Přehled (24 článků)

Afrika : Somálsko (SOM)

Vývoj událostí v Somálsku

Boje o Somálsko stále pokračují. V prosinci Africká unie (AU) schválila spojení svých jednotek s jednotkami Keni, které tak přešly pod velení AU. K operaci v Somálsku se rozhodlo přispět i Džibutsko a Sierra Leone, každý počtem 1500 vojáků. Africká unie měla doposud 9000 vojáků v hlavním městě, ale prohlašuje, že potřebuje minimálně 20 000 vojáků pro udržení pořádku v zemi. Během prosince, ledna a února pokračují vzdušné operace s dílčími úspěchy. Koncem prosince vojska AU dobyly Beledweyne, důležitější ovšem bylo dobytí islámistické základny Badhadhe během února, která leží jen 180 km od přístavního města Kismayo. Stejně jako Kismayo představuje Badhadhe významný logistický bod pro al-Shabaab. Skupina al-Shabaab ovšem zahájila odvetu a zaútočila na základnu Etiopie sebevražedným útokem, při kterém zahynulo 10 etiopských vojáků. Také nadále pokračují únosy a zabíjení humanitárních pracovníků na území Somálska.
🪖︎ Alena Hrušková 🕔︎ 07.08.2012 👁︎ 9444

Problém pirátství u Somálska 1. - Problém pirátství u Somálska

Fenoménu somálského pirátství se v posledních letech dostává značné pozornosti ve světových médiích. Ve své podstatě se jedná o jev skutečně bezprecedentní. Za jedinečný považuji i způsob jeho řešení na mezinárodní úrovni, a nakonec i zahraničněpolitickou roli Evropské unie jako předního aktéra současného globálního krizového managementu. Přibližme si nyní samotný problém somálského pirátství v souvislostech.
🪖︎ Ing. Ondřej Šimon 🕔︎ 30.07.2011 👁︎ 132000

Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 5. Jak se tvoří chavismus v 21. století

Prezident Hugo Chávez zasvětil svoji vládu boji proti neoliberální ekonomice, americkému prezidentu Bushovi a dalším vlivům představujícím ohrožení pro jeho venezuelský lid. Výsledkem se stala iniciativa na prosazení revolučního socialismu v 21. století. Tato směsice kroků vedoucích ke stále většímu odcizení se okolnímu světu mu přinesla velkou podporu u svých obyvatel a rozporuplnou odezvu jak na Americkém kontinentě, tak i v zámoří.
🪖︎ Bc. Michal Procházka 🕔︎ 21.05.2010 👁︎ 15323

Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 6. Závěrečné zhodnocení

Při posuzování současných desíti let režimu Huga Cháveze je třeba vzít v potaz několik aspektů jeho vlády. Hlavním faktem, který mluví pro demokratičnost režimu Huga Cháveze je jeho opakované zvolení. Ačkoliv změnil v únoru 2009 ústavu a může být tedy zvolen i v následujících prezidentských volbách v roce 2012, musí přesto tento souboj s opozičními kandidáty vyhrát na poli veřejném.
🪖︎ Bc. Michal Procházka 🕔︎ 21.05.2010 👁︎ 11635

Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 4. Venezuela a Hugo Chávez

Následující kapitola bude věnována historii Venezuely a jejím zkušenostem s nedemokratickými režimy a dále také fenoménu současného prezidenta Huga Cháveze, silnému představiteli Bolívarovské republiky, a bude se snažit osvětlit pozici a jeho styl vládnutí. Fakta, zde předložená, budou následně sloužit pro analýzu Chávezova režimu v závěrečné kapitole.
🪖︎ Bc. Michal Procházka 🕔︎ 21.05.2010 👁︎ 21710

Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 3. Autoritativní režimy a Latinská Amerika

Mezi historické důvody pro výskyt autoritativních režimů v Latinské Americe patří především inspirace Pyrenejským poloostrovem. Tato provázanost je dána již od prvních conquistadorů, kteří ze Španělska přinesli na americký kontinent i politický systém tehdejšího království. Uspořádání koloniální společnosti Latinské Ameriky se samozřejmě ubíralo ve stylu ostatních koloniálních velmocí.
🪖︎ Bc. Michal Procházka 🕔︎ 21.05.2010 👁︎ 36317

Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 1. Úvod

Venezuelský prezident Hugo Chávez patří mezi současné nejznámější představitele Latinské Ameriky. Kroky jeho politiky nového socialismu v 21. století přinutily mnohé odborníky z řad politologů zamyslet se nad režimem, který ve Venezuele panuje. Právě prováděné politické reformy současného venezuelského prezidenta přivedly politology k jeho spojení s autoritativními režimy. Díky historickému odkazu latinskoamerických států v podobě autoritativních režimů, jež se ve spletitých dějinách tohoto regionu často objevovaly u moci, vyvstala otázka, zda se i režim Huga Cháveze nedá mezi ně zařadit.
🪖︎ Bc. Michal Procházka 🕔︎ 21.05.2010 👁︎ 13756

Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze: 2. Autoritativní a demokratické režimy

Jako základní dělení politických režimů je v práci použito rozdělení na režimy demokratické, autoritativní a totalitní. Jednoduchá a přímá hranice mezi těmito pojmy se asi nedá naprosto precizně určit. Základním problémem zůstává oddělení jasně daných nedemokratických totalitních režimů a těch čistě demokratických. Autoritativní režimy jako samostatná entita se pohybují na samém okraji zmíněných dvou a spojují jejich určité části a proto jak není zcela jednoznačné vymezení demokratických režimů, je i těžko oddělitelné pojmenování režimů autoritativních.
🪖︎ Bc. Michal Procházka 🕔︎ 21.05.2010 👁︎ 21261

Vývoj Somálska po roce 1990: 5. Problém moderního pirátství u Somálska

Moderní pirátství u somálských břehů začalo v posledních několika málo letech vytlačovat ve statistikách počtem útoků piráty v ostatních částech světa, zejména v jihovýchodní Asii a Guinejském zálivu. Po dlouhé době tak opět Somálci připoutali pozornost zahraničních médií k rozvrácenému Somálsku. Jelikož moderní pirátství je problém mediálně zajímavý, na rozdíl od vnitřní politické situace v Somálsku, o které světová média informují jen zřídka, dozvídáme se o něm i z českých sdělovacích prostředků.
🪖︎ Ing. Ondřej Šimon 🕔︎ 16.05.2010 👁︎ 17167

Vývoj Somálska po roce 1990: 6. Závěr

Situace v Somálsku je úzce spojena s děním v regionu, neboť Somálci obývají také území dnešní Etiopie, Keni a Džibutska. Na druhou stranu i sama somálská společnost se v roce 1991 ocitla v krizi, kterou umocnil boj o stále potřebnější existenční prostředky – úrodnou půdu, pastviny a zásoby potravin. Navíc křivdy z minulých dob, především genocida Isaxaagů v Somalilandu a hawiiysko-daaroodský rozkol, znamenaly pro některé klany nepřekonatelnou překážku na cestě k usmíření.
🪖︎ Ing. Ondřej Šimon 🕔︎ 16.05.2010 👁︎ 14809

Vývoj Somálska po roce 1990: 4. Post-intervenční vývoj Somálska a pokusy o obnovení státu

Somálci zažili britskou a italskou koloniální správu, během níž byl změněn dosavadní socio-politický systém organizace společnosti. Po získání nezávislosti následovala euforie samostatnosti, kdy se Somálci pokusili zavést západní model demokratických institucí, ale značná kulturní mezera vedla k jeho úpadku. Vojenský puč v roce 1969 transformoval Somálsko postupně až k diktatuře, jež vyústila v roce 1988 ke stále trvající občanské válce. Neblahé zkušenosti s liberálně-demokratickým státním aparátem i diktaturou a centrálně plánovanou ekonomikou, vyvolávaly v Somálcích značné předsudky vůči potřebě obnovení státu.
🪖︎ Ing. Ondřej Šimon 🕔︎ 16.05.2010 👁︎ 24712

Vývoj Somálska po roce 1990: 3. Politický vývoj předcházející rozpadu Somálské republiky

Předtím, než se začnu zabývat teorií a vývojem pokusů o znovuobnovení Somálska, chtěl bych uvést čtenáře do problematiky stručným popisem vývoje, který předcházel rozpadu Somálska. Nelze jej opomenout, neboť při postupném rozkladu somálské diktatury hráli hlavní roli klanové politické frakce a vůdci, kteří se následně stali hlavními aktéry konfliktu. Od 90. let potom zásadním způsobem ovlivňovali vývoj v Somálsku při pokusech o národní usmíření a znovuobnovení státu. Rovněž je žádoucí, aby čtenář porozuměl charakteru Barreho režimu, aby si mohl utvořit představu o tom, jaké zkušenosti Somálci s národním státem mají.
🪖︎ Ing. Ondřej Šimon 🕔︎ 16.05.2010 👁︎ 28257

Vývoj Somálska po roce 1990: 1. Úvod

Somálsko prožilo po rozpadu bipolárního uspořádání světa nejdelší období absence efektivní centrální moci, při dlouhotrvajícím ozbrojeném konfliktu, který vypukl již v roce 1988 a trvá dodnes. Většina somálské společnosti se shodla na svržení krvavého diktaturního režimu Maxameda Syiaada Barreho, nicméně po roce 1991 se již nedokázala sjednotit v názoru na podobu nového somálského státu. Nepřítomnost státního aparátu a veřejných institucí v podobě např. armády, policie, školství či zdravotnictví, vedla místní obyvatele k různým formám adaptace na nové podmínky, většinou v podobě utvoření kvazi států či menších „klanystánů“, ve snaze předejít chaosu, kriminalitě a hladomoru.
🪖︎ Ing. Ondřej Šimon 🕔︎ 16.05.2010 👁︎ 16646

Vývoj Somálska po roce 1990: 2. Failed states

Bývalá Somálská republika představuje již od roku 1991 území s nejdéle trvající absencí centrální autority, která by disponovala efektivními nástroji vynucení moci na celém území státu. Somálci se tak potýkají s velkými komplikacemi v oblastech komunikace s ostatními státy, zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti nebo potřebné koordinace ve školství, zdravotnictví, dopravě i ochraně životního prostředí. Žádné z těchto služeb nejsou poskytovány na národní úrovni. Somálsko se stalo typickým příkladem rozpadu státu a dospělo až do konečné fáze kolapsu.
🪖︎ Ing. Ondřej Šimon 🕔︎ 16.05.2010 👁︎ 22511

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více