Letouny

Létat bylo snem člověka snad odjakživa. Těžko pídit se dnes, kdy se tento sen objevil poprvé. Již v jedné antické legendě se vypráví o Ikarovi a jeho otci, kteří ze zajetí uprchnuli pomocí křídel z ptačích per slepených voskem. Létáním se zabýval i Leonardo da Vinci, renesanční umělec, vynálezce a všeuměl. Inspirací se stali lidem samozřejmě ptáci a jejich let. První nadšenci si proto zhotovovali křídla podobná ptačím a upevnovali si je na ruce. Skákali pak z vyšších budov, mávajíce křídly snažili se docílit letu. Ovšem dosáhli pouze pádu, jenž zpravidla končil tragédií.

Všeobecně vzato se pro vojenské účely nejvíce hodily upoutané balóny. Šlo o balón připevněný na laně k navijáku, umístěnému na zemi, a tudíž zůstával v určité výšce nad terénem na jednom místě. Užívaly se výhradně k úkolům průzkumného charakteru, popř. k řízení dělostřelecké palby. Problémem všech upoutaných balónů byly povětrnostní podmínky, neboť se jejich použití omezovalo jen na bezvětří nebo vítr o maximální rychlosti 7 m/s. Jakmile rychlost větru vzrostla nad tuto hranici, stal se pobyt v balónovém koši nemožným pro neustálé výkyvy a posádka se spíše častěji zvedala ze dna koše, než pozorovala nepřítele a jeho pohyb.

Balóny nenalezly své uplatnění jen v podobě vojenského prostředku, ale hojně se využívaly i v civilním životě.

První krůčky

Dopravní vzducholodě před I. světovou válkou

Vzducholodě v první světové válce (technický rozvoj)

Zeppeliny

Schütte-Lanz

Parseval a Gross-Basenach

Vzducholodě v první světové válce (technický rozvoj)

Vzducholodě v první světové válce (technický rozvoj)

Vzducholodě v první světové válce (technický rozvoj)

Vzducholodě v první světové válce (technický rozvoj)

Vzducholodě v první světové válce (technický rozvoj)

Vzducholodě v první světové válce (technický rozvoj)

Vzducholodě 1918-1945

Vzducholodě 1918-1945

Vzducholodě 1918-1945