Distinkce osmanské armády v období Velké války
Krátce poté, co v roce 1914 vypukla 1. světová válka, postavila se na stranu Rakouska-Uherska a Německa Osmanská říše, jejíž armáda čítala po mobilizaci více než jeden milion mužů. Ačkoli sultánské Turecko bylo tehdy považováno za „chorého muže na Bosporu“, prošly jeho ozbrojené síly před Velkou válkou několika konflikty (revoluce Mladoturků 1908, válka s Itálií o Líbyji 1911 a balkánská válka v l. 1912 až 1913), které pro ně byly cenným zdrojem poznatků. Ačkoli v oblasti průmyslu a ekonomiky Osmanská říše silně pokulhávala za svými západními spojenci i protivníky, dosáhla její vojska pozoruhodných úspěchů, z nichž nejvýznamnější byla hrdinská a důmyslná obrana přístupu k Marmarskému moři v l. 1915–1916, známá jako bitva u Gallipoli, nebo mohutné ofenzívy roku 1916 v Íránu a Egyptě. Vleklá válka však Osmanskou říši vyčerpala. Do poloviny roku 1918 iniciativu na všech frontách převzal nepřítel, takže nezbývalo, než 30. října uzavřít příměří. V Turecku byl roku 1922 zrušen sultanát a v následujícím roce se země stala republikou.