Třicetiletá válka

Autor: Miroslav Kalous 🕔︎︎ 👁︎ 25.426

Česko-falcká a dánská válka

Obrana protestantské víry vedla ke vzpouře českých, slezských a lužických stavů. Vzbouřenci obdrželi finanční podporu z Nizozemí, stejně jako vojenskou pomoc protihabsburských uchazečů o český a uherský trůn. Šlo o savojského vévodu Karla Emanuela, sedmihradského knížete Gabriela Bethlena a falckého kurfiřta Fridricha V. Počáteční vojenské úspěchy stavovských oddílů probudily horno i dolnorakouské stavy. V létě 1619 odbojníci, k nimž se přidala i většina Moravanů, přijali stavovskou ústavu (ujednání o konfederaci) a prohlásili Ferdinanda za zbaveného trůnu. Čeští stavové zvolili králem Fridricha Falckého v naději na pomoc protestantského Unie a podporu Fridrichova tchána, anglického a skotského krále Jakuba I. Českého „vzdorokrále“ uznali za svého protektora i dolnorakouští stavové, kdežto uherského trůnu se měl na základě volby stavů ujmout Gabriel Bethlen.

Rakouští Habsburkové však získali účinnou podporu španělského krále Filipa III., dále papeže, polského krále Zikmunda III., zvláště předáka německé katolické Ligy,bavorského vévody Maxmiliána I. Dne 28. Srpna 1619 byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen Ferdinand II. římským císařem. Proto také Sasové a Braniboři nebránili vojenskému vpádu Maxmiliána Bavorského do Čech, kde se k němu připojily císařské oddíly. Dne 8.listopadu 1620 v krátké, neprofesionálně vedené a nepříliš krvavé šarvátce na Bílé hoře u Prahy utrpěla česká stavovská a falcká vojska porážku a „zimní král“ Fridrich opustil české země.

Reklama

Po ovládnutí Čech se císařská armáda zaměřila na pacifikaci Moravy a Slezska. Boje s Bethlenem v Horních Uhrách roku 1621-1624 zabránily vídeňskému dvoru výrazněji se angažovat při dobývání porýnské Falce. Většinu Porýní opanovala ligistická a španělská vojska, před jejichž postupem se ubránilo pouze Spojené Nizozemí. Úspěchy habsburského tábora přiměly roku 1625 k vojenskému vystoupení dánského a norského krále Kristiána IV., který si zajistil vedle spojenců v Říši i anglickou,francouzskou a nizozemskou finanční pomoc. Kristián však utrpěl drtivou porážku od ligistického vojevůdce Johanna Tillyho.Ze stejných zdrojů jako Kristián IV. čerpala i protestantská armáda Ernesta Mansfelda, která však pochodila ve střetnutí s císařským vojevůdcem Albrechtem z Valdštejna stejně neúspěšně jako Dánové.

Valdštejn obdržel titul „generalissima Baltu a oceánů“ a měl ovládnout obchod v Pobaltí. Roku 1629 uzavřel císař Ferdinand II. s Dánskem výhodný mír a vydal restituční edikt, kterým nařizoval obnovení biskupství a klášterů včetně návratu majetku zcizeného protestanty. Proti tomu se postavila nejen protestantská, ale i katolická knížata a vynutila si roku 1630 Valdštejnovo odvolání. V téže době se však v severním Německu vylodila armáda švédského krále Gustava II. Adolfa.

Ve švédské armádě byli rekrutováni švédští a finští sedláci, hluboce věřící lidé oddáni králi.Díky zavedení uniformy, modernější výzbroje a progresivnější taktiky Gustav II. Adolf snadno vyhrával bitvy a rychle opanoval většinu říšského území včetně Bavorska.Na císařské straně mu dokázal čelit pouze Albrecht z Valdštejna a v nerozhodné bitvě s jeho armádou u Lutzenu roku 1632 ztratil švédský král život.Jeho kancléř Axel Oxenstierna sice ve válce pokračoval, nebyl však stejně strhujcí osobností.Navíc dceru a nástupkyni Gustava II. Kristinu stále více přitahovala katolická víra.

Švédská vojska se začala podobat ostatním žoldnéřským armádám. Dosáhla sice ještě mnoha vítězství, ale už ne rozhodného úspěchu.Nakonec se švédská vojska stala postrachem i u svých souvěrců. Loupila a vraždila bezbranné obyvatelstvo.Závistivci u vídeňského dvora nezapomněli na pokořujcí podmínky Albrechta Valdštejnského, jež diktoval císaři, než byl ochoten se znovu ujmout velení a čelit švédské ofenzívě. R. 1634 doplatil Valdštejn na cizí intriky životem, když byl v Chebu zavražděn vlastními důstojníky.Téhož roku zvítězili rakouští Habsburkové díky španělské pomoci nad Švédy a německými protestanty u Nordligen.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více