Přehled (89 článků)

Období studené války (1945-1989) : Studená válka [1946-1989]

Poslední tajemství vyzvědače Blunta

Před několika týdny odtajnila Britská knihovna v Londýně nedokončený rukopis vzpomínek sira Anthony Blunta, někdejšího kurátora uměleckých sbírek královského dvora. Směla tak učinit pětadvacet let od jeho smrti. Teprve tyto záznamy odhalily, proč usvědčený sovětský vyzvědač nešel – na rozdíl od mnoha ostatních – za mříže, ale zůstal dál ve službách dvora, dokud sám neodešel do důchodu.
🪖︎ Karel Pacner 🕔︎ 21.08.2009 👁︎ 19385

Přední raketový konstruktér SSSR agentem CIA

První odtajněné informace o sovětském kosmickém programu jsou nejspíš vrcholem ledovce – Američané toho věděli víc, než zatím přiznávají

Získat tajné informátory mezi lidmi na sovětském území bylo pro západní výzvědné služby náramně obtížné, takřka nemožné. Každý cizinec, ať už diplomat, obchodník nebo turista, se od místních občanů zřetelně odlišoval – oblečením, chůzí, gesty. Setkání cizince s Rusem, Gruzíncem, Litevcem či jiným místním člověkem vždycky vzbudilo pozornost ostatních. Proto je zpráva o existenci agenta označovaného jako „Doll“ či „Delta“, který patřil mezi špičkové raketové konstruktéry, překvapením.

🪖︎ Karel Pacner 🕔︎ 21.08.2009 👁︎ 20716

Paměti přeběhlíků, generálova literární semínka

Nejeden zakalený budovatel zářných zítřků vědeckého komunismu časem přeběhl k nepřátelům na opačnou stranu třídně rozděleného světa. Někteří z nich, dokonce i z řad profesionálních estébáků, o svém přerodu zveřejnili své memoáry. Takovým byl i Šejna, rurální synek z nuzného prostředí, absolvent měšťanské školy, zemědělský pracovník, se správným třídním původem a konexemi brzo armádní plukovník, člen parlamentu, člen Ústředního výboru vládnoucí KSČ - a to vše docílil ve věku 27 let. Stal se dokonce reprezentantem ČSSR v nejvyšších kruzích států Varšavské smlouvy, obeznámen s tajnostmi, strategickými záměry kremelských vládců. A on pak upláchne na Západ, v doprovodu mladistvé dívčiny, prý snoubenky svého syna – tedy své předpokládané budoucí snachy, z níž však učinil svou milenku.
🪖︎ Ota Ulč 🕔︎ 22.01.2009 👁︎ 16879

Zemřel Feklisov, jeden ze sovětských superšpionů

V pátek 26. října 2007 zemřel v Moskvě vysloužilý plukovník rozvědky KGB Alexandr Feklisov, jeden ze sovětských superšpionů, bylo mu 93 let. V Moskvě byl jedním z legendárních vyzvědačů, v roce 1996 mu udělil prezident Boris Jelcin titul hrdiny Ruské federace. Chlubil se tím, že celkem řídil sedmnáct vyzvědačů, občanů jiných států. Feklisov patřil k lidem, kteří přispěli ke vzniku studené války, ale na druhé straně zase pomáhal uvolňovat napětí v době kubánské krize.
🪖︎ Karel Pacner 🕔︎ 19.05.2008 👁︎ 17089

Zemřel šéf východoněmecké rozvědky Wolf

Životní osudy Markuse Wolfa, který v pondělí 7. listopadu 2006 zemřel ve věku 83 let, nemají ve světě výzvědných služeb obdoby. Šéfem východoněmecké rozvědky byl jmenován ve svých třiceti letech a na tomto místě zůstal 33 let. Patří mezi legendy špionáže - ovšem pokud lze v tomto světě intrik a špinavostí o legendách v kladném smyslu mluvit.
🪖︎ Karel Pacner 🕔︎ 19.05.2008 👁︎ 15540

Bývalý podplukovník KGB britským rytířem

Bývalý sovětský špion se stal britským rytířem. To dosud nemá obdoby. Ve čtvrtek 18. října 2007 pasovala britská královna Alžběta II. v Buckinghamském paláci bývalého podplukovníka rozvědky KGB Olega Gordijevského na Rytíře řádu svatého Michala a svatého Jiřího. BBC připomněla, že stejný titul – aspoň podle svého otce Iana Fleminga – má i legendární vyzvědač James Bond.

Toto vyznamenání je nepochybně ťafkou ruským výzvědným službám, které jsou dnes stejně aktivní jako na vrcholu studené války.

Čím si Gordijevskij tento titul zasloužil?
🪖︎ Karel Pacner 🕔︎ 19.05.2008 👁︎ 18352

Antidružice už všichni vyzkoušeli

Američané ohlásili, že po přistání raketoplánu Atlantis, tedy středou 20.2.2008 večer počínaje, chtějí sestřelit špionážní družici označovanou USA 193. Před rokem něco podobného udělali Číňané – meteorologickou družici zasáhli bojovou raketou, která ji roztříštila na velké množství úlomků.

Proti akci, kterou Číňané testovali antidružicovou zbraň, protestovala řada států. Vždyť po srážce vzniklo na 2800 úlomků o velikosti okolo 10 centimetrů, které lze pozorovat ze Země, a odhaduje se, že možná 150 tisíc trosek menších, které nejsou viditelné. Není divu, že i po oznámení amerického úmyslu se zvedla řada protestů.

🪖︎ Karel Pacner 🕔︎ 19.05.2008 👁︎ 17143

Jak se vraždí špioni

„Je to normální, nebo ne, vraždit uprchlé špiony?“ ptala se mne telefonicky Jana Bendová, která vede rubriku publicistiky v MFD. Samozřejmě že ne! „Tak nám o tom napiš.“ Sedl jsem a napsal. Nedalo to moc práce. O těch sovětských vyzvědačích, kteří přeběhli a jejichž životy ukončila popravčí komanda vysílaná z Moskvy, jsem ledacos věděl. Jenom jsem se ještě mailem ujistil u dr. Petra Zemana, bývalého ředitele české civilní výzvědné služby, který i v penzi sleduje bezpečnostní problematiku, že pomsta na defektorech nepatří k zásadám západních zpravodajských služeb.
🪖︎ Karel Pacner 🕔︎ 19.05.2008 👁︎ 29276

Spáry amerického orla VII

Pokud se dá uvažovat o nějakém konkrétním datu, v němž se USA staly první supervelmocí moderního světa a získaly nad ním strategickou kontrolu, tak je to 8. prosinec 1991, kdy formálně zanikl SSSR - globální protivník, s nímž po dobu více než 40 let udržovaly mocenskou rovnováhu ...
🪖︎ František Novotný 🕔︎ 12.11.2004 👁︎ 21395

Spáry amerického orla VI

Dokud 2. světová válka neskončila, prezident Roosevelt se úzkostlivě vyhýbal jakýmkoli jednáním o poválečných hranicích či státních zřízeních. V prosinci 1941, kdy byl zle tísněn, Stalin jednat chtěl a připustil by i vrácení východního Polska a vyklizení pobaltských zemí, avšak s postupem Rudé armády na západ se jeho ochota vytratila až k nule.
🪖︎ František Novotný 🕔︎ 12.11.2004 👁︎ 23467

Spáry amerického orla V

Příměří v listopadu 1918 postavilo USA do role, s níž neměly žádnou zkušenost. Ze dne na den se staly vůdčí světovou velmocí a prezident Wilson si svými 14 body přisvojil hlavní slovo při uspořádání poválečné Evropy...
🪖︎ František Novotný 🕔︎ 12.11.2004 👁︎ 26382

Spáry amerického orla IV

Na přelomu 19. a 20. století připomínaly USA ospale spokojeného hroznýše, který tráví kořist. Úspěch US Navy ve španělsko-americké válce otevřel měšce Kongresu a T. Roosevelt neměl problémy získávat prostředky na stavbu nových těžkých jednotek loďstva. Najednou jako by všichni chápali význam oceánské floty ve smyslu Mahanovy doktríny - bylo evidentní, že nové americké zámořské ekonomické zájmy dané kontrolou Filipín, Kuby a Portorika britské loďstvo krýt nehodlá, přestože de facto stále zajišťovalo bezpečnost USA.
🪖︎ František Novotný 🕔︎ 12.11.2004 👁︎ 27150

Spáry amerického orla III

Koncem 19. století se USA ocitly ve výjimečném postavení. Země neměla žádného vnějšího nepřítele, po porážce Mexika ji ostatní americké státy uznaly za hegemona, a dlouhé mořské hranice chránilo britské námořnictvo. Vzhledem k nerostnému bohatství, přičemž na seznamu nechyběla ani ropa (pole v Kalifornii a Texasu), neměla americká vláda žádné ambice získat kontrolu nad cizími zdroji. To vedlo k tomu, že neexistovala žádná strategie, žádná koncepce obrany, žádné plány proti potencionálním protivníkům, tedy všechno to, co bylo v Evropě naprostou samozřejmostí...
🪖︎ František Novotný 🕔︎ 12.11.2004 👁︎ 25718

Spáry amerického orla II

Domobranecký systém armády, jemuž po svém vzniku daly USA přednost, neumožňoval vytvořit jednotnou týlovou službu. Když v roce 1818 vypukla válka se Seminoly na Floridě, musely být ženijní jednotky odřazeny pro zásobování polních jednotek, neboť civilní dodavatelé neplnili smlouvy. To vedlo ministra války Calhouna k tlaku na Kongres, aby uvolnil prostředky na intendantní správu...
🪖︎ František Novotný 🕔︎ 12.11.2004 👁︎ 25190

Spáry amerického orla I

Ze všech ozbrojených sil Západu má armáda USA nejkratší a jak si dovoluji předeslat nejpodivnější dějiny. Obvykle vstupuje ozbrojená moc do dějin bitvou a ta podivnost americké armády začíná již tou skutečností, že v bitvě, která se klade za počátek severoamerického vojenství, tato armáda vůbec nebojovala, neboť ještě neexistovala.
🪖︎ František Novotný 🕔︎ 12.11.2004 👁︎ 32648

Čáslav 1952 - 2004 / 5. část

Závěrečná část nás zavede do let 1997 - 2004 a podíváme se v ní na dění u 4./21. základny taktického letectva na letišti v Čáslavi.
🪖︎ Radim Špalek 🕔︎ 03.05.2004 👁︎ 52558

Čáslav 1952 - 2004 / 4. část

Další pokračování osudů vojenského letiště v Čáslavi. Tentokrát zaměřené na roky 1995 - 1997, kdy zde působila 4. základna stíhacího letectva, jediná svého druhu v ČR.
🪖︎ Radim Špalek 🕔︎ 21.04.2004 👁︎ 36029

Čáslav 1952 - 2004 / 3. část

Třetí pokračování historie vojenského letiště v Čáslavi je zaměřeno na poslední období služby 28. sbolp v rozmezí let 1984 - 1994 a konečně se také dostane na krátké účinkování LZO - Leteckého zkušebního odboru.
🪖︎ Radim Špalek 🕔︎ 08.04.2004 👁︎ 51694

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více