Mírová smlouva ČSR a Itálie

Autor: Kurt Kriegel / KurtCz 🕔︎︎ 👁︎ 15.464

5/1948 Sb.

MÍROVÁ SMLOUVA S ITÁLIÍ.

Reklama

 

 

 

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ!

 

Dr. Edvard Beneš, President republiky Československé, všem, kteří tento list čísti nebo čtouce slyšeti budou, pozdravení.

Reklama

 

Jménem spojených a přidružených mocností a Itálie byla sjednána v Paříži dne 10. února 1947 tato mírová smlouva:

 

(Překlad.)

 

MÍROVÁ SMLOUVA S ITÁLIÍ.

 

Svaz sovětských socialistických republik, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska, Spojené státy americké, Čína, Francie, Australie, Belgie, Běloruská sovětská socialistická republika, Brazilie, Kanada, Československo, Ethiopie, Řecko, Indie, Holandsko, Nový Zéland, Polsko, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Jihoafrická Unie a Lidová federativní republika Jugoslavie, označované dále jako "mocnosti spojené a sdružené, s jedné strany,

 

a Itálie se strany druhé,

 

hledíce k tomu, že Itálie za fašistického režimu se stala s Německem a Japonskem jednou ze smluvních stran paktu tří, podnikla útočnou válku a tím vyvolala válečný stav se všemi mocnostmi spojenými a sdruženými a s jinými Spojenými národy, a nese svůj podíl odpovědnosti za tuto válku, a

Reklama

 

že následkem vítězství spojeneckých armád a za pomoci demokratických živlů italského lidu byl fašistický režim v Itálii svržen 25. července 1943, a že Itálie, která se bezpodmínečně vzdala, podepsala 3. a 29. září téhož roku podmínky příměří, a

 

že po řečeném příměří italské ozbrojené síly, a to jak vládní tak i hnutí odporu, se činně zúčastnily války proti Německu dnem 13. října 1943 a tím se stala spolubojovníkem ve válce proti Německu, a

 

že spojené a sdružené mocnosti a Itálie si přejí uzavříti mírovou smlouvu, která podle zásad spravedlnosti upraví ještě nevyřešené otázky podávající se z událostí shora uvedených a vytvoří základ přátelských styků mezi nimi, umožňujíc tak spojeným a sdruženým mocnostem podporovati žádosti Itálie o její přijetí za člena Spojených národů a také o její přístup ke každé dohodě, sjednané pod záštitou Spojených národů,

 

se proto rozhodly prohlásiti zakončení válečného stavu a sjednati k tomu cíli tuto mírovou smlouvu, a ustanovily tudíž podepsané plnomocníky, kteří, předloživše své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:

 

 

ČÁST I.

Územní klausule.

 

 

ODDÍL I.

Hranice.

 

 

Čl. 1.

 

Hranice Itálie zůstanou takové, jaké byly 1. ledna 1938, se změnami uvedenými v článcích 2, 3, 4, 11 a 22. Tyto hranice jsou vyznačeny na mapách připojených k této smlouvě (příloha I). V případě neshody mezi popisem hranic v textu a mapami, bude se text považovati za autentický.

 

 

Čl. 2.

 

Hranice mezi Itálií a Francií, tak jak byly dne 1. ledna 1938, budou upraveny takto:

 

1. Průsmyk Malého sv. Bernarda.

Hranice budou sledovati vodní předěl, odbočí od nynějších hranic v bodě ležícím asi 2 kilometry na severozápad od Hospice, překročí cestu asi 1 kilometr na severovýchod od Hospice a vrátí se k nynějším hranicím asi 2 kilometry na jihovýchod od Hospice.

 

2. Náhorní rovina Mont Cenis.

Hranice odbočí od nynějších hranic asi 3 kilometry na severozápad od vrcholku Rochemelonu, překročí cestu asi 4 kilometry na jihovýchod od Hospice a vrátí se k nynějším hranicím asi 4 kilometry na severovýchod od Mont dAmbin.

 

3. Mont Thabor - Chaberton.

a) V prostoru Mont Thaboru hranice odbočí od nynějších hranic asi 5 kilometrů na východ od Mont Thaboru a poběží na jihovýchod, kde se připojí k nynějším hranicím asi 3 kilometry na západ od Pointe de Charra.

b) V prostoru Charbertonu hranice odbočí od nynějších hranic asi 3 kilometry na severozápad od Chabertonu, běží po jeho východní straně, překročí cestu asi 1 kilometr od nynějších hranic, k nimž se vrátí asi 2 kilometry na jihovýchod od vesnice Montgenevre.

 

4. Horní údolí Tinée, Vesubie a Roya.

Hranice odbočí od nynějších hranic u Colla Longa, budou sledovati vodní předěl po Mont Clapier, Col de Tenda, Mont Marguareis, odkud poběží k jihu po Mont Saccarello, Mont Vacchi, Mont Pietravecchia, Mont Lega a dosáhne bodu ležícího asi 100 metrů od nynějších hranic blízko Colla Pegairolle, asi 5 kilometrů na severovýchod od Breilu; pak poběží k jihozápadu a vrátí se k nynějším hranicím asi 100 metrů na jihozápad od Mont Mergo.

 

5. Přesný popis těchto úseků hranic, na něž se vztahují úpravy uvedené shora v odstavcích 1, 2, 3 a 4, jest obsažen v příloze II. této smlouvy, a mapy, na něž se vztahuje tento popis, tvoří část přílohy I.

 

 

Čl. 3.

 

Hranice mezi Itálií a Jugoslavií se stanoví takto:

 

1. Nové hranice sledují čáru vycházející z boru, kde se stýkají hranice Rakouska, Itálie a Jugoslavie, jak byly 1. ledna 1938, a postupující na jih podél hranic Jugoslavie a Itálie z roku 1938, až k bodu, kde se tyto hranice setkávají se správními hranicemi mezi italskými provinciemi Friuli (Udine) a Gorice;

 

2. od tohoto bodu hraniční čára spadá v jedno s řečenými správními hranicemi až bodu ležícímu asi 0,5 kilometru na sever od vesnice Mernico v údolí Iudria;

 

3. opouštějíc v tomto bodě správní hranice mezi italskými provinciemi Friuli a Gorice, běží čára dále na východ k bodu ležícímu asi 0,5 kilometru na západ od vesnice Vercoglia di Cosbana a odtud na jih mezi údolími Quarnizza a Cosbany k bodu ležícímu asi 1 kilometr na jihozápad od vesnice Fleana, při čemž se zahýbá tak, že přetíná řeku Recca v bodě ležícím asi 1,5 kilometru na východ od Iudria a ponechává na východě silnice z Cosbana via Nebola do Castel Dobra;

 

4. čára pak pokračuje na jihovýchod, přecházejíc přímo k jihu od cesty mezi kotami 111 a 172, pak na jih od cesty z Vipulzana do Uclanzi prochází kotami 57 a 122, pak překročuje tuto cestu asi 100 metrů na východ od koty 122 a zatáčí se na sever směrem k bodu ležícímu 350 metrů na jihovýchod od koty 266;

 

5. čára dále probíhá asi 0,5 kilometru na sever od vesnice San Floriano, jde k východu k Monte Sabotino (kota 610), ponechávajíc na severu vesnici Poggio San Valentino;

 

6. od Monte Sabotinu jde čára dále k jihu, překročuje řeku Isonzo (Soču) v městě Salcano, které ponechává v Jugoslavii, a běží přímo na západ od železniční tratě z Canale dIsonzo do Montespino až k bodu asi 750 metrů na jih od cesty z Gorice do Aisovizzy;

 

7. čára pak opouští železniční trať, zatáčí se na jihozápad, ponechávajíc v Jugoslavii město San Pietro a v Itálii Hospic a cestu, která se ho dotýká, a asi 700 metrů od stanice Gorizia S. Marco překročuje železniční spojku mezi shora uvedenou železnicí a železnicí ze Sagrada do Cormonsu, běží po okraji gorického hřbitova, který zůstává v Itálii, probíhá mezi silnicí č. 55 z Gorice do Terstu, která zůstává v Itálii, a křižovatkou v kotě 54, ponechávajíc v Jugoslavii město Vertoibu a Mernu, a dostihne bodu ležícího asi v kotě 49;

 

8. odtud čára pokračuje jižním směrem přes Karskou náhorní rovinu, asi 1 kilometr na východ od silnice č. 55, ponechávajíc na východě vesnici Opacchiasellu a na západě vesnici Iamiano;

 

9. od bodu ležícího asi 1 kilometr na východ od Iamiana čára sleduje správní hranice mezi provincií gorickou a terstskou až k bodu ležícímu asi 2 kilometry na severovýchod od vesnice San Giovanni a asi o 0,5 kilometru na severozápad od koty 208, tvořící styčný hraniční bod mezi Jugoslavií, Itálií a Svobodným územím terstským.

 

Mapa, na niž se vztahuje tento popis, tvoří část přílohy I.

 

 

Čl. 4.

 

Hranice mezi Itálií a Svobodným územím terstským se stanoví takto:

 

1. Čára vychází z bodu ležícího na správních hranicích mezi gorickou a terstskou provincií asi 2 kilometry na severovýchod od vesnice San Giovanni a asi 0,5 kilometru na severozápad od koty 208, tvořící styčný hraniční bod mezi Jugoslavií, Itálií a Svobodným územím terstským, a běží na jihozápad směrem k bodu ležícímu u silnice č. 14 a asi přibližně 1 kilometr na severozápad o bodu, kde se sbíhají silnice č. 55 a 14, vedoucí jednak z Gorice, jednak z Monfalcone do Terstu;

 

2. čára pak dostihne moře, sledujíc čáru stejné vzdálenou od pobřeží Itálie a od pobřeží Svobodného území terstského.

 

Mapa, na kterou se vztahuje tento popis, tvoří část přílohy I.

 

 

Čl. 5.

 

1. Přesná čára nových hranic, stanovených v článcích 2, 3, 4 a 22 této smlouvy, se vymezí na místě hraničními komisemi, složenými ze zástupců obou zúčastněných vlád.

 

2. Komise počnou se svými pracemi ihned, jakmile tato smlouva nabude účinnosti, a skončí svoje práce co nejdříve, v každém případě však do šesti měsíců.

 

3. Jakékoliv otázky, o kterých se komise nebudou moci dohodnouti, se předloží velvyslancům Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie v Římě, jednajícím podle článku 86, ke konečnému vyřízení způsobem, který sami určí, čítajíc v to jmenování, kde toho bude třeba, třetího nestranného člena komise.

 

4. Výlohy hraničních komisí ponesou stejným dílem obě zúčastněné vlády.

 

5. Za účelem přesného určení na místě hranic, jak jsou stanoveny v článcích 3, 4 a 22, bude dovoleno členům komisí posunouti hraniční čáru o 0,5 kilometru od čáry, stanovené v této smlouvě, aby mohli přizpůsobiti hranice místním zeměpisným a hospodářským poměrům, za předpokladu, že žádná vesnice nebo město s více než 500 obyvateli, žádná důležitá železnice nebo silnice, žádné větší elektrárny nebo vodní nádrže nebudou dány pod svrchovanost jinou, než je ta, která vyplývá z rozhraničení stanoveného touto smlouvou.

 

 

ODDÍL II.

Francie (zvláštní klausule).

 

 

Čl. 6.

 

Itálie odstupuje tímto Francii pod její plnou svrchovanost dřívější italské území ležící na francouzské straně francouzsko-italských hranic, vymezených v článku 2.

 

 

Čl. 7.

 

Italská vláda odevzdá francouzské vládě všechny archivy, historické i správní, z doby před rokem 1860, které se vztahují na území odstoupené Francii smlouvou z 24. března 1860 a dohodou ze 23. srpna 1860.

 

 

Čl. 8.

 

1. Italská vláda bude spolupracovati s francouzskou vládou na možném zřízení železniční spojky mezi Brian Conem a Modanem, přes Bardonnéche.

 

2. Italská vláda dá souhlas k tomu, aby osobní i nákladní železniční provoz na takto zřízené spojce s jednoho místa ve Francii do druhého přes italské území se děl oběma směry bezcelních poplatků a prohlídky, bez pasových a jiných formalit tohoto druhu, a učiní všechna potřebná opatