Main Menu
User Menu

23.08.

23.8.

Státní útvary Datum Událost

23.8.1788 Narodil se čestný generálmajor Joseph Gilbert Totten (Hlavný ženijný veliteľ.)
23.8.1799 Napoleon odchádza z Egypta v doprovode najvernejších generálov. Generálom egyptskej armády sa stáva Kléber.
23.8.1811 Zemřel generál pechoty Friedrich Wilhelm von Buxhoevden (guvernér pobaltských provincií)
23.8.1818 Narodil se čestný generálmajor Rufus Ingalls
23.8.1832 Narodil se brigádny generál Alexander Chambers (Brigádny veliteľ.)

23.8.1838 Narodil se čestný brigádny generál William Cogswell (Brigádny veliteľ.)
23.8.1868 Narodil se generál justiční služby Cyril Tille


23.8.1870 Narodil se generál pěchoty Friedrich von Esebeck
23.8.1881 Narodil se Generálporučík Richard von Heineccius (vojenský velitel města Hamburk)



23.8.1883 Narodil se brigádní generál František Havel

23.8.1883 Narodil se generál Jonathan Mayhew Wainwright (velitel: Východní velitelství obrany )
23.8.1884 Zemřel brigádny generál LeRoy Pope Walker (brigádny generál CSA)
23.8.1884 Narodil se generálmajor Erich Preu
23.8.1888 Narodil se generálporučík Alfred Sturm (Držiteľ Rytierskeho kríža.)
23.8.1888 Narodil se Generálporučík Wilhelm Behrens (velitel: 328. pěší divize)


23.8.1889 Narodil se generálporučík Rudolf Friedrich (velitel: 62. pěší divize)
23.8.1889 Narodil se poručík Fritz Gerhard Anders (velitel Jasta 73)
23.8.1891 Narodil se generálmajor Hans-Georg Schreder
23.8.1891 Narodil se Viceadmirál Eberhard Weichold
23.8.1892 Narodil se brigádní generál in memoriam Miloslav Berka
23.8.1892 Narodil se Generálmajor Karl von Weber (velitel: 17. tanková divize)

23.8.1893 Narodil se Morris George Cohen (velitel: 152. brigáda)

23.8.1893 Narodil se generálmajor Robert Knox Ross (velitel: 53. (velšská) pěší divize)
23.8.1893 Narodil se nadporučík Arnold Jacques Chadwick (kanadské letecké eso 1. sv. v. s 11 sestřely [6 zničených (2 sám, 4 sdílel), 4 sražené do neřízeného pádu (3 sám, 1 sdílel) a 1 zničený v plamenech (sám)])
23.8.1894 Narodil se plukovník Erich-Hermann Tornier (velitel Dělostřeleckého pluku 178)
23.8.1895 Narodil se brigádní generál Jaroslav Hrabovský (velitel kulometné čety Kornilovova praporu Ruské dobrovolnické armády gen. Děnikina, )
23.8.1895 Narodil se generálmajor Werner Jacob (velitel: 34. dělostřelecký pluk)

23.8.1896 Zemřel brigádní generál (CSA) Henry Hopkins Sibley (brigádny veliteľ)
23.8.1897 Narodil se generálmajor Georg Scholze (velitel: 20.divize tankových granátníků)
23.8.1897 Narodil se kapitán Sidney Edward Cowan (velitel letky 24. perutě RFC)
23.8.1899 Narodil se Generál George Erskine (velitel: 7. obrněná divize)
23.8.1900 Zemřel brigádny generál Nathaniel Harrison Harris (brigádny generál CSA)
23.8.1902 Narodil se plukovník Hans Werner von Hammerstein-Gesmold (Náčelník štábu XIII. armádneho zboru.)
23.8.1903 Narodil se plukovník Horst Schmidmann (velitel Tankového průzkumného oddílu 5)
23.8.1903 Narodil se - Matúš Černák (veľvyslanec Slovenskej republiky v Berlíne (1939-1944))

23.8.1905 Založen kýl lodi Kurama
23.8.1910 Narodil se plukovník in memoriam Ladislav Bobek (pilot 68. perutě RAF)
23.8.1911 Narodil se plukovník Jan Kostohryz (velitel 311. bombardovací perutě RAF)

23.8.1913 Narodil se generálmajor William Andrew Enemark (velitel: 24. pěší divize)
23.8.1914 Narodil se Generálmajor (Bundeswehr) Heinz Günther Guderian (náčelník štábu: 16.divize tankových granátníků (Wehrmacht))
23.8.1914 Narodil se SS-Sturmbannführer Oskar Schwappacher (velitel: Bojová skupina SS "Schwappacher")
23.8.1914 V bitvě u Tannenbergu (23.8-31.8.) obklíčili a zničili soustředěné německé jednotky jednu ze dvou rozděleně postupujících ruských armád (narevskou)
23.8.1914 Japonsko vyhlásilo válku Německu. Japonsko válku zahájilo intervencí v oblasti Tiao-čou, které mělo Německo pronajaté od Číny na 99 let. Cílem Japonska bylo vytlačit Německo z Dálného východu a Tichomoří a Čínu přeměnit ve vazalský stát.
23.8.1914 Rakúsko-uhorské vojsko vpadlo do ruskej časti Poľska.
23.8.1914 Francuzké vojská prehrali bitku o rieku Sambre a nepodarilo sa im zastaviť nemecký postup.
23.8.1914 Němci zahájili útok na postavení Britského expedičního sboru rozmístěného v okolí Monsu.
23.8.1914 Francouzský generál Joffre nařizuje 3., 4., a 5. francouzské armádě ustoupit. 1. a 2. francouzská armáda v Lotrinsku zůstává a kryje boky ustupujích armád.
23.8.1914 Generál Joffre vydává rozkaz, aby se dvě francouzské záložní divize určené pro obranu paříže přesunuly na frontu.
23.8.1915 Britské lodě odstřelují města Zeebrugge a Knocke.


23.8.1917 Narodil se nadporučík Helmut Meckel (stíhač (JG 3))

23.8.1917 Narodil se brigádní generál Lawrence Vivians Greene (velitel: 3. pěší divize)
23.8.1918 Další část druhé fáze britské ofenzívy u Bapaume. Německé jednotky po opuštění města Albert byly mohutným spojeneckým útokem zatlačeny zpět. Silnice z Arrasu do Bapaume byla Spojenci obsazena a Britové se z boku přiblížili k Thiépvalu.
23.8.1919 Narodil se brigádní generál ve výslužbě Miroslav Antonín Liškutín (pilot, 145., 312., 313. peruť)
23.8.1920 Narodil se podplukovník Arthur Harold Aldridge (velitel letky, 217. peruť RAF)

23.8.1920 Narodil se plukovník John Dave Landers (velitel 78., 357. a 361. stíhací skupina)
23.8.1921 Narodil se kapitán Kenneth Joseph Arrow (držitel Nobelovy ceny za ekonomii (1972))

23.8.1921 Zemřel generálmajor James Franklin Wade (velitel: I armádní sbror)
23.8.1922 Narodil se námořní nadporučík Walter Kimmelmann (ponorkový velitel)

23.8.1930 Narodil se - John James Welch (Ministr letectva)
23.8.1932 Narodil se plukovník Houari Boumediène (4. prezident Alžírska)
23.8.1932 Narodil se generálporučík Henry Doctor (velitel: 2. pěší divize)

23.8.1934 Zemřel plukovník Ralph McCoy (velitel: 23. brigáda (filipínských zvědů))
23.8.1936 Zemřel generál Francisco Figueroa Mata (Jeden z revolučných veliteľov)
23.8.1936 Zemřel divizní generál Rafael Villegas Montesinos (plukovník: 5. savojský pluk)
23.8.1939 Nacisté provedli v Gdaňsku puč. Hlavou tohoto svobodného města se prohlásil nacista Forster.
23.8.1939 V Moskvě podepsána smlouva o neútočení a přátelství mezi SSR a Německem (dodatky 28. 9. 1939 a 10. 1. 1941). Obě země si rozdělily sféry zájmů v oblasti Polska, baltských zemí a Rumunska
23.8.1939 Úspěšně pokračuje sovětská protiofenzíva u Chalchyn golu. U Nempchan burd obó se setkávají jednotky severního a jižního útočného uskupení sovětské armády a obkličují hlavní uskupení japonských jednotek. 26. srpna je obklíčena japonská 29. pěší divize a 13. pěší brigáda. 27. srpna odrážejí sovětská vojska pokusy Japonců o vyproštění obklíčených jednotek. Japonci utrpí drtivou porážku. Japonská 6. armáda ztrácí 82% vojáků.
23.8.1941 Loď Samuel Chase (AP-56APA-26 (od 1. února 1943)) spuštěna na vodu
23.8.1941 Zemřel Generálmajor Viktor Bartcky (velitel: 513. pěší pluk)

23.8.1941 Zemřel lejtenant (poručík) Sergej Ivanovič Gusev (zostrelil dve lietadlá samostatne a jedno v spolupráci)
23.8.1941 Hlavní stan vrchního velení RA rozdělil Severní front na Karelský (gen. Frolov) a Leningradský (gen. Popov) a vytvořil Zakavkazský front (gen. Kozlov).
23.8.1941 Lodě Baltského loďstva zaujaly postavení v Něvské zátoce a na řece Něvě podle plánu obrany Leningradu (mj. těžké křižníky Kirov a Leningrad). Francouzká vichystická vláda vyhlásila opatření proti antinacistické propagandě a sabotáži.
23.8.1941 Generál Charles de Gaulle vytvořil v Londýně francouzský Národní výbor, požadující osvobození Francie z německé okupace.

23.8.1942 Zemřel vrchný šikovateľ Heinrich-Wilhelm Ahnert (Pilot v JG 52)
23.8.1942 Zemřel Generálmajor Gustav-Adolf Riebel (velitel: 24. tankový pluk)
23.8.1942 Německé letectvo zahájilo hromadné nálety na Stalingrad. Fašistická vojska pronikla na sklonku dne k Volze v prostoru Jerzovka. Sovětská vojska podnikla protiútoky z prostoru Samofalovky, donutila nepřítele, aby stočil útok hlavních sil XIV.tankového (generál Wietersheim) a VIII. armádního sboru (generál Heitz) na sever, a oslabila tak úder na Stalingrad. Obranu města posílily dělnické prapory, jednotky 10.divize NKVD a ně-kolik protitankových pluků. Nepřítel se bezvýsledně pokoušel vniknout do města ze severu. Německá vojska prolomila obranu Jihozápadního frontu mezi železnicí Salsk-Krasnoarmejsk a jezerem Caca do hloubky 25 km. Další jejich postup zastaven. Ve Stalingradu začalo organizování dělnických oddílů domobrany.
23.8.1942 Hitler nařídil, aby útok na Leningrad (měla jej vést 11. armáda maršála Mansteina přesunutá z Krymu) začal 14.9. (operace Nordlicht).
23.8.1942 Začala námořní a letecká bitva východně od Šalomounových ostrovů (trvala do 25.8.). Japonci ztratili 6 lodí, z toho 2 letadlové.
23.8.1942 Paulusova 6. armáda se dostala severně ke Stalingradu a podařilo se jí potopit několik lodí v přístavu.
23.8.1942 Ve Stalingradu byl vyhlasen vyjimecny stav ktery skoncil az 2 unora 1943.
23.8.1942 Tankové jednotky 16. tankové divize podplukovníka hraběte Strachewitze pronikly na severu do stalingradských předměstí Vintovka, Pečetka a Rynok a jako první dosáhly Volhy. Cestou se musely vypořádat s odporem okolo letiště v Gumraku, kde musely zasáhnout Štuky a zmocnily se vlaku přecpaného materiálem USA. Tím se obohatily o desítky nákladních vozidel Ford a Jeepů Willys. Před samotným městem ještě narazily na odpor 37 protiletadlových děl, které zlikvidovaly. Děla zde obsluhovaly dělnice z továrny Krasnyje barikady. STAVKA nařídila tento průlom ihned zlikvidovat a Rusové okamžitě zaútočili, přičemž použily tanky T-34, které vyrazily do boje rovnou z tovární haly. Luftwaffe provedla 600 bombardéry ničivý nálet na město, které se stalo jediným mořem plamenů, kde na ulicích zůstalo 40 000 mrtvých obyvatel.
23.8.1942 Německé horské jednotky 39. pluku armádní skupiny A dosáhly vrcholu Elbrusu na Kavkaze a na nejvyšší hoře Evropy zavlála vlajka s hákovým křížem. Pro německé jednotky to byl obdivuhodný výkon, ale Hitler již zcela fascinován útokem na Stalingrad to nijak neocenil.
23.8.1942 Americké letadlové lodi Saratoga, (na palubě 36 stíhaček, 36 střemhlavých a 15 torpédových bombardérů) a Enterpriese (stejný počet letadel), v doprovodu bitevní lodi North Carolina, těžkých křižníků Minneapolis, New Orleans a Portland, lehkého křižníku Atlanta a 11 torpédoborců se pod velením admirála Fletchera shromáždili severně od Guadalcanalu, aby se utkali s japonským svazem.
23.8.1943 Založen kýl lodi USS Fargo
23.8.1943 Zemřel čatár John De Havilland (Skúšobný pilot, The de Havilland Aircraft Co. Ltd.)
23.8.1943 Zemřel kapitán Rolf Rocholl (veliteľ 3. práporu, 569. granátnického pluku)
23.8.1943 Diplomatický sbor v SSSR se vrátil z Kujbyševa do Moskvy.
23.8.1943 Kalininský front obnovil útok na duchovščinském směru. Skončila bitva u Kurska (Západní, Brjanský, Střední, Voroněžský, Štěpní front a 57. armáda Jihozápadního frontu). Velké vítězství Sovětské armády znamenalo dovršení zásadního obratu v průběhu války. Rozbito 30 německých divizí. Sovětské letectvo se trvale zmocnilo strategické iniciativy. Štěpní front spolu s Voroněžským a Jihozápadním frontem dovršily porážku nepřítele v prostoru Bělgorodu a Charkova, osvobodily Charkov (69. armáda generála Krjučonkina a 7.gardová armáda generála Šumilova) a vytvořily předpoklady k osvobození levobřežní Ukrajiny.
23.8.1943 Nacisté zatkli ve Vichy bývalého francouzského prezidenta Lebruna.
23.8.1943 Frick jmenován říšským protektorem v Čechách a na Moravě. Neurath z této funkce definitivně odstoupil.
23.8.1943 Britské a americké letectvo provedlo v srpnu nálet na Berlín (625 letadel, 1.765 tun pum).
23.8.1943 Japonský nálet na Čchung-čching (po dvou letech).
23.8.1944 Zemřel admirál Werner Tillessen (Padol v boji.)
23.8.1944 Zemřel plukovník Adalbert Weitzel (velitel: Pluk tankových granátníků 6)
23.8.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Debicu. 3. ukrajinský front dosáhl řeku Prut v úseku Leušeny, Leovo a přeťal německé 6. armádě ústupové cesty.
23.8.1944 V Bukurešti vypuklo protifašistické povstání.
23.8.1944 Spojenecká vojska obsadila Evreux, Meaux, Melun, Corbeil (Francie). V prostoru Bordeaux se spojila americká vojska s partyzány FFI. Maquis osvobodili Grenoble.
23.8.1944 Churchill navštívil papeže Pia XII. ve Vatikánu.
23.8.1944 Švýcarsko přerušilo diplomatické styky s francouzskou vichystickou vládou.
23.8.1944 Bola v priestore Priechod-Baláže pri Banskej Bystrici vysadená partizánska skupina Vorobjova.
23.8.1944 Z partizánskych oddielov z Kantorskej doliny bola v Sklabini utvorená 1.československá partizánska brigáda M.R.Štefánika. Dve veliace jadrá brigády tvorili ruský a slovenský štáb, veliteľom bol menovaný P.A.Veličko.
23.8.1944 Partizáni v Brezne verejne verbovali dobrovoľníkov do svojich oddielov.
23.8.1944 Z Talianskych letísk odštartovali dopravné lietadlá C-47 od 60. dopravnej perute USAA a lietadlá Dakota 267. perute RAF, sprevádzané 213. peruťou RAF lietajúcou na lietadlách P-51 Mustang. Ich cieľom bolo poľné letisko Brezna, ležiace v Juhoslávii. Z neho mali previesť do Talianska 1 078 ranených partizánov a so sebou priniesli zásoby a pomoc pre odboj.
23.8.1944 V Banskej Bystrici sa stretol podplukovník gšt. Ján Golian s partizánskym veliteľom Alexejom Semjonovičom Jegorovom kvôli ďalším dodávkám zbraní z vojenských skladov.
23.8.1944 Veliteľstvo pozemného vojska v Banskej Bystrici vydalo obežník s pokynmi na vytvorenie vojenských asistenčných jednotiek proti partizánom. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/
23.8.1945 Zabajkalský front zakončil chingansko-mukdenskou operaci (na pravém křídle se jí zúčastnila mongolská armáda). Postoupil o 950 km a zmocnil se hlavního města Mandžuska Čchang-čchunu. 2. dálnovýchodní front v součinnosti s Tichomořským loďstvem vedl boje s japonskými vojsky na Kurilských ostrovech (do 1. IX.). V součinnosti s Amurskou válečnou flotilou zakončil sungarijskou operaci. Překročil řeky Amur a Ussuri, postoupil o 550 km do nitra Mandžuska. V součinnosti s Tichomořským loďstvem ovládl jižní Sachalin. 1. dálnovýchodní front zakončil charbinsko-girinskou operaci. Překročil řeku Ussuri a postoupil o 500 km.
23.8.1946 Zemřel generál justiční služby in memoriam Josef Burýšek
23.8.1946 Zemřel SS-Hauptsturmführer Miervaldis Adamsons (velitel: 6. rota 44. granátnického pluku 19. granátnické divize SS (lotyšská č.2))
23.8.1946 Zemřel podplukovník Fulco Ruffo di Calabria (velitel 91ª Squadriglia)
23.8.1956 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS Ernst Sachs
23.8.1960 Zemřel generálplukovník Bruno Loerzer (stranický předseda NSDAP v Luftwafe)
23.8.1961 Zemřel nadporučík námořnictva Gotthard Sachsenberg (velitel Marine Feld Jasta I)
23.8.1962 Zemřel SA-Obergruppenführer Joseph Berchtold (Říšský vůdce SS (1926-1927))

23.8.1963 Zemřel plukovník Robert Morris Lyon (velitel: 21. brigáda)
23.8.1964 Zemřel generálporučík Takeo Jasuda (člen Najvyššej vojnovej rady)
23.8.1965 Zemřel - Jan Antonín Baťa
23.8.1966 Zemřel Generálporučík Fritz Koreuber (velitel: Vojenský výcvikový prostor Zossen)
23.8.1968 Zemřel generál pěchoty Oiva Oskar Olenius (15.04.1926 16.09.1955 šéf kanceláře ministerstva obrany)

23.8.1969 Loď USS Blakely (FF-1072) spuštěna na vodu
23.8.1969 Zemřel generálporučík Harry Hoppe (veliteľ 278. pešej divízie)
23.8.1970 Zemřel nadporučík François Eugène Marie Antoine De Boigne (francouzské letecké eso 1. sv. v. se 6 potvrzenými sestřely (4 sám, 2 sdílel) a 2 pravděpodobnými)
23.8.1971 Zemřel generálporučík Heinz von Gyldenfeldt (náčelník štábu 4. armády)
23.8.1972 Zemřel Polní podmaršál Wilhelm Gebauer (Rakouský Polní maršál (Feldmarschalleutnant))
23.8.1972 Poslední bojová jednotka U.S. armády opustila Vietnam.


23.8.1973 Zemřel generálmajor Friedrich-Wilhelm Liegmann (velitel: Vojenský výcvikový tábor Sieradz )
23.8.1981 Zemřel brigádní generál Frank C. McConnell (velitel: 5. pěší divize)

23.8.1986 Zemřel generálmajor Vasilij Ignaťjevič Koreckij (velitel: 6. gardový mechanizovaný sbor)
23.8.1988 Zemřel plukovník Martin Buhr (velitel: Tankový dělostřelecký pluk Müncheberg)

23.8.1990 Zemřel major Samuel Jesse Brown (velitel 307. stíhací perutě)

23.8.1991 Zemřel plukovník Vasilij Michajlovič Meškov (velitel 272. střelecké divize)

23.8.1992 Loď Vendémiaire spuštěna na vodu
23.8.1995 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Sylvester Stadler (veliteľ 9. tankovej divízie SS " Hohenstaufen")

23.8.2007 Loď Hjúga spuštěna na vodu
23.8.2010 Zemřel kapitán Marcel Albert (letecký atašé v Praze)
23.8.2010 Zemřel generálmajor vo výslužbe Jozef Brunovský (veliteľ 2. československej partizánskej brigády (1944-1945))

23.8.2013 Zemřel generálporučík Caryl Glenn Marsh (velitel: 2. pěší divize)
URL : https://www.valka.cz/topic/chronicle/74436