Izrael (ISR)

USA boli prvou krajinou, ktorá novovzniknutý Izrael uznala. Spojené štáty sa spočiatku nestavali na stranu Izraela ako najdôležitejší spojenec no okolnosti sa vyvinuli tak, že sa USA stali najdôležitejším izraelským spojencom vo všetkých oblastiach života.

V roku 2008 niekoľko miliónov Židov a ich priaznivcov oslávilo šesťdesiate výročie založenia štátu Izrael. Za pár desiatok rokov prešiel Izrael takými ohromnými medzníkmi vo svojej histórii, ako máloktorý iný štát. Jeho existencia z pohľadu ostatných štátov v regióne bola od počiatku neželaná, ba až neprijateľná. Ako sa tomuto malinkému štátu (na niektorých miestach je široký len deväť kilometrov) podarilo pretrvať až do dnešných dní?

Výnimočné americko-izraelské partnerstvo sa vyvíjalo po celú existenciu samostatného židovského štátu a úplné základy pocitu spriaznenosti siahajú ďaleko do histórie. Nasledujúce stránky sú venované analýze základných spoločných hodnôt týchto dvoch štátov, ďalej sa venujem prierezu históriou americko-izraelského spojenectva a najdôležitejším okamžikom, ktoré bilaterálne vzťahy posunuli do inej roviny. Bakalárska práca mi svojím rozsahom nedovoľuje zaoberať sa detailne každým konfliktom, vojnou či mierovou konferenciou, ktorá prebehla. Ich spomenutím chcem len naznačiť dôležitosť a frekvenciu amerického angažovania v mierovom procese. Posledná časť je venovaná vízii Blízkeho východu z pohľadu súčasného amerického prezidenta.

Až do roku 1962 podporovali Spojené štáty Izrael len ekonomicky, v zmysle rozvoja samotného štátu. V tomto období sa začala aj striedma vojenská pomoc. Počas celého obdobia sa USA stavali za Izrael aj na poli diplomacie a v posledných desaťročiach sa spojili v boji proti terorizmu. V nasledujúcej kapitole popisujem základné fakty a udalosti, ktoré sa v jednotlivých oblastiach udiali a mali vplyv na ďalší rozvoj vzájomných vzťahov.

M. Albrightová sa domnieva, že v prejave každého novozvoleného prezidenta bude Izrael určite popísaný ako jediná demokracia v regióne a ako jediný spojenec v boji proti terorizmu. Podľa nej každý novozvolený prezident sľúbi, že Amerika bude stáť vždy po boku Izraela. „Buďte si však vedomí toho, že na Blízkom východe počuli každé Vaše slovo rovnako jasne ako v Amerike.“ A tak sa to v celých dejinách dialo. Izrael prostredníctvom židovskej loby veľmi silno vnímal každú politickú zmenu v USA.

Americko-izraelské vztahy: Prílohy

Americko-izraelské vztahy: Zoznam použitej literatúry

Americko-izraelské vztahy: Zoznam použitých skratiek

Amnesty International (AI) je známá svou činností, která se údajně zabývá lidskými právy. Ovšem v souvislosti s blízkovýchodními událostmi si bere na pranýř pouze Stát Izrael a pokračuje v neprofesionální agitaci proti Izraeli. Naposledy smutně proslula protiizraelskými výpady během války mezi Izraelem a Hamasem z konce roku 2012, které se dostalo názvu "Sloup obrany" (Pilar defense).

Článek mapuje hlavní pokusy a rozpory blízkovýchodního mírového procesu do roku 1994. Pozdějším událostem se věnuje článek "Intifáda Al-Aksá".

Izraeli a Palestincům přinesl rok 2013 jednu významnou událost – obě strany obnovily mírová jednání. S výjimkou krátkých neúspěšných rozhovorů v roce 2010 spolu nejednaly pět let. K obnově přímých jednání koncem července došlo díky nadlidskému úsilí amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, jemuž izraelský premiér Binjamin Netanjahu a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás slíbili, že u jednacího stolu vydrží devět měsíců.

Izrael, pokládán za nelegitimního vetřelce v oné převážně islámské končině, si musel zvykat na neutuchající nepříjemnosti: bomby, rakety, všelijaké přepady, pronikání explozivně si počínající sebevrahů a sebevražedkyň. Vedlo to k úbytku zahraničních turistů, odlivu investic, ekonomie začala trpět, sama existence státu ohrožena...

Palestinští zaměstnanci OSN zřejmě dosáhli splnění svých požadavků.

BDS? Kdo jsou lidé, skrývající se za značkou BDS? B jako boycott (bojkot), D jako divestment (stažení investic), S jako sanctions (sankce). Čemu vlastně tito lidé věří? V jejich iracionálním myšlení je Stát Izrael zakotven jako démon Blízkého východu, rasistický stát snažící se zavést politiku apartheidu, palestinské Araby přirovnává k Židům ve varšavském ghettu a Izraelce k nacistům provádějícím „genocidu palestinského národa“

Vyhlášení státu Izrael 14. května 1948 bylo důsledkem druhé světové války, ve které se Židé stali terčem bezprecedentní konečné likvidace ze strany nacistů. Touha Židů po vlastní zemi nebyla jen výsledkem holocaustu, jedná se především o duchovní záležitost judaismu, související především s exody, kterými byli Židé ve své dlouhé historii několikrát podrobeni. Holocaust to jen urychlil. 

Naše země po válce zjistila, že naprostá většina jejích občanů židovské národnosti byla okupační správou v Protektorátu a zvláštním chováním politického vedení Slovenského štátu odeslána do vyhlazovacích koncentračních táborů a zlikvidována. Z tohoto vědomí potom vzešla jistá míra pocitu potřeby toto alespoň nějak napravit. To byl jeden faktor, který se stal podhoubím pro vznik pomoci novému státu.

Izraelské ozbrojené síly vždy trpěly nedostatkem zbraní. Pokud se vrátíme k prvnímu dílu, je tam uvedeno, že na konci roku 1947 měla Hagana 900 kvalitních pušek, 900 lehkých kulometů a munici na tři dny boje. Chaim Herzog dokonce ve své knize o arabsko-izraelských válkách uvádí, že kulometů bylo 700 lehkých a 200 univerzálních. Já to zjednodušil a kulomety sečetl. Myslím si, že v dané době kategorie zbraní „univerzální kulomet“ neexistovala.

V této kapitole se pokusím podle dostupných pramenů zrekonstruovat, co vlastně tyto dodávky obsahovaly. Bohužel řízená a živelná likvidace velkého množství dokumentů spojených těmito událostmi je hlavní příčinou toho, že se nelze dopracovat opravdu relevantních výsledků. Přesto i to, co je doložitelné, představuje úctyhodnou práci. Je ale potřeba vědět, že vše, co je zde uvedeno, bylo dodáno mimo jakoukoliv pochybnost.