Život vraha - stručný přehled života K.H. Franka

Autor: Radek Havelka / Admin 🕔︎︎ 👁︎ 96.951

Veškeré dále uvedené údaje pocházejí z knihy Zpověď K.H. Franka, zpracované podle výpovědí Franka u Krajského soudu trestního v Pankráci a vydané v roce 1946 nakladatelstvím Cíl a.s.

Výslech byl veden gen. Josefem Bártíkem; vzhledem k tomu, že Frank prohlásil, že neovládá český jazyk, byl vyslýchán německy, ale protokol o výslechu byl veden v češtině.

Reklama

Karl Hermann Frank se narodil 24. ledna 1898 v Karlových Varech, Školní ulice, Haus Toronto, jako syn Jindřicha Franka a Pavly roz. Eberhardt. Otec byl učitelem na obecné škole v Karlových Varech a zemřel v roce 1928, matka zemřela v roce 1940. K.H. Frank měl dvě sestry a dva bratry, obě sestry v dětství zemřely. Žijící bratři se jmenovali Ernst Frank, narozen 1900 v Karlových Varech, povoláním redaktor, a Walter Frank, narozen 1908 v Karlových Varech, který byl docentem na německé technice v Praze. KHF uvádí, ze nevěděl, kde se nadále jeho bratři nalézají. (Poznámka ke zdravotnímu stavu: v desíti letech byl KHF při dětské hře zraněn kamenem do oka, což vedlo během osmi let k úplnému oslepnutí na toto oko, které mu bylo v roce 1918 vyňato a nahrazeno umělým.)

K.H. Frank navštěvoval obecnou školu v Karlových Varech a osmileté humanistické gymnázium tamtéž, maturoval v roce 1916. Dále byl zapsán na německé právnické fakultě v Praze v roce 1916/1917 a zároveň v roce 1917 absolvoval jednoroční abiturientský kurs na pražské německé obchodní akademii. V letech 1918 - 1920 byl zaměstnán jako úředník Vítkovických železáren ve Vítkovicích a nato v letech 1921 - 1923 byl úředníkem Duchcovsko-Podmokelské dráhy. V roce 1923 - 1924 nastoupil jako knihkupecký učeň k firmě Erich Mates, Lipsko a v Hartensteilu v Sasku.

V roce 1925 - 1926 byl lektorem u jmenovaného nakladatelství. V roce 1926 - 1932 byl samostatným knihkupcem v Lokti u Karlových Varů. Počátkem roku 1934 bylo toto knihkupectví předáno straně S.d.P (Sudeten deutche Partei, jestli se nepletu) po dohodě s Konrádem Henleinem a on sám vstoupil do Krajského vedení strany S.d.P v Karlových Varech. Od té doby byl politicky činný. Od 1. ledna 1934 byl v hlavním vedení S.d.P v Chebu se sídlem v Chebu a Aši, a to až do roku 1938. V roce 1935 byl zvolen poslancem S.d.P za kraj Karlovy Vary. Od listopadu 1938 byl zastupujícím župním vedoucím NSDAP (National-socialistische deutsche Arbeits Partei - Nacionalně-socialistická německá strana práce, Hitlerova strana, opět si tím nejsem 100% jist, ale tak nějak to je), a to až do poloviny března 1939, tedy do zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Nato byl jmenován státním sekretářem u říšského protektora v Čechách a na Moravě, kteroužto funkci zastával až do října 1943, od té doby byl německým státním ministrem pro Čechy a Moravu, a to až do 4. května 1945, kdy se navrátil z Flensburgu s plnou mocí k předání německé správy a exekutivy nové vládě. 4. až 8. května pobýval v Černínském paláci a v noci z 8. na 9. května po podepsání kapitulace odjel s rodinou přes Rokycany směrem na Plzeň, doprovázen muži z Schutzpolizei a SS a osobní stráží. Měl v úmyslu vzdát se do amerického zajetí; stejně jako většina německých vojáků po prohrané válce měl strach z ruského zajetí. Byl očekáván, v blízkosti Rokycan byl americkým kapitánem zadržen a převezen do Plzně. Jeho rodina byla v jiném voze. Musel být silně střežen americkými vojáky, protože když se lidé dozvěděli, ze byl zadržen a je v Plzni, byl neustále napadán. Následně byl převezen do Wiesbadenu, kde byl v americkém zajetí, a poté byl vydán do Prahy k procesu.

Co se rodiny K.H. Franka týče, K.H. Frank byl dvakrát ženatý, poprvé s Annou roz. Müllerovou, narozenou též 1898 v Karlových Varech, německého původu, se kterou se seznámil během své práce u dráhy, svatba byla v roce 1925. Toto manželství nebylo úspěšné a v únoru 1940 dochází k rozvodu. K.H. Frank uznává svoji vinu na tomto stavu. Od roku 1933 se svou ženou nežil, uvádí, že byl plně zaměstnán politikou. Z tohoto manželství vzešli dva synové, Harald, narozen 20.1. 1920, a Gerhard, narozen v dubnu 1931. Na základě dohody po rozvodu doplácel na tyto děti 500 RM (říšských marek, pozn. autora), uvádí, že je i nadále všestranně zaopatřoval. Syn Harald sloužil jako SS-Panzergrenadier u divize Liebstandarte Adolf Hitler a byl začátkem března 1945 zasažen granátem na hronském předmostí v Maďarsku, byla mu amputována levá noha a byl dopraven do lazaretu ve Vimperku. Rukoval v 18 letech. Druhá manželka se jmenovala Karola roz. Blaschek, Němka, lékařka pracující v Praze ve Všeobecné nemocnici. Členka NSDAP, bez funkce. Její bratr byl prosazen jako úředník do úřadu Reichsprotektora díky vlivu K.H. Franka. Z tohoto manželství měl K.H. Frank tři děti, dvě dcery, Etu, narozenou 20.8. 1941, a Holle Sigrid, nar. 8.3. 1944, a syna Wolfa Dietricha, nar. 16.8. 1942.

Z majetkových poměrů - K.H. Frank uvádí, že v době zatčení neměl žádné jmění, ani nevěděl, jaký je jeho stav účtu, jeho finanční záležitosti vedl adjutant major Hofmann. Uvádí, že měl max 15 - 16 tisíc RM. Z jeho minulosti, v době vedení firmy v Karlových Varech v roce 1932 vydělával 1 000 Kč měsíčně. Z tohoto žil špatně a dělal dluhy. Při založení firmy využil asi 40 000 Kč dědického podílu po otci, ale ty rychle pozbyl a jeho dluhy činily dalších 30 - 40 tisíc Kč. V roce 1932 byl donucen udělat tiché vyrovnání se svými věřiteli.

Další dva roky vedl obchod, který poté předal S.d.P, která jej převzala se všemi dluhy, ale bez jakékoliv náhrady. V roce 1934 se situace zlepšila, měsíční plat od S.d.P byl asi 1 000 Kč, v roce 1935 jeho plat ve funkci poslance činil 4 500 Kč, z čehož 1 500 Kč odevzdával S.d.P. Prohlašoval, že osobně nikdy nic nedostával z Německa, pouze peníze za knihu, kterou napsal (10 000 Kč), po roce 1939 měl jako státní sekretář 1 500 RM a jako státní ministr 2 000 RM měsíčně, k tomu reprezentační fond 10 000 RM ročně. Dále měl byt v Bubenči o 8 - 10 místnostech.

Na otázku, proč si myslí, že byl on a ne K. Henlein ustaven státním tajemníkem, uvádí, že jeho samotného tento krok překvapil a zaskočil. Tvrdí, že z německých osobností nikoho neznal. Hitlera považuje za představitele německého národa, kterému slíbil věrnost.

Reklama

Na podzim 1938 na výzvu K. Henleina ilegálně odchází do Německa, kde se začleňuje do sudetoněmeckého Freikorps, čímž se dopustil činu vlastizrady.

Uvádí, že ze strany Čechů před válkou mu nikdy nebylo ublíženo ani netrpěl žádným bezprávím. Nikdy nebyl nucen učit se česky a nikdy tak také neučinil.

Dále vypovídá, že považuje Hitlerovo začlenění ČSR do Německé říše za porušení jeho slova a slibu, potvrzuje posílaní lidí z Německa do ČSR za účelem podněcování nesnášenlivosti mezi Čechy a Němci, stejně tak připravování půdy pro zásah proti ČSR v německém tisku vydáváním článků o utiskování Němců v neokupované části Československa (v roce 1939). Zároveň potvrzuje, že Němci podporovali i rozpory mezi Čechy a Slováky.

Vydal a potvrdil mnoho vyhlášek a nařízení, které umožnily začlenění českého průmyslu do německé válečné mašinérie. Svou vinu nese na smrti studentů zastřelených 17. listopadu 1939 bez vynesení rozsudku, stejně jako na deportaci tisíců lidí do Německa na nucené práce. Jeho podpis je i na rozsudcích smrti pro vesnice Lidice a Ležáky vyhlazené odvetou za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jméno K.H. Frank znamenalo smrt tisícům obyvatel Československa "odsouzených" a popravených během kruté vlády tohoto muže. Často argumentoval tím, že byl jen figurka, že rozsudky musel pouze podepisovat, aniž by měl možnost s tím cokoliv udělat, natož prošetřovat jejich pravdivost. Popravu studentů 17. listopadu považuje "podle lidských citů a lidských zákonů za vraždu". Přesto tomu nijak nezabránil, opět, bohužel.

K.H. Frank byl po válce souzen a 22. května 1946 byl odsouzen k trestu smrti. Zrádce našeho národa a země K.H. Frank byl o tři hodiny později, v 13.37, po zamítnutí všech žádostí o milost, oběšen.

Další odkazy k tomuto tématu
http://www.hrad.cz/kpr/holocaust/hist_zid.html
http://www.lidice.cz/op30a.html
http://www.drbo.cz/data/tvin/ex.htm
http://www.loket.cz/Osobnosti/Karl%20Hermann%20Frank.htm

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více