Amerika : USA (USA)

Zpět na úvodní stránku

Přehled (112 článků)

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 13.0

👤Petr von Fenstein 🕔25.12.2012

Třináctý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR, snažící se odhalit základní otázku - jaké dopady na rozpočet státu měla spolupráce LL a dále, zaplatili Sověti někdy za masivní dodávky od Spojenců? Obojí problematika je do dnešních dnů interpretována laiky (např. politickými komentátory), politiky i historiky velmi kreativně.

Zobrazit celý článek

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě0

👤Bc. Tereza Šteflová 🕔07.12.2011

3. Obamova administrativa v mírovém procesu

Obamova administrativa v roce 2009 byla v rámci izraesko-palestinského konfliktu postavena před těžký úkol. Bushovy pokusy o ukončení sporů, představené Annapolskou konferencí, se ocitly v troskách, izraelský premiér Ehud Olmert by nucen rezignovat kvůli obviněním z korupce, těsně před Obamavou inaugurací navíc vypukla válka v Gaze.

Zobrazit celý článek

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě0

👤Bc. Tereza Šteflová 🕔07.12.2011

Závěr

Spojené státy bezpochyby hrají důležitou roli v izraelsko-palestinském mírovém procesu. Ať už představovaly vyjednavače, prostředníka či pozorovatele, významně se zasloužily o postup v mírových jednáních mezi Izraelci a Palestinci.

Zobrazit celý článek

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě0

👤Bc. Tereza Šteflová 🕔07.12.2011

2. Izrael a USA - speciální vztah

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem jsou od vzniku Státu Izrael vyjímečné. Od 60. let se dokonce mluví o tzv. special relationship, neboli zvláštním či speciálním vztahu, který mezi těmito dvěma zeměmi panuje a který nemá ve světě obdoby. Po desetiletí udržují oba státy silné bilaterální vztahy založené na několika faktorech - společných strategických cílech na Blízkém východě (např. co se týká Íránu, Sýrie nebo islámského extremismu), sdílení demokratických hodnot a historických kořenů, které se datují již od samotného vzniku Státu Izrael.

Zobrazit celý článek

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě0

👤Bc. Tereza Šteflová 🕔07.12.2011

Úvod

Když se dnes řekne Blízký nebo Střední východ, každému se nejspíš vybaví revoluce v Egyptě, povstání v Sýrii nebo boje v Libyi. Blízký východ je v současnosti symbolem nepokojů a revolt, které by mohly v následujících letech přinést změny v politikách těchto arabských zemí. V souvislosti s krizí v arabském světě se také mluví o budoucnosti malé země, která bojuje o svou existenci již od svého vzniku - o budoucnosti Státu Izraele.

Zobrazit celý článek

Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě0

👤Bc. Tereza Šteflová 🕔07.12.2011

1. Politika Spojených států a izraelsko-palestinský mírový proces

Ačkoli se Spojené státy angažovaly v oblasti Blízkého východu již před druhou světovou válkou, aktivnější politiku v této oblasti začaly uplatňovat až po jejím skončení. Teprve od 60. let však můžeme mluvit o „výjimečném vztahu" (special relationships)mezi USA a Izraelem, který v podstatě trvá dodnes. Na otázku, odkud pocházejí kořeny významného vztahu mezi těmito dvěma státy, existuje více odpovědí. Rostoucí zainteresovanost Ameriky na Blízkém východě po roce 1945 lze vysvětlit jednak zájmem o ropu, později také antikomunismem a bojem o sféry vlivu v rámci bipolarismu, charakterického pro období studené války.

Zobrazit celý článek

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu0

👤Kateřina Faltejsková 🕔17.11.2012

3. Americká zahraniční politika a izraelsko-palestinský konflikt

V roce 1948 oznámil prezident Truman podporu pro vytvoření Izraele na palestinském území a od tohoto okamžiku zaujímal Izrael zvláštní místo v srdcích i myslích mnoha Američanů, Židů i ostatních. Mýty, které obklopovaly tento stát, a také tragédie holocaustu hrály hlavní roli ve vytvoření takzvaného „speciálního vztahu“ mezi Spojenými státy a Izraelem.

Zobrazit celý článek

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu0

👤Kateřina Faltejsková 🕔17.11.2012

Závěr

Židé jako národ jsou v celé své historii provázeni řadou různých kontroverzí a konfliktů, které způsobily, že se stali národem velmi odhodlaným, jednotným a pevným ve víře. Jejich přesvědčení o tom, že jsou Bohem vyvolený národ, vedlo k tomu, že cítili odjakživa jakousi nadřazenost vůči ostatním národům. Země izraelská pro ně vždy byla posvátná, a proto v průběhu dějin velmi těžce nesli její ztrátu. Vyhnání Židů Římany v roce 70 n. l. znamenalo pro celý národ nepředstavitelnou katastrofu a došlo tak k rozptýlení židovského národa po celém světě. Od tohoto okamžiku se začíná formovat židovská diaspora. Ze začátku především v okolních státech, kde byly příznivé politické podmínky a kde bylo Židům umožněno začít nový život. Později se Židé začali stěhovat zejména do západní Evropy. S posílením křesťanství se však i zde začíná situace vyhrocovat a čím dál větší antisemitismus nutí Židy hledat opět své místo někde jinde.

Zobrazit celý článek

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu0

👤Kateřina Faltejsková 🕔17.11.2012

2. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku

Otázku, proč jsou Spojené státy ochotny odsunout do pozadí svoji vlastní bezpečnost, aby místo toho podporovaly zájmy jiného státu, si jistě položila již spousta z vás.

Zobrazit celý článek

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu0

👤Kateřina Faltejsková 🕔17.11.2012

Úvod

Cílem této práce je především analýza oboustranného vztahu – Spojené státy americké versus Izrael – a snaha nalézt hlavní důvody pro tento „zvláštní vztah“, který se stal jedním ze základních principů politiky USA vůči regionu Blízkého východu. Tento princip je uplatňován již od šedesátých let dvacátého století a americká zahraniční politika je na něm založena v podstatě dodnes. Po rozpadu Sovětského svazu se Spojené státy staly v této oblasti jediným významným hráčem a většina arabských států dnes tuto zemi považuje za jediného aktéra, který je schopen významně ovlivňovat izraelskou politiku.

Zobrazit celý článek

Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu0

👤Kateřina Faltejsková 🕔17.11.2012

1. Teoretický úvod

První část této práce s názvem „Teoretický úvod“ se bude zabývat především teorií diaspory, způsobem jejího vzniku, charakteristickými znaky diaspory a také pojmy, které se vztahují k židovské diaspoře. Abych se mohla detailněji zabývat problematikou vlivu židovské diaspory na zahraniční politiku USA, je třeba si nejprve uvědomit, jak tato diaspora vůbec vznikla a proč je vlastně její působnost ve Spojených státech tak ojedinělá. Zaměřím se tedy i na nejstarší historii židovského státu, na úskalí, která musel židovský národ překonávat, aby se mohl usadit ve své „Zemi zaslíbené“, a konečně i na vyhnání Římany v prvním století našeho letopočtu, které mělo za následek definitivní vyhnání Židů z jejich vlasti a téměř dva tisíce let trvající vyhnanství a roztroušení v diaspoře. Budu se také zabývat otázkou vlivu židovské diaspory na mezinárodní vztahy a jejímu postavení ve vztahu k Izraeli. Závěr této části bych chtěla věnovat podrobnějšímu průzkumu vzniku diaspory ve Spojených státech amerických a jejímu zformování do dnešní podoby.

Zobrazit celý článek

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 12.0

👤Petr von Fenstein 🕔27.08.2011

Dvanáctý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR, snažící se odhalit základní otázku -  „Jak moc byla pomoc v protiletadlových systémech pro SSSR přínosná?“ Po dlouhou dobu byla tato pomoc z výčtu spojenecké pomoci účelově vynechávána.

Zobrazit celý článek

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: 4. Období vlád Violy a Galtieriho0

👤Ing. Michaela Žáčková 🕔17.12.2010

Období vlád Roberta Eduarda Violy (březen – prosinec 1981) a Leopolda Galtieriho (prosinec 1981 – červen 1982)

 

Zobrazit celý článek

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: Závěr0

👤Ing. Michaela Žáčková 🕔17.12.2010

Změna vlády za pomoci vojenského převratu byla v novodobé historii Argentiny velmi častým jevem. Mnohdy představovala jedinou možnost jak zastavit zneužívání moci vládnoucími elitami. Více méně kladný přístup občanů k vojenské intervenci do vedení země a úcta k armádě se změnily s poslední vojenskou diktaturou, nazývanou Proces národní reorganizace. Vojsko během své vlády zneužívalo svou moc k potlačení jakýchkoli projevů opozice. Respektování zákona a dodržování základních lidských práv se stalo prázdným pojmem. Mnoho nevinných lidí bylo uneseno, zatčeno nebo zmizelo a bylo mučeno, aniž by byli následně potrestáni viníci těchto zločinů.

Zobrazit celý článek

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: 3. Období vlády Jorge Rafaela Videly0

👤Ing. Michaela Žáčková 🕔17.12.2010

Nový režim přivítali především průmyslníci, exportéři, finančníci a vyšší společenská třída, která toužila opět získat vliv na chod země po období vlády Peróna a jeho pokračovatelů. Za hlavní nepřátele nového režimu byli považováni levicoví aktivisté, pracující a nižší střední třída, kteří byli vládními činiteli označováni za diverzanty a teroristy. Jim tedy nové vedení země vyhlásilo válku, pro niž se všeobecně vžil termín „Špinavá válka“.

Zobrazit celý článek

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty: 2. Vývoj bilaterálních vztahů0

👤Ing. Michaela Žáčková 🕔17.12.2010

Latinská Amerika byla z hlediska národních zájmů USA dlouhou dobu v pozadí. Až ve 20. století, kdy mohla být ohrožena pozice USA jako regionálního hegemona, začala tato oblast nabývat na větším významu. Jižní a Střední Amerika byly předmětem pravděpodobně nejznámější ze zahraničně politických opatření, tzv. Monroeovy doktríny, ve které bylo stanoveno, že pokud by se jakýkoli neamerický stát angažoval na americkém kontinentě, znamenalo by to ohrožení bezpečnosti USA. Proto bylo zapotřebí, aby se Spojené státy začaly v regionu více prosazovat.

Zobrazit celý článek

The Origins of the CIA - Part 40

👤Prof. Emer. Rhodri Jeffreys-Jones BA, PhD 🕔03.01.2013

Discussing the origins of the CIA is not quite the same as explaining why it was formed. Origins imply a precedent that might have helped determine the shape of the new agency. But does it need to be a remembered precedent? 

Zobrazit celý článek

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty0

👤Ing. Michaela Žáčková 🕔17.12.2010

Úvod

Vojenská junta v Argentině převzala moc v březnu 1976 po svržení vdovy po Juanu Domigovi Perónovi Maríi Estely Isabel Martinez de Perón, přezdívané také Isabelita. Příčinou vojenské intervence byla především velmi nepříznivá ekonomická situace v kombinaci s politickou nestabilitou, která měla za následek vzestup politicky motivovaného násilí. Ihned po nástupu k moci se ozbrojené složky rozhodly zahájit tzv. Proces národní reorganizace, jehož cílem bylo, pomocí neoliberálních ekonomických reforem uplatňovaných v souladu s principy tržního monetarismu, restrukturalizovat stát, společnost a hospodářství.

Zobrazit celý článek

Argentinsko – americké vztahy v období vojenské junty0

👤Ing. Michaela Žáčková 🕔17.12.2010

1. Střídání civilních a vojenských vlád v moderní historii Argentiny

Argentina, původně zámořská kolonie španělské koruny, vyhlásila nezávislost na Španělsku v roce 1810. Již během prvních let samostatnosti země zažila občanskou válku, v letech 1826 – 1828. Občanská válka probíhala na úrovni provincií, jejichž záměrem bylo získat více rozhodovacích pravomocí, které byly do té doby koncentrované v hlavní provincii Buenos Aires. Proti sobě stáli unitáři, zastánci silné centrální vlády, a federalisté, kteří prosazovali rovnoměrné rozdělení moci mezi centrální a provinční vlády.

Zobrazit celý článek

The Origins of the CIA - Part 30

👤Prof. Emer. Rhodri Jeffreys-Jones BA, PhD 🕔03.01.2013

Discussing the origins of the CIA is not quite the same as explaining why it was formed. Origins imply a precedent that might have helped determine the shape of the new agency. But does it need to be a remembered precedent?

Zobrazit celý článek

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře