Záznam Postupimské konference - 12.díl

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 15.980

Postupimská konference vedoucích představitelů tří velmocí

(Dokumentární záznam sovětské delegace)

Dvanácté zasedání zasedání - 1. srpna 1945

Truman: Zprávu o schůzce ministrů zahraničních věcí dnes přednese pan Byrnes.

Reklama

Byrnes: Komise zabývající se německými reparacemi oznámila, že nemohla dospět k dohodě o všech částech návrhu dohody o reparacích. Představitelé USA a Velké Británie se domnívali, že oplátkou za dohodnutá procenta investičního zařízení, jež je Sovětskému svazu poskytováno na základě 4. bodu návrhu dohody, souhlasili představitelé Sovětského svazu s tím, že se zřeknou nároků na německá zahraniční aktiva, na zlato zabavené Němcům a na akcie německých podniků v západních okupačních pásmech. Představitelé USA a Británie se proto domnívali, že zahraniční aktiva Německa mají být zařazena do bodu 3. jako zdroje reparací pro ostatní země s výjimkou Sovětského svazu. Prohlásili, že nestane-li se tak, pak jsou dohodnutá procenta průmyslového zařízení obsažená v bodě 4 pro představitele USA a Británie nepřijatelná.
Sovětský zástupce vyslovil názor, že ještě nebylo schváleno jednotné usnesení o odvolání sovětských nároků na zahraniční aktiva Německa, zlato a akcie. Sovětský zástupce nesouhlasil se zařazením německých zahraničních aktiv do bodu 3 a doporučil, aby otázka byla odevzdána šéfům vlád.
Představitelé USA a Británie prohlásili, že návrh dohody o reparacích by pro ně byl přijatelný, kdyby sovětský představitel přistoupil na uvedené návrhy týkající se zahraničních aktiv Německa, zlata a akcií. Sovětský představitel konstatoval, že nemůže souhlasit s tím, jak tuto otázku pojímají představitelé USA a Británie.
Je nyní problém, můžeme-li se domnívat, že „velká trojka“ včera dospěla k dohodě o otázce reparací, když sovětský představitel prohlásil, že nebude trvat na tom, aby Sovětskému svazu bylo poskytnuto 30 procent německého zlata, zahraničních aktiv a akcií.

Stalin: Jak je třeba chápat ve vašich návrzích slova, že Sovětský svaz si nečiní nároky na průmyslové akcie? Tyká se to pouze západního pásma?

Truman: Myslím, že když ministři zahraničních věcí mluvili o západním pásmu, měli na mysli pásma USA, Velké Británie a Francie.

Stalin: Domluvme se takto: sovětská delegace se zříká zlata; pokud jde o akcie německých podniků v západním pásmu, zříkáme se i těch a budeme předpokládat, že celá oblast západního Německa bude patřit vám, a to, co se týká východního Německa, bude naše.

Truman: Tento návrh je třeba projednat.

Stalin: Pokud jde o německé investice, pojal bych otázku takto: německé investice ve východní Evropě připadnou nám a všechny ostatní vám.

Truman: Jde pouze o německé investice v Evropě, nebo i v jiných zemích?

Reklama

Stalin: Řeknu to ještě konkrétněji: Německé investice v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Finsku připadají nám a všechno ostatní zůstane vám.

Bevin: Německé investice v ostatních zemích zůstávají nám?

Stalin: Ve všech ostatních zemích, v Jižní Americe, v Kanadě atd. — to všechno je vaše.

Bevin: Vyplývá z toho, že i německá aktiva v jiných zemích ležících západně od okupačních pásem Německa budou patřit USA, Velké Británii a dalším zemím? Týká se to i Řecka?

Stalin: Ano.

Byrnes: Jak je tomu s akciemi německých podniků?

Stalin: V našem pásmu připadnou nám, ve vašem pásmu vám. Máme přece západní a východní pásmo.

Byrnes: Váš včerejší návrh jsme pochopili tak, že si nebudete činit nároky na akcie ze západního pásma.

