Přehled (106 článků)

Asie : Rusko (RUS)

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

Úvod

Pri pohľade do novín a časopisov, zaoberajúcich sa politickou situáciou vo svete, môže čitateľ raz za čas naraziť na pestrú paletu informácií a analýz týkajúcich sa Kaukazského regiónu. Ich obsahom je terorizmus, islamský radikalizmus, separatizmus, či otázka európskej energetickej bezpečnosti. Čo majú tieto rôznorodé pojmy spoločné je, že sú na dosah Moskve. Rusko intervenuje v oblasti Severného Kaukazu, ktorý predstavuje juh federácie, i Južného Kaukazu, ktorý je oblasťou tzv. blízkeho pohraničia. Osou tejto práce je Čečenská republika, ktorá sa zdá byť priamo, či nepriamo zapojená do väčšiny významných faktorov ovplyvňujúcich oblasť. Otázka znie, čo robí túto oblasť tak významnou a zasluhujúcou tak výraznú pozornosť ruských politických elít.

🪖︎ Bc. Igor Spitz 🕔︎ 05.12.2011 👁︎ 13936

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

1. Prvá a druhá rusko-čečenská vojna (1990-1999)

Čečenská otázka sa stala v 90. rokoch významnou a stále prítomnou kapitolou v dejinách Ruskej federácie. V dobe jeho vzniku nepredstavoval čečenský separatizmus tak špecifický a neštandardný jav, ako by sa mohlo zdať. Prehlásenia o nezávislosti a separatistická rétorika boli v období rozpadu ZSSR všeobecný fenomén a šlo temer o módnu záležitosť. Bolo to revolučné obdobie spojené s demokratizáciou a predstavami o dosiahnutí (celkom) iného spoločenského zriadenia. Zahraničná politika Moskvy sa začiatkom 90. rokov prikláňala k západníctvu a Boris Jeľcin sa preslávil vytvorením tzv. prehliadky suverenít, keď navštevoval federálne republiky a ponúkal im „toľko suverenity koľko zvládnu". Aj napriek tomu je ale možné tvrdiť, že Čečenci pristupovali k otázke nezávislosti s tvrdošijnosťou na vyššej úrovni.

🪖︎ Bc. Igor Spitz 🕔︎ 05.12.2011 👁︎ 21619

Vznik, vývoj a struktura společenství tzv. vorů v zakoně

Tato studie zabývající se tzv. vory v zakoně, což jsou kriminální autority sui generis postsovětského organizovaného zločinu (OZ), se snaží reflektovat vznik, vývoj a strukturu tohoto neformálního společenství, které tvoří velkou část elity postsovětského organizovaného zločinu. Sledován je vývoj od nejranějších začátků, přes éru dominance vorů v kriminálním světě až po rozčlenění postsovětských kriminálních elit do více skupin s jinými tradicemi. Opomenuta nezůstává ani vnitřní geneze a struktura vorovského společenství a jeho současný stav.
🪖︎ Tomáš Šmíd 🕔︎ 27.01.2011 👁︎ 32522

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 6. Současné vztahy

Důvodů ke spolupráci mají Japonsko a Rusko mnoho, a to jednak na poli politickém, jednak ekonomickém. Rusko už dávno není tak silnou a vlivnou velmocí, jak by sipřálo, Japonsko zase disponuje relativně malou politickou vahou v poměru ke své ekonomické síle. Oba státy by tedy rády zvyšovaly svůj vliv ve světové politice, na samotném asijském kontinentu jim však vyrůstá silná konkurence v podobě Číny. Do budoucna se dá předpokládat sílící pozice Číny a je v zájmu Ruska i Japonska spolupracovat, aby vyvážili její vliv a zabránili jí v získání postavení asijského hegemona.
🪖︎ Ing. Lenka Dostálová 🕔︎ 09.07.2010 👁︎ 17649

