Přehled (97 článků)

Články : 16.-18. století (1492-1789)

Ivan IV. Hrozný - Vrah a kresťan na tróne

Veľké bojarské a kniežacie rody boli v 14. a 15. st. oporami a zároveň i odporcami moskovskej dynastie. Moc veľkého moskovského kniežaťa ich chránila pred pustošivými miestnymi vojnami i nájazdmi kočovníkov, ale zároveň sa usilovali i o spoluúčasť na tejto moci. V tomto nejednoznačnom vzťahu bojarov k panovníkovi zreteľne prevážil po smrti Vasilija III. (1533) rešpekt k autorite trónu. Postavili sa za jeho vtedy trojročného syna Ivana a ani po smrti jeho matky Jeleny Glinskej (bola r. 1538 otrávená) ho neopustili. Vládli v jeho mene, obohacovali sa, ale právo neplnoletého panovníka nedovolili spochybniť. Obaja strýcovia malého Ivana - Jurij a Andrej, bratia Vasilija III. - skončili v hladomorni. Táto vernosť bojarov malému Ivanovi bola predovšetkým dielom ich egoizmu, ktorý velil podporovať vládcu, ktorý sám panovať nemohol. Tým sa mocným rodom otvárala cesta k ničím neobmedzenej oligarchickej vláde.
🪖︎ Ján Kovačič 🕔︎ 28.06.2008 👁︎ 46492

Boje francouzského viceadmirála Charlese d'Estaing s Brity v Karibiku, 1778-79

V jednom z těch ironických paradoxů historie, francouzský viceadmirál hrabě Charles Henri Hector d'Estaing, který vedl první francouzskou flotilu do Severní Ameriky v roce 1778, aby pomohla Američanům během jejich povstání proti britské koruně, se nikdy nesetkal s Georgem Washingtonem. Když generálmajor John Hancock předal d’Estaingovi portrét Washingtona, zatímco francouzská flotila procházela opravou v Bostonu na podzim 1778, francouzský admirál si ho pověsil v kabině své vlajkové lodi Languedoc s 80 děly.
🪖︎ Pavel Sláma 🕔︎ 09.01.2023 👁︎ 6285

Vymítači posedlí ďáblem

Na Petrových kamenech pod Pradědem probíhaly doslova čarodějnické orgie. Jedlo se tam, pilo, tancovalo a ze všeho nejvíce obcovalo. Děkan Lautner tam korunoval na čarodějnickou královnu Marii Sattlerovou ze Šumperka a později paní Meixnerovou z Olomouce. Kromě toho křtil děti ve jménu Satanově. Přinášel na Petrovy kameny svaté hostie a účastníci čarodějnických shromáždění po nich šlapali a tancovali. Těmito slovy svědci, většinou během mučení, popisovali jednu z největších čarodějnických kauz na našem území, ke které došlo v druhé polovině 17. století ve Velkých Losinách a Šumperku.
🪖︎ Vladimír Marek 🕔︎ 28.02.2015 👁︎ 28809

Uhry v období turecké okupace (16. – 17. stol.)

Poté, co v roce 1526 na moháčském bitevním poli rozprášila palba tureckých děl uherské rytířské houfy, roztrhla se země na dvě, později dokonce na tři znepřátelené části, které se po dobu jednoho a půl století zmítaly ve vzájemných bojích. V tom období začal být v Uhrách budován členitý systém menších opevnění, pozůstávající z několika linií, zasahujících do hloubky území.
🪖︎ Edgar Pachta 🕔︎ 16.04.2021 👁︎ 8846

Boj polského národa za svobodu, Barská konfederace 1768–1772

V roce 1763 zemřel polský král a saský kurfiřt August III., a Rusko na jeho místo nastolilo Stanislava II. Augusta Poniatowského, k jehož podpoře vyslalo do Polska vojsko. Znamená to, že nový král – favorit a snad i milenec carevny Kateřiny II. – nebyl ničím jiným, než jen loutkou v ruských rukou. K zastavení ruské intervence vytvořila řada polských šlechticů v roce 1768 obranné společenství, tzv. Barskou konfederaci (Konfederacja Barska).
🪖︎ Edgar Pachta 🕔︎ 15.04.2021 👁︎ 6998

Obležení Prahy 1648 (5) - Mír

Z čistě vojenského hlediska skončila poslední bitva třicetileté války stejně, jako skončila celá tato válka – nerozhodně. V takovém případě mívají oba protivníci ve zvyku tvrdit, že zvítězili právě oni. Nic proti tomu. Švédové dobyli a udrželi Hradčany a Malou Stranu (a většinu území Čech a Moravy), císařští sice nedobyli nic, ale udrželi alespoň zbytek města. Pro historiky obou stran ideální situace.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 30.03.2021 👁︎ 6653

Obležení Prahy 1648 (4) - Bitva

Na rozdíl od vesničanů si obyvatelé hrazených měst mohli být jisti, že pokud zůstanou za hradbami, nic zlého je nepotká. Samozřejmě do chvíle, dokud nejsou tyto hradby ztečeny regulérní armádou. To se týkalo zvláště obyvatel sídelního města českých králů – Prahy, jejíž opevnění, vybudované v polovině čtrnáctého století, bylo v posledních letech alespoň zčásti přizpůsobeno poslednímu vývoji vojenství a mělo tedy jisté předpoklady odolat nejen nájezdům loupeživých tlup dezertérů a marodérů, ale i lupičům organizovaným a naprosto legálním.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 30.03.2021 👁︎ 14847

Obležení Prahy 1648 (3) - Válka

Vzápětí po pražské defenestraci napsali umírněnější stavové císaři Matyášovi omluvný dopis, v němž složitě vysvětlovali, že to všechno mysleli jinak než to vypadá – že se pokusili vysoké císařovy úředníky zamordovat vlastně v jeho zájmu a pro jeho dobro – nicméně tímto činem rozpoutali válku, která v následujících třiceti letech zpustošila podstatnou část Evropy.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 30.03.2021 👁︎ 10825

Obležení Prahy 1648 (2) - Vojáci

Díky kvalitativním změnám ve výzbroji a taktice vzrostly postupně materiální i časové nároky na výcvik vojáků natolik, že již na sklonku šestnáctého století neměli nevycvičení „amatéři“ ze zemských vojenských hotovostí proti vojenským profesionálům šanci. Válka se tedy znovu, podobně jako za pozdního římského období, stala pro vojáky celoživotním povoláním. Na rozdíl od antiky však nebývali středověcí žoldnéři najímáni státem, ale – řečeno dnešní terminologií – vojenskými podnikateli , kteří od státu (panovníka) obdrželi takzvaný „patent“, opravňující je k naverbování určitého počtu vojáků.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 30.03.2021 👁︎ 10861

Obležení Prahy 1648 (1) - Poslední bitva třicetileté války

Omyl učitele národů
Poslední bitva třicetileté války byla bitvou, která s největší pravděpodobností rozhodla o dalším setrvání zemí České koruny ve svazku habsburské monarchie a prokázala s konečnou platností, že pokud si Češi něco přejí, návrat Komenského vlády „věcí tvých“ to s největší pravděpodobností není...
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 30.03.2021 👁︎ 8486

Dobývání Ameriky

Na Velký pátek 20. dubna 1519 přistála poblíž dnešního Veracruzu flotila španělských lodí. Záhy po vylodění se šlechtic s právnickým vzděláním Hernán Cortés, postavil do čela malé armády, která měla do roku 1521 dobýt zlatem oplývající říši Aztéků. Jeho expediční sbor čítal pouhých 110 námořníků, 553 vojáků, maximálně 50 koní, 200 domorodých otroků a 14 děl. Bylo by ovšem naivní domnívat se, že Cortés zničil aztéckou říši s několika sty evropských vojáků – velel totiž i značné, nejméně desetitisícové, ale patrně mnohem početnější armádě Totonaků, úhlavních nepřátel Aztéků, kteří Cortésův příchod nadšeně uvítali jako vhodnou a vytouženou příležitost k zahájení ozbrojeného povstání.
🪖︎ Edgar Pachta 🕔︎ 14.04.2021 👁︎ 7158

Chlumec nad Cidlinou 24. - 26.3.1775

Cestou z Prahy do Hradce Králové po silnici I/11 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Městem vlevo míjíme sochu selského povstalce. Dílo sochaře Jakuba Obrovského, které mělo být odhaleno již v září 1938 se své instalace dočkalo až po 10 letech - v září 1948, u příležitosti 100. výročí zrušení roboty. Socha připomíná jednu epizodu tzv. „selských bouří“, které v severovýchodních Čechách propukly již v lednu 1775 a pokračovaly s větší či menší silou až do léta toho roku. Jaký byl její průběh a výsledek, je zřejmé z ustáleného rčení: “Dopadli jak sedláci u Chlumce“.
🪖︎ Fantan 🕔︎ 29.03.2005 👁︎ 60272

Peter I. Veľký - Vnútropolitické reformy

Vláda druhého Romanovca na cárskom tróne, Alexeja Michajloviča (1645 - 1676), bola niektorými historikmi charakterizovaná ako obdobie doznievajúceho ruského stredoveku. Pod povrchom tohto navonok pomalého života veľkej východnej ríše sa však odohrávali zmeny, ktoré predznamenávali nástup novej doby. Do tohto rozporného prostredia, v ktorom sa už ohlasovali príznaky potrebných reforiem, sa 30. mája roku 7180 „od stvorenia sveta“ (1672) narodil cárovič Peter, v poradí štrnáste dieťa cára Alexeja. Z piatich cárskych synov prežili svojho otca len traja (Fjodor a Ivan z prvého, Peter z druhého manželstva).
🪖︎ Ján Kovačič 🕔︎ 28.06.2008 👁︎ 46794

Peter I. Veľký - Zahraničná politika

Vláda druhého Romanovca na cárskom tróne, Alexeja Michajloviča (1645 - 1676), bola niektorými historikmi charakterizovaná ako obdobie doznievajúceho ruského stredoveku. Pod povrchom tohto navonok pomalého života veľkej východnej ríše sa však odohrávali zmeny, ktoré predznamenávali nástup novej doby. Do tohto rozporného prostredia, v ktorom sa už ohlasovali príznaky potrebných reforiem, sa 30. mája roku 7180 od stvorenia sveta (1672) narodil cárovič Peter, v poradí štrnáste dieťa cára Alexeja. Z piatich cárskych synov prežili svojho otca len traja (Fjodor a Ivan z prvého, Peter z druhého manželstva).
🪖︎ Ján Kovačič 🕔︎ 28.06.2008 👁︎ 31178

Práva městská Království českého

Bylo by zajisté chybou věnovat se hned v prvních odstavcích práce přímo spisu Práva městská Království českého, který je ne zcela neprávem přisuzován Pavlovi Kristiánovi z Koldína, ač právě Kristián z Koldína nebyl jediným, kdo se na sestavování spisu podílel. Nezařadit tento spis do dějinných událostí, nebo alespoň nenastínit vývoj snah o kodifikaci městského práva, považoval bych za hrubou chybu. Proto pojednání o samotném spisu ponechám až další kapitole.
🪖︎ Michal Červenka 🕔︎ 09.06.2007 👁︎ 40428

Nástup na trón a obdobie vlády Kataríny II.

Po smrti Petra I. Veľkého si Rusko na čas oddýchlo od výbojných vojen, ktoré vystriedalo intermezzo v podobe palácových prevratov, no nástupom Kataríny II. na trón bolo toto obrovské impérium opäť zatiahnuté do kolotoča európskych výbojných vojen. Taktiež bola jej vláda charakterizovaná ako osvietenský absolutizmus, no do praxi sa osvietenské prvky za jej vlády nedostali.
🪖︎ Ján Kovačič 🕔︎ 28.06.2008 👁︎ 52729

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více