Zločiny proti lidskosti
Genocida, koncentrační tábory, tábory nucených prací ze všech období
Články
Před nedávnem začal upomínat jeden pamětní kámen asi na 50 lidí, kteří byli dne 23. 4. 1945 zavražděni v Gemeindehölzlu u Wetterfeldu. Přesto jsou zde všichni až dosud bezejmenní. Pamětní kámen zobrazuje jen vyryté rýhy. Co se tenkrát stalo u Wetterfeldu? To se pokouší dokumentovat tento článek přeložený z originálu Roberta Wernera.
Operace Lité olovo započala 27. 12. 2008, trvala zhruba jeden měsíc. Šlo o odvetnou akci, která měla za cíl zamezit dalšímu odstřelování izraelského území z Pásma Gazy. Stát Izrael byl, jak jinak, opět obviněn z válečných zločinů (tj. z úmyslného útočení na gazanské civilisty, civilní objekty a civilní infrastrukturu). Stejně jako v případě "Janinského masakru" či "masakru Palestinců na pláži v Gaze". Všechna tato obvinění sledují jeden cíl - očernit Izrael v co nejširším rozsahu. Nyní se pokusím rekapitulovat jenom některé z dezinformací, které obletěly svět.
Na tabulce s označením brněnské tramvaje číslo 1 a 3 si můžeme přečíst název konečné stanice: Bystrc, Ečerova. Málokdo však ví, čím si onen pan Ečer zasloužil, aby po něm byla pojmenována jedna z brněnských ulicí. JUDr. Bohuslav Ečer byl ve své době významnou osobností, která si nejen v Československu ale i v cizině získala značný respekt. Ideje, které probojovával, tvoří základní kámen dnešního mezinárodního trestního práva. Přesto zůstal po čtyřicet let komunistického režimu zapomenut a i po roce 1989 je jeho osoba opomíjena.
Voják rakousko-uherské monarchie, Srbska, Ruska a Československa. Legionář, generál a vězeň a oběť gestapa.
Diplomová práce, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1998
Systematická destrukce početných mas obyvatelstva na základě jejich příslušnosti k určité skupině - národnostní, náboženské, politické, etnické, kulturní či jiné - poznamenává dějiny lidstva od nepaměti.
Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia ve své preambuli označuje genocidium za zločin podle mezinárodního práva zavržený civilizovaným světem, který způsobil lidstvu ve všech obdobích dějin velké ztráty a k jehož vymýcení je nezbytná mezinárodní spolupráce.
Zákaz genocidia jako kogentní norma mezinárodního práva.
Již v době schvalování Úmluvy se ozývaly hlasy, že definice genocidy v podobě, v jaké se objevila v závěrečném textu, je nepřiměřeně zužující. Mezi skupinami, kterým Úmluva poskytuje ochranu, se podle názoru mnohých měly objevit ještě skupiny další, jako např. kulturní, sociální, ale zejména politické.
Zločin bez žalobce a soudce.
Diskutabilní Úmluva o genocidě nedokázala podat dostatečně přesnou a autoritativní definici genocidia, další nedostatek Úmluvy, absence institucionálních a donucovacích mechanismů pro případy, kdy byla genocida spáchána, již přímo ohrozil hlavní smysl Úmluvy, tj. zabránění a trestání tohoto závažného zločinu.
Praktické provedení (či spíše neprovedení) Úmluvy o genocidě se stalo tristním důkazem neschopnosti mezinárodního společenství účinně čelit porušování i těch nejzákladnějších pravidel mezinárodního práva. Státy se nikdy neodhodlaly zakročit rázně ani ve chvíli, kdy se dalo genocidě ještě zabránit, ani ve chvíli, kdy již v genocidálních masakrech umíraly desetitisíce lidí, a dokonce ani tehdy, kdy pachatelé zločinu genocidia byli již odstaveni od moci a stačilo je dopadnout a potrestat. Namísto skutečného řešení problému genocidy se mezinárodní společenství obvykle alibisticky spokojilo s konstatováním „vážného znepokojení“ a poskytnutím humanitární pomoci trpícím obětem.
Zabránit, nejen trestat. Ustavení mezinárodních trestních tribunálů pro potrestání zločinů spáchaných v bývalé Jugoslávii a Rwandě znovu otevřelo otázku vytvoření stálého mezinárodního trestního soudu a zároveň vypracování kodexu mezinárodního trestního práva.
V autě Edwarda Kennedyho u Chappaquddicku zahynulo víc ženských než v jedné plynové komoře v Osvětimi - David Irving, publicista ve službách nacistické ideologie.
Původně to měl být jen článek o odhalení jedné pamětní desky. Pak se však ukázalo, že by to asi bylo málo, už vůči těm, po nichž zbyla jen písmena vyrytá v mramoru. Po živých, statečných lidech. Nemají ani hrob. Jejich popel byl vysypán na smetiště koncentračního tábora Mauthausen a na cesty v okolí. Jistěže je to pamětní deska 294 hrdinům heydrichiády (foto: Jiří Wagner) psaní dlouhé. Komu se nechce, ať to nečte. Ale měl by...
Aby bylo možno co nejlépe objasnit naši vlastní historii a zbavit ji všech nánosů a propagandistických účelových lží, jsou dále ve studii použity doklady vytvořené „druhou stranou“ - tedy nacisty...
Po zabití Heydricha začal v českých zemích teror, jaký zde nebyl praktikován od 17. století. Nacisté se však zásadně spletli v hodnocení jeho dopadu. Obsese, kterou evidentně Hitler trpěl vůči českému národu a osobně vůči Benešovi, vedla ve svých politických důsledcích k výrazně negativním výsledkům pro samotné Němce...
Čiune Sugihara (1900-1986)
Témata
Podkategorie
Reklama
Prémiový účet
Podpořte náš web a zároveň se zbavte reklam. Použijte prémiový učet!
Rusko-ukrajinský konflikt. Aktualizováno průběžně.
Zobrazit článek