Terorismus

Autor : 🕔20.01.2001 📕15.072

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Terorismus
  2. Terorismus
  3. Terorismus
  4. Terorismus
  5. Terorismus
  6. Terorismus
  7. Terorismus
  8. Terorismus
  9. Terorismus
  10. Terorismus
  11. Terorismus
  12. Terorismus
  13. Terorismus
  14. Terorismus
  15. Terorismus
  16. Terorismus
  17. Terorismus
  18. Terorismus
  19. Terorismus
  20. Terorismus
  21. Terorismus
  22. Terorismus
  23. Terorismus
  24. Terorismus
  25. Terorismus
  26. Terorismus
  27. Terorismus
  28. Terorismus

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

5.3. Mezinárodní právo a terorismus

Proč se vlastně mezinárodní právo terorismem zabývá? Jednak proto, že obsahuje mezinárodní prvek, a proto vyžaduje mezinárodní řešení. Dále pak proto, že existují určité obavy z užití zbraní hromadného ničení. A v neposlední řadě kvůli zainteresovanosti světového hegemona USA.

K prvním pokusům právní kodifikace patří snahy Společnosti národů. Ta se v roce 1937 pokusila vypracovat mezinárodní úmluvu, která však nikdy nevstoupila v platnost. Později (zhruba od 60. let) začaly vznikat konvence týkající se především teroristických útoků na civilní letadla. Jednou z nich je Tokijská konvence o trestních a dalších činech spáchaných na palubě letadel, která rozšířila možnost postihnout teroristy o to, že podle této konvence může teroristy soudit mj. i stát, jenž měl na palubě letounu své občany. Neřeší však zatím otázku vydávání teroristů státu, který o ně požádá. Tím se zabývá až další konvence z roku 1970 využívající právní zásady „aut dedere aut judicare“ (buď vydej, nebo suď). Státu, který teroristy nevydá, vzniká povinnost je sám soudit. Slabinou této Haagské konvence o potlačení protiprávního zmocnění se letadel je to, že nikde nejsou uvedeny konkrétní sankce, a není tedy stanoveno, co se stane v případě, když určitý stát teroristy nevydá ani nesoudí. O rok později vzniká v rámci ICAO (Mezinárodní organizace civilního letectví) Montrealská konvence o potlačení protiprávních činů namířených proti bezpečnosti civilní letecké dopravy (schválená 23. září 1971 a v platnost vstoupila 26. ledna 1973 podpisem desátého státu, který se k ní připojil). Zde jsou upraveny případy sabotáží, specifikována doba, během níž je nedovolené jednání nutno klasifikovat jako trestný čin, a podobně. V roce 1988 byla rozšířena ještě o dodatek o potlačování násilného jednání na letištích.

Zmíněná zásada „aut dedere aut judicare“ se uplatňuje i u následujících mezinárodních konvencí a úmluv. Úmluva o zabránění a trestání protiprávních činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců z roku 1973 je zaměřena především na ochranu diplomatů. Z roku 1979 existuje Mezinárodní konvence proti braní rukojmí.

10. března 1988 vydala také Mezinárodní organizace pro námořní dopravu konvenci, která se velice podobá montrealské konvenci o civilním letectví. Jedním z podnětů k vydání této konvence byl jistě i výše zmíněný únos italské lodi Achille Lauro v říjnu 1985 několik mil od egyptských břehů komandem Abú Abbáse.

Nejnovější je Úmluva o potírání teroristických bombových útoků. Ta byla přijata Valným shromážděním OSN v roce 1997. Postihuje sestrojení či umístění výbušné látky ve veřejných prostorách a trestá i nezdařené pokusy.

I nadále však přetrvávají problémy spojené s prosazováním mezinárodního práva v této oblasti, užíváním sankcí atd. Složitost situace pak ještě více komplikují země, o nichž pojednává kapitola 4, které teroristy kryjí, poskytují jim azyl nebo jiným způsobem podporují.

Autor : 🕔20.01.2001 📕15.072

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře