Nová kniha Turbíny pro Luftwaffe

Autor: Radek Havelka / Admin 🕔︎︎ 👁︎ 19.838

Obr. 1: Obálka knihy

Reklama

 

Zrod a popis prvních německých proudových motorů, takto zní podtitul nové knihy, kterou bych zde chtěl představit. Pokud bych měl obsah této publikace zhustit do jedné věty, pak by zněla třeba takto: pokud sníte o tom, že byste se chtěli vrátit do minulosti a pilotovat stíhací stroj Messerschmitt Me 262 Schwalbe, pak tuto knihu musíte mít. S trochou nadsázky lze říci, že je v této knize téměř vše, co jste chtěli vědět o tehdejších (nejen) turbokompresorových leteckých pohonných jednotkách, ale neměli jste se kde zeptat.

 

Ing. Eduard Dokoupil, autor.

 

Reklama

Obr. 2: Titulní strana publikace

 

Text z obálky knihy

 

   Pro většinu lidí je pístový letecký motor s klasickou vrtulí cosi celkem přirozeného, Naproti tomu proudový pohon letadel v sobě ukrývá něco téměř tajemného. Zvídavý člověk si může klást otázku, jak funguje takový motor a kde jsou kořeny dnešních pohonných jednotek velkých dopravních letadel. A jak vlastně vypadala první letadla s turbokompresorovými motory a jakým způsobem se tyto stroje ovládaly?

   Právě na tyto i další otázky může čtenář nalézt odpověď v této knize. Na pozadí II. světové války publikace nabízí komplexní popis problematiky rané proudové letecké techniky, jež se za složitých podmínek rodila na území Třetí říše. Mezi směsicí geniálních i bizarních projektů může čtenář nahlédnout do technických detailů tehdejších motorů i vojenských letadel vynikajících německých konstruktérů, které však připravily o život mnoho odvážných zkušebních pilotů.

   I když byla tato zařízení stvořena především pro službu zločinnému nacistickému režimu, přináší přesto tato kniha nevšední příběhy obrovské píle a odhodlání posunout hranice výkonů létajících prostředků směrem k magické mezi rychlosti zvuku.

 

Obr. 3: Ukázka z kapitoly III o vývoji u firmy Heinkel

 

Představení publikace

Reklama

 

Toto dílo vzešlo čistě z osobní potřeby autora, dovědět se maximum o počátcích neobyčejně zajímavého a současně poměrně obsáhlého oboru leteckých pohonů. Kniha se víceméně týká pouze jednoho ze dvou počátečních hlavních směrů vývoje nově se rodících leteckých proudových motorů na konci třicátých a ve čtyřicátých letech 20. století – toho, který probíhal především v období II. světové války na území Třetí říše. Publikace mimo jiné obšírně opisuje okolnosti letu prvního proudového letounu na světě. Uvedené téma je doplněno i nezbytnými přesahy do jiných zemí, kde byly německé motory používány nebo dále rozvíjeny. Paralelní angloamerický vývojový proud na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století v čele s průkopnickými leteckými motory Franka Whittleho je natolik rozsáhlé téma, že by si zasloužilo samostatnou publikaci.

Kniha Turbíny pro Luftwaffe je určena pro příznivce historické techniky, letecké nadšence, ale i pro odborné publicisty a zájemce o studium druhoválečných tryskových pohonů první generace, kteří v současné době musejí k hlubšímu studiu této problematiky sáhnout k zahraničním publikacím. Nemá ovšem smysl se v této knize pouštět do složité obecné problematiky termodynamických procesů v těchto leteckých pohonech, od toho jsou učebnice, dostupné v širokém rozsahu. Pro pochopení popisovaného tématu je však dobrá základní orientace čtenáře v hlavních pojmech, souvisejících s oborem proudových motorů a letectvím všeobecně.

Při pohledu do minulosti lze konstatovat, že v českém jazyce neexistuje příliš mnoho podobnýchtištěných zdrojů s informacemi o prvních německých proudových motorech. V tomto smyslu je tato publikace podle názoru autora v tuzemsku výjimečná. Jen těsně po válce se u nás objevilo několik překladů druhoválečné dokumentace ke třem hlavním německým turbokompresovým motorům. Začátkem padesátých let vyšlo i několik odborných publikací, obsahující mimo jiné také informace o německých proudových konstrukcích. Především se ale jednalo o překlady knih sovětských autorů. Proto bylo třeba pro napsání této knihy sáhnout zejména k původní dobové dokumentaci a k cizojazyčným zdrojům. Při studiu sekundárních pramenů bylo ovšem zapotřebí dobře zvažovat i relevantnost dostupných informací, neboť i dnes je možné se setkat s četnými omyly a nepřesnostmi jak v literatuře, tak především na internetových stránkách.

Výše popsané dílo má ambice doplnit oblast historie letectví o ucelené informace z u nás doposud nedostatečně zpracovaného tématu vzniku proudových leteckých pohonů. Zájemcům o toto téma může poskytnout mnoho zajímavých historických i technických informací, z nichž se lze poučit i v dnešní době. Na celkem 290 stranách s pevnou knižní vazbou je rozmístěno celkem 530 fotografií, schémat, nákresů a grafů, které jsou nutné pro přesné pochopení a dokreslení tématu. Téměř třetina z těchto obrázků je barevných.

 

Obr. 4: Začátek kapitoly s popisem proudového motoru Jumo 004 B-1

 

Obsah knihy

 

Jak už bylo řečeno, jde v publikaci Turbíny pro Luftwaffe především o komplexní vylíčení okolností vzniku německých proudových motorů (především druhoválečných značek Heinkel-Hirth, Jumo a BMW) v dobovém kontextu, přičemž je kladen důraz technický popis jejich konstrukce a funkce. V textu nechybí ani popis aplikace konkrétních turbokompresorových motorů do experimentálních i vojenských letounů, vzniklých v průběhu II. světové války a těsně po ní. Vždy ovšem s důrazem na pohonnou jednotku a s ní související systémy draku, neboť všeobecný popis jednotlivých letadel lze najít v mnoha jiných publikacích či monografiích. Nemalá pozornost je v knize věnována i ovládání popisovaných turbokompresorových motorů v určitém typu letounu a také organizaci jejich výroby ve válečných podmínkách.

Kniha je členěna do celkemšestnácti kapitol. Úvodní kapitola po předmluvě je historickým exkursem do toho, co předcházelo vzniku reaktivních motorů. Kromě popisu hlavních vynálezů v oblasti parních turbín jsou zde chronologicky popsány hlavní patenty v oblasti reaktivních leteckých pohonů. Závěr kapitoly tvoří především popis letounu Coanda-1910, proudového motoru Jendrassik Cs-1 a italského stroje Caproni-CampiniN.1.

Třetí a současně jedna z hlavních kapitol je věnována vývoji reaktivních leteckých pohonů u známé letecké firmy Heinkel, jehož hlavním představitelem byl brilantní fyzik Hans Joachim Pabst von Ohain. Právě on byl od poloviny třicátých let dvacátého století průkopníkem turbokompresorových motorů v Německu. Von Ohainovu týmu patří celosvětové prvenství v podobě historického vzletu experimentálního stroje He 178 s čistě proudovým pohonem typu HeS 3B dne 27. srpna 1939. V textu jsou též popsány osudy nepříliš úspěšného letounu He 280, jenž prohrál soutěž o standardní stíhačku Luftwaffe se známým strojem Me 262. Na tento oddíl navazuje čtvrtá kapitola s popisem moderně řešeného letounu MesserschmittP.1101, který byl konstruován pro Heinkelův vysocevýkonný motor HeS 011, taktéž popsaný v předchozí kapitole.

Kapitola pátá líčí velmi důležitý vývoj motokompresorových a turbokompresorových motorů u známé motorářské firmy Junkers z Dessau, a to počínaje rokem 1936 pod vedením šéfkonstruktéra Anselma Franze. Jedná se zejména o okolnosti vzniku motorů Jumo 004, Jumo 012 a turbovrtulového typu 022. Následuje stěžejní stať s podrobným technickým popisem nejznámějšího proudového druhoválečného motoru Jumo 004 B-1, doplněný postupem ovládání a údržbou této pohonné jednotky.Nemalá pozornost byla také věnována procesu startování nulanulačtyřky. Aplikace motoru Jumo 004 na konkrétním letounu je podána v kapitole VII, která popisuje proslulou stíhačku Me 262 Schwalbe především po stránce pohonných jednotek. Nechybí zde taktéž způsob ovládání motorových jednotek dle dobových manuálů, i popis výroby Švalbiny v podmínkách války a zkoušení kořistních strojů spojeneckými piloty.

O okolnostech vzniku proudových motorů u známé německé značky BMW pojednává osmá kapitola. Čtenář se tak může dočíst o vývoji druhého stěžejního německého pohonu typu BMW 003, vzniknuvšího v berlínském Spandau pod vedení šéfkonstruktéra Hermanna Östricha. Mimo výkonných typů BMW 018 a 028 zde čtenář najde i pojednání o japonské kopii nulanulatrojky. Navazující kapitola IX je věnována detailnímu popisu axiálního pohonu BMW 003 verze A, doplněnému například i o popis výroby dutých turbínových lopatek. S tímto motorem souvisí i následující kapitola, věnovaná aplikaci motoru BMW v jednomotorovém stíhacím letounu Heinkel He 162 Spatz.

 

Obr. 5: Kapitola XI – Popis motoru BMW 003A

 

Velice zajímavá je kapitola XI, jež je věnovaná třem dalším důležitým německým letounům, které do konce II. světové války vzlétly s proudovými motory, třeba i jen ve stádiu prototypu. První oddíl se týká proslulého bombardovacího a průzkumného letounu Arado Ar 234 Blitz. Druhý oddíl kapitoly popisuje možná nejúžasnější německou konstrukci čtyřicátých let – dvoumotorové samokřídlo H IX (resp. Ho 229) bratří Hortenů. Podrobně rozebrána je zde i katastrofa druhého prototypu, při kterém zahynul pilot Erwin Ziller. Třetí část kapitoly pojednává o cestě firmy Junkers k vývoji proudového bombardéru. Tím byl Ju 287, u kterého se poprvé v praxi uplatnil koncept šípovitého křídla spolu s dalšími prvky moderních vysokorychlostních letadel. Dvanáctá kapitola doplňuje téma o popis snah o vývoj proudových motorů pro Luftwaffe u firem Daimler-Benz, F. Porsche a Focke-Wulf Flugzeugbau, doplněný zmínkou o několika studiích tryskových letounů posledně zmíněné značky.

Závěr knihy patří poválečnému období do začátku padesátých let, kde je vylíčeno především užití kořistní německé proudové techniky některými vítěznými mocnostmi. Obsáhlá kapitola XIII je věnována pokračujícímu vývoji německých pohonných jednotek po válce v SSSR, k čemuž dopomohl v knize popsaný masový odsun stovek německých specialistů a velkého množství výrobních prostředků do Sovětského Svazu v říjnu 1946. Je zde vylíčen vznik a výsledky práce několika tamních nově založených leteckých konstrukčních skupin, především pod vedením A. Scheibeho, K. Prestela a B. Baadeho. Právě tato poválečná činnost přispěla k položení základů dalšího vývoje sovětské reaktivní techniky, která se později stala ve světě proslulou. Široce je zde popsáno použití sovětských kopií německých motorů Jumo a BMW pod označením RD-10 a RD-20 v letounech MiG-9, Jak-15 a 17, Su-9 a stíhačkách Lavočkinovy řady 150. Uplatnění motoru Jumo 004 v poválečné Francii je rozebráno v kapitole XIV, konkrétně se jedná o prototypy strojů S. O. 6000 Triton a Arsenal VG 70.

Předposlední kapitola, týkající se ČSR,okrajově popisuje jak související leteckou výrobu za Protektorátu, tak hlavně zdejší poválečné práce na první proudové technice a její zavádění do výzbroje tuzemské armády. Mimo popisu domácí verze motoru Jumo 004 (pod označením M-04) je zde značný prostor věnován zavádění prvního proudového letounu československého letectva Avia S/CS-92 respektive Me 262 Schwalbe. V závěrečné kapitole je stručně nastíněna obnova leteckého průmyslu na území jak západního tak východního Německa.

Nezbytné pro ucelení tématu jsou přílohy, jež přehledně shrnují zásadní údaje z knihy. První příloha prostřednictvím časové osy zobrazuje důležité události v počátečním období vývoje proudových motorů.  Mapa v příloze č. 2 ukazuje nejdůležitější místa na území Německé říše ve vztahu k vývoji tamních reaktivních motorů a letounů. Tabulky ve třetí a čtvrté příloze shrnují parametry hlavních německých druhoválečných motorů i letounů. Přílohu 5 představuje obsáhlý seznam použité literatury a šestou přílohou je nezbytný rejstřík hlavních hesel.

 

Obr. 6: Dvoustrana z kapitoly o poválečném vývoji německé proudové techniky v SSSR

 

Dodatek

 

Kniha byla s ohledem na situaci na knižním trhu a z důvodu dosažení co nejnižší prodejní ceny vydána vlastním nákladem autora. Nebude tudíž šířena běžnými kanály, jako jsou například kamenná knihkupectví nebo internetové obchody. Byla napsána během půldruhého roku, čemuž předcházelo několik let příprav a sběru podkladů. Před vydáním knihy autor publikoval několik článků k tématu proudových druhoválečných motorů v časopisech Letectví a kosmonautika a Hobby historie. Další podrobnosti ke knize včetně kompletního obsahu jsou k dispozici na internetové adrese http://krounex.cz/obsah.php, kde najdete i údaje pro případné objednání publikace.

 

Obr. 7: Příloha 1 – časová osa vývoje proudových motorů a reaktivních letounů

 

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více