Tanky
Články
aneb historia A39 Tortoise Heavy Assault Tank
Současná válka smetla všechny dosavadní vojenské teorie. Kulometná palba je tak silná, že stačí sto metrů, aby zastavila jakýkoli útok protivníka, který, aby unikl palbě dělostřelecké, si kope zákopy v týlu...
(v Muzeu obrněné techniky ve Smržovce u Jablonce nad Nisou)
Ozbrojené síly britského impéria byly vůbec největším zahraničním uživatelem tanků Sherman. Z celkové produkce 49 234 Shermanů bylo do Velké Británie dodáno celkem 17 181 kusů (v tom jsou ovšem pochopitelně započítány i tanky, které byly používány v jednotkách z britských dominií — Kanada, Austrálie a Nový Zéland — a kolonií, případně i ve spojeneckých, kupř. polských jednotkách).
Války provázejí lidstvo od nepaměti. A vyvíjejí se společně s ním. Dvacáté století znamenalo obrovský zvrat. Člověk vymyslel obrněná pásová vozidla a s jejich pomocí smetl všechny dosavadní zvyklosti vedení boje. Vraťme se teď na samý počátek všeho a krůček po krůčku sledujme vývoj pozemní techniky ve světě i v Československu.
Sovětská zkouška odolnosti německého těžkého stroje vůči dělostřeleckým zbraním, které v té době existovaly.
"Nahánějící strach", generálplukovník Heinz Guderian, velitel 2.tankové armády.
"Nic takového jsme neměli", generálmajor F.W. Mellenthin, velitel štábu XLVIII.tankového sboru.
"Nejlepší tank na světě", polní maršál Ewald von Kleist, 1.tanková armáda.
"Tento tank nepříznivě ovlivňoval morálku německých pěšáků", generál G. Blumentritt.
Přírodní uran (92U) má tři izotopy, přičemž převažující podíl má uran 238:
234U — cca 0,006%;
235U — >0,7% (udává se 0,71 nebo 0,72%);
238U — cca 99,28%.
V poslední době se objevily informace o obnovení českého modernizačního programu T-72, který proběhl na konci 90. let. Poté bylo v rámci tohoto programu do roku 2006 modernizováno 35 tanků pro českou armádu, která obdržela označení T-72M4 CZ, a program byl z finančních důvodů zastaven. Nyní se Česká republika zvažuje modernizaci několika stovek vozidel pro svou armádu a případně na export.
Již od dob Simmsova vozidla Millitary Scout si konstruktéři a vojenští stratégové pohrávali s myšlenkou obrněného mobilního pěšáka nebo pohyblivého kulometného hnízda poháněného motorem.
Když v roce 1930 navštívila Chalepského komise za účelem nákupů tanků nebo licencí na jejich výrobu Velkou Británii, setkala se tam také s prototypy tanku A6 Vickers, v té době „módním“ vícevězovým typem. Britská strana nebyla nakloněna k prodeji tohoto vozidla a ani další jednání nebyla úspěšná. Jelikož měla komise oči na stopkách a fotoaparáty a měřidla vždy ve střehu, bylo rozhodnuto po návratu do SSSR „vyvinout“ vlastní typ třívěžového středního, v tehdejší terminologii manévrovacího tanku.
Tak jako u několika typů sovětských tanků, začala historie tohoto vozidla návštěvou Chalepského komise ve Velké Británii v roce 1930. Členy komise zaujal mezi jinými i pětivěžový, třicetidvoutunový Vickersův A1E1 Independent z roku 1926, vyrobený v jediném exempláři. Když bylo jasné, že konstrukčně a výrobně složitý tank TG, vyvíjený ruku v ruce sovětsko-německou skupinou inženýrů pod vedením E. Grotte, sovětský průmyslový komplex v sérii prostě vyrábět nezvládne, byla sovětská část skupiny inženýrů převedena na práci na projektu těžkého tanku.
Počas druhej svetovej vojny (najmä po získaní iniciatívy v jej druhej polovici), v nadväznosti na bojové skúsenosti a zavádzanie novej techniky na strane protivníka sa aj sovietske vedenie, spolu s jednotlivými konštrukčnými kanceláriami snažilo vylepšovať svoju bojovú techniku v jednotlivých kategóriách. V kategórii stredných tankov, kde počtom vyrobených kusov kraľoval tank T-34, boli tiež stanovené špecifikácie, ktoré definovali nové požiadavky na tento tank. Tak vznikli postupne špecifikácie typov T-43 a T-44 (ktorých sériové stroje ešte v obmedzenom množstve zasiahli do bojov) a nakoniec aj T-54.
Alebo príbeh o strachu, ktorý mal až príliš veľké oči
Na následujících řádcích chci uvést některé — možná i zajímavé — údaje o motorech středních a těžkých tanků z II. Světové války. Bohužel celá tematika tankových motorů je tak obsáhlá, a zároveň je k ní tak málo použitelných podkladů, že její vyčerpávající zpracování je u nás nyní prakticky nemožné. Naneštěstí údaje, které publikují různí autoři jsou mnohdy tak rozporuplné, že se jen stěží hodnotí jejich věrohodnost, takže je i možné zavrhnout údaj správný a použít mylný… V souvislosti s tím chci čtenáře požádat ani ne tak o shovívavost, jako spíše o upozornění na případné nesrovnalosti (zajisté se najdou). Samozřejmě uvítám jakékoli doplňující informace. Ovšem všechny případné chyby a nepřesnosti padají pouze na hlavu autora.
Podkategorie