Období studené války (1945-1989) : 1946 - 1989 - Studená válka

Zpět na úvodní stránku

Přehled (98 článků)

  • Zemřel Feklisov, jeden ze sovětských superšpionů

    👤Karel Pacner 🕔19.05.2008

    V pátek 26. října 2007 zemřel v Moskvě vysloužilý plukovník rozvědky KGB Alexandr Feklisov, jeden ze sovětských superšpionů, bylo mu 93 let. V Moskvě byl jedním z legendárních vyzvědačů, v roce 1996 mu udělil prezident Boris Jelcin titul hrdiny Ruské federace. Chlubil se tím, že celkem řídil sedmnáct vyzvědačů, občanů jiných států. Feklisov patřil k lidem, kteří přispěli ke vzniku studené války, ale na druhé straně zase pomáhal uvolňovat napětí v době kubánské krize.

    Zobrazit celý článek
  • Zemřel šéf východoněmecké rozvědky Wolf

    👤Karel Pacner 🕔19.05.2008

    Životní osudy Markuse Wolfa, který v pondělí 7. listopadu 2006 zemřel ve věku 83 let, nemají ve světě výzvědných služeb obdoby. Šéfem východoněmecké rozvědky byl jmenován ve svých třiceti letech a na tomto místě zůstal 33 let. Patří mezi legendy špionáže - ovšem pokud lze v tomto světě intrik a špinavostí o legendách v kladném smyslu mluvit.

    Zobrazit celý článek
  • Bývalý podplukovník KGB britským rytířem

    👤Karel Pacner 🕔19.05.2008

    Bývalý sovětský špion se stal britským rytířem. To dosud nemá obdoby. Ve čtvrtek 18. října 2007 pasovala britská královna Alžběta II. v Buckinghamském paláci bývalého podplukovníka rozvědky KGB Olega Gordijevského na Rytíře řádu svatého Michala a svatého Jiřího. BBC připomněla, že stejný titul – aspoň podle svého otce Iana Fleminga – má i legendární vyzvědač James Bond.

    Toto vyznamenání je nepochybně ťafkou ruským výzvědným službám, které jsou dnes stejně aktivní jako na vrcholu studené války.

    Čím si Gordijevskij tento titul zasloužil?

    Zobrazit celý článek
  • Antidružice už všichni vyzkoušeli

    👤Karel Pacner 🕔19.05.2008

    Američané ohlásili, že po přistání raketoplánu Atlantis, tedy středou 20.2.2008 večer počínaje, chtějí sestřelit špionážní družici označovanou USA 193. Před rokem něco podobného udělali Číňané – meteorologickou družici zasáhli bojovou raketou, která ji roztříštila na velké množství úlomků.

    Proti akci, kterou Číňané testovali antidružicovou zbraň, protestovala řada států. Vždyť po srážce vzniklo na 2800 úlomků o velikosti okolo 10 centimetrů, které lze pozorovat ze Země, a odhaduje se, že možná 150 tisíc trosek menších, které nejsou viditelné. Není divu, že i po oznámení amerického úmyslu se zvedla řada protestů.

    Zobrazit celý článek
  • Jak se vraždí špioni

    👤Karel Pacner 🕔19.05.2008

    „Je to normální, nebo ne, vraždit uprchlé špiony?“ ptala se mne telefonicky Jana Bendová, která vede rubriku publicistiky v MFD. Samozřejmě že ne! „Tak nám o tom napiš.“ Sedl jsem a napsal. Nedalo to moc práce. O těch sovětských vyzvědačích, kteří přeběhli a jejichž životy ukončila popravčí komanda vysílaná z Moskvy, jsem ledacos věděl. Jenom jsem se ještě mailem ujistil u dr. Petra Zemana, bývalého ředitele české civilní výzvědné služby, který i v penzi sleduje bezpečnostní problematiku, že pomsta na defektorech nepatří k zásadám západních zpravodajských služeb.

    Zobrazit celý článek
  • Říkali jí Hirošima

    👤František Novotný 🕔11.11.2004

    V polovině 50. let studená válka už nabrala pěkné otáčky. Existence jaderných zbraní nutila oba hlavní rivaly hledat nové zbraňové systémy jak pro zasazení prvního úderu, tak pro odvetu. Dne 16. září 1955 Sověti dosáhli podstatného úspěchu, když se jim z vynořené dieselelektrické ponorky B-67 (projekt "611", v kódu NATO "Zulu") podařilo odpálit balistickou střelu - a o několik dní později, 24. září 1955, položit kýl pod první ponorku s jaderným pohonem.

    Zobrazit celý článek
  • Výdaje na zbrojení během studené války

    👤Radek Havelka 🕔18.05.2003

    Tabulka

    Zobrazit celý článek
  • Roztržka mezi Čínou a SSSR

    👤Jan Ešner 🕔12.03.2004

    Dva spojenci z počátku studené války se postupně dostávaly do větších a větších sporů, které nakonec přerostly do ozbrojených bojů na společných hranicích.

    Zobrazit celý článek
  • Jaderné strategické koncepce Západu ve studené válce

    👤Jan Ešner 🕔10.03.2004

    Článek se věnuje stručnému hodnocení čtyř nejvýznamnějších strategických koncepcí Západních mocností (hromadná odveta, pružná reakce, MAD a SDI).

    Zobrazit celý článek
  • Záhada Novorossijsku vysvětlena?

    👤František Novotný 🕔12.11.2004

    V roce 1947 převzal SSSR z kořisti po italském loďstvu bitevní loď "Giulio Cesare" a pod jménem "Novorossijsk" ji zařadil do Černomořské floty se základnou v Sevastopolu. Tam také večer 28. října 1955 loď po jednodenním dělostřeleckém cvičení zakotvila. Jelikož kapitán Kuchta byl na dovolené, kotevní manévr řídil jeho zástupce komandér-poručík Churšudov. Neměl loď v ruce, špatně odhadl její délku a dobu spouštění kotvy. Výsledkem bylo, že "Novorossijsk", jehož příď držela kotva, ležel zádí mnohem blíže k zadní vyvazovací bóji než obvykle. Nicméně Churšudov se domluvil s technickou obsluhou základny, že pozice bitevní lodi bude korigována až ráno.

    Zobrazit celý článek
  • Spáry amerického orla VII

    👤František Novotný 🕔12.11.2004

    Pokud se dá uvažovat o nějakém konkrétním datu, v němž se USA staly první supervelmocí moderního světa a získaly nad ním strategickou kontrolu, tak je to 8. prosinec 1991, kdy formálně zanikl SSSR - globální protivník, s nímž po dobu více než 40 let udržovaly mocenskou rovnováhu ...

    Zobrazit celý článek
  • Spáry amerického orla VI

    👤František Novotný 🕔12.11.2004

    Dokud 2. světová válka neskončila, prezident Roosevelt se úzkostlivě vyhýbal jakýmkoli jednáním o poválečných hranicích či státních zřízeních. V prosinci 1941, kdy byl zle tísněn, Stalin jednat chtěl a připustil by i vrácení východního Polska a vyklizení pobaltských zemí, avšak s postupem Rudé armády na západ se jeho ochota vytratila až k nule.

    Zobrazit celý článek
  • Spáry amerického orla V

    👤František Novotný 🕔12.11.2004

    Příměří v listopadu 1918 postavilo USA do role, s níž neměly žádnou zkušenost. Ze dne na den se staly vůdčí světovou velmocí a prezident Wilson si svými 14 body přisvojil hlavní slovo při uspořádání poválečné Evropy...

    Zobrazit celý článek
  • Spáry amerického orla IV

    👤František Novotný 🕔12.11.2004

    Na přelomu 19. a 20. století připomínaly USA ospale spokojeného hroznýše, který tráví kořist. Úspěch US Navy ve španělsko-americké válce otevřel měšce Kongresu a T. Roosevelt neměl problémy získávat prostředky na stavbu nových těžkých jednotek loďstva. Najednou jako by všichni chápali význam oceánské floty ve smyslu Mahanovy doktríny - bylo evidentní, že nové americké zámořské ekonomické zájmy dané kontrolou Filipín, Kuby a Portorika britské loďstvo krýt nehodlá, přestože de facto stále zajišťovalo bezpečnost USA.

    Zobrazit celý článek
  • Spáry amerického orla III

    👤František Novotný 🕔12.11.2004

    Koncem 19. století se USA ocitly ve výjimečném postavení. Země neměla žádného vnějšího nepřítele, po porážce Mexika ji ostatní americké státy uznaly za hegemona, a dlouhé mořské hranice chránilo britské námořnictvo. Vzhledem k nerostnému bohatství, přičemž na seznamu nechyběla ani ropa (pole v Kalifornii a Texasu), neměla americká vláda žádné ambice získat kontrolu nad cizími zdroji. To vedlo k tomu, že neexistovala žádná strategie, žádná koncepce obrany, žádné plány proti potencionálním protivníkům, tedy všechno to, co bylo v Evropě naprostou samozřejmostí...

    Zobrazit celý článek
  • Spáry amerického orla II

    👤František Novotný 🕔12.11.2004

    Domobranecký systém armády, jemuž po svém vzniku daly USA přednost, neumožňoval vytvořit jednotnou týlovou službu. Když v roce 1818 vypukla válka se Seminoly na Floridě, musely být ženijní jednotky odřazeny pro zásobování polních jednotek, neboť civilní dodavatelé neplnili smlouvy. To vedlo ministra války Calhouna k tlaku na Kongres, aby uvolnil prostředky na intendantní správu...

    Zobrazit celý článek
  • Spáry amerického orla I

    👤František Novotný 🕔12.11.2004

    Ze všech ozbrojených sil Západu má armáda USA nejkratší a jak si dovoluji předeslat nejpodivnější dějiny. Obvykle vstupuje ozbrojená moc do dějin bitvou a ta podivnost americké armády začíná již tou skutečností, že v bitvě, která se klade za počátek severoamerického vojenství, tato armáda vůbec nebojovala, neboť ještě neexistovala.

    Zobrazit celý článek
  • Čáslav 1952 - 2004 / 5. část

    👤Radim Špalek 🕔03.05.2004

    Závěrečná část nás zavede do let 1997 - 2004 a podíváme se v ní na dění u 4./21. základny taktického letectva na letišti v Čáslavi.

    Zobrazit celý článek
  • Čáslav 1952 - 2004 / 4. část

    👤Radim Špalek 🕔21.04.2004

    Další pokračování osudů vojenského letiště v Čáslavi. Tentokrát zaměřené na roky 1995 - 1997, kdy zde působila 4. základna stíhacího letectva, jediná svého druhu v ČR.

    Zobrazit celý článek
  • Blokáda Západního Berlína 1948-1949

    👤Jan Ešner 🕔07.04.2004

    Berlín byl rozdělen do čtyř okupačních zón. Západní spojenci vyjadřovali odhodlání Západní Berlín udržet. V červnu 1948 nechal Stalin uzavřít pozemní přístupové cesty. Spojenci zřídili grandiózní letecký most...

    Zobrazit celý článek