04.06. : Červen / jún

4.6.1094

Pedro I nahradzuje na Aragonskom tróne svojeho otca Sancha Ramírez

4.6.1536

Conquistador Diego de Almagro prochádza do dnešnej Čile

4.6.1636

Narodil se generálporučík Melchor Portocarrero Lasso de la Vega (místokrál Nového Španělska)

4.6.1669

Juan José de Austria je menovaný za miestokrála Aragónu a Katalánska

4.6.1726

Zemřel generál pěchoty William Steuart (velitel sil královny Anny I. sil v Irsku (1711-1714))

4.6.1756

Zemřel generálporučík Henry Cornewall (plukovník: 7. pluk námořní pěchoty)

4.6.1787

Narodil se generál George Thomas Colomb (plukovník: 97. pěší pluk)

4.6.1787

Zemřel podplukovník George Mackenzie

4.6.1803

Narodil se brigádny generál Gabriel James Rains (brigádny generál CSA)

4.6.1809

Narodil se generálkapitán José Gutiérrez de la Concha Irigoyen (ministr války Španělska)

4.6.1814

Narodil se plukovník John William Andrews (brigádny veliteľ)

4.6.1815

Narodil se brigádní generál (CSA) Paul Jones Semmes (brigádny veliteľ)

4.6.1816

Narodil se čestný generálmajor Régis de Trobriand (brigádny veliteľ)

4.6.1828

Narodil se brigádny generál CSA Alexander William Campbell (brigádny generál CSA)

4.6.1830

Zemřel generál Antonio José de Sucre y Alcalá (2. prezident Bolívie)

4.6.1830

v Arboleda (Kolumbie) je zavraždený venezuelský generál Antonio José de Sucre, hrdina vojen za nezávislosť v latinskej amerike

4.6.1833

Narodil se polní maršál Garnet Joseph Wolseley (Commander-in-Chief of the Forces)

4.6.1835

Narodil se čestný brigádny generál John Thomas Deweese (Brigádny veliteľ.)

4.6.1846

35 km severne od mesta Rosario (Argentina) sily generála Lucio Mansilla zničia 6 z 12 francúzskych a britských vojnových lodí v bitve u Quebracho.

4.6.1856

Narodil se polní maršál Bedřich -

4.6.1865

Narodil se generálmajor Heinrich von Hoyos

4.6.1866

Narodil se brigádní generál Jan Bílek

4.6.1867

Narodil se maršál Fínska Carl Gustaf Mannerheim (6. prezident Fínska /1944-1946/ )

4.6.1873

Narodil se plukovník Joseph F. Gohn (velitel: 19. brigáda)

4.6.1876

Narodil se generálmajor Ludwig Lüst

4.6.1881

Narodil se generálmajor Friedrich Schuster (zásobovací důstojník XIII. armádního sboru)

4.6.1884

Narodil se generálmajor Kazujoši Jokohama (velitel: Pevnost zálivu Yongxing)

4.6.1886

Narodil se brigádní generál Jaroslav Eminger (velitel tzv. vládního vojska 1939 1945)

4.6.1886

Narodil se Offizierstellvertreter Friedrich Altemeier (testovací pilot Fokkeru D.VII)

4.6.1887

Narodil se generálporučík Širó Kuwabara (velitel: 25. divize)

4.6.1888

Narodil se generál pěchoty Friedrich Mieth (veliteľ IV. armádneho zboru)

4.6.1889

Narodil se námořní kapitán Friedrich Badermann (velitel: Badermannův pluk námořnictva)

4.6.1891

Narodil se kontradmirál Paul Meixner (velitel: Námořní velitelství Severní Afrika)

4.6.1892

Narodil se generálporučík Alfons Hitter (veliteľ 206. pešej divízie)

4.6.1892

Narodil se generálporučík Angelo Müller (velitel: 31. dělostřelecký pluk)

4.6.1894

Narodil se generálporučík Alfons Luczny (veliteľ 2. divízie protilietadlového delostrelectva)

4.6.1895

Narodil se generálmajor Friedrich Römer

4.6.1896

Narodil se plukovník Albert-Rudolf Latz (velitel: Pěší pluk 47)

4.6.1897

Narodil se generálmajor Werner von Boltenstern (velitel: Divize č. 402)

4.6.1898

Loď HMS Highflyer spuštěna na vodu

4.6.1898

Zemřel generálporučík José Ignacio de Echavarría y del Castillo (ministr války)

4.6.1901

Narodil se generálporučík Fjodor Grigorjevič Katkov (velitel 7. mechanizovaného sboru ( listopadu 1943 20.8.1945))

4.6.1901

Narodil se plukovník Rudolf Petershagen (velitel: 2. prapor 92. pěšího pluku (mot.))

4.6.1901

Narodil se admirál Vladimír Antonovič Alafuzov (náčelník Hlavného štábu námorníctva ZSSR (1944))

4.6.1908

Narodil se plukovník Egon Streith (velitel Tankového pluku 1)

4.6.1909

Narodil se generálmajor v. v. Ján Juraj Stanek

4.6.1909

Narodil se podplukovník Eino Antero Luukkanen (veliteľ, 30. stíhacia peruť)

4.6.1910

Narodil se - Robert Bernerd Anderson (Ministr námořnictva)

4.6.1912

V uhorskom parlamente bol odhlasovaný branný zákon.

4.6.1914

Narodil se SS-Sturmbannführer Wilhelm Baumann (Proviantní důstojník na štábu velitelství XI. armádního sboru SS)

4.6.1916

Narodil se podplukovník Anatolij Afanasjevič Morozov (veliteľ 4. stíhacieho leteckého pluku)

4.6.1916

Ruská armáda zahájila Brusilovovu ofenzívu.

4.6.1917

Narodil se SS-Hauptsturmführer Hans Juchem (velitel: 3. prapor 9. pluku tankových granátníků SS "Germania")

4.6.1917

Zemřel nadporučík Ivan Alexandrovič Orlov (velitel 7. stíhacího leteckého oddělení)

4.6.1917

Brusilov nahradil vo funkcii najvyššieho veliteľa ruských vojsk Alexejeva.

4.6.1917

1. vítězství ve vzdušném souboji na dosažené na letounu Sopwith Camel. Flight Commander Alexander MacDonald Shook od. 4. squadrony RNAS sestřelil poblíž města Nieuport německý Albatros D.III.

4.6.1918

Zemřel kapitán Jean Marie Emile Derode (velitel Escadrille N/SPA 102)

4.6.1918

Rusko - Československý 4. střelecký pluk "Prokopa Holého" zvítězil v bitvě u Lipjag nad silnou přesilou bolševiků. V bitvě zemřel na následky těžkého zranění oblíbený velitel pluku poručík Gayer.

4.6.1919

za vrchného veliteľa československých ozbrojených síl bol vymenovaný francúzsky generál Pellé.

4.6.1919

Na letisko Bratislava-Vajnory sa začala presúvať Francuszka prieskumna eskadra BRE 590 vyslana francuzskov vládov. /boje proti Maďarskej republike rád/

4.6.1920

Stanovenie definitívnej hranice medzi Maďarskom a Československom na základe Trianonskej zmluvy.

4.6.1922

Narodil se kapitán Karl-Heinz Altermann (velitel: 1. rota 25. pluku tankových granátníků)

4.6.1923

v Zaragoze je pri anarchistickom atentáte zavraždený kardinál Juan Soldevilla

4.6.1931

Zemřel - Husajn ibn Alí al-Hášimí (1914 prohlášen králem)

4.6.1932

Marmaduque Grove vykonáva štátny prevrat a vyhlasuje Socialistickú republiku Čile

4.6.1932

v Mexiku sa udeje zemetrasenie ktoré zanechá okrem metriálnych škod aj 300 mrtvych

4.6.1936

Zemřel plukovník Ferdinand W. Kobbe (velitel: 2. pěší brigáda)

4.6.1936

v Asturiach vypukne banský generálny štrajk

4.6.1937

Konoye vytvořil novou japonskou vládu (snažila se smířit opozici s militaristickym programem).

4.6.1938

Hlinková slovenská ľudová strana žádala na velké demonstraci v Bratislavě uzákonění autonomie Slovenska.

4.6.1939

Narodil se - Donald Blessing Rice (Ministr letectva)

4.6.1940

Německá vojska obsadila Dunkerque. Konec operace „Dynamo". -Dva československé pluky (1. čs. divize) odjely do soustřeďovacího prostoru na východ od Paříže, aby zasáhly do bojů na frontě. Německé loďstvo provedlo operaci „Juno" (4. až 9. VI.) proti spojeneckým transportům z Norska (potopilo britskou letadlovou loď „Glorious"). -" 47 italských ponorek zaujalo bojová postavení ve Středozemním moři a v Atlantiku.

4.6.1940

Končí evakuácia Dunkerque pri ktorej bolo evakuovaných 338 226 vojakov 860 lodiami a člnmi. (začala 26.05.1940)

4.6.1941

Zemřel generálmajor, generál polní maršál, polní maršál, velkoadmirál, polní maršál, velkoadmirál Vilém II. - (císař německý)

4.6.1941

Narodil se generál Luis Alejandre Sintes (náčelník Hlavného štábu armády)

4.6.1942

Loď USS Nicholas uvedena do služby

4.6.1942

Založen kýl lodi USS Hoel (DD-533)

4.6.1942

Zemřel plukovník in memoriam Josef Dygrýn (stíhací eso (6 zostrelov))

4.6.1942

Zemřel SS-Obergruppenführer a generál policie Reinhard Heydrich (vedoucí Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA))

4.6.1942

Britské jednotky podnikly průzkumnou invazní akci na francouzském pobřeží u Le Touquet.

4.6.1942

Britské nálet na Syrakusy.

4.6.1942

Hitler a maršál Keitel navštívili ve Finsku maršála Mannerheima (75.narozeniny).

4.6.1942

Spojenecký nálet na Tulagi, Rabaul, Lae a Salamaua.

4.6.1942

Japonská vojska obsadila čínskou leteckou základnu Fučou.

4.6.1942

Hitler podnikl jeden ze svých vzácných výletů mimo území Říše, aby oslavil sedmdesáté páté narozeniny finského maršála Mannerheima. Poté co Hitler odletěl zpět, Mannerheim se vyjádřil k finskému velvyslanci: Je úžasný!

4.6.1942

v Tichém oceánu probíhá bitva u Midwaye. Japonci ztrácejí 4 letadlové lodě proti 1 USA a dochází k rozhodujímu obratu války.
1. a) Vlna japonských letadel, 72 bombardérů Val a 36 stíhaček Zero (108 letadel), startující z palub letadlových lodí admirála Naguma (vedená poručíkem Tomonagou) napadla americkou základnu na ostrově Midway. Poté se na paluby přesunula 2 útočná vlna 108 letadel kapitána Egusy, vyzbrojená pro boj na moři. Do vzduchu šlo také 18 stíhaček vzdušné obrany svazu.
Japonci při náletu ztratily asi 20 letadel, ale nepodařilo se jim zničit přistávací plochy letiště a tak Tomonaga hlásil, že je potřeba poslat 2 vlnu. Z 26 stíhaček, majora Parkse, které se jim postavili do cesty, jich bylo ve vzdušném souboji 20 sestřeleno (i stroj velitele). Při náletu zemřelo pouze 11 amerických vojáků a 18 bylo zraněno. Japonci ztratili 4 bombardéry a 2 stíhačky.
b) Američané v odvetném útoku napadli v několika vlnách svaz admirála Naguma.
1. vlna čtyř amerických letadel B-26 Marauder kapitána Collinse a 6 torpédových Avengerů poručíka Fiebeflinga startující z Midwaye nezaznamenala žádný zásah. (Jen 3 letadla se dostala k tomu, aby vypustila torpéda). 5 Avengerů a 2 B-26 i s velitelem bylo sestřeleno.
Admirál Nagumo nařídil, aby letadla 2 vlny, která byla na palubách, byla přezbrojena pro útoky na pozemní cíle.
2. vlna 16 střemhlavých bombardérů majora Hendersona startující z Midwaye, nezaznamenala žádný zásah a 8 letadel i s velitelem bylo sestřeleno.
Nagumo poslal do vzduchu další stíhače, aby zesílil vzdušnou obranu.
3. vlna 15 létajících pevností B-17 podplukovníka Sweenaye, startující z Midway, nezaznamenalo žádný zásah ale všechny se majestátně vrátily.
4. vlna 11 bombardérů Vindicator majora Norrise, startující opět z Midwaye, nezaznamenalo také žádný zásah a 2 stroje byly sestřeleny.
Protože se vrátila letadla z útoku na Midway, nařídil admirál Nagumo, aby byly paluby uvolněny a všechna letadla znovu vyzbrojena k útokům na námořní cíle. Průzkumné letadlo totiž objevilo u Midway americkou letadlovou loď a na ni hodlal zaútočit plnou silou. (102 letadel).
Na scéně se ale objevila americká letadla z letadlových lodí.
5. vlnu tvořilo 15 torpédových bombardérů kapitána Waldrona startující z paluby letadlové lodi Hornet. Ta nezaznamenala žádný zásah protože všechna letadla byla sestřelena stíhací ochranou 50 Zer. (Útok přežil jediný pilot - poručík Gay, který přečkal ve vodě a druhý den byl vyloven americkým člunem Catalina).
6. vlna 14 torpédových bombardérů kapitána Lindseye, startující z letadlové lodi Enterprise, nezaznamenala žádný zásah a 10 letadel bylo sestřeleno. (Jen 5 letadel vypustilo torpéda).
7. vlna 12 torpédových bombardérů kapitána Masseye a 6 stíhaček kapitána Thache, startující z letadlové lodi Yorktown, nezaznamenala žádný zásah. 2 stíhačky a 10 bombardérů, včetně velitele, bylo sestřeleno. (Jen 2 letadla vypustila torpéda).
8. vlna 17 střemhlavých bombardérů kapitána Leslieho z letadlové lodi Yorktown vyřadila japonskou letadlovou loď Sorjú. (Loď dostala 3 zásahy, 718 mužů zemřelo a potopila se i s velitelem lodi admirálem Janagimotem v 19,20 hod).
9. vlna 37 střemhlavých bombardérů kapitána McCluskyho z letadlové lodě Enterprise vyřadila z boje 2 japonské letadlové lodě. 1. Kaga. (Dostala 4 zásahy, 800 mužů zemřelo a potopila se v 19,20 hod i s velitelem kapitánem Okadou). 2. Akagi. (Dostala 2 zásahy, 623 mužů zemřelo a potopila se 5.6. ve 4,50 hod). 10 amerických letadel bylo sestřeleno a 18 se jich zřítilo do moře pro nedostatek paliva při zpáteční cestě.
Admirál Nagumo se přemístil na křižník Nagara.
Admirál Jamamoto převzal velení a nařídil, aby lodi jeho svazu spěchali do místa bitvy k napadení amerického loďstva. (Byl ale vzdálen 300 mil). Začal také stavovat bojové lodi z různých skupin. Ze severu od Aleut povolal svaz admirála Kakuty s 2 letadlovými loďmi a z jihu svaz bitevních lodí. Při tom odklonil na západ invazní síly. Dále nařídil admirálu Kondóovi, aby se zajišťovacím svazem napadl v noci Midway palubními děly. Ten vyčlenil 4 těžké křižníky (Kumano, Suzuja, Mikuma a Mogami), aby se pod velením admirály Kurity tohoto úkolu zhostily. (Lodi však byli vzdáleny od cíle 400 mil).
c) Japonská letadla startující z paluby letadlové lodi Hirjú napadla v odvetném úderu, ve dvou vlnách, americký svaz.
1. vlna 18 střemhlavých bombardérů poručíka Kobajašiho a 6 stíhaček těžce poškodila třemi zásahy americkou letadlovou loď Yorktown. 5 stíhaček a 13 bombardérů i s velitelem bylo sestřeleno.
2. vlna 10 torpédových bombardérů a 6 stíhaček poručíka Tomonagi dvěma torpédy vyřadila z boje letadlovou loď Yorktown. 3 stíhačky a 8 bombardérů včetně velitele bylo sestřeleno. Američané zachránili 2 270 námořníků a velitele lodi.
d) Americké letecké útoky pokračovaly.
10. vlna 24 střemhlavých bombardérů vedené poručíkem Gallaherem z Enterprise ochromila čtyřmi zásahy poslední japonskou letadlovou loď ve svazu admirála Naguma Hirjú. (Loď se potopila 5.6. ve 4,15 hod). S ní kleslo ke dnu i 416 mužů posádky, velitel lodi kapitán Kaku a kontraadmirál Tamon Jamaguči – druhý nejlepší admirál japonského námořnictva, který se měl stát nástupcem samotného Jamamota.
11. vlna 16 střemhlavých bombardérů poručíka Stebbinse napadla bitevní loď Haruna, ale nezaznamenala žádný zásah.
12. vlna létajících pevností B-17 majora Blakyho startující z Havaje nezaznamenala žádný zásah.
Poté přilétlo ještě několik menších skupin amerických letadel z pozemních základen, které střídavě napadaly bitevní loď Haruna a těžký křižník Tone, ale již se jim žádný zásah nezdařil.
e) Japonský svaz napadla také americká ponorka Nautilus ale nepodařil se jí též žádný zásah.
f) Admirál Nagumo se nejprve rozhodl, že na americké lodě zaútočí hladinovými silami a zbytek jeho svazu se začal připravovat na noční střetnutí. Nakonec ale uznal svojí porážku a z místa boje odplul na západ.

4.6.1942

Zastupující říšský protektor, SS Obergruppenführer Reinhard Heydrich ráno v 7.30 hodin podlehl zranení, které mu způsobil rtm. Jan Kubiš při atentátu 27.5.1942.

4.6.1942

Čs. pilot Josef Dygrýn (u 1. perutě ) byl sestřelen během noční akce nad Evreux.

4.6.1942

Admirál Kakuta provedl další nálet na Dutch Harbor na Aleutách. Útok provedlo 11 střemhlavých a 6 horizontálních bombardérů a 9 stíhaček. Zde způsobily značnou škodu na přístavních zařízeních. Na zpáteční cestě byly napadeni skupinou amerických stíhaček P-40. Japonci tak přišli o 4 bombardéry a 1 stíhačku. Američané ztratili 4 stroje. Poté byly další údery na Dutch Harbor ukončeny.

4.6.1942

Novým zastupujúcim ríšskym protektorom v protektoráte Čechy a Morava bol po smrti Heydricha menovaný Kurt Daluege.

4.6.1943

Zemřel brigádní generál Melville Shinn Jarvis (náčelník štábu: 80. divize)

4.6.1943

Sovětský nálet na nepřátelské cíle v Brjansku.

4.6.1943

Churchill se v Alžíru sešel k rozhovorům s generálem de Gaullem a generálem Giraudem.

4.6.1943

V Argentině došlo k státnímu převratu vedenému "plukovnickou juntou". Nová vláda přerušila 26.6.1944 diplomatické styky s Německem a Japonskem.

4.6.1943

Spojenecke letectvo začína sériu náletov na talianský ostrov Pantelleria.

4.6.1944

Zemřel podplukovník Hans-Wilhelm Albers (velitel: 1. prapor 1. dělostřeleckého pluku "Afrika")

4.6.1944

Začala přeprava sovětských vojsk z Oranienbaumu přes Finský záliv na mys Lisij Nos.

4.6.1944

Generál Eisenhower přesunul začátek invaze do severní Francie o 24 hodin na 6.6.

4.6.1944

Americká 5.armáda vstoupila do hlavního města Itálie Říma. Něm. 14.armáda ustoupila na Gótskou linii" (Pisa, Rimini).

4.6.1944

Velitel německých leteckých sil v Rumunsku generál Gerstenberg byl jmenován německým velitelem rumunské naftové oblasti".

4.6.1944

Spojenecká vojska obsadila ostrovy Owi a Woendi.

4.6.1944

Kanadské jednotky se vylodily na ostrově Karkar.

4.6.1944

Sovětský letoun dopravil Tita a další významné jugoslávské činitele do Bari (Itálie). Odtud se štáb přesunul na ostrov Vis u pobřeží Dalmácie.

4.6.1945

Zemřel generálmajor Kazuta Óuči (velitel: Pevnost Tsushima)

4.6.1945

Ukončila činnost 311. čs. bombardovací peruť u pobřežního letectva Velké Británie

4.6.1946

Narodil se kontradmirál Valentin Prokopievič Fatejev (. náčelník štábu tyla vojenského námorníctva)

4.6.1947

Zemřel generál delostřelectva Peter Weyer

4.6.1949

Zemřel brigádní generál Heinrich A. Pickert (velitel: 63. pěší brigáda)

4.6.1952

Narodil se - Bronisław Maria Komorowski (polský prezident)

4.6.1953

velké záplavy v provinciách La Habana, Matanzas a Pinar del Río

4.6.1954

Zemřel generálmajor Frank Ross McCoy (velitel: 2. armáda)

4.6.1956

Zemřel kontradmirál Pavel Alexejevič Trajnin (veliteľ Ladožskej vojnovej flotily 1. formovania)

4.6.1957

Zemřel námořní kapitán Arnold Paeske (velitel: 1. náhradní pluk námořnictva)

4.6.1958

Lockheed L-1049 Super Constellation (XA-MEV) spoločnosti Aeronaves de México sa zrúti v blízskosti mesta Guadalajara pričom zahynie 38 cestujúcich + 7 členov posádky

4.6.1958

v San José Salvador a Honduras podpisujú zmluvu čím ukončujú približne 100 hodinový ozbrojený konflikt medyi týmito krajinami.

