Main Menu
User Menu

04.06.

4.6.

Státní útvary Datum Událost

4.6.1094 Pedro I nahradzuje na Aragonskom tróne svojeho otca Sancha Ramírez

4.6.1536 Conquistador Diego de Almagro prochádza do dnešnej Čile

4.6.1636 Narodil se generálporučík Melchor Portocarrero Lasso de la Vega (místokrál Nového Španělska)

4.6.1669 Juan José de Austria je menovaný za miestokrála Aragónu a Katalánska
4.6.1726 Zemřel generál pěchoty William Steuart (velitel sil královny Anny I. sil v Irsku (1711-1714))
4.6.1756 Zemřel generálporučík Henry Cornewall (plukovník: 7. pluk námořní pěchoty)
4.6.1787 Narodil se generál George Thomas Colomb (plukovník: 97. pěší pluk)
4.6.1787 Zemřel podplukovník George Mackenzie
4.6.1803 Narodil se brigádny generál Gabriel James Rains (brigádny generál CSA)


4.6.1809 Narodil se generálkapitán José Gutiérrez de la Concha Irigoyen (ministr války Španělska)

4.6.1814 Narodil se plukovník John William Andrews (brigádny veliteľ)

4.6.1815 Narodil se brigádní generál (CSA) Paul Jones Semmes (brigádny veliteľ)
4.6.1816 Narodil se čestný generálmajor Régis de Trobriand (brigádny veliteľ)
4.6.1828 Narodil se brigádny generál CSA Alexander William Campbell (brigádny generál CSA)


4.6.1830 Zemřel generál Antonio José de Sucre y Alcalá (2. prezident Bolívie)


4.6.1830 v Arboleda (Kolumbie) je zavraždený venezuelský generál Antonio José de Sucre, hrdina vojen za nezávislosť v latinskej amerike

4.6.1833 Narodil se polní maršál Garnet Joseph Wolseley (Commander-in-Chief of the Forces)

4.6.1835 Narodil se čestný brigádny generál John Thomas Deweese (Brigádny veliteľ.)



4.6.1846 35 km severne od mesta Rosario (Argentina) sily generála Lucio Mansilla zničia 6 z 12 francúzskych a britských vojnových lodí v bitve u Quebracho.
4.6.1856 Narodil se polní maršál Bedřich -


4.6.1865 Narodil se generálmajor Heinrich von Hoyos
4.6.1866 Narodil se brigádní generál Jan Bílek



4.6.1867 Narodil se maršál Fínska Carl Gustaf Mannerheim (6. prezident Fínska /1944-1946/ )
4.6.1873 Narodil se plukovník Joseph F. Gohn (velitel: 19. brigáda)
4.6.1876 Narodil se generálmajor Ludwig Lüst
4.6.1881 Narodil se generálmajor Friedrich Schuster (zásobovací důstojník XIII. armádního sboru)

4.6.1884 Narodil se generálmajor Kazujoši Jokohama (velitel: Pevnost zálivu Yongxing)
4.6.1886 Narodil se brigádní generál Jaroslav Eminger (velitel tzv. vládního vojska 1939 1945)
4.6.1886 Narodil se Offizierstellvertreter Friedrich Altemeier (testovací pilot Fokkeru D.VII)

4.6.1887 Narodil se generálporučík Širó Kuwabara (velitel: 25. divize)
4.6.1888 Narodil se generál pěchoty Friedrich Mieth (veliteľ IV. armádneho zboru)


4.6.1889 Narodil se námořní kapitán Friedrich Badermann (velitel: Badermannův pluk námořnictva)
4.6.1891 Narodil se kontradmirál Paul Meixner (velitel: Námořní velitelství Severní Afrika)
4.6.1892 Narodil se generálporučík Alfons Hitter (veliteľ 206. pešej divízie)


4.6.1892 Narodil se generálporučík Angelo Müller (velitel: 31. dělostřelecký pluk)
4.6.1894 Narodil se generálporučík Alfons Luczny (veliteľ 2. divízie protilietadlového delostrelectva)
4.6.1895 Narodil se generálmajor Friedrich Römer
4.6.1896 Narodil se podplukovník Albert-Rudolf Latz (velitel: Pěší pluk 47)
4.6.1897 Narodil se generálmajor Werner von Boltenstern (velitel: Divize č. 402)

4.6.1898 Loď HMS Highflyer spuštěna na vodu


4.6.1898 Zemřel generálporučík José Ignacio de Echavarría y del Castillo (ministr války)

4.6.1901 Narodil se generálporučík Fjodor Grigorjevič Katkov (velitel 7. mechanizovaného sboru ( listopadu 1943 20.8.1945))


4.6.1901 Narodil se plukovník Rudolf Petershagen (velitel: 2. prapor 92. pěšího pluku (mot.))

4.6.1901 Narodil se admirál Vladimír Antonovič Alafuzov (náčelník Hlavného štábu námorníctva ZSSR (1944))
4.6.1908 Narodil se plukovník Egon Streith (velitel Tankového pluku 1)
4.6.1909 Narodil se generálmajor v. v. Ján Juraj Stanek

4.6.1909 Narodil se podplukovník Eino Antero Luukkanen (veliteľ, 30. stíhacia peruť)

4.6.1910 Narodil se - Robert Bernerd Anderson (Ministr námořnictva)

4.6.1912 V uhorskom parlamente bol odhlasovaný branný zákon.


4.6.1914 Narodil se SS-Sturmbannführer Wilhelm Baumann (Proviantní důstojník na štábu velitelství XI. armádního sboru SS)

4.6.1916 Narodil se podplukovník Anatolij Afanasjevič Morozov (veliteľ 4. stíhacieho leteckého pluku)


4.6.1916 Ruská armáda zahájila Brusilovovu ofenzívu.
4.6.1917 Narodil se SS-Hauptsturmführer Hans Juchem (velitel: 3. prapor 9. pluku tankových granátníků SS "Germania")
4.6.1917 Zemřel nadporučík Ivan Alexandrovič Orlov (velitel 7. stíhacího leteckého oddělení)

4.6.1917 Brusilov nahradil vo funkcii najvyššieho veliteľa ruských vojsk Alexejeva.
4.6.1917 1. vítězství ve vzdušném souboji na dosažené na letounu Sopwith Camel. Flight Commander Alexander MacDonald Shook od. 4. squadrony RNAS sestřelil poblíž města Nieuport německý Albatros D.III.

4.6.1918 Zemřel kapitán Jean Marie Emile Derode (velitel Escadrille N/SPA 102)
4.6.1918 Rusko - Československý 4. střelecký pluk "Prokopa Holého" zvítězil v bitvě u Lipjag nad silnou přesilou bolševiků. V bitvě zemřel na následky těžkého zranění oblíbený velitel pluku poručík Gayer.



4.6.1919 za vrchného veliteľa československých ozbrojených síl bol vymenovaný francúzsky generál Pellé.
4.6.1919 Na letisko Bratislava-Vajnory sa začala presúvať Francuszka prieskumna eskadra BRE 590 vyslana francuzskov vládov. /boje proti Maďarskej republike rád/
4.6.1920 Stanovenie definitívnej hranice medzi Maďarskom a Československom na základe Trianonskej zmluvy.
4.6.1922 Narodil se kapitán Karl-Heinz Altermann (velitel: 1. rota 25. pluku tankových granátníků)

4.6.1923 v Zaragoze je pri anarchistickom atentáte zavraždený kardinál Juan Soldevilla
4.6.1931 Zemřel - Husajn ibn Alí al-Hášimí (1914 prohlášen králem)

4.6.1932 Marmaduque Grove vykonáva štátny prevrat a vyhlasuje Socialistickú republiku Čile

4.6.1932 v Mexiku sa udeje zemetrasenie ktoré zanechá okrem metriálnych škod aj 300 mrtvych

4.6.1936 Zemřel plukovník Ferdinand W. Kobbe (velitel: 2. pěší brigáda)

4.6.1936 v Asturiach vypukne banský generálny štrajk
4.6.1937 Konoye vytvořil novou japonskou vládu (snažila se smířit opozici s militaristickym programem).
4.6.1938 Hlinková slovenská ľudová strana žádala na velké demonstraci v Bratislavě uzákonění autonomie Slovenska.

4.6.1939 Narodil se - Donald Blessing Rice (Ministr letectva)
4.6.1940 Německá vojska obsadila Dunkerque. Konec operace „Dynamo". -Dva československé pluky (1. čs. divize) odjely do soustřeďovacího prostoru na východ od Paříže, aby zasáhly do bojů na frontě. Německé loďstvo provedlo operaci „Juno" (4. až 9. VI.) proti spojeneckým transportům z Norska (potopilo britskou letadlovou loď „Glorious"). -" 47 italských ponorek zaujalo bojová postavení ve Středozemním moři a v Atlantiku.
4.6.1940 Končí evakuácia Dunkerque pri ktorej bolo evakuovaných 338 226 vojakov 860 lodiami a člnmi. (začala 26.05.1940)
4.6.1941 Narodil se generál Luis Alejandre Sintes (náčelník Hlavného štábu armády)
4.6.1941 Zemřel generálmajor, generál polní maršál, polní maršál, velkoadmirál, polní maršál, velkoadmirál Vilém II. - (císař německý)

4.6.1942 Loď USS Nicholas uvedena do služby

4.6.1942 Založen kýl lodi USS Hoel (DD-533)
4.6.1942 Zemřel plukovník in memoriam Josef Dygrýn (stíhací eso (6 zostrelov))
4.6.1942 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál policie Reinhard Heydrich (vedoucí Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA))
4.6.1942 Britské jednotky podnikly průzkumnou invazní akci na francouzském pobřeží u Le Touquet.
4.6.1942 Britské nálet na Syrakusy.
4.6.1942 Hitler a maršál Keitel navštívili ve Finsku maršála Mannerheima (75.narozeniny).
4.6.1942 Spojenecký nálet na Tulagi, Rabaul, Lae a Salamaua.
4.6.1942 Japonská vojska obsadila čínskou leteckou základnu Fučou.
4.6.1942 Hitler podnikl jeden ze svých vzácných výletů mimo území Říše, aby oslavil sedmdesáté páté narozeniny finského maršála Mannerheima. Poté co Hitler odletěl zpět, Mannerheim se vyjádřil k finskému velvyslanci: Je úžasný!
4.6.1942 v Tichém oceánu probíhá bitva u Midwaye. Japonci ztrácejí 4 letadlové lodě proti 1 USA a dochází k rozhodujímu obratu války.
1. a) Vlna japonských letadel, 72 bombardérů Val a 36 stíhaček Zero (108 letadel), startující z palub letadlových lodí admirála Naguma (vedená poručíkem Tomonagou) napadla americkou základnu na ostrově Midway. Poté se na paluby přesunula 2 útočná vlna 108 letadel kapitána Egusy, vyzbrojená pro boj na moři. Do vzduchu šlo také 18 stíhaček vzdušné obrany svazu.
Japonci při náletu ztratily asi 20 letadel, ale nepodařilo se jim zničit přistávací plochy letiště a tak Tomonaga hlásil, že je potřeba poslat 2 vlnu. Z 26 stíhaček, majora Parkse, které se jim postavili do cesty, jich bylo ve vzdušném souboji 20 sestřeleno (i stroj velitele). Při náletu zemřelo pouze 11 amerických vojáků a 18 bylo zraněno. Japonci ztratili 4 bombardéry a 2 stíhačky.
b) Američané v odvetném útoku napadli v několika vlnách svaz admirála Naguma.
1. vlna čtyř amerických letadel B-26 Marauder kapitána Collinse a 6 torpédových Avengerů poručíka Fiebeflinga startující z Midwaye nezaznamenala žádný zásah. (Jen 3 letadla se dostala k tomu, aby vypustila torpéda). 5 Avengerů a 2 B-26 i s velitelem bylo sestřeleno.
Admirál Nagumo nařídil, aby letadla 2 vlny, která byla na palubách, byla přezbrojena pro útoky na pozemní cíle.
2. vlna 16 střemhlavých bombardérů majora Hendersona startující z Midwaye, nezaznamenala žádný zásah a 8 letadel i s velitelem bylo sestřeleno.
Nagumo poslal do vzduchu další stíhače, aby zesílil vzdušnou obranu.
3. vlna 15 létajících pevností B-17 podplukovníka Sweenaye, startující z Midway, nezaznamenalo žádný zásah ale všechny se majestátně vrátily.
4. vlna 11 bombardérů Vindicator majora Norrise, startující opět z Midwaye, nezaznamenalo také žádný zásah a 2 stroje byly sestřeleny.
Protože se vrátila letadla z útoku na Midway, nařídil admirál Nagumo, aby byly paluby uvolněny a všechna letadla znovu vyzbrojena k útokům na námořní cíle. Průzkumné letadlo totiž objevilo u Midway americkou letadlovou loď a na ni hodlal zaútočit plnou silou. (102 letadel).
Na scéně se ale objevila americká letadla z letadlových lodí.
5. vlnu tvořilo 15 torpédových bombardérů kapitána Waldrona startující z paluby letadlové lodi Hornet. Ta nezaznamenala žádný zásah protože všechna letadla byla sestřelena stíhací ochranou 50 Zer. (Útok přežil jediný pilot - poručík Gay, který přečkal ve vodě a druhý den byl vyloven americkým člunem Catalina).
6. vlna 14 torpédových bombardérů kapitána Lindseye, startující z letadlové lodi Enterprise, nezaznamenala žádný zásah a 10 letadel bylo sestřeleno. (Jen 5 letadel vypustilo torpéda).
7. vlna 12 torpédových bombardérů kapitána Masseye a 6 stíhaček kapitána Thache, startující z letadlové lodi Yorktown, nezaznamenala žádný zásah. 2 stíhačky a 10 bombardérů, včetně velitele, bylo sestřeleno. (Jen 2 letadla vypustila torpéda).
8. vlna 17 střemhlavých bombardérů kapitána Leslieho z letadlové lodi Yorktown vyřadila japonskou letadlovou loď Sorjú. (Loď dostala 3 zásahy, 718 mužů zemřelo a potopila se i s velitelem lodi admirálem Janagimotem v 19,20 hod).
9. vlna 37 střemhlavých bombardérů kapitána McCluskyho z letadlové lodě Enterprise vyřadila z boje 2 japonské letadlové lodě. 1. Kaga. (Dostala 4 zásahy, 800 mužů zemřelo a potopila se v 19,20 hod i s velitelem kapitánem Okadou). 2. Akagi. (Dostala 2 zásahy, 623 mužů zemřelo a potopila se 5.6. ve 4,50 hod). 10 amerických letadel bylo sestřeleno a 18 se jich zřítilo do moře pro nedostatek paliva při zpáteční cestě.
Admirál Nagumo se přemístil na křižník Nagara.
Admirál Jamamoto převzal velení a nařídil, aby lodi jeho svazu spěchali do místa bitvy k napadení amerického loďstva. (Byl ale vzdálen 300 mil). Začal také stavovat bojové lodi z různých skupin. Ze severu od Aleut povolal svaz admirála Kakuty s 2 letadlovými loďmi a z jihu svaz bitevních lodí. Při tom odklonil na západ invazní síly. Dále nařídil admirálu Kondóovi, aby se zajišťovacím svazem napadl v noci Midway palubními děly. Ten vyčlenil 4 těžké křižníky (Kumano, Suzuja, Mikuma a Mogami), aby se pod velením admirály Kurity tohoto úkolu zhostily. (Lodi však byli vzdáleny od cíle 400 mil).
c) Japonská letadla startující z paluby letadlové lodi Hirjú napadla v odvetném úderu, ve dvou vlnách, americký svaz.
1. vlna 18 střemhlavých bombardérů poručíka Kobajašiho a 6 stíhaček těžce poškodila třemi zásahy americkou letadlovou loď Yorktown. 5 stíhaček a 13 bombardérů i s velitelem bylo sestřeleno.
2. vlna 10 torpédových bombardérů a 6 stíhaček poručíka Tomonagi dvěma torpédy vyřadila z boje letadlovou loď Yorktown. 3 stíhačky a 8 bombardérů včetně velitele bylo sestřeleno. Američané zachránili 2 270 námořníků a velitele lodi.
d) Americké letecké útoky pokračovaly.
10. vlna 24 střemhlavých bombardérů vedené poručíkem Gallaherem z Enterprise ochromila čtyřmi zásahy poslední japonskou letadlovou loď ve svazu admirála Naguma Hirjú. (Loď se potopila 5.6. ve 4,15 hod). S ní kleslo ke dnu i 416 mužů posádky, velitel lodi kapitán Kaku a kontraadmirál Tamon Jamaguči – druhý nejlepší admirál japonského námořnictva, který se měl stát nástupcem samotného Jamamota.
11. vlna 16 střemhlavých bombardérů poručíka Stebbinse napadla bitevní loď Haruna, ale nezaznamenala žádný zásah.
12. vlna létajících pevností B-17 majora Blakyho startující z Havaje nezaznamenala žádný zásah.
Poté přilétlo ještě několik menších skupin amerických letadel z pozemních základen, které střídavě napadaly bitevní loď Haruna a těžký křižník Tone, ale již se jim žádný zásah nezdařil.
e) Japonský svaz napadla také americká ponorka Nautilus ale nepodařil se jí též žádný zásah.
f) Admirál Nagumo se nejprve rozhodl, že na americké lodě zaútočí hladinovými silami a zbytek jeho svazu se začal připravovat na noční střetnutí. Nakonec ale uznal svojí porážku a z místa boje odplul na západ.
4.6.1942 Zastupující říšský protektor, SS Obergruppenführer Reinhard Heydrich ráno v 7.30 hodin podlehl zranení, které mu způsobil rtm. Jan Kubiš při atentátu 27.5.1942.
4.6.1942 Čs. pilot Josef Dygrýn (u 1. perutě ) byl sestřelen během noční akce nad Evreux.
4.6.1942 Admirál Kakuta provedl další nálet na Dutch Harbor na Aleutách. Útok provedlo 11 střemhlavých a 6 horizontálních bombardérů a 9 stíhaček. Zde způsobily značnou škodu na přístavních zařízeních. Na zpáteční cestě byly napadeni skupinou amerických stíhaček P-40. Japonci tak přišli o 4 bombardéry a 1 stíhačku. Američané ztratili 4 stroje. Poté byly další údery na Dutch Harbor ukončeny.

4.6.1942 Novým zastupujúcim ríšskym protektorom v protektoráte Čechy a Morava bol po smrti Heydricha menovaný Kurt Daluege.

4.6.1943 Zemřel brigádní generál Melville Shinn Jarvis (náčelník štábu: 80. divize)
4.6.1943 Sovětský nálet na nepřátelské cíle v Brjansku.
4.6.1943 Churchill se v Alžíru sešel k rozhovorům s generálem de Gaullem a generálem Giraudem.

4.6.1943 V Argentině došlo k státnímu převratu vedenému "plukovnickou juntou". Nová vláda přerušila 26.6.1944 diplomatické styky s Německem a Japonskem.
4.6.1943 Spojenecke letectvo začína sériu náletov na talianský ostrov Pantelleria.
4.6.1944 Zemřel podplukovník Hans-Wilhelm Albers (velitel: 1. prapor 1. dělostřeleckého pluku "Afrika")
4.6.1944 Začala přeprava sovětských vojsk z Oranienbaumu přes Finský záliv na mys Lisij Nos.


4.6.1944 Generál Eisenhower přesunul začátek invaze do severní Francie o 24 hodin na 6.6.
4.6.1944 Americká 5.armáda vstoupila do hlavního města Itálie Říma. Něm. 14.armáda ustoupila na Gótskou linii" (Pisa, Rimini).
4.6.1944 Velitel německých leteckých sil v Rumunsku generál Gerstenberg byl jmenován německým velitelem rumunské naftové oblasti".
4.6.1944 Spojenecká vojska obsadila ostrovy Owi a Woendi.
4.6.1944 Kanadské jednotky se vylodily na ostrově Karkar.

4.6.1944 Sovětský letoun dopravil Tita a další významné jugoslávské činitele do Bari (Itálie). Odtud se štáb přesunul na ostrov Vis u pobřeží Dalmácie.
4.6.1945 Zemřel generálmajor Kazuta Óuči (velitel: Pevnost Tsushima)

4.6.1945 Ukončila činnost 311. čs. bombardovací peruť u pobřežního letectva Velké Británie
4.6.1946 Narodil se kontradmirál Valentin Prokopievič Fatejev (. náčelník štábu tyla vojenského námorníctva)


4.6.1947 Zemřel generál delostřelectva Peter Weyer

4.6.1949 Zemřel brigádní generál Heinrich A. Pickert (velitel: 63. pěší brigáda)
4.6.1952 Narodil se - Bronisław Maria Komorowski (polský prezident)

4.6.1953 velké záplavy v provinciách La Habana, Matanzas a Pinar del Río

4.6.1954 Zemřel generálmajor Frank Ross McCoy (velitel: 2. armáda)

4.6.1956 Zemřel kontradmirál Pavel Alexejevič Trajnin (veliteľ Ladožskej vojnovej flotily 1. formovania)
4.6.1957 Zemřel námořní kapitán Arnold Paeske (velitel: 1. náhradní pluk námořnictva)

4.6.1958 Lockheed L-1049 Super Constellation (XA-MEV) spoločnosti Aeronaves de México sa zrúti v blízskosti mesta Guadalajara pričom zahynie 38 cestujúcich + 7 členov posádky



4.6.1958 v San José Salvador a Honduras podpisujú zmluvu čím ukončujú približne 100 hodinový ozbrojený konflikt medyi týmito krajinami.

4.6.1960 Loď USS Claude V. Ricketts (ex. USS Biddle) spuštěna na vodu


4.6.1960 Narodil se viceadmirál Andrej Oľgertovič Voložinskij (náčelník hlavného štábu vrchného velenia vojenského námorníctva Ruskej federácie)


4.6.1961 Narodil se generálporučík Sergej Viktorovič Karakajev (2006-2008 velitel 27.gardové raketové armády)

4.6.1964 Zemřel generálporučík Alexander Russell Bolling (velitel: 84. pěší divize)

4.6.1966 Tří stránková reklama proti válce byla otištěna v deníku New York Times. Reklama byla podepsána 6400 učiteli a profesory.


4.6.1970 Zemřel generálmajor Rudolf von Katte

4.6.1970 Zemřel generál Clifton Bledsoe Cates (velitel: 4. divize námořní pěchoty)
4.6.1971 Narodil se generálmajor Joseph Kabila Kabange (prezident Demokratické republiky Kongo)

4.6.1974 Zemřel maršál letectva Ivan Ivanovič Borzov (veliteľ vzdušných sil vojenského námorníctva /1962-1974/)

4.6.1975 Zemřel generálmajor Stanley Eric Reinhart (velitel: 65. pěší divize)
4.6.1977 Zemřel generálporučík Fritz Albert Otto Schlieper (velitel: 45. pěší divize)

4.6.1977 Zemřel generálporučík letectva Viktor Jefimovič Nestercev (veliteľ 3. gardového bombardovacieho leteckého zboru /1944-1949/)
4.6.1981 Zemřel námořní nadporučík Karl Jobst (ponorkový velitel)
4.6.1982 Zemřel generálmajor Gerhard Lindner (velitel: 17. SS divize tankových granátníků "Götz von Berlichingen" )

4.6.1983 Argentínska vojenská diktatúra zavádza právo na štrajk

4.6.1985 Zemřel generálporučík Thomas Wade Herren (velitel: 70. pěší divize)
4.6.1987 Loď Admirál Vinogradov spuštěna na vodu

4.6.1987 Zemřel kontradmirál Viktor Danilovič Dobrovoľskij (veliteľ Námornej základne De-Kastri)
4.6.1989 Nezávislé odbory Solidarita získali vo voľbách do poľského Sejmu 35% hlasov.
4.6.1994 Zemřel major Helmut Koehler (velitel: Tankový průzkumný oddíl 1)

4.6.1998 Alberto Fujimori podáva v Peruánskom parlamente demisiu

4.6.2000 Zemřel major Richard Allen Peterson (americké letecké eso 2. sv. v. se 14 samostatnými sestřely, 3 sdílenými, 1 pravděpodobným a 2 poškozenými; 3 samostatně a 1 ve skupině zničenými na zemi (14+3-1+0-2+0))

4.6.2002 Veľkou väčšinou poslancov je schválený zákon o "Politických stranách" ktorý ilegalizuje baskytskú extrémistickú politickú stranu Batasuna.

4.6.2007 Teroristická skupina ETA vydáva vyhlásenie podla ktorého vypovedáva prímerie a vracia sa k ozbrojenej aktivite na všetkých frontoch.

4.6.2007 Kolumbijská vláda prepúšťa z vezenia Rodriga Granda, kancelára organizácie FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia)

4.6.2010 Zemřel korvetní kapitán David Ramsey Foster (velitel 894. perutě FAA)

4.6.2011 Loď USS William P. Lawrence (DDG-110) uvedena do služby

4.6.2011 Čilská justícia začína oficálne vyšetrovať smrť Salvadora Allendeho, Pablo Nerudu a Eduarda Frei Montalva, po prvý raz od štátneho prevratu v septembri 1973 vedeného gen.Pinochetom.

4.6.2017 Ponorka USS Indiana (SSN-789) spuštěna na vodu
4.6.2020 Zemřel generálporučík Fernando Pardo de Santayana y Coloma
URL : https://www.valka.cz/topic/chronicle/74356