Přehled (106 článků)

Vojnové operácie.

Preteky v zbrojení.

Južné Osetsko leží na južnom predhorí Kaukazu. Žije tu vedľa seba 50 rozličných etnických skupín, pričom značná časť z nich patrí do úplne odlišných jazykových skupín. Tieto rozdiely umocňujú vzájomnú neznášanlivosť, ktorá bola v regióne prítomná po storočia. Vojna v Južnom Osetsku v lete 2008 bola výsledkom dlhoročných politických sporov a sporadických vojenských stretov, ktoré zabili desiatky ľudí.

Ať dnes otevřete jakékoliv informační medium a je jedno či tisk nebo internet, je těžké přehlédnout fenomén dnešních dní - RUSKO. Nejsem obdivovatel Ruska a ani idealista, ale je skutečně politika západu (tedy i ta naše) tak čistá, nezáludná a naopak zůstalo Rusko stejné jako za dob bolešvika?

V Rusku mohutně oslavovali sto let od narození Sergeje Koroljova, tajuplného Hlavního konstruktéra, člověka, pod jehož vedením vznikla raketa R-7, první družice i první kosmické lodi. A přitom pokračovalo i jeho zbožnění a mytizace. Ovšem když se podíváme na životopisy jiných významných osobností, zjistíme, že to není nic nového, je to vlastně úděl každého význačného člověka.

S. P. Koroljov měl sto let. Velké výročí. Objevují se o něm různé články s menšími či většími chybami. Věnoval jsem se Koroljovovi s přestávkami půl století, proto bych rád některé věci uvedl na pravou míru, i když v širším kontextu.

Před 90 lety vznikla sovětská tajná policie, později známá pod zkratkou KGB Dodnes si říkají příslušníci ruských tajných služeb hrdě čekisté.

Ve využívání Měsíce mohou Rusko předehnat nejen USA, ale i další státy

První kosmonautka světa Valentina Těreškovová oslavila 6. března sedmdesátiny. Prezident Vladimír Putin ji pozval do Kremlu, kde ji blahopřál. A ona po dlouhé době, kdy se vyhýbala sdělovacím prostředkům, se ve Hvězdném Městečku setkala s ruskými novináři, aby pokračovala ve vytváření mýtu o svém velkém činu.

V podmínkách, kdy jsme obklíčeni nepřáteli, řeší všechno neočekávaný úder z naší strany, neočekávaný manévr a rychlost. J. Stalin

Dělnicko-rolnická rudá armáda bude tou nejútočnější ze všech armád jež kdykoli útočily.
Polní řád DRRA z roku 1939
Miny jsou skvělá věc, ale je to prostředek pro slabochy, pro ty, kdož se brání. My nepotřebujeme miny, ale prostředky k odminování
maršál SSSR G.I. Kulik, počátek června 1941

Dokonale nás připravili na útočnou válku. Není naší vinou, že jsme agresi neuskutečnili my.
generálmajor P.G. Grigorenko

Nejlepší obrana je na území protivníka - příručka taktiky Rudé Armády.
Skutečné Sovětské plány na vstup do WWII a komunistická propaganda zakrývající skutečnost do dnešních dnů. Polemika nad díly V. Suvorova

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Hospodářským, politickým či diplomatickým událostem mezi Sovětským svazem a Velkou Británií se věnovala již celá řada autorů. Hovoříme totiž o tématice, která zásadně formovala vývoj historie kontinuálně po dobu téměř celého minulého století. Úsilí vystihnout a poukázat na hlavní rozdíly mezi oběma světovými velmocemi v průběhu jejich historického vývoje bylo proto také popsáno a shrnuto v řadě odborných knih či případových studií a textů.

Energetická bezpečnost je velmi často skloňovaným pojmem nejenom na politické scéně v České republice, ale ve všech zemích střední a východní Evropy. Řada plynových krizí, kterých byl tento region v posledních letech svědkem a které vážně narušily schopnost některých států zajišťovat pro své občany ty nejzákladnější služby, úvahy o energetice coby centrální součásti bezpečnostní architektury ještě zesílily. Napětí v arabském světě, havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě, tenčící se světové zásoby fosilních paliv a rostoucí energetické nároky nově industrializovaných zemí jsou jen příkladem některých dalších aktuálních výzev, které jsou navíc ve středoevropském regionu doplňovány velmi specifickou geopolitickou situací: dominujícím vlivem dvou silných hráčů, se kterými region sousedí.

Pri pohľade do novín a časopisov, zaoberajúcich sa politickou situáciou vo svete, môže čitateľ raz za čas naraziť na pestrú paletu informácií a analýz týkajúcich sa Kaukazského regiónu. Ich obsahom je terorizmus, islamský radikalizmus, separatizmus, či otázka európskej energetickej bezpečnosti. Čo majú tieto rôznorodé pojmy spoločné je, že sú na dosah Moskve. Rusko intervenuje v oblasti Severného Kaukazu, ktorý predstavuje juh federácie, i Južného Kaukazu, ktorý je oblasťou tzv. blízkeho pohraničia. Osou tejto práce je Čečenská republika, ktorá sa zdá byť priamo, či nepriamo zapojená do väčšiny významných faktorov ovplyvňujúcich oblasť. Otázka znie, čo robí túto oblasť tak významnou a zasluhujúcou tak výraznú pozornosť ruských politických elít.