4.6.1960

Loď USS Claude V. Ricketts (ex. USS Biddle) spuštěna na vodu

4.6.1960

Narodil se viceadmirál Andrej Oľgertovič Voložinskij (náčelník hlavného štábu vrchného velenia vojenského námorníctva Ruskej federácie)

4.6.1961

Narodil se generálporučík Sergej Viktorovič Karakajev (2006-2008 velitel 27.gardové raketové armády)

4.6.1964

Zemřel generálporučík Alexander Russell Bolling (velitel: 84. pěší divize)

4.6.1966

Tří stránková reklama proti válce byla otištěna v deníku New York Times. Reklama byla podepsána 6400 učiteli a profesory.

4.6.1970

Zemřel generálmajor Rudolf von Katte

4.6.1970

Zemřel generál Clifton Bledsoe Cates (velitel: 4. divize námořní pěchoty)

4.6.1971

Narodil se generálmajor Joseph Kabila Kabange (prezident Demokratické republiky Kongo)

4.6.1974

Zemřel maršál letectva Ivan Ivanovič Borzov (veliteľ vzdušných sil vojenského námorníctva /1962-1974/)

4.6.1975

Zemřel generálmajor Stanley Eric Reinhart (velitel: 65. pěší divize)

4.6.1977

Zemřel generálporučík Fritz Albert Otto Schlieper (velitel: 45. pěší divize)

4.6.1977

Zemřel generálporučík letectva Viktor Jefimovič Nestercev (veliteľ 3. gardového bombardovacieho leteckého zboru /1944-1949/)

4.6.1981

Zemřel námořní nadporučík Karl Jobst (ponorkový velitel)

4.6.1982

Zemřel generálmajor Gerhard Lindner (velitel: 17. SS divize tankových granátníků "Götz von Berlichingen" )

4.6.1983

Argentínska vojenská diktatúra zavádza právo na štrajk

4.6.1985

Zemřel generálporučík Thomas Wade Herren (velitel: 70. pěší divize)

4.6.1987

Loď Admirál Vinogradov spuštěna na vodu

4.6.1987

Zemřel kontradmirál Viktor Danilovič Dobrovoľskij (veliteľ Námornej základne De-Kastri)

4.6.1989

Nezávislé odbory Solidarita získali vo voľbách do poľského Sejmu 35% hlasov.

4.6.1994

Zemřel major Helmut Koehler (velitel: Tankový průzkumný oddíl 1)

4.6.1998

Alberto Fujimori podáva v Peruánskom parlamente demisiu

4.6.2000

Zemřel major Richard Allen Peterson (americké letecké eso 2. sv. v. se 14 samostatnými sestřely, 3 sdílenými, 1 pravděpodobným a 2 poškozenými; 3 samostatně a 1 ve skupině zničenými na zemi (14+3-1+0-2+0))

4.6.2002

Veľkou väčšinou poslancov je schválený zákon o "Politických stranách" ktorý ilegalizuje baskytskú extrémistickú politickú stranu Batasuna.

4.6.2007

Teroristická skupina ETA vydáva vyhlásenie podla ktorého vypovedáva prímerie a vracia sa k ozbrojenej aktivite na všetkých frontoch.

4.6.2007

Kolumbijská vláda prepúšťa z vezenia Rodriga Granda, kancelára organizácie FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia)

4.6.2009

Zemřel podplukovník Kenneth William MacKenzie (velitel letky 247. perutě RAF)

4.6.2010

Zemřel korvetní kapitán David Ramsey Foster (velitel 894. perutě FAA)

4.6.2011

Loď USS William P. Lawrence (DDG-110) uvedena do služby

4.6.2011

Čilská justícia začína oficálne vyšetrovať smrť Salvadora Allendeho, Pablo Nerudu a Eduarda Frei Montalva, po prvý raz od štátneho prevratu v septembri 1973 vedeného gen.Pinochetom.

4.6.2017

Ponorka USS Indiana (SSN-789) spuštěna na vodu

4.6.2020

Zemřel generálporučík Fernando Pardo de Santayana y Coloma

4.6.2020

Zemřel viceadmirál Viktor Alexejevič Gorev (veliteľ 3. ponorkovej divízie)