Stalin: Nebudeme.

Byrnes: Váš druhý návrh týkající se zahraničních investic berete také zpět?

Stalin: Tady se má věc poněkud jinak.

Reklama

Bevin: Když jsme včera jednali o reparacích, rozuměl jsem tomu tak, že se sovětská delegace vzdala svých nároků na německé zahraniční investice.

Stalin: Domníval jsem se, že investice z východního pásma zůstanou nám. Když jsme mluvili o tom, že se zřekneme investic, mínili jsme tím západní pásmo.   Zříkáme se investic v západní Evropě a všech ostatních zemích. Je známo, že v západní Evropě a v Americe měli Němci mnohem více investic než na východě. Doufali jsme, že získáme 30 % těchto investic, ale pak jsme se jich zřekli. Vy se ovšem také musíte vzdát nároků na východní Evropu.

Bevin: Musím konstatovat, že když jsem přistoupil na generalissimův návrh, chápal jsem jej tak, že se sovětská delegace vzdává všech zahraničních německých investic.

Stalin: Nikoli však investic v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Finsku.

Byrnes: To je pochopitelné. Chtěl bych upřesnit otázku akcií průmyslových nebo dopravních podniků v Německu. Je-li například vedení takového podniku v Berlíně a podnik sám a veškerý jeho majetek leží v západním pásmu nebo v USA, budete si na takové podniky činit nárok?

Stalin: Leží-li podnik na západě, nebudeme si činit žádné nároky. Nejde o to, že vedení má sídlo třeba v Berlíně, jde o to, kde leží sám podnik.

Byrnes: Jestliže podnik neleží ve východní Evropě, ale v západní Evropě nebo v jiných oblastech světa, připadá tento podnik nám?

Stalin: V USA, v Norsku, ve Švýcarsku, ve Švédsku, v Argentině (všeobecný smích) atd., to všechno je vaše.

Bevin: Chtěl bych se zeptat generalissima: Jste ochoten vzdát se všech nároků na německá zahraniční aktiva, jež leží mimo okupační pásmo ruských vojsk?

Stalin: Jsem ochoten se jich zříci.

Byrnes: A pokud jde o zlato?

Stalin: Svých nároků na zlato jsme se již zřekli.

Byrnes: Určitá německá aktiva leží v jiných zemích. Jak máme v tomto smyslu chápat sovětský návrh?

Stalin: Ponecháváme si pouze ta, která leží ve východním pásmu.

Byrnes: Myslím zeje to velmi důležité v zájmu porozumění. Pan Bevin se ptá, omezují-li se ruské nároky na aktiva z pásma okupovaného ruskou armádou. Přál bych si, abyste souhlasil s názorem pana Bevina.

Stalin: Souhlasíme.

Byrnes: Před několika minutami jste mluvil o aktivech v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Finsku. Rád bych to zcela objasnil, aby do budoucna nevzniklo žádné nedorozumění. Znamenají vaše návrhy, že si nečiníte žádné nároky na aktiva ležící mimo vaše okupační pásmo? Činíte si nároky pouze na ta aktiva, jež leží v sovětském pásmu?

Stalin: Ano. Československo do toho nespadá, stejně jako Jugoslávie. Východní polovina Rakouska sem patří.

Bevin: Je jasné, že aktiva patřící Velké Británii a USA v tomto pásmu zůstanou nedotčena.

Stalin: Samozřejmě, s Velkou Británií a USA neválčíme. (Všeobecný smích.)

Bevin: Těchto aktiv se však za války mohli zmocnit Němci.

Stalin: To bude třeba řešit od případu k případu.

Truman: Mám za to, že jsme včera slíbili uspokojit nároky Československa a Jugoslávie. Jak to ale bude vypadat, nebudou-li si činit nároky na německá aktiva na svém území?

Stalin: Nebudeme usilovat o německá aktiva v Československu, Jugoslávii a západním Rakousku.
Co kdybychom toto rozhodnutí zaprotokolovali?

Byrnes: Myslím, že to bude nejlepší, aby nevzniklo nějaké nedorozumění.

Stalin: Dobře.

Byrnes: Co kdybychom to uveřejnili?

Stalin: To je lhostejné, jak chcete.

Byrnes: Chtěl bych vás upozornit na jednu větu 3. bodu zprávy reparační komise, která zní, že reparační nároky USA, Spojeného království a dalších zemí, jež mají na reparace právo, budou uspokojovány ze západního pásma a z německých zahraničních aktiv. Vzhledem k dohodě, jíž jsme zde právě dosáhli, se domnívám, že mezi námi nevzniknou žádné spory o úpravu této věty.

Stalin: Navrhoval bych formulaci „a z příslušných německých zahraničních aktiv“. V protokolu budeme moci tuto formulaci upřesnit.

Byrnes: Pověříme redakční komisi, aby tento návrh zredigovala.

Stalin: Nemám námitky.

Attlee: Měl bych dvě věci: za prvé, aby vlády Velké Británie, SSSR a USA přizvaly odedneška francouzskou vládu za člena reparační komise.

Stalin: Pozvěme ještě Polsko, bylo přece těžce poškozeno.

Attlee: Rozuměl jsem tomu tak, že jsme se dohodli pozvat Francii.

Stalin: Proč bychom nemohli pozvat Polsko?

Truman: Včera jste se dohodli, že Sovětský svaz uspokojí polské reparační nároky a my se zase zavážeme, že uspokojíme reparační požadavky Francie a ostatních zemí. Začlenění Francie do této komise by podle mého názoru způsobilo určitý zmatek.

Stalin: Pan Attlee na tom trvá?

Attlee: Rád bych.

Stalin: Dobře, nemám námitky.

Attlee: Moje druhá otázka: předložil jsem memorandum o tom, že britský a americký vrchní velitel musí dodávat do britského a amerického pásma v Berlíně po dobu 30 dní, počínaje 15. červencem, 40 000 tun potravin měsíčně a 2400 tun uhlí denně. Kontrolní rada by měla být pověřena okamžitým sestavením programu zásobování oblasti Velkého Berlína potravinami, uhlím a dalšími palivy po následujících 6 měsíců. Toto množství bude do oblasti Velkého Berlína dodávat sovětská vláda v rámci zálohových dodávek podle bodu 4a dohody o reparacích. Jsou to praktická opatření, jež zajistí běžné potřeby.

Stalin: Otázka není připravena, neseznámili jsme se s ní a neznáme ani názor Kontrolní rady na tuto otázku. Je pro nás proto obtížné řešit ji již nyní. Domníváme se, že je nutno zjistit předběžně názor Kontrolní rady na to, jak hodlá uspokojovat potřeby obyvatelstva a jak plánuje zásobování.

Attlee: Rozuměl jsem tomu tak, že dodávky investičního zařízení z Porúří mají být zahájeny již nyní, a domnívám se, že by také dodávky potřebných potravin a paliva do oblasti Velkého Berlína měly začít hned. Množství může jistě stanovit Kontrolní rada.

Stalin: Je jistě zapotřebí dohody, avšak je nutno uvést množství, což nelze učinit bez zprávy Kontrolní rady o tom, jaké má v tomto směru plány. Musím říci, že Kontrolní rada vyřeší tuto otázku lépe, než bychom ji mohli vyřešit my tady, neboť k ní bude přistupovat prakticky.

Attlee: To je právě to, oč žádám. Žádám, aby Kontrolní rada vypracovala program; v zásadě se na tom však musíme domluvit tady.

Stalin: Není mi známo, jak se věci mají. Nemohu o ničem rozhodovat bez konkrétních materiálů. Nemohu lovit čísla ze vzduchu. Je nutno, aby čísla byla podložena.

Attlee: Nežádám o číselné údaje, ve svém memorandu prosím, aby Kontrolní rada vypracovala program.

Stalin: 40 000 tun potravin měsíčně, 2400 tun uhlí denně — odkud se tato čísla vzala, jak jsou zdůvodněna?

Attlee: Tato čísla byla dohodnuta a dodávky jsou fakticky již v proudu.

Stalin: O tom nevím.

Bevin: Existuje prozatímní dohoda o měsíčních dodávkách Berlínu.

Stalin: Kdo s tím vyjádřil souhlas?

Bevin: Kontrolní rada uzavřela prozatímní dohodu o dodávkách, podle níž se britské a americké úřady zavázaly, že měsíc budou Berlínu poskytovat tyto dodávky. Navrhujeme, aby Kontrolní rada vypracovala v hrubých rysech nezbytný program a aby sovětské úřady začaly uvedené množství dodávat po uplynutí měsíční lhůty.  Jakmile tato lhůta vyprší, vyvstane otázka, kdo bude dále dodávat potraviny a palivo.

Stalin: Musíme vyslechnout Kontrolní radu a její úvahy, a teprve pak můžeme něco vyřešit.

Attlee: Pochopil jsem to tak, že chcete, aby dodávky investičního zařízení z Porúří začaly okamžitě. Žádáme totéž, pokud jde o vaše dodávky potravin a paliva.

Stalin: Rozumím, chtěl bych však vědět, jak o tom smýšlí Kontrolní rada, abychom její názory mohli projednat a pak rozhodnout. Domnívám se, že by bylo třeba otázku odložit.

Bevin: Chceme pracovat společně.

Stalin: Jestliže však nejsme na tuto otázku připraveni, co pak?

Bevin: Pak ji bude třeba odložit.

Stalin: O to právě žádáme.

Bevin: Chtěli jsme se jen s vámi dohodnout, abychom si navzájem pomohli.

Stalin: Nejsme na tuto otázku připraveni, neměl jsem možnost poradit se s Kontrolní radou a zjistit její názory.

Truman: Zřejmé jsme vyčerpali všechny rozpory týkající se reparační otázky.

Attlee: Rozuměl jsem generalissimovi tak, že od Rakouska nebudeme reparace vyžadovat. Snad bychom to měli uvést v protokolu?

Stalin: To bychom mohli.

Byrnes: Další otázka se týká hospodářských zásad vůči Německu. Představitelé USA a Británie navrhují zařadit do dokumentu o hospodářských zásadách bod týkající se německých zahraničních aktiv. Bude to bod 18, který zní: „Kontrolní rada musí učinit náležitá opatření pro kontrolu nad těmi německými aktivy v zahraničí, která se ještě nedostala pod kontrolu Spojených národů, jež se účastnily války proti Německu, a pro disponování těmito aktivy.

Stalin: Je to oprava, nebo nový návrh?

Byrnes: Je to doporučení hospodářské komise, která navrhuje zařadit tento bod do dokumentu o hospodářských zásadách vůči Německu.

Stalin: Nebylo by třeba tento bod opravit po schválení usnesení o reparacích? Dověděli jsme se o tomto bodu teprve tehdy, kdy už jsme se na této otázce dohodli.

Byrnes: Sovětští představitelé v hospodářské komisi prohlásili, že se o tuto otázku málo zajímají, a nevyjádřili své stanovisko před projednáváním otázky. Zmíněná otázka se týká kontroly.

Stalin: Nemám námitky.

Truman: Děkuji vám.

Byrnes: Komise se nedohodla o bodu 19 návrhu hospodářských zásad; tento bod se týká úhrady dovozu do Německa. Sovětský představitel kromě toho prohlásil, že zatím není ochoten dále jednat ani o dodávkách ropy do západní Evropy.

Stalin: Nemáme proti britské formulaci bodu 19 námitky.

Byrnes: Pokud jsem tomu rozuměl, britští představitelé se dohodli s americkými představiteli na tom, že bude-li bod 19 přijat, bylo by třeba doplnit větu navrženou americkými představiteli, a to, že se podmínka uvedená ve zmíněném bodu nebude týkat zařízení a výrobků uvedených v bodech 4a a 4b dohody o německých reparacích. Domníváme se, že tento dodatek vyplývá z dohody o reparacích, k níž jsme včera dospěli.

Stalin: Dobrá.

Attlee: Souhlasím.

Byrnes: Odstranili jsme tedy všechny rozpory týkající se návrhu hospodářských zásad.
Další otázka se týká válečných zločinců.

Bevin: Promiňte, ale domnívám se. že bychom měli o těchto hospodářských zásadách informovat Francouze.

Stalin: Prosím.

Byrnes: Další otázkou jsou váleční zločinci. Jediný problém, který zůstává otevřen, spočívá v tom, zda je třeba uvádět jména některých velkých německých válečných zločinců. Představitelé USA a Británie na dnešní schůzce ministrů zahraničních věcí považovali za správné tato jména neuvádět a přenechat toto právo prokurátorovi. Dohodli se rovněž, že by měl být přijat britský text. Sovětští představitelé prohlásili, že s britským návrhem souhlasí, pokud budou doplněna některá jména.

Stalin: Podle mého názoru je třeba jména uvést. Musíme tak učinit v zájmu veřejného mínění. Je třeba, aby o tom lidé věděli. Budeme povolávat k soudu některé německé průmyslníky? Myslím že ano. Uvádíme Kruppa. Jestliže vám Krupp nevyhovuje, uvedeme další.

Truman: Žádný z nich se mi nelíbí. (Smích.) Myslím že uvedeme-li některá jména a ponecháme stranou ostatní, budou si lidé myslet, že ty ostatní nehodláme volat k odpovědnosti:

Stalin: Jména jsou zde uváděna jako příklad. Udivuje mne, proč například Hess dosud sedí v Anglii a nikdo ho nevolá k odpovědnosti? Je třeba tato jména uvést v zájmu veřejného mínění, v zájmu národů.

Bevin: S Hessem si nedělejte starosti.

Stalin: Nejde o můj názor, nýbrž o veřejné mínění, o mínění národů všech zemí, které Němci okupovali.

Bevin: Máte-li nějaké pochybnosti o Hessovi, mohu vám slíbit, že bude odevzdán soudu.

Stalin: Nežádám od pana Bevina žádné sliby, postačí jeho pouhé prohlášení a nebudu pochybovat o tom, že se tak stane. Nejde však o mne, jde o národy, o veřejné mínění.

Truman: Jak je vám známo, jmenovali jsme svým zástupcem do londýnské komise soudce Jacksona. Je to vynikající soudce a velmi zkušený právník. Je dobře obeznámen s právním postupem. Jackson je proti uvedení jmen válečných zločinců. Tvrdí, že to bude rušit jejich práci. Ujišťuje vás, že do 30 dnů bude soudní proces připraven a že není třeba pochybovat o našich názorech na tyto lidi.

Stalin: Snad bychom mohli uvést menší počet osob, dejme tomu tři?

Bevin: Naši právníci jsou téhož názoru jako američtí.

Stalin: Naši jsou opačného názoru. Snad bychom se mohli dohodnout na tom, aby nejpozději do měsíce byl uveřejněn první seznam německých válečných zločinců, kteří budou postaveni před soud.

(Truman a Attlee souhlasí se Stalinovým návrhem.)

Byrnes: Další otázkou je využití spojeneckého majetku pro reparace satelitů nebo jako válečné kořisti. Odevzdal jsem včera svůj návrh. Na dnešním zasedání žádala sovětská delegace, aby jí bylo umožněno seznámit se s tímto návrhem podrobněji.
(Sovětská delegace prohlásila, že jelikož dnes nebyla přestávka mezi oběma schůzkami, neměla čas návrh prostudovat. Konstatovala, že v podstatě se jí tento návrh zdá správný a přijatelný, ale že musí prostudovat jeho formulaci.)

Byrnes: Jsem ochoten odložit jednání do večera.

Attlee: Navrhuji, aby program dnešní večerní schůzky obsahoval co nejméně otázek.

Byrnes: Další otázka se týká zásobování západní Evropy ropou. Otázku nyní projednává hospodářská komise.
Dále zde máme nepřátelskou protisovětskou činnost ruských emigrantů a dalších osob a organizaci nepřátelských SSSR v americkém a britském okupačním pásmu v Německu a v Rakousku. Britští a američtí představitelé prohlásili, že prošetří situaci a fakty uvedené v sovětském dokumentu a budou Sovětský svaz o výsledcích šetření neprodleně informovat; potom budou ochotni projednat opatření jak tuto činnost zastavit.
Sovětská delegace poukázala na memorandum o repatriaci sovětských občanů, které odevzdala britské a americké delegaci. Britští představitelé prohlásili, že prošetří situaci, o níž hovoří sovětský dokument, a po návratu do Londýna se budou touto otázkou okamžitě zabývat.
Sovětští představitelé odevzdali nový dokument o této otázce a zdůraznili, že pokládají věc za velmi důležitou. Američtí a britští představitelé oznámili, že se touto otázkou začnou zabývat co nejdříve.
Ministři zahraničních věcí projednali zprávu komise, jež má vypracovat protokol konference. Komise nedospěla k dohodě o čtyřech bodech, ministrům zahraničních věcí se však podařilo o těchto otázkách dohodnout. Dohodli se rovněž, že do protokolu budou zařazena pouze významná usnesení konference. Sdělili komisi pro vypracování protokolu, že do něho mají být zařazena také nová rozhodnutí konference.
Další otázka se týká revize procedury spojeneckých kontrolních komisí v Bulharsku, Rumunsku a Maďarsku. V této otázce byl schválen návrh USA, z něhož byla škrtnuta druhá věta. Bylo rozhodnuto, aby tuto větu nahradil třetí, čtvrtý a pátý bod dopisu sovětského představitele, který byl odevzdán představitelům Spojených států a Velké Británie ve spojenecké kontrolní komisi v Maďarsku. Otázka byla odevzdána redakční komisi, která nám po projednání doporučuje toto znění: „Tři vlády konstatovaly, že sovětští představitelé ve spojeneckých kontrolních komisích v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku předložili svým kolegům ze Spojeného království a Spojených států návrhy na zlepšení práce kontrolních komisí v nynějším období, kdy byly vojenské akce v Evropě zastaveny.
Tři vlády se dohodly, že nyní bude provedena revize procedury spojeneckých kontrolních komisí v těchto zemích s přihlédnutím k zájmům a odpovědnosti tří vlád, jež společně předložily podmínky příměří příslušným zemím; za základ přijímají všechny tři země návrhy sovětské vlády pro spojeneckou kontrolní komisi v Maďarsku.

Přijmeme návrh redakční komise v tomto znění?

Stalin: Nemám námitky.

Truman: Přijal jsem dnes polského presidenta a čtyři členy prozatímní polské vlády. Sdělil jsem jim rozhodnutí týkající se Polska a odevzdal jim jejich kopii. Dokud nebudou usnesení uveřejněna v tisku, zdrží se polští představitelé jakýchkoli komentářů a připomínek. Požádali mne, abych jménem polské vlády poděkoval všem třem vládám zastoupeným na konferenci.

Bevin: Rád bych připomněl, že obtíže s leteckou vojenskou linkou Londýn — Varšava, o nichž jsem včera mluvil, byly odstraněny. Dohodli jsme se o tom s Polskem.

Byrnes: Na zasedání ministrů zahraničních věcí jsem navrhl, aby do dokumentů o Polsku a o přijímání do Organizace spojených národů v místě, kde se mluví o možnostech, jež mají být poskytnuty představitelům spojeneckého tisku, byla doplněna slova „a představitelům rozhlasu“.

Stalin: To je zbytečné.

Attlee: Také to pokládám za zbytečné.

Truman: U nás v Americe má rozhlas jiné postavení než v jiných zemích, například v Británii. Britský rozhlas je pod kontrolou vlády, kdežto v Americe má rozhlas stejné postavení jako tisk. Chtěli bychom, aby zástuci rozhlasu měli stejná práva jako zpravodajové listů.

Stalin: To je zbytečné.

Truman: Zástupci amerického rozhlasu budou postupovat jako zpravodajové listů s tím rozdílem, že své informace budou poskytovat americkému rozhlasu.

Stalin: To bych neradil. Kromě toho je třeba domluvit se s Polskem.

Bevin: Nebudete však nic namítat proti dohodě s příslušnými vládami?

Stalin: Ne, proč?

Truman: To je pro nás přijatelné.

Stalin: Prosím. Tady však o tom raději nebudeme psát.

Truman: Dobře. Souhlasím.

Byrnes: Další otázka se týká německého válečného a obchodního loďstva.

Truman: Rozumím-li tomu správně, zpráva komise o této otázce je přijata a my připravené usnesení schvalujeme.

Stalin: Ano, správně.

Byrnes: Dohodli jsme se také, že text tohoto usnesení bude uveřejněn později.

Bevin: Pane presidente, sestavil jsem znění bodu o podílu Polska a dalších zemí, s nímž podle mého názoru lze souhlasit. Zní: „Spojené království a Spojené státy určí ze svých podílů německých ukořistěných obchodních lodí příslušný počet pro ostatní spojenecké státy, jejichž loďstvo utrpělo těžké ztráty v boji za společnou věc proti Německu, s výjimkou Polska, pro které přidělí lodě Sovětský svaz ze svého podílu.

Stalin: Nemám námitky.

Truman: Souhlasím.

Attlee: Před přestávkou bych se chtěl zeptat, nepovažují-li šéfové vlád za vhodné poslat panu Churchillovi a panu Edenovi telegram s poděkováním za jejích účast na první části naší konference a za jejich účast na dalších konferencích?

Stalin: Bylo by to vhodné.

Truman: Souhlasím.

(Po přestávce.)

Byrnes: Stačili jste prostudovat náš dokument o využití spojeneckého majetku k úhradě reparací satelitů nebo jako válečné kořisti?

Stalin: Myslím, že v podstatě nebude obtížné tuto otázku vyřešit, musíme se však poradit o formulaci.

Attlee: Myslím, že tento dokument vyžaduje určité prostudování, jelikož všechny jeho části nepovažuji za zcela přijatelné.

Byrnes: V jakém směru je tento návrh nepřijatelný?

Attlee: Jestliže spojenecké země odňaly satelitním zemím majetek, který spojeneckým zemím náleží, jako válečnou kořist, je to přirozené, neboť satelitní země musí poskytnout kompenzaci spojeneckým zemím, jimž tento majetek patřil. Jestliže se však tohoto majetku zmocnil někdo třetí, vzniká otázka, má-li za něj zaplatit spojeneckým zemím nebo satelitním zemím. Mimoto se domnívám, že projednání potřebuje i bod 3, týkající se měny. Myslím, že to všechno je ještě třeba prozkoumat.

Truman: Dobrá. Snad bychom se nyní mohli seznámit s komuniké?

Stalin: Komise je ještě úplně nedokončila.

Attlee: Navrhuji, aby se komise připravující protokol a komise sestavující komuniké neprodleně věnovaly této otázce a abychom se opět sešli, jakmile komise budou s prací hotovy. O době schůzky se můžeme domluvit telefonicky. Šéfové vlád by jednali o komuniké a ministři zahraničních věcí o protokolu.

Stalin: Bylo by dobře stanovit začátek schůzky na 8.30 hod. nebo 9 hod. To proto, abychom komisi trochu popohnali.

Truman: Tři hodiny přestávky mi vyhovují.

Byrnes: Ještě zde byl presidentův návrh na vnitřní vodní spoje. Komise připravující protokol a komise sestavující komuniké se zatím nedohodly na řešení, které bylo přijato na základě presidentova návrhu.

Truman: Tato otázka byla postoupena Radě ministrů zahraničních věcí do Londýna, mám však zájem na tom, aby se o ní komuniké zmínilo. Prosil bych zařadit do komuniké zmínku o této otázce.

Stalin: Nejednali jsme o ní.

Truman: Třikrát jsem se k této otázce vyslovoval a komise o ní jednala několik dní.

Stalin: V programu nebyla uvedena, nepřipravovali jsme se na ni a neměli jsme k dispozici žádné materiály, protože naši odborníci sedí v Moskvě. Proč ten spěch, proč se máme ukvapovat?

Truman: Tato otázka nebyla definitivně vyřešena, byla postoupena k projednání londýnské Radě ministrů zahraničních věcí.

Stalin: O černomořských úžinách se komuniké také nebude zmiňovat, přestože tato otázka byla na programu. Otázka vodních cest vznikla jako bezplatná příloha k otázce úžin. Nechápu, proč dávat přednost otázce vnitřních vodních cest před otázkou úžin.

Truman: Otázka černomořských úžin bude figurovat jak v komuniké, tak v protokolu.

Stalin: Podle mého názoru ji není třeba zařazovat do komuniké, postačí zařadit ji do protokolu.
Navrhuji, abychom se v komuniké nezmiňovali ani o úžinách, ani o vnitřních vodních cestách a zařadili obě otázky pouze do protokolu.

Truman: Dobře, nemám námitky.

Bevin: Navrhuji, abychom požádali Francii, aby se připojila k našemu usnesení o válečných zločincích. Francie je členem londýnské Rady ministrů zahraničních věcí.

Stalin: Dobrá.

Truman: Nemám námitky.
Přesto však nemohu pochopit, proč bychom své rozhodnutí, které zařazujeme do protokolu, neměli zařadit i do komuniké.

Stalin: To je zbytečné, komuniké je již stejně dost rozsáhlé.

Truman: Rád bych položil jednu otázku: jsou dohody dojednané na této konferenci tajné?

Stalin: Nikoli. Nejsou tajné.

Byrnes: Chtěl bych zdůraznit, že jsme se rozhodli odevzdat otázku vnitřních vodních cest Radě ministrů zahraničních věcí. Znamená to, že jsme se o této otázce dohodli. Máme právo informovat o usnesení veřejnost? Nebude-li zařazeno do komuniké, ale jen do protokolu, můžeme oficiálně tuto otázku předložit Radě ministrů zahraničních věcí?

Stalin: Postačí si vzít materiály jaltské nebo teheránské konference. Na teheránské konferenci byla řada otázek zařazena do protokolu, byla tam však také řada usnesení zajímajících všechny, určujících naši politiku v hlavních problémech. Tato usnesení byla zařazena do komuniké.
A nyní k jaltské konferenci. Také tam bylo zaznamenáno dvojí usnesení. První okruh — podstatně širší — se dostal do protokolu a nikdo nežádal jeho zařazení do komuniké. Druhý okruh usnesení — podstatně menší — byl zařazen do komuniké. To byla usnesení určující naši politiku. Navrhuji, abychom se řídili touto dobrou zásadou, jinak dostaneme ne komuniké, ale tlustopis.
Část usnesení nemá větší význam, o některých otázkách, jako jsou vnitřní vodní cesty, se dokonce ani nejednalo; tato usnesení budou zařazena do protokolu a nikdo nám nebude moci vytknout, že něco skrýváme. Něco jiného je otázka Německa, Itálie, reparací atd.; tyto problémy mají velký význam, a proto budou zařazeny do komuniké. Myslím, že bychom neměli tuto dobrou tradici porušovat; není důvod zařazovat do komuniké všechny otázky. Komuniké je komuniké a protokol je protokol.

Truman: Nemám proti tomuto postupu námitky, bude-li uplatňován u všech našich usnesení. Budu-li však muset informovat Senát o tom, že jsme otázku odevzdali k projednání Radě ministrů zahraničních věcí, budu k tomu mít právo?

Stalin: Nikdo vám nemůže vaše práva upírat.

(Truman končí schůzku.)

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více