Přehled článků autora

V bitvě ve Francii byly ztraceny všechny britské tanky, nebylo je totiž možno odvézt, Matildy II zde bojovaly u Arassu a pro Němce bylo jejich pancéřování nepříjemným překvapením, dokázala je zničit jen palba děl velké ráže, jejich kanon (2 pdr.) byl poměrně výkonný a stačil v té době na všechny německé tanky.

Lehký tank (někdy uváděný jako tančík) vznikl v ČKD dle požadavků rumunské armády na lehký tank pro jezdectvo.

Amiot 143 byl francouzský střední bombardér druhé poloviny 30. let 20. století, který byl navržen dle specifikací francouzské vlády z roku 1928 na bombardér schopný denního i nočního bombardování, průzkumu na velké vzdálenosti a doprovodu bombardérů. Letoun se zapojil do bojů na počátku 2. světové války.

První sériová verze bombardérů řady Amiot 340/350.

Francouzský dvoumotorový celokovový bombardér Amiot 354 byl jedním z řady strojů které byly připravovány pro přezbrojení francouzského letectva,

Jde o raritní málo známou zbraň. Někdy je uváděna jako plamenomet, ale v zásadě se jedná o primitivní vrhač střel (dnes bychom asi řekli granátomet).

Životopis pozoruhodného muže, který přetransformoval Turecko na moderní stát.

Bazuka byla moderní ruční protitanková zbraň, která byla sestrojena ve Spojených státech amerických. Byla vyvíjena již od roku 1933, ale její vývoj skončil až roku 1941, přičemž sériová výroba byla zahájena o rok později. K prvnímu bojovému použití bazuky došlo v listopadu 1942 při vylodění spojenců na severu Afriky.

Automobil byl v roce 1938 přijat do výzbroje Wehrmachtu a i když nepoužíval standardní šasi, byl vyráběn v jen nepatrně pozměněné verzi až do roku 1943 pro vojenské potřeby.

Životopis fracouzského vojáka a státníka, k jehož odkazu - gaullismu - se i v současnosti hlásí řada francouzských politických uskupení.

Když se Crusader III objevil na africkém bojišti, byl vítanou posilou, brzy se ale ukázalo že tank je provázen mechanickými poruchami a při zkončení africké kampaně byl již považován za zastaralý a přeřazen k výcviku. Protiletadlová verze AA (anti-aircraft) vznikla na základě požadavku vojsk pro boj s německými letouny hloubkově útočícími na kolony vozidel a další pozemní cíle.

Tank byl zkonstruován a stavěn ve firmě Forges et Chantiers de la Méditerranée (FCM). Stroj byl v mnoha ohledech pokrokový, v době, kdy se konstruktéři přeli, zda je lepší v konstrukci užívat nýtování nebo odlévání, byl FCM 36 svařován, což zvýšilo celkovou pevnost konstrukce a zjednodušilo výrobu.

Jednomístný vrtulník s prolínajícími se rotory, původně určen jako průzkumný, postaveno jen několik kusů které byly zkoušeny i na lodi.

Účinná a spolehlivá zbraň použitelná jak proti obrněným cílům a budovám, tak proti nepřátelské pěchotě.

Britský ruční granát zavedený za WWII jako prostředek k signalizaci a pokládání kouřové clony.

Životopis velitele rakousko-uherských ponorek a lodí.

Loď byla součástí programu presidenta Charlese de Gaulla z roku 1958 na jaderné odstrašení a samostatnost a nezávislost Francie v obraně i útoku. Program byl schválen v letech 1960-64 jako francouzská obranná doktrína a v jejím rámci byly stavěny i ponorky nesoucí balistické střely.

Zbraň prioritně určená pro snipery (počítá se s bojem s protivníky s individuální ochranou a bojem s nepřátelskými snipery), její další úkoly jsou dle ruského servru: boj s lehce obrněnými cíli, obrana pobřeží proti malým lodím, ničení námořních min, a diverzní úkoly jako ničení letadel na stojánkách, RL prostředků a dělostřeleckých raketových systémů.

Ve druhé půli padesátých let byl v polských ozbrojených silách pociťován nedostatek zbraně malých rozměrů vhodné pro speciální oddíly. Mělo jít o zbraň co nejmenší, se schopností nahradit alespoň částečně samočinnou zbraň.

PPŠ-41 (pistolet pulemjot Špagin)

stručně k samopalu

Ve druhé polovině WWI se spolu s objevením nového fenoménu na bojišti - tanku - začalo hledat i řešení jak dát pěchotě prostředek boje s touto hrozbou.

Další vývoj čs. samopalu 23 v Rhodésii a později Jihoafrické republice.

Jde o prototyp průzkumného tančíku zkonstruovaného koncem dvacátých let v konstrukční kanceláři S.A. Gisburga a E. Groteho. Navázal na starší T-16 a používal části trupu z jednomístného průzkumného tančíku Liliput.

Tento letoun byl radikální úpravou původních francouzských stíhaček MS.406C1, do kteréhých byl vestavěn sovětský motor VK-105P i s vrtulí VIŠ-61P