Main Menu
User Menu

Třicetiletá válka [1618-1648]

Články

Albrecht z Valdštejna

Někteří z občanů vědí, kde zasedá horní komora parlamentu České republiky tj. senát, a to ve Valdštejnském paláci. Tuto nádhernou manýristickou stavbu vytvořil významný vojevůdce a postava třicetileté války (trvala v letech 1618–1648) – Albrecht z Valdštejna.

Armáda Ludvíka XIV. - část první

Ludvík XIV. byl nejmocnější panovník své doby. Aby mohl dosáhnout této pozice, musel vybudovat velkolepou armádu, která svým počtem a vycvičeností překonala kteroukoli jinou vojenskou sílu. Začátky však byly dosti krušné...

Bílá hora 1620

Jedna z nejznámějších bitev našich dějin. Malá šarvátka na kopci u Prahy s velkými důsledky pro vývoj střední Evropy.

Bitva na Bílé hoře (8. listopadu 1620)

V rámci konečného zúčtování s odbojnými českými stavy a jimi zvoleným českým králem Fridrichem Falckým vstoupily na podzim roku 1620 do Čech dvě nepřátelské armády.

Bitva u Jankova (BN) 6. března 1645

Vedle bitvy na Bílé hoře jde o nejvýznamnější bojovou akci třicetileté války na českém území a ani tento boj nedopadl pro „naše barvy“ dobře. Proto také se tento střet za Rakouska nepřipomínal a ani po vzniku Československé republiky se mu historici nijak zvlášť nevěnovali. Naopak Švédové ho považují za své nejskvělejší vítězství během celé této dlouhé války.

Gustav II. Adolf a jeho přínos vojenskému umění – I. část

Gustav II. Adolf, přezdívaný *„Gustav Veliký“*, *„Lev Severu“*, *„Zlatý král“*, *„Gösta“* či *„Otec moderního boje“*, byl švédský král na počátku 17. století, který dokázal Švédsko zreformovat takovým způsobem, že se během jeho vlády stalo jednou z klíčových mocností prvního řádu a tuto pozici si uchovalo až do počátku 18. století. Osoba Gustava II. Adolfa je velice důležitá především pro oblast vojenství a strategie, neboť jeho vojenské reformy ovlivnily vývoj vojenského umění na dalších několik století a některé z nich přetrvávají v upravené podobě dodnes.

Gustav II. Adolf a jeho přínos vojenskému umění – II. část

V první epizodě této studie jsme si nejdříve přiblížili mládí a rané období vlády Gustava II. Adolfa a politickou situaci v Evropě na počátku 17. století. Text končil popisem Gustavových vojenských reforem. Ve druhé epizodě na předchozí text navážeme a blížeji se podíváme na třicetiletou válku a účast Gustava II. Adolfa v politice a konfliktech tohoto celoevropského střetu. Popíšeme si nejvýznamnější bitvy, kterých se švédské vojsko účastnilo pod velením krále Gustava, bitvy u Breitenfeldu a u Lützenu, a zjistíme, jak se Gustavovi a jeho generálům podařilo implementovat zásadní reformy vojenského umění do reálného života. V závěru textu si také přiblížíme okolnosti smrti Gustava II. Adolfa a pohlédneme na poslední fázi třicetileté války a její výsledek.

Historická osa 8. pěšího pluku

Pojednává se zde o vzniku a průběhu existence 8. pěšího pluku. Vojenskohistorický spolek v Brně souhlasí s uveřejněním. Autoři: Milan Koudelka a Vladimír Holík VHS-BRNO

Obležení Prahy 1648 (1) - Poslední bitva třicetileté války

Omyl učitele národů
Poslední bitva třicetileté války byla bitvou, která s největší pravděpodobností rozhodla o dalším setrvání zemí České koruny ve svazku habsburské monarchie a prokázala s konečnou platností, že pokud si Češi něco přejí, návrat Komenského vlády „věcí tvých“ to s největší pravděpodobností není...

Obležení Prahy 1648 (2) - Vojáci

Díky kvalitativním změnám ve výzbroji a taktice vzrostly postupně materiální i časové nároky na výcvik vojáků natolik, že již na sklonku šestnáctého století neměli nevycvičení „amatéři“ ze zemských vojenských hotovostí proti vojenským profesionálům šanci. Válka se tedy znovu, podobně jako za pozdního římského období, stala pro vojáky celoživotním povoláním. Na rozdíl od antiky však nebývali středověcí žoldnéři najímáni státem, ale – řečeno dnešní terminologií – vojenskými podnikateli , kteří od státu (panovníka) obdrželi takzvaný „patent“, opravňující je k naverbování určitého počtu vojáků.

Obležení Prahy 1648 (3) - Válka

Vzápětí po pražské defenestraci napsali umírněnější stavové císaři Matyášovi omluvný dopis, v němž složitě vysvětlovali, že to všechno mysleli jinak než to vypadá – že se pokusili vysoké císařovy úředníky zamordovat vlastně v jeho zájmu a pro jeho dobro – nicméně tímto činem rozpoutali válku, která v následujících třiceti letech zpustošila podstatnou část Evropy.

Obležení Prahy 1648 (4) - Bitva

Na rozdíl od vesničanů si obyvatelé hrazených měst mohli být jisti, že pokud zůstanou za hradbami, nic zlého je nepotká. Samozřejmě do chvíle, dokud nejsou tyto hradby ztečeny regulérní armádou. To se týkalo zvláště obyvatel sídelního města českých králů – Prahy, jejíž opevnění, vybudované v polovině čtrnáctého století, bylo v posledních letech alespoň zčásti přizpůsobeno poslednímu vývoji vojenství a mělo tedy jisté předpoklady odolat nejen nájezdům loupeživých tlup dezertérů a marodérů, ale i lupičům organizovaným a naprosto legálním.

Obležení Prahy 1648 (5) - Mír

Z čistě vojenského hlediska skončila poslední bitva třicetileté války stejně, jako skončila celá tato válka – nerozhodně. V takovém případě mívají oba protivníci ve zvyku tvrdit, že zvítězili právě oni. Nic proti tomu. Švédové dobyli a udrželi Hradčany a Malou Stranu (a většinu území Čech a Moravy), císařští sice nedobyli nic, ale udrželi alespoň zbytek města. Pro historiky obou stran ideální situace.

Obležení Prahy Švédy (červenec-říjen 1648)

Te Deum laudamus! Tebe, Bože, chválíme!“ zpívaly zástupy Pražanů na děkovných bohoslužbách, které se konaly dne 6. listopadu 1648 v Týnském chrámu a na Staroměstském náměstí před ním. Na témže náměstí, na kterém před sedmadvaceti lety padly hlavy osmadvaceti českých (byť většinou německy mluvících) šlechticů a měšťanů, kteří de facto rozpoutali třicetiletou válku...

Třicetiletá válka

Poslední evropská náboženská válka, zasahující 1618 – 48 (resp. 1659) celou střední, západní a jihozápadní Evropu.

Třicetiletá válka

Poslední evropská náboženská válka, zasahující 1618 – 48 (resp. 1659) celou střední, západní a jihozápadní Evropu.

Témata

Podkategorie

Fáze

Bitvy

Zaregistrujte se

Chcete se nás zeptat, doplnit informace nebo se stát autorem článků a zapojit se do každodenního běhu, případně využít plný potenciál tohoto webu? Je to snadné, zde je odkaz jak na to!
Zobrazit postup

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2021 : 85.000,- Kč Příjmy doposud : 83.494,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz / armedconflicts.com neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!