Válka Černého Jestřába

Autor: Zdeněk Šámal 🕔︎︎ 👁︎ 20.378

1832

Jedna z indiánských válek 19. století, která do amerických dějin vešla pod názvem „Válka Černého jestřába“, začala jako klasická vražedná pomsta zoufalých indiánů vyhnaných z půdy bílými osadníky. Úřady v Iowě nejprve vykázaly kmen Sauků vedený náčelníkem Černým Jestřábem z jejich tradičního domova. Indiáni po strastiplném bezvýsledném putování překročili řeku Mississipi a přes zákaz se vrátili na svá původní kukuřičná pole, aby zaseli novou úrodu. Napětí mezi rudochy a bělochy houstlo; vyplašení bílí osadníci pak v panice dokonce zabili dva indiánské vyjednavače nesoucí bílou vlajku. Rozzuřený Černý jestřáb a jeho lidé v odpověď na to začali vraždit bílé přistěhovalce.

Po sérii rozmíšek a menších bojů válka skončila pro indiány tragicky: Saukové Černého jestřába byli zmasakrováni u ústí Bad Axe River illinoiskou milicí, které velel generál Henry Atkinson. Nelítostnému vraždění neunikli ani starci, ženy a děti, kteří prosili o milost a hledali spásu pod bílými vlajkami. Náčelník Černý jestřáb, jehož opustili spojenci z indiánského kmene Winebaggů, se vzdal, a tím válka skončila. 

Voják Abraham Lincoln

Reklama

Je méně známou skutečností, že Válka Černého jestřába byla jedinou praktickou vojenskou zkušeností pozdějšího amerického prezidenta Abrahama Lincolna, pod jehož vedením v letech 1861-1865 země obhájila jednotu za cenu krvavé občanské války. Mladý Lincoln v roce 1832 už rok žil v pionýrské osadě New Salem nedaleko Springfieldu ve státě Illinois. Pracoval tady jako pomocník mlynáře a zároveň obchodní příručí, ale zdejší byznys příliš neprosperoval, spíš naopak. V dubnu 1832 začali vzbouření Saukové a Foxové ohrožovat i severozápadní oblasti Illinois, a tak guvernér John Reynolds svolával dobrovolníky do miličních oddílů. Tehdy třiadvacetiletý Lincoln se také přihlásil a s oddílem illinoiské milice dopochodoval až do městečka Beardstownu. Tady ho k jeho velkému překvapení spolubojovníci zvolili kapitánem. Vojenské zkušenosti neměl pražádné, ale je pravda, že už po příchodu do Salem City uměl okolí přesvědčit o své fyzické zdatnosti i autoritě, navíc, ač samouk, převyšoval ostatní rozhledem a buldočí touhou po vzdělání. Zvolení do velitelské funkce, které bylo obvyklou praxí u amerických miličních oddílů, znamenalo pro Lincolna jisté zadostiučinění, protože, jak sám přiznal, do té doby příliš úspěchů nezažil.

Lincoln se ale během tří měsíců služby strávených v severním Illinois a jižním Wisconsinu do opravdového boje s indiány nikdy nedostal. Zato vcelku důvěrně poznal obvyklé strasti a nepříjemnosti tehdejšího vojenského života v poli. Asi nejvíc se válka s Černým jestřábem budoucího prezidenta dotkla v místě, které se dnes jmenuje Stillman Valley a kde dnes stojí stejnojmenné město. Tady pouhý den po bitvě pomáhal pohřbívat skalpovaná těla příslušníků illionoiské milice, které zde 14. května 1832 pobili indiáni. Tento nepříjemný zažitek Lincoln už jako vlivný politik dosti barvivě popisoval a je zřejmé, že na něj udělal dojem: „Mrtví leželi na zemi hlavami směrem k nám a ozařovaly je rudé paprsky ranního slunce. A každý muž měl na hlavě kulatou, rudou skvrnu velkou asi jako dolar, přesně v místech, kde mu rudoši odřízli skalp. Bylo to hrůzné, ale zároveň velmi zvláštní, už tím, jak sluneční záře celou scénu obarvovovala narudo."

Pomník, který od roku 1901 stojí na místě potyčky u Stillman Valley hlásá: „Na tomto místě se 14. května 1832 odehrála první srážka ve Válce Černého Jestřába. 275 milicioářů z Illinois pod velením majora Isaiaha Stillmana se obrátilo na útěk před Černým jestřábem a jeho válečníky. Dobrovolníci byli touto porážkou tak demoralizováni, že do pole musela být povolána nová armáda.“ Památník zároveň připomíná jména deseti důstojníků a vojáků, pohřbených opodál.

A rovněž zdůrazňuje přítomnost Abrahama Lincolna, „vojáka, státníka a mučedníka“, který nešťastníky padlé v boji s indiány pomáhal pohřbívat a posvětil tak větší slávu tohoto jinak neznámého koutu dnes dosti monotónní části amerického Středozápadu.

Zdroj:
Carruth, Gorton. "The Encyclopedia of American Facts and Dates", 10. vydání, New York: Harper Collins Publishers. ©1997

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více