„Vylepšený“ partyzánský velitel Juraj

Autor : 🕔13.01.2017 📕4.631

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč
♡ Chci přispět

Květoslav Growka

Volný seriál fotografií o zajímavých nositelích vyznamenání chci doplnit o skutečnou kuriozitu, tentokráte z československé faleristiky.

Když jsem v roce 1983 doplňoval Měřičkův soupis vyznamenání 2. národního odboje o pamětní odznak 5. partyzánského oddílu Juraj,1 měl jsem k dispozici pouze literaturu.2 Navíc bylo okolo těchto partyzánů, kteří přišli do styku s tzv. Moravskou brigádou – později neuznanou, cosi divného, o čemž se za socialismu prostě mlčelo. Dnešní odstup nám již umožňuje nahlédnout na naše partyzánské hnutí nepředpojatě, bez ideologických obezliček, bez tabu.3 To mi vše vytanulo na mysli, když jsem dostal od známého z Javorníku fotografii signovanou zdejším fotografem a vlastivědným pracovníkem Vítězslavem Zemanem4 s věnováním kpt. part. Juraj Jakeš. Nejprve jsem si myslel, že se jedná o nějakého herce – šviháka z nepodařené hry o partyzánech 50. let… Ale jméno bylo naprosto reálné: kpt. Juraj bylo krycí jméno Josefa Jakeše, bývalého velitele partyzánské skupiny v Letovicích, okr. Boskovice. Partyzán Juraj si svou uniformu vyšperkoval, aby bylo vidět na první pohled, že je příznivcem Komunistické strany Československa – na čepici má sovětskou rudou hvězdu s kladivem a srpem a na uniformě další pěticípou hvězdu. A o ni právě jde – jedná se o tureckou Válečnou medaili z 1. světové války, neoficiálně zvanou Železný půlměsíc!!! Kdyby šlo o divadelní kostým, o efekt na dálku, neřeknu… ale zde? Hlavně že byla pěticípá a rudá…? Ta neserióznost ve stejnokrojové kázni ve mně vyvolala pochybnosti o charakteru kpt. Juraje, nebyl to nějaký hochštapler? Psychologicky vzato mezi hrdiny najdeme totiž mnoho dobrodruhů a nikoli čítankových vzorů.

Při obdivu k akcím, které jeho oddíl prováděl Němcům, při hluboké úctě ke všem zatčeným, vězněným a mrtvým z Boskovic a okolí, kde sídlilo gestapo a řádilo zde protipartyzánské jagdkommando, mě jedna věc znepokojila. Jeho partyzánský oddíl totiž spolupracoval s významným komunistou a partyzánem Jurou Sosnarem.5 Začal jsem pátrat, proč kpt. Juraj potřeboval tak teatrálně vyjádřit záštitu KSČ. Odpověď jsem asi našel v kronice města Letovic:

„Dne 16. května přijela na náměstí dvě auta, plně obsazená partyzány s jejich velitelem kapitánem Jurajem. Ten upozorňoval občanstvo, že partyzáni uspořádají odpoledne na náměstí ‚menší oslavu‘, které se mají občané v hojném počtu zúčastnit. Již před polednem se shromažďovaly zástupy lidí z Letovic i okolí před četnickou stanicí. Po 13. hodině přivedli ozbrojení partyzáni s kapitánem Jurajem v čele a za doprovodu plukovníka Tůmy se zajišťovací vazby 3 Němce, z nichž jeden bývalý Čech Kopeček pode jménem Körner Karel byl agentem brněnského gestapa a udával partyzány. Další byli Šmarda Václav, pomocník gestapa a Jan Kizling, bývalý četnický strážmistr a později komisařský starosta města Jevíčka. Byli přivedeni k mostu, na jehož zábradlí byly upevněny provazy, na nichž byli odsouzenci postupně oběšeni. Mrtvoly shozeny do řeky a někteří ze zajištěných Němců musili je vytáhnout z vody.“6

Již tehdy tento exces vyvolal mezi členy letovického revolučního národního výboru odpor a vedl k „poděkování se“ vojenskému referentu: „Ohledně popravy usneseno, že výbor sice uznává oprávněnost popravy, ale nesouhlasí se způsobem provedení. Mělo předcházet zevrubné vyšetření a předání viníků řádným lidovým soudům. Výbor zjišťuje, že plukovník Tůma překročil jako vojenský referent svoje oprávnění.“7 O partyzánu Jurajovi však ani slovo… Že by ta rychlá revoluční spravedlnost měla skrýt něco, co by mohlo vyjít najevo při řádném soudním řízení? To jsou ale již nepodložené domněnky.

Nevím, kdy se nechal kpt. Juraj v Zemanově ateliéru v Javorníku vyfotografovat. V okrese Jeseník bylo bezprostředně po válce několik internačních táborů pro Němce a mezi dozorci se vyskytovalo nápadně velké množství partyzánů a „také partyzánů“ z Olomoucka.8 Bohužel se v archiváliích vztahujících k javornickému táboru nedochoval žádný seznam dozorců a obslužného personálu, takže to nelze prověřit.

Květoslav Growka

Poznámky:

1. Viz Dekorace pátého partyzánského oddílu Juraj. Zprávy Krajského vlastivědného muzea Olomouc 1983, 226, s. 28-29; Pamětní odznak 5. partyzánského oddílu Juraj. Drobná plastika 1984, 14, s. 114-116; dostupné též na www.valka.cz.

2. HÝSEK, Jaroslav: Kronika Pátého partyzánského oddílu Juraj. Blok, Brno 1967; 160 s.; heslo In: Český antifašismus a odboj. Slovníková příručka, Naše vojsko, Praha 1988, s. 321.

3. FALTÝNKOVÁ, Monika: Protifašistický odboj na Konicku. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Brno 2008; fotografie kpt. Juraje, ale ořezaná, dostupná na: https://is.muni.cz/th/126115/pedf_m/obrazove-prilohy-is.pdf. Autorka v pozn. 42 na s. 31 uvádí: „Všechny údaje o datech, akcích a jejich výsledcích, které jsou prezentovány v publikaci Kronika Pátého partyzánského oddílu Juraj, je třeba brát s rezervou, protože je nelze potvrdit z úředních záznamů.“

4. Vítězslav Zeman (1916-1978) žil od 8 let ve slezském Javorníku, kde byl jeho otec lesním inženýrem. Po absolvování státní fotografické školy v Praze se vrátil do pohraničí, v roce 1938 byl členem SOS. Za nacistické okupace pracoval jako kameraman instruktážních filmů v Brně a Ostravě. Po osvobození se vrátil do Javorníku jako národní správce fotoateliéru. Od r. 1960 byl správcem muzea v Jeseníku a městským kronikářem.

5. Předválečný komunista Jiří Sosnar (1914-1989) byl v r. 1940 zatčen, o dva roky později jej pro těžkou TBC propustili z vězení. Překvapivě se nadále zúčastňoval ilegální práce jako krajský tajemník KSČ, redigoval noviny Moravská rovnost a cyklostylované dějiny VKS(b). Byl rovněž komisařem „partyzánské“ skupiny! Po válce rychle stoupal po mocenském žebříčku – stal se krajským tajemníkem KSČ, kandidátem ÚV KSČ, poslancem NS a jedním z aktérů tzv. krčmaňské aféry při přípravě komunistického převzetí moci v únoru 1948; viz DVOŘÁKOVÁ, Zora: Smrt pro tři ministry. Třebíč 2000.

6. Kronika města Letovice, 1938-1947/1945 – od 12. května, s. 5-6; viz www.letovice.net.

7. Tamtéž, s. 7.

8. HRADILOVÁ, Jana: Internace německého obyvatelstva v adolfovickém táboře 1945-1946. Jesenicko, Vlastivědný sborník, sv. 2, Jeseník 2001, s. 25-33.

Autor : 🕔13.01.2017 📕4.631

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře