Zpět na úvodní stránku

Přehled článků autora

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

📕14.166 🕔04.12.2011

Úvod

„Spravedlivá odplata všem přímým i nepřímým, aktivním i pasivním viníkům války pro poučení všem budoucím a – definitivně se rozejít! Jinak by se po této hrozné válce musilo dojít mezi našimi národy k neslýchanému masakru! Tomu můžeme a musíme stůj co stůj svým definitivním rozchodem zabránit!“ Tak viděl prezident Edvard Beneš konec česko-německého soužití na československém území po skončení druhé světové války.

Zobrazit celý článek

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

📕13.681 🕔04.12.2011

1. Vývoj Jesenicka do roku 1945

Po ukončení první světové války v roce 1918 přivítali místní Němci, že vznikla samostatná provincie Sudetenland, která by měla být součástí takzvaného Německého Rakouska. Tento krok výrazně podporovali i němečtí sociální demokraté. To se však nestalo, československá vláda chtěla zachovat historické hranice republiky, ke kterým patřily i Sudety, proto byla provincie v prosinci 1918 rozpuštěna.

Zobrazit celý článek

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

📕12.569 🕔04.12.2011

2. Okolnosti a průběh vysídlení Němců

S blížícím se koncem války byla stále aktuálnější otázka neblahého národnostního složení v Československu. Výrazná německá menšina, která po sčítání v roce 1930 tvořila v ČSR přibližně 21,9 % obyvatel, svých chováním v průběhu třicátých let, zejména pak v době Mnichova a následného zřízení Protektorátu Čech a Moravy, zavdala českému národů mnoho důvodů pro urychlené oslabení jejího vlivu. Jedním z řešení bylo její vysídlení z československého území.

Zobrazit celý článek

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

📕13.122 🕔04.12.2011

3. Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců

Jesenicko bylo jednou z mála oblastí, kde podle mého názoru nebylo hlavním problémem zajištění řádného odsunu Němců, ale především to, jak se s tímto vysokým úbytkem obyvatel vypořádat. Drastická ztráta téměř 85 % populace může už způsobit demografický kolaps kraje, takže bych pominula jakékoli morální hodnocení vysídlení německého obyvatelstva a zaměřila bych se na ekonomické a sociální důsledky tohoto procesu. Kapitolu bych však zahájila tématem nového osídlení Jesenicka, které bylo pro zachování okresu a jeho hospodářskou obnovu po druhé světové válce nezbytné, a které naprosto změnilo jeho národní charakter.

Zobrazit celý článek

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

📕8.651 🕔04.12.2011

Závěr

Jeden z argumentů pro odsun Němců bylo i to, že se Československo chce zbavit národnostních menšin, které by mohly postavení Čechů a Slováků v budoucnosti ohrozit. Chce zahájit novou etapu dějin s jednolitou skladbou obyvatel tvořenou českými a slovenskými občany. Avšak Jesenicko osídlili příslušníci nejen z československého území, ale i ze zahraničí. Přišli sem lidé z Bulharska, Rumunska, Itálie, reemigranti z Ukrajiny či Volyně. Místní lidé se snažili odgermanizovat vše, co jen šlo a přitom byli nuceni přijímat nové zvyky a tradice od dalších národů. Toto složení Jesenicko destabilizovalo nejen kulturně, ale ovlivnilo i sociální vztahy mezi obyvateli, kteří k sobě z počátku neměli vůbec důvěru. Tuto problematiku bych vystihla frází „jedni cizinci dveřmi ven, druzí oknem zpátky".

Zobrazit celý článek

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

📕10.571 🕔04.12.2011

Seznam použité literatury;
Seznam zkratek;
Seznam Příloh.

Zobrazit celý článek

Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947

📕6.896 🕔04.12.2011

Bakalářská práce se zaměřuje na jeden z přelomových okamžiků v historii Jesenicka, odehrávající se v letech 1945 – 1947, kdy z této téměř německé pohraniční oblasti byla v rámci odsunu Němců vysídlena většina místních obyvatel. V první části práce je zhodnocen vývoj česko-německých vztahů na Jesenicku. Druhá část kromě samotného odsunu podrobněji analyzuje jednotlivá opatření proti Němcům spolu s ústředními Benešovými dekrety.  Cílem práce je zhodnotit důsledky odsunu, o kterých pojednává její třetí část. Hlavní důraz je kladen na ekonomické a sociální dopady, doplněné o praktickou ukázku změn v majetkoprávních vztazích v jedné z jesenických obcí. Součástí analýzy je i nahrazení německé menšiny novými osadníky v procesu osídlení. Práce se opírá o nevydané (archivní, oral history) a vydané prameny a odbornou literaturu, využívá historické a ekonomické metody (mj. statistickou, biografickou).

Zobrazit celý článek

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře