila od letadlových lodí 3. loďstva, znovu zasáhla křižník Tone.
7. a 8. vlně se již žádný zásah nezdařil a svaz admirála Mc Caina ztratil 14 letadel.
Admirál Kurita na základě nepřesných informací obrátil svoje lodi k severu a začal se z boje stahovat. Tím Japonci prohráli svojí velkou námořní bitvu, při níž měli na dosah zničení amerických invazních sil u Leyte.
8. Japonci do boje nasadili i první letky KAMIKAZE. Američané se tak setkali s novou strašlivou bojovou metodou.
1. vlna, 6 letadel Raisen (Zero) ze základny na Cebu, napadla americké doprovodné letadlové lodě. Jeden pilot zasáhl letadlovou loď Santee. Loď byla těžce poškozena, při čemž 16 mužů zemřelo a 27 bylo zraněno. Poté loď ještě zasáhlo torpédo japonské ponorky I-56. Přesto zůstala loď schopná plavby.
Další pilot zasáhl letadlovou loď Suwannce. Posádka jí ale již za 2 hodiny uvedla znovu do provozu.
2. vlna, 5 letadel Raisen s pumami v doprovodu 4 stíhaček z Luzonu, pod velením prvního velitele kamikaze, poručíka Seki, zasáhla jedním strojem letadlovou loď Kitkun Bay, kterou lehce poškodila.
Další stroj, řízený velitelem poručíkem Seki, zasáhl letadlovou loď St.Lo. Loď se potopila, při čemž bylo zraněno 754 námořníků a 114 zemřelo.
3. vlna 15 střemhlavých bombardérů Judy napadla americké doprovodné letadlové lodě. 3 piloti zasáhli a těžce poškodili letadlovou loď Kalinin Bay. Jeden těsně minul letadlovou loď Kitkum Bay, kde bylo zraněno 11 mužů.
Admirál Kinkaid odeslal doprovodné letadlové lodi na Admiralitní ostrovy, aby si posádky po prodělané bitvě odpočinuly, byl doplněn jejich stav, munice a pohonné hmoty.

25.10.1944

Ve městě Tacloban na Leyte si zřídil nové velitelské stanoviště generál MacArtur, kam se přemístil z křižníku Nashville. (Ten odplul do probíhající bitvy).

25.10.1944

Američtí letci začali využívat čerstvě obsazená japonská letiště na Leyte k nouzovým přistáním svých letadel. Kvůli špatné kvalitě povrchu ale většina přistání končila nehodou.

25.10.1944

Americká ponorka Tang zaútočila u Tchaj-wanu na japonský konvoj, vezoucí posily na Luzon. 3 dopravní lodi byli zničeny a 2 poškozeny. Potopeny byly i 2 tankery. Potom ale došlo k tragédii, kdy jedno torpédo opsalo obrovský kruh a vrátilo se zpět na ponorku. Následným výbuchem byla ponorka potopena a zachránilo se pouze 9 mužů, kteří se konce války dočkali v japonském zajetí. Ostatních 78 námořníků zemřelo.

25.10.1944

Posádka Improvizovaného pancierového vlaku č. 1 Štefánik pod velením Františka Adama ako posledná opustila Zvolen.

25.10.1946

Zemřel generál pěchoty Karl Rudolf Walden (Ministr obrany)

25.10.1947

Loď Čkalov ¹⁾ spuštěna na vodu

25.10.1949

Zemřel kontradmirál Fjodor Ivanovič Čelpanov (veliteľ Lenigradskej námornej základne)

25.10.1950

Narodil se admirál Alexandr Arkadjevič Tatarinov (náčelník hlavného štábu Vrchného velenia vojenského námorníctva)

25.10.1950

Narodil se - Constantino Méndez Martínez (státní tajemník ministerstva obrany)

25.10.1950

Čínské komunistické jednotky se zapojily do bojových akcí. Severně od Unsanu se dostaly do boje s jihokorejskými jednotkami. Do zajetí padl první čínský voják.

25.10.1951

Ponorka USS Tang uvedena do služby

25.10.1951

Obnovena jednání o příměří (přerušená 22.08.1951). Jednání se přesunula do Panmunjonu, asi 11 km od Kaesongu.

25.10.1955

Zemřel generálporučík letectva Fjodor Georgijevič Mičugin (veliteľ 1. údernej leteckej skupiny)

25.10.1956

Narodil se armádní generál Vlastimil Picek (náčelník Generálního štábu Armády České republiky)

25.10.1956

Zemřel - Risto Heikki Ryti (riaditeľ Fínskej národnej banky)

25.10.1960

Zemřel generálporučík Walther Krause (velitel: 170. pěší divize)

25.10.1961

Zemřel podplukovník Willard Frances Daugherty (velitel: 191. brigáda)

25.10.1962

Zemřel generál tankových jednotek Ernst Feßmann (veliteľ 3. tankovej divízie)

25.10.1962

Zemřel generálporučík Frank William Milburn (velitel: V. sbor)

25.10.1963

Vzhledem k obavám z případného neúspěchu povstání Bílý dům žádal o znovu ujištení od velvyslance Lodge, že spiknutí bude úspěšné.

25.10.1965

Zemřel nadporučík Ernst Alex (nositel Rytířského kříže)

25.10.1966

Začala operace Attleboro, která zahrnovala útok 20,000 amerických a jihovietnamských vojáků v oblasti 50 km severně od Saigonu u hranic s Kambodží. Během bojů bylo objeveno velké množství zbraní na zamaskované základně v džungli. Během operace bylo zabito 155 Američanů, 494 Jihovietnamců a 1106 Severovietnamců.

25.10.1966

Prezident Johnson vede konferenci v Manile, kde se sešli spojenci Jižního Vietnamu. Austrálie, Filipíny, Thajsko, Nový Zéland, Jižní Korea a USA. Spojenci se ujednali, že stáhnou své jednotky z Jižního Vietnamu do 6 měsíců poté, co budou staženy všechny jednotky Severního Vietnamu.

25.10.1967

Vojenský převrat svrhává Belaudeovu vládu.

25.10.1970

Zemřel námořní nadporučík Karl Boddenberg (ponorkový velitel)

25.10.1971

Zemřel plukovník Herbert Simon Simon (velitel Střeleckého pluku 112)

25.10.1973

Zemřel generálporučík Filipp Alexejevič Parusinov

25.10.1974

Zemřel plukovník Clifford Jones (velitel: 81. divize)

25.10.1975

Zemřel kontradmirál Valerij Anatolievič Preobraženskij (veliteľ Libavskej námornej základne)

25.10.1976

Zemřel generálmajor Jack Whitehead Heard (velitel: 5. obrněná divize)

25.10.1977

Zemřel Félix Gouin (prezident prozatimní vlády Francouzské republiky (26.01.1946-24.06.1946))

25.10.1980

Loď HMAS Warrnambool spuštěna na vodu

25.10.1983

invaze USA do Grenady – povstalci jsou poraženi ve dvou dnech.

25.10.1984

Zemřel generálmajor Werner Büning (velitel: 4. raketová brigáda)

25.10.1985

Zemřel Viktor Petrovič Makejev (generální ředitel a generální konstruktér OKB-385 v Miassu)

25.10.1986

Loď USS Theodore Roosevelt uvedena do služby

25.10.1986

Zemřel korvetní kapitán Gerhard Glattes (ponorkový velitel)

25.10.1986

Zemřel plukovník Carroll Andrew Edson (velitel: 196. pěší brigáda)

25.10.1992

Zemřel generálporučík Harry Jacob Lemley (velitel: 24. pěší divize)

25.10.1995

Zemřel viceadmirál Valentin Lukič Bogdenko (náčelník štábu Tichooceánskej floty 1. formovania)

25.10.2000

Zemřel kapitánporučík Klaus Bargsten (velitel ponorky (U-563, U-521))

25.10.2000

Zemřel SS-Hauptsturmführer Willi Hein (velitel: 1. prapor/Tankový pluk SS 5)

25.10.2000

Zemřel Fregatní kapitán Močicura Hašimoto (velitel ponorky)

25.10.2009

Zemřel SS-Obersturmbannführer Fritz Darges (pobočník Adolfa Hitlera)

25.10.2009

Dva samovražedné útoky na vládne budovy v centre Bagdadu si vyžiadali 153 mŕtvych a vyše 500 zranených. Bol to najkrvavejší útok za posledné dva roky.