Daimjó Udžijasu Hódžó

Autor: Alexandr IVAN / Greywolf 🕔︎︎ 👁︎ 13.306

北条 氏康

* 1515
+ 1571

Udžijasu Hódžó, syn Udžicuna Hódžó a vnuk Sóuna Hódžó, byl třetím vládnoucím pánem klanu Hódžó. Je považován za jednoho z předních šlechticů období Sengoku a současně za nejschopnějšího ze všech mužů, kteří kdy klanu Hódžó vládli. První bitvou, které se Udžijasu zúčastnil, byla roku 1530 bitva u Ozawahary. V té době mu bylo patnáct let.

Reklama

První boje

Udžijasu Hódžó se narodil roku 1515. V patnácti letech se zúčastnil své první velké bitvy. Byla jí roku 1530 bitva u Ozawahary v provincii Musaši, ve které se Hódžóové postavili klanu Uesugi. Hódžóové tehdy zvítězili a klan mohl sice pomalu, ale přeci jen dále expandovat. Udžijasu u Ozawahary získal první praktické zkušenosti z velkého boje.

Roku 1537 se proti Hódžóům spojili Tomosada Ógigajacu, Haruudži Ašikaga a Norimasa Uesugi. Spojenými silami na hradě Kawagoe oblehli Udžijasuova mladšího bratra Cunanariho Hódžó. Ten byl nucen s pouhými třemi tisíci bojovníky, které se mu podařilo před útokem soustředit, čelit cca pětaosmdesáti tisícům nepřátel. Jeho otec, Udžicuna Hódžó, narychlo shromáždil cca osm tisíc bojovníků a bez meškání se vydal synovi na pomoc. Mezi bojovníky klanu byl i Cunanariho bratr Udžijasu.

Vyhlídky nebyly dobré. Proti pětaosmdesáti tisícům bojovníků ze tří klanů stálo jen tři tisíce mužů klanu Hódžó (v pevnosti) a cca osm tisíc bojovníků spěchajících je podpořit. Nepoměr sil byl veliký a situace vyžadovala nekonvenční řešení. Udžicuna Hódžó se proto rozhodl pro překvapivý noční útok. Učinil také opatření, které mělo celý útok zrychlit a eliminovat prodlevy v boji. Předně přikázal svým mužům, aby odložili zbroj. Tím sice snížil jejich „odolnost v boji“, ale získal na jejich rychlosti, což považoval v nočním boji za důležitější. Za druhé zakázal během útoku tradiční uřezávání hlav padlých významných nepřátel, které by útočící samuraje zdržovalo a odvádělo od boje.

Obléhatelé byli nočním útokem překvapeni a vyvedeni z míry. Nezahálel ani obléhaný Cunanari. Vypadl se svými bojovníky z hradu a také se obořil na nepřátele. Velké koaliční vojsko se ocitlo mezi dvěma klíny. Z hradu útočil Cunanari a směrem k pevnosti pak jeho otec Udžicuna s druhým synem Udžijasuem. Koalice tří klanů nevydržela a rozpadla se. Hódžóové nakonec v tomto boji zvítězili. Brilantním nočním útokem dobili velkého vítězství.

Hlavou klanu Hódžó

O čtyři roky později Udžicuna Hódžó umírá a novým pánem klanu Hódžó se stává v té době již zkušený Udžijasu. Situace po smrti Udžijasuova otce Udžicuna v roce 1541 se pokusil využít opět Tomosada Ógigajacu. Oblehl hrad Edo, který Hódžóové roku 1524 vybojovali na klanu Uesugi. Neuspěl ale a byl nucen se stáhnout.

Tou dobou již klan Hódžó ovládal pět provincií. Udžijasu v té době spravoval území větší než jeho otec či děd. Téměř nekončící boje, kterých se klan účastnil, ale zanechaly své následky. Aby Udžijasu podpořil rozvoj svého panství a zvýšil životní úroveň svých poddaných (čím by samozřejmě stouply i jeho zisky), reorganizoval správu svého panství a také přepracoval systém daní a dávek, které mu poddaní odváděli. Uvedené změny se osvědčily a přinesly své ovoce. Z Odawary se postupně stávalo důležité centrum obchodu, životní úroveň prostých lidí pomalu stoupala a moc klanu Hódžó rostla.

Reklama

Tou dobou začal na východní hranici Udžijasuova panství znovu „harašit zbraněmi“ klan Satomi, nesmiřitelný protivník klanu Hódžó. Již před rokem 1538 se oba klany tvrdě střetly v bojích, které vyvrcholily bitvou u Kónodai (1538), ve které jednotky obou klanů vedli otcové současných protivníků (Udžicuna Hódžó a Jošitaka Satomi). V tzv. První bitvě u Kónodai se vítězství přiklonilo ke klanu Hódžó.

Udžijasu se střetl se svým nepřítelem, Jošihiro Satomim, ve stejných místech, kde kdysi zvítězil jeho otec. Hodlal spor konečně vyřešit a tak soustředil poměrně velkou armádu. Přivedl k bitvě téměř dvacet tisíc bojovníků. Proti němu stálo cca osm tisíc bojovníků klanu Satomi. Stejně jako v roce 1538 zvítězil v tzv. Druhé bitvě u Kónodai (1564) klan Hódžó. Udžijasu „neusnul na vavřínech“, nepolevil a tlačil na protivníka dál. Získal některá jeho území, ale nedokázal ho zničit zcela a pro vždy. Klan Satomi zůstal trnem v „boku“ klanu Hódžó až do roku 1590.

Udžijasu Hódžó a Uesugi Kenšin

Ve stejném období se klan Hódžó potýkal i s klanem Uesugi. V září roku 1560 Kenšin Uesugi zaútočil v Kantó na državy Hódžóů. Po několika menších potyčkách se ale stáhl zpět. V červnu roku 1561 Kenšin oblehl na dva měsíce Udžijasua v Odawaře. Když mu ale začaly docházet zásoby, byl nucen se opět stáhnout. V prosinci 1561 se pak oba protivníci utkali znovu. Bojovali u hradu Macujama v provincii Musaši. Ani tam ale nedošlo k výraznému vítězství ani jedné strany. Tak tomu bylo v podstatě i nadále.

Udžijasu s Kenšinem se „pošťuchovali“ téměř nestále, ale k rozhodující bitvě mezi nimi nikdy nedošlo. Obě strany se vlastně omezovaly na výpady jednoho proti druhému, obléhaly si navzájem pevnosti a zase se je pokoušely vyprostit z obležení. Udžijasu Hódžó a Kenšin Uesugi byli sice nepřátelé, ale jeden druhého se nesnažili (možná nemohli) zcela zničit. Nezúčastněnému pozorovateli by se mohlo zdát, že své soupeření považují za běžnou součást života a slouží jim k výcviku vlastních bojovníků. Kdyby při vzájemných potyčkách neumírali jejich muži, dalo by se říci, že je to vzájemné „pošťuchování“ vlastně bavilo. Jejich vzájemný vztah by se dal s trochou nadsázky přirovnat k dlouhodobé partii v nějaké společenské hře. Jeden druhému předváděl, co může učinit, čeho je schopen, ale ani jeden z nich jako by netoužil po konečném rozhodnutí.

Udžijasu Hódžó a Šingen Takeda

Naproti tomu vztah mezi klany Hódžó a Takeda, tedy spíše mezi vládnoucími Udžijasuem a Šingenem, byl podstatně složitější. Začínal relativním klidem, při kterém jeden hlídal druhého a odhadoval své možnosti, pokračoval totální válkou bez jasného vítěze a končil smírem, který ale pro klan Hódžó zajistil až Udžijasův nástupce Udžimasa (syn).

Že byl Šingen Takeda muž neposedný a ctižádostivý je všeobecně známo. Jen „sedět doma“ a hospodařit dlouho nevydržel. Roku 1568 se Takeda obrátil proti Imagawům. Daimjóem Imagawů byl v té době Udžizane, syn Jošimota Imagawy. Udžizane rozhodně nedosahoval kvalit svého otce Jošimota. Jeho politická nekompetentnost připravila klan Imagawa o cenného vazala - klan Macudaira (Tokugawa) a provincii Mikawu. Šingen využil situace a uzavřel dohodu s Iejasuem Tokugawou o rozdělení si zbytku Imagawových držav (dělit se měly provincie Tótómi a Suruga). Shoda Šingena a Iejasua však dlouho nevydržela.

Šingena v té době z povzdálí sledoval právě Udžijasu Hódžó. Zkoumal situaci, hodnotil rozložení sil a čekal na chvíli, kdy bude Šingen oslabený a on bude mít velkou šanci na rychlé vítězství. Ve druhé polovině roku 1568 dle něj taková chvíle nastala. Poslal tedy svá vojska, aby Šingena napadla a pokud možno rozdrtila. To se jim ale nepovedlo. Šingen neváhal a odpověděl roku 1569 invazí do provincie Sagami. Zaútočil na Hachigatu a hrad Takijama. Odrazili ho ale Udžijasuovi synové. Nakonec oblehl i hlavního města Hódžóů – Odawaru. Zásadního úspěchu však také nedosáhl. Během návratu Takedů domů do Kaie se je bojovníci klanu Hódžó ještě pokusili vlákat do léčky. To se jim ale nepovedlo. Takedovy jednotky z pasti vyklouzly a dostaly se bezpečně domů. Nebylo jasného vítěze ani poraženého. Válčilo se tedy dál.

Již nevládnu, ale stále rozhoduji!

Celé toto období v historii klanu Hódžó (mezi roky 1560 až 1571) je zajímavé i z jiného pohledu. Roku 1559 se totiž Udžijasu Hódžó oficiálně vzdal své pozice „hlavy“ klanu a moc převzal jeho syn Udžimasa. Bylo tomu tak ale jen před okolním světem. Ve skutečnosti vše řídil a o všem dále rozhodoval Udžijasu. Proč se tímto způsobem rozhodl „odejít z veřejného života“ není známo, ale jisté je, že otěže vlády držel pevně v rukou až do své smrti roku 1571.

Právě konflikt s Takedy je toho (dle mého názoru) důkazem. Dokud Udžijasu žil, klany Hódžó a Takeda spolu bojovaly bez vyhlídky na ukončení vzájemného nepřátelství. Když ale v roce 1571 Udžijasu zemřel, dokázal jeho syn Udžimasa s Šingenem poměrně brzy uzavřít mír. Zdá se tedy, že konflikt mezi Takedy a Hódžóy, který rozpoutala (jak už to v těchto případech bývá) touha po větší moci a vlivu, touha po územních ziscích a tím pádem i bohatství, přerostl časem v „čistě osobní souboj“ Udžijasu versus Šingen.

Závěrem...

Daimjó Udžijasu Hódžó, který zemřel roku 1571, je považován za jednoho z předních šlechticů své doby. Hovoří se o něm také jako o nejschopnějším ze všech pěti generací vládců klanu Hódžó. Byl výborný hospodář a spravedlivý vládce. Dobře si vedl i na „bitevním poli“. Jeho vladařské úspěchy jsou ale zastíněny pozdějším zánikem klanu Hódžó, na kterém už neměl podíl a o který se postaral další přední daimjó období Sengoku, Hidejoši Tojotomi.

Zdroje: 
TURNBULL, Stephen. War in Japan 1467-1615. Oxford : Osprey Publishing, 2002.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ud%C5%BEijasu_H%C3%B3d%C5%BE%C3%B3
http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD_Sengoku
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ujiyasu_Hojo.jpg
http://www.samurai-archives.com/ujiyasu.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Musashi_Province
http://en.wikipedia.org/wiki/Takeda_Shingen
http://en.wikipedia.org/wiki/Uesugi_Kenshin

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více