Přehled článků autora

Armáda a demokracie

Klíčovým prvkem pro tuto práci je popsání role armády ve společnosti. Zde můžeme rozlišovat mezi klasickým pojetím jejího postavení a fungování, který odráží standardní demokratické systémy a aktivističtější pojetí, které odráží zkušenosti zejména z rozvojových zemí. Oběma teoriemi se budeme zabývat v této kapitole, nicméně obě dvě jsou pro tuto práci důležité. Pokud chceme zkoumat spory EU s Tureckem ohledně postavení armády, můžeme na tento konflikt nahlížet jako na střet těchto dvou teorií. Na závěr se pak v této kapitole budeme věnovat nevládním formám kontroly armády.

Tradice turecké armády

Na podporu tvrzení, že i armáda může za určitých podmínek fungovat jako strážce svobody a modernizace, v našem případě sekularizace, je důležité nastínit, jaké jsou historické kořeny postavení armády v turecké společnosti, dát postavení armády do určitých hodnotových souvislostí dané země.

Vojenské převraty a zásahy

Pro pochopení role turecké armády v turecké společnosti je nutné se zamyslet nad tím, jaké byly příčiny jejího jednání a zda někdy jednala pouze ve svém zájmu, a nikoliv v zájmu společnosti. Proto se nyní budeme zabývat příklady jednotlivých vojenských převratů v novodobých dějinách Turecka.

Turecko a EU

Jednou z hlavních příčin, které vyvolaly změnu stojících za změnou postavení turecké armády ve společnosti, byl vliv Evropských společenství (ES) na Turecko. Turecko bylo zemí spíše prozápadně orientovanou, ale hlavně díky odkazu Mustafy Kemala se stalo zemí, která se silně přikláněla západním demokraciím. Dá se říci, že v dnešní době mají tyto celky velmi dlouhou historii, co se společných vztahů týče. V následujících kapitolách podrobněji rozebereme jednotlivé fáze vztahů Turecka s ES/EHS/EU a vliv těchto vztahů na tureckou armádu a její postavení.

Armáda je v dnešním čase, a zvláště pak u nás, často vnímána jako prvek ve společnosti takřka nadbytečný, nebo jí není pozornost věnována vůbec žádná. Nejsme v tom příliš výjimeční, v západním světě totiž nepanuje kladný názor na armádu, která aktivně zasahuje do politického života dané země.

Závěr

Jedna z příčin silného postavení armády v Turecku má své historické kořeny již v Osmanské říší, kde byla armáda velmi důležitou složkou tehdejší společnosti. Tento historický faktor dopomohl armádě k udržení silného postavení v moderním Turecku. Tou druhou a neméně důležitou příčinou byla role, jakou armáda sehrála při vzniku Turecka. Pod velením Mustafy Kemala to byla armáda, kdo zajistil vznik nového státu. Za jeho vlády získala armáda téměř úplnou suverenitu na státním aparátu. V Turecku v této době, a ani pozdější, nedošlo k začlenění armády pod civilní kontrolu. Tuto téměř úplnou suverenitu si armáda udržela po celé 20. století.

Zdroje