Protokol porady na předsednictvu japonské vlády

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 22.245

9. srpna

Japonská vláda přijímá podmínky vytyčené společnou deklarací tří mocností z 26. července, chápajíc je v tom smyslu, že neobsahují požadavky dotýkající se suverenity císaře ve vedení země.

Poznámka. Původní návrh ministra zahraničních věcí zněl: „Japonská vláda přijímá podmínky vytyčené společnou deklarací tří mocností z 26. července, chápajíc je v tom smyslu, že neobsahují požadavky změny statutu japonského císaře, vymezeného státními zákony.

Reklama

Ministerský předseda (z vůle císaře) zahajuje poradu; se souhlasem císaře zve předsedu Tajné rady Chiranumu; sekretář ministerského kabinetu předčítá Postupimskou deklaraci.

Ministerský předseda předčítá návrh rozhodnutí posuzované otázky a podává k ní objasnění.

 

Dnes ráno Nejvyšší rada pro vedení války došla k následujícímu závěru: přijmout podmínky kapitulace, jestliže :

  1. se nedotýká císařské rodiny;
  2. japonská vojska za hranicemi země budou demobilizována po volném odchodu z okupačních území;
  3. váleční provinilci budou podléhat jurisdikci japonské vlády;
  4. nebude uskutečněna okupace s cílem garance.

Poněvadž v této otázce vznikl nesouhlas, byla předána k posouzení ministerskému kabinetu.

Na zasedání ministerského kabinetu také nebylo dosaženo jednotného mínění.

Reklama

S návrhem rozhodnutí dnes posuzovaného problému, vypracovaným ministrem zahraničních věcí, souhlasilo 6 osob.

S návrhem Nejvyšší rady pro vedení války vyjádřily svůj souhlas tři osoby.

Menšina má za to, že první bod musí být nesporně ponechán, ale požadavky ostatních bodů je třeba redukovat na minimum.

Výsledek je, že návrh ministra zahraničních věcí podpořený většinou se přijímá za základ.

Ministr zahraničních věcí podává objasnění motivů svého návrhu:

Ještě nedávno byl by tento návrh nepřijatelný, nicméně při dnešní ustálené situaci ministerský kabinet dospěl k závěru, že přijetí návrhu je nevyhnutelné.

Je nutné projednat pouze nepřijatelné body deklarace.

Zesílení pozic našeho protivníka - Ameriky a Anglie - vyplývající ze situace v těchto zemích, a také vstup Sovětského svazu do války mimořádně ztěžuje zmírnění podmínek ultimáta.

Uvažujeme-li střízlivě, nemáme naděje na zmírnění podmínek ultimáta cestou jednání.

Reklama

S přihlédnutím k faktu, že Sovětský svaz nevěnoval pozornost námi navrženým podmínkám a vstoupil do války, jsem toho názoru, že nemůžeme nyní předkládat příliš mnoho podmínek.

Zejména však, hovoříme-li o volném odchodu japonských vojsk, která jsou za hranicemi, můžeme toho dosáhnout při jednáních o zastavení válečných akcí; těžko souhlasit i s požadavkem o válečných provinilcích, nicméně však tato otázka není pro nás absolutně nutnou podmínkou, které bychom museli dosáhnout i za cenu pokračování ve válce.

Otázka císařského domu je principiální jako základ budoucího rozvoje národa. Naše nároky se proto musí soustředit na ni.

Navrhuje se, aby vyjádřil své mínění ministr námořnictví.

Ministr námořnictví úplně souhlasí.

Navrhuje se, aby vyjádřil své mínění ministr války.

Ministr války kategoricky protestuje, jelikož v Káhirské deklaraci je obsažen bod o zničení Mandžukua, podle něhož má přestat existovat stát založený na morálních principech.

V krajním případě, přijmeme-li podmínky deklarace, je nutné připravit čtyři naše podmínky.

Zejména nelze souhlasit s návrhem, který na druhé straně počítá s jednáním se zemí bez morálních zásad, jakou je Sovětský svaz.

Je nutné splnit naši povinnost vůči císaři, i kdyby měl zahynout celý národ. Nemůže být pochyby o tom, že musíme vést válku do poslední chvíle a že máme ještě dostatek sil bojovat.

Jsem pevně rozhodnut vést boj proti Američanům a zasvětit se rozhodující bitvě na území Japonska samého. Vojska, která jsou za hranicemi, nesmějí složit zbraně. Lid také musí bojovat do konce, jinak začnou vnitřní nepokoje.

Náčelník generálního štábu plně sdílí názor ministra války.

Byly učiněny přípravy k rozhodující bitvě na území Japonska samého a ačkoli vstup Sovětského svazu do války není pro nás výhodný, není naše situace ještě natolik beznadějná, abychom bezpodmínečně kapitulovali.

Budeme-li nyní souhlasit s bezpodmínečnou kapitulací, nenalezneme ospravedlnění za krev těch, kteří padli ve válce. Musíme stanovit minimálně čtyři podmínky, které byly předloženy ráno (Nejvyšší radou vedení války).

Předseda Tajné rady: Než se vyjádřím, dovolte mi několik otázek. Chci objasnit otázku čtyř podmínek.

Otázka ministru zahraničních věcí: Chtěl bych být informován o průběhu jednání se Sovětským svazem a o předložených podmínkách.

Ministr zahraničních věcí: Plníce nejvyšší vůli ze 13. července a s přáním co nejdříve skončit válku, obrátili jsme se na Sovětský svaz s návrhem, že tam vyšleme zvláštní misi s cílem žádat o podporu ve věci skončení války. Ale odpověď jsme přes naše naléhavé žádosti neobdrželi.

V telegramu ze 7. srpna bylo sděleno, že předpokládané setkání s Molotovem by se mělo konat 8. srpna v 17.00 hod.

Včera večer Molotov zamítl přání japonské strany, pokud jde o dohodu, a byla vyhlášena válka.

Předseda Tajné rady: Byly předloženy Sovětskému svazu konkrétní návrhy?

Ministr zahraničních věcí: Bylo řečeno, že konkrétní návrhy předloží zvláštní vyslanec, konkrétní návrhy zatím předány nebyly.

Předseda Tajné rady: Jaké jsou v tomto případě příčiny vypovězení války Sovětským svazem Japonsku?

Ministr zahraničních věcí: Myslím, že zpráva TASS vyjadřuje pravdivé záměry Sovětského svazu.

Předseda Tajné rady: V prohlášení Sovětského svazu se říká, že japonská vláda oficiálně zamítla nótu tří velmocí z 26. července. Jak je to možné?

Ministr zahraničních věcí: Žádné kroky k oficiálnímu zamítnutí nebyly podniknuty.

Předseda Tajné rady: Na jakém základě odmítla sovětská vláda naše návrhy?

Ministr zahraničních věcí: Předpokládám, že právě na tomto základě.

Předseda Tajné rady: Jak je možné, že se mluví ve společném prohlášení tří velmocí o krutém zacházení se zajatci a také o vydání válečných provinilců? Nelze to pokládat za otázky patřící do naší vnitřní kompetence?

Ministr zahraničních věcí: Dnes je mnoho precedentů takového vydání.

Předseda Tajné rady: Pokládá ministr zahraničních věcí za možné vydat tyto lidi?

Ministr zahraničních věcí: Okolnosti se mohou vyvinout tak, že budeme nuceni je vydat.

Odzbrojení vojsk míní protivník jako donucení.

Předseda Tajné rady (otázka ministru války a náčelníku generálního štábu): Zdá se mi, že určité odhodlání pokračovat ve válce je, ale mám pochyby, letecké nálety nepřestávají dnem ani nocí. Můžeme být přesvědčeni, že se zachráníme v budoucnu před atomovými bombami? Chtěl bych také dostat objasnění, jaké těžkosti způsobují dopravě letecké nálety.

Náčelník generálního štábu: Významných výsledků v boji s nálety jsme nedosáhli, avšak nyní je vzhledem ke změně našich metod možno očekávat určité úspěchy a letecké nálety nás nemohou přinutit ke kapitulaci.

Předseda Tajné rady (otázka ministru námořnictví): Byla učiněna nějaká opatření proti dělostřeleckému ostřelování z lodí?

Náčelník Hlavního námořního štábu: Měli jsme plán založený hlavně na upotřebení letadel proti pohyblivým oddílům protivníka, ale nedostávalo se nám jich, protože je nyní potřebujeme využít v rozhodujícím boji na území Japonska samého.

Nyní se vzhledem k naléhavosti situace provádějí úpravy naší strategie s tím, abychom mohli udeřit na protivníka velkými silami.

Předseda Tajné rady se obrací k ministerskému předsedovi: Velmi vážnou otázkou je zachování veřejného pořádku v zemi. Jaká opatření hodlá vláda učinit v této věci? Jak probíhá zásobování? Situace je špatná; jak vypadá dnešního dne, vyvolává starost, a je třeba uvážit, že ne zastavení války, ale spíš její pokračování naruší veřejný pořádek.

Ministerský předseda: Úplně souhlasím. To mi také dělá starosti.

Předseda Tajné rady: Už nemám možnost vyzdvihnout vše náležitě, ale pokud se týče těžkého postavení, vyložím svoje stanovisko.

Co se týče projektu předloženého ministrem zahraničních věcí - z hlediska jeho smyslu - odpověď musí být právě takováto.

Jeho smysl je zachování našeho národního státního zřízení. S tím souhlasím. Ovšem, v návrhu je obsažena nepříliš přesná formulace. Je nesprávná z hlediska splnění naší povinnosti jako věrných poddaných: svrchovanost císaře ve vedení země není dána státními zákony a sama existence císařského vedení není stanovena ústavou, ale je pouze v ústavě objasněna.

Proto podle mého názoru je lépe přijmout takovou formulaci:

Nejsou obsaženy požadavky, které by se dotýkaly svrchovanosti císaře ve vedení země.

Dále ke čtyřem podmínkám.

Ministr zahraničních věcí řekl, že protivník nám neumožní jednání o těchto podmínkách. Myslím, že úvahy pronesené náčelníkem generálního štábu jsou naprosto správné: od jednání nemůžeme nic očekávat. Jestliže jsme pevně přesvědčeni o výsledku bojů, tedy nejsprávnějším rozhodnutím je pokračovat ve válce.

Jeho Veličenstvo nese odpovědnost za splnění odkazu zakladatele našeho císařství, a projeví-li se nyní nerozhodnost, odpovědnost Jeho Veličenstva se jenom zvětší. Odpovědnost osob, které jsou povinny poskytnout pomoc Jeho Veličenstvu, je nesmírná. Proto je nutno přijmout rozhodnutí teprve po správné analýze perspektiv na změny v budoucnosti.

Je třeba hluboce a všestranně prostudovat dnešní situaci země. Danou otázku není možno rozhodnout pouze vojenskou silou, není také možno vést válku bez ohledu na nálady lidu.

A tak, máme-li k tomu dosti rozhodnosti, je třeba napnout všechny síly. Bez takové rozhodnosti není možno pokračovat ve válce, ať jsou naše pozemní i námořní síly jakkoli mohutné.

Celistvost našeho státního národního zřízení a štěstí císařské rodiny je nutné bránit, i kdyby měl zahynout celý národ.

Otázka musí být řešena v souhlase s nejvyšším rozhodnutím.

Náčelník hlavního námořního štábu: Velení vojenského námořního štábu celkově souhlasí s názorem ministra války a náčelníka generálního štábu. Nelze říci, že jejich stanovisko zaručeně přinese úspěch, ale jsme pevně přesvědčeni, že jsme schopni silně udeřit na protivníka; jsou ještě v zemi lidé prodchnutí bojovným duchem (a je také hodně lidí, kterým tento duch schází).

Ministerský předseda: Bohužel, během tohoto jednání jsme nedosáhli společného názoru.

Jelikož je tato otázka samozřejmě velmi důležitá a skutečně znamená, jak to zde zdůraznil předseda Tajné rady, mimořádně vážný problém a jsou na něj rozdílné názory, zůstává nám pouze doufat v nejvyšší rozhodnutí.

(Ministerský předseda se obrací k Jeho Veličenstvu s prosbou vyjádřit nejvyšší vůli.)

Jeho Veličenstvo: Přijímá se návrh ministra zahraničních věcí.

Důvody: Slyšeli jsme, že existuje důvěra v dosažení vítězství, avšak to, co naznačovaly plány, neodpovídalo tomu, co se děje ve skutečnosti. Podle slov ministra války výstavba opevnění na pobřeží Kudzjukurichama měla být zakončena v polovině září, avšak ještě není hotova. Dále, ačkoli jsou už zformovány nové divize, nejsou zbraně k jejich ozbrojení.

Proto nemáme naděje na dosažení vítězství v boji proti americkým a anglickým vojskům, jejichž technika je dobře známa.

A ačkoli je nevýslovně těžké vzít zbraně z rukou vojáků, kteří jsou naší oporou, a vydat naše poddané stíhání jako osoby odpovědné za válku, přiklonili jsme se ke vzoru císaře Mejdži, který pod nátlakem situace přijal rozhodnutí diktované intervencí tří velmocí, a snášejíce nesnesitelné rozhodli jsme tak ve jménu spasení národa před katastrofou, ve jménu štěstí celého lidstva.

 

10. srpna, 02 hodiny 30 minut.

Návrh ministra války, náčelníka generálního štábu a předsedy Tajné rady je následující:

Jestliže Spojené národy budou souhlasit s vysvětlením společné deklarace tří velmocí z 26. července v tom smyslu, že:

  1. podmínky předložené deklarace neobsahují požadavky změny státními zákony stanoveného statutu japonské císařské rodiny;
  2. japonská vojska, která jsou za hranicemi země, budou okamžitě demobilizována po volném odchodu;
  3. váleční provinilci budou spadat pod vnitřní jurisdikci;
  4. nebude uskutečněna okupace s cílem garancie, japonská vláda bude souhlasit se skončením války.
Literatura:
Antoním Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více