Přehled (97 článků)

Články : 16.-18. století (1492-1789)

Organizace rakouského dělostřelectva za Koaličních válek

Při zřízení stálého vojska Ferdinandem III. v roce 1649 v něm dělostřelectvo nefigurovalo. Vydržování dělostřelectva v míru se pokládalo za přepych a proto byla děla deponována v arzenálech. Ale již roku 1656 bylo v důsledku hrozícího válečného konfliktu dělostřelectvo aktivováno a od té doby zůstává stálou součástí armády.
🪖︎ Ondřej Tupý 🕔︎ 11.02.2004 👁︎ 29310

Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Palnou zbraní dragounů moravské zemské hotovosti byla mušketa. Tato na první pohled primitivní zbraň však vyžadovala přísný, složitý a na přesné pohyby důležitý výcvik. Některé příručky uvádějí až 143 povelů. Proč však bylo zacházení tak složité? Mušketýr byl totiž doslova obložen střelným prachem, který byl v měrkách na bandalíru i v prachovnici, takže při manipulaci se stále hořícím doutnákem hrozilo neustálé nebezpečí jeho iniciace. Navíc nemůžeme mít velké iluze o inteligenci sedláka či rolníka naverbovaného do armády, který by spíše ublížil nechtěně sobě a okolí než nepříteli, takže tvrdý výcvik s řadou povelů byl na místě. S postupnou profesionalizací armád později dochází k výrazné redukci těchto povelů.
🪖︎ Evžen Petřík 🕔︎ 09.02.2003 👁︎ 24038

Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Ottův slovník naučný definuje (zemskou) hotovost těmito slovy: „Lid z občanstva vybraný, a určený na obranu rodné vlasti neb i menšího obvodu více místního, ohroženého nepřítelem. To hlavně platilo od nejdávnějších časů až ke konci středověku, do utvoření stálých vojsk, před kteroužto událostí hotovost veřejná čili zemská (v Německu Heerbann, Aufgebot) bývala jedinou silou toho kterého státu...“
🪖︎ Evžen Petřík 🕔︎ 09.02.2003 👁︎ 24983

Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Ottův slovník naučný vykládá heslo Dragoni takto : „Zvláštní původně druh jízdní pěchoty, která užívala dlouhých ručnic, ba i s bodáky, a bubnů, a též měla setniny granátnické. Z těchto povstali později granátníci jízdní. Nejprvnější stopy dragounů nalézáme již u dobyvatelů amerických, z nichž Pizarro mladší poprvé počal jich užívati, neboť konaje často rychlé pochody posadil obyčejně za každého jezdce svého vojska na koně jednoho pěšího. Novější d. vzali původ ze šp. a fr. arkebuzníků čili arkebuzírů a jméno prý měli odtud, že ve Francii na praporech jejich vyobrazeni draci (dragoni) , ač ostatně i jinak se vykládá název. Ve 2. polovině XVIII. století pozbyli však určení svého bojovati střídavě dle potřeby na koni a pěšky a stali se jakýmsi středním druhem mezi jízdou lehkou a těžkou.“
🪖︎ Evžen Petřík 🕔︎ 09.02.2003 👁︎ 33585

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více