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Závěr

Vztahy Ruska a Japonska byly od samého počátku provázeny nejasnostmi ohledně společných hranic. Ty se pak v průběhu historie několikrát změnily, definitivně byly vymezeny výsledky druhé světové války. Poválečná mezinárodní situace však vnesla dohady do tohoto uspořádání, původně odsouhlaseného vítěznými účastníky války.
🪖︎ Ing. Lenka Dostálová 🕔︎ 09.07.2010 👁︎ 15287

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 4. Rusko-japonské vztahy na přelomu tisíciletí

Koncem roku 1999 Jelcin odstoupil a jmenoval Vladimira Putina jako svého nástupce. Zpočátku se zdálo, že Putin bude pokračovat v politice svého předchůdce, on sám vyjadřoval ochotu uzavřít mírovou smlouvu ve slíbené době. 26. března 2000 byl Putin zvolen novým ruským prezidentem a v září 2000 přijel do Japonska na oficiální návštěvu. Při jednání s japonským premiérem Joširem Morim se oba představitelé shodli na tom, že mírová smlouva do konce roku 2000 podepsána nebude a jejich vzájemné vztahy se dostali do starých kolejí.
🪖︎ Ing. Lenka Dostálová 🕔︎ 09.07.2010 👁︎ 14384

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 3. Rozvoj vztahů po válce

Japonsko, které vystupovalo ve druhé světové války v roli agresora, bylo spojenci poraženo. Již v roce 1943 bylo rozhodnuto o tom, že Japonsko bude muset platit reparace a válečné škody odpracovat. Po válce v Japonsku vládla okupační správa amerických vojsk, která se pokusila z Japonska vytvořit demokratický stát a svůj opěrný bod v Asii.
🪖︎ Ing. Lenka Dostálová 🕔︎ 09.07.2010 👁︎ 25591

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 2. Meziválečné období

Portsmouthská dohoda zůstala nezměněna až do konce 2. světové války, nicméně za občanské války v Rusku po říjnové revoluci a v první polovině dvacátých let Japonsko využilo zmatku a okupovalo sovětská území na Dálném východě. Po Velké říjnové revoluci se japonské jednotky účastnily mezinárodní intervence na ruský Dálný východ a spolu s ostatními spojeneckými vojsky došli až k Bajkalu.
🪖︎ Ing. Lenka Dostálová 🕔︎ 09.07.2010 👁︎ 23461

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 1. Prehistorie rusko-japonských vztahů

Rusko-japonské vztahy mají počátek již v sedmnáctém století, kdy začala ruská kolonizace Sibiře. Ruští kozáci dosáhli na přelomu třicátých a čtyřicátých let 17. století břehů Ochotského moře a začali prozkoumávat okolí řeky Amur a Sachalin. Jejich ambice ovšem hned v zárodku uťal rozmach Číny, která se pod nadvládou mandžuských kmenů spojila v silný stát, trvající až do roku 1911.
🪖︎ Ing. Lenka Dostálová 🕔︎ 09.07.2010 👁︎ 20239

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Úvod

Diplomová práce je věnována rusko-japonským vztahům po celou dobu jejich trvání s důrazem na období po druhé světové válce a problematiku Kurilských ostrovů. Obě země prošly ve dvacátém století velkými změnami. Japonsko, ve třicátých letech agresivní a militaristický stát, získalo po druhé světové války rozsáhlá území. Po porážce v roce 1945 bylo obsazeno okupačními vojsky, která převzala veškerou moc. Ve druhé polovině dvacátého století profitovalo ze strategicky výhodné pozice v Asii a z postavení významného spojence USA v bipolárním světě. Rychle se hospodářsky rozvíjelo a v šedesátých letech se zařadilo mezi nejsilnější ekonomiky světa. Stále však do jisté míry nese své stigma výbojného státu odpovědného za válku, které mu brání ve vyrovnání jeho politického vlivu na úroveň ekonomického.
🪖︎ Ing. Lenka Dostálová 🕔︎ 09.07.2010 👁︎ 20817

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce

Diplomová práce je věnována rusko-japonským vztahům po celou dobu jejich trvání s důrazem na období po druhé světové válce a problematiku Kurilských ostrovů. Obě země prošly ve dvacátém století velkými změnami. Japonsko, ve třicátých letech agresivní a militaristický stát, získalo po druhé světové války rozsáhlá území. Po porážce v roce 1945 bylo obsazeno okupačními vojsky, která převzala veškerou moc. Ve druhé polovině dvacátého století profitovalo ze strategicky výhodné pozice v Asii a z postavení významného spojence USA v bipolárním světě. Rychle se hospodářsky rozvíjelo a v šedesátých letech se zařadilo mezi nejsilnější ekonomiky světa. Stále však do jisté míry nese své stigma výbojného státu odpovědného za válku, které mu brání ve vyrovnání jeho politického vlivu na úroveň ekonomického.
🪖︎ Ing. Lenka Dostálová 🕔︎ 09.07.2010 👁︎ 15121

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Závěr

Rusko ochotně poskytovalo Gruzii zbraně s cílem vyhrotit situaci v konfliktních zónách a zajistit si tak pozici prostředníka, aby mohlo konflikty ovládat tak, aby se Gruzie dostala do „slepé uličky“ a byla nucena vstoupit do Společenství nezávislých států a využít ruské pomoci s „ukázňováním“ vzbouřených území.
Motivem byla i snaha zabránit osamostatnění se separatistických gruzínských území, aby tak nevznikl precedent, na který by se mohlo odvolávat Čečensko, jeden ze subjektů Ruské federace, který s Abcházií a Jižní Osetií sdílel separatistické nálady.
🪖︎ Bc. Lucie Matulová 🕔︎ 19.06.2010 👁︎ 18870

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: 2. Gruzie a národnostní menšiny

V Gruzii žilo v době jejího osamostatnění 70 % Gruzínů a 30 % představitelů etnických menšin (především Arméni, Rusové, Ázerbájdžánci, Oseti, Řekové a Abcházci). V zemi tehdy nebyli nijak zvlášť vítáni Rusové (okupanti) ani jiné etnické menšiny, hlavně Oseti a Abcházci, kteří byli nazýváni „hosty na gruzínské půdě“.
🪖︎ Bc. Lucie Matulová 🕔︎ 19.06.2010 👁︎ 34635

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Úvod

Po rozpadu Sovětského svazu se Moskva snažila najít způsob, jak si v postsovětských republikách udržet vliv. K tomuto účelu bylo v roce 1991 založeno Společenství nezávislých států (SNS), kam vstoupila většina post-sovětských států. Gruzie vstoupit do SNS odmítla. Od té chvíle se veškerý vztah Ruska ke Gruzii odvíjel od snahy donutit Gruzii ke vstupu do SNS. Skvělým donucovacím prostředkem se zdály být sílící etnické konflikty mezi Gruzíny a místními menšinami, které časem přerostly ve válku mezi Gruzií a separatistickou Abcházií, respektive Jižní Osetií.
🪖︎ Bc. Lucie Matulová 🕔︎ 19.06.2010 👁︎ 23646

História Ruskej námornej flotily IX. - XVI. stor. 1. časť

Článok popisuje obdobie bojov Ruského námorníctva od 2.pol. IX. storočia do 2. pol. XVI. storočia kedy vznikla prvá organizovaná jednotka - flotila na Baltskom mori.  V 1. tisícročí boje prebiehali pri pobreží Ruského(Čierneho) mora, výnimočne sa lode objavili v Marmanskom mori. V priebehu 12. storočia postupovala expanzia Švédov do Fínskeho zálivu a sem sa presunula aj hlavná bojová činnosť. V 15. - 16. storočí sa ťažisko bojov presúva opäť do Čierneho mora. Spojené švédske a fínske vojská sa neskôr dostali za  Fínsky záliv, čo podnietilo cára Ivana IV. vytvoriť stálu námornú flotilu na Baltickom mori.
🪖︎ 🕔︎ 07.03.2009 👁︎ 18261

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více