Přehled (97 článků)
Články : 16.-18. století (1492-1789)
Slezsko
Slezsko, které je dnes součástí Českého státu, je historicky podivuhodný konglomerát původně nesourodých bývalých vazalských a jiných území, konkrétně bývalého vévodství Těšínského, vévodství Opavského, knížectví Krnovského, Hlučínska, Moravských enkláv a knížectví Niského, tj.jakých si pozůstatků české expanze na severovýchod.
Holasicko
Holasicko, určitě mnozí z Vás se budou divit, kde toto území hledat? Jedná se území na severovýchodě České republiky v okolí města Opavy (Opavsko, Krnovsko a Hlučínsko) a přilehlé území na severu, dnes ležící v Polsku.
Dolní Morava
Dolní Morava nemá dnes nic společného s dnešní Moravou. Dolní Morava, tento málo známý název (název zmiňován v knize Lubomíra E.Havlíka: Kronika o Velké Moravě, vyšla r.1993), tak bylo kdysi nazýváno území při dolním levém břehu řeky Moravy, a to území dnešního Slovenska, jihu Polska (severní Orava a severní Spiš, které do roku 1918 byly součástí Uher a poté Polska) a severu Maďarska (pohoří Matra a Bükk a vinařská oblast Tokaj). Dolní Morava byla vždy v určitých obdobích součástí našeho Českého státu.
Bobří války
Bobří války, které jsou označovány za nejkrvavější válku na americké půdě, byly vedeny irokézskými kmeny v 17. století, krátce po příchodu bělochů. Důvodem pro tyto války byla snaha získat monopol na kožešinový obchod s Holanďany.
Bitva u mysu Sao Vicente 14. 2. 1797
Bitva, v níž své ostruhy získal pozdější legendární admirál Horatio Nelson.
Půl tisíciletí evropských výbojů
Na anketní otázku, co se stalo v roce 1492, by určitě většina tázaných odpověděla správně, že tehdy Kolumbus doplul do Nového světa. Mnozí by také věděli, že roku 1498 objevil Vasco da Gama námořní cestu do Indie, ale pravděpodobně nikdo by si nevzpomněl, k čemu došlo v roce 1502. Neboť tato událost se ve školních dějepisech příliš nezmiňuje, anebo splývá s těmi předchozími, přestože měla pro praktické konání mnohonásobně větší dosah než ty dvě předchozí - a je stále přítomná i v současnosti.
Bitka pri Vozokanoch
Miesto kde sa odohrala táto prvá víťazná bitka proti Turkom na území Slovenska, avšak širšiemu okruhu ľudí takmer neznáma, sa nachádza medzi obcami Malé a Veľké Vozokany na mieste odvtedy zvanom Martovo pole, len kúsok od známeho arboréta v Tesárskych Mlyňanoch.
Druhá bitka na dunách - 14. jún 1658 časť 1.
24. októbra 1648 bola podpísaním Westfálskeho mieru ukončená Tridsaťročná vojna. Ešte niekoľko desiatok rokov však doznievali Európou jej dozvuky, formou väčších či menších vojenských konfliktov. Do histórie Tridsaťročnej vojny sa táto doba zapísala ako jej Post Bellum. Jedným z týchto konfliktov bola aj Francúzsko-španielska vojna ...
Druhá bitka na dunách - 14. jún 1658 časť 2.
Nasledujúci popis pohybov a postavení jednotiek je písaný opozitnou formou. To znamená, že pravé francúzske krídlo stálo proti španielskemu ľavému krídlu a naopak. V niektorých častiach článku som si pomohol aj miestopisnou orientáciou.
Šľachta na Slovensku v ranom novoveku
V tejto práci analyzujem postavenie, úpadok i rast majetkov a boj za zachovanie svojich privilégií vyššej šľachty, ako i snahy o presadenie sa strednej i nižšej šľachty na území Slovenska v 16. až 18 storočí.
Turecké vojenské výboje na území dnešného Slovenska I.
Prvá fáza tureckých vojenských akcií súvisiacich s územím dnešného Slovenska. Záchytáva obdobie od bitky pri Moháči, až po mier v Edirne.
Turecké vojenské výboje na území dnešného Slovenska II.
V 16. storočí nebol život na dnešnom južnom Slovensku jednoduchý. Toto územie bolo vojenskou hranicou medzi Osmanskou ríšou a Uhorskom. Obyčajní ľudia mali každodenné obavy z koristenia tureckých posádok alebo rekvirácii pre nemecké žoldnierske posádky. Tieto obavy sa týkali celých generácii, pretože turecká hrozba strašila územie dnešného južného Slovenska viac ako 150 rokov.
Štefan František – barón Dessewffy de Csernek et Tarkeö
Rovnako ako ostatné krajiny habsburskej monarchie, aj Slovensko mohlo rakúskym Habsburgovcom ponúknuť mnoho talentov z oblasti vojenstva.
Protihabsburské povstania v Uhorsku IV. - Povstanie Imricha Thökölyho
V roku 1664 sa Uhorsko znova začalo otriasať politickými a náboženskými nepokojmi. Vašvársky mier uzavretý s Tureckom, nahneval uhorských veľmožov. Mierne podmienky si podľa ich mienky Turci nezaslúžil. Uhorskej šľachte zostali na tureckom území mnohé majetky, ku ktorým sa teraz nemohli dostať. Mier s Osmanmi považovali za nazáujem z cisárovej strany o uhorské záležitosti. Nadšení neboli ani z prítomnosti žoldnierskych vojsk, či vytláčania uhorskej šľachty y mocenských pozícii.
Protihabsburské povstania v Uhorsku III. - Povstanie Juraja I. Rákócziho
Písal sa rok 1643 a vyčerpávajúci konflikt, neskôr nazvaný Tridsaťročná vojna v Európe vstúpil do svojej poslednej fázy. Habsburská armáda bola plne zamestnaná bojmi proti švédskym a francúzskym jednotkám. To bola príhodná chvíľa pre ďalšie vystúpenie uhorskej šľachty, ktorá cítila silný tlak cisárskeho absolutizmu a opäť sa chystala do boja za svoje privilégia a náboženskú slobodu. V jej čele sa ocitol nové sedmohradské knieža Juraj Rákoczi.
Protihabsburské povstania v Uhorsku II. - Povstanie Gabriela Betlena
Pražská defenestrácia z mája 1618 sa stala predohrou dlhotrvajúceho konfliktu, ktorý pohltil postupne celú strednú Európu. Kontinent sa stal arénou rozsiahleho mocenského zápasu. Dvoch silných koalícii štátov. Tento zápas neobišiel ani územie dnešného Slovenska. Do tridsaťročnej vojny bol vtedajšie Uhorsko vtiahnuté počas druhého protihabsburského povstania pod vedením Gabriela Betlena.
Protihabsburské povstania v Uhorsku I. - Povstanie Štefana Bočkaja
Sedemnáste storočie v našich dejinách bolo obdobím veľmi dramatických udalostí. Habsburská dynastia sa snažila vybudovať z Uhorska absolutistický štát. To znamenalo likvidáciu životných záujmov uhorskej šľachty, ktorá sa tvrdo postavila na odpor. V boji o charakter uhorskej spoločnosti sa v zmätenej dobe plnej náboženských a politických konfliktov obe strany stretli v úpornom zápase, ktorý trval celé storočie.
Bitka pri Kolíne v kontexte Prusko – Rakúskych vojen v polovici 18.storočia
Bitka sa odohrala v období tzv. Sedemročnej vojny, neďaleko obce Křečhoř, do histórie však vošla ako bitka pri Kolíne. Hoci nedokázala rozhodnúť o výsledku celého konfliktu, jej význam je nesporný. Išlo o prvý ťažký úder expanzívnej politike Fridricha II. Pruského a zároveň znamenala zvrat v Prusko – Rakúskej vojne, v ktorej dovtedy Rakúsko ťahalo za kratší koniec. Okrem toho sa tu ukázalo viac ako kdekoľvek inde, že rozhodujúcim faktorom nemusia byť len dlhoročné skúsenosti, ale predovšetkým osobná odvaha a hrdinstvo jednotlivých vojakov, hoci by „im ešte ani fúzy nenarástli“....
Vojenská správa na území Slovenska v rokoch 1400 - 1526
Táto práca je pokračovaním predošlého obdobia, kedy vo vojenskej správe na našom území došlo k významným zmenám najmä vo zvolávaní krajinskej hotovosti.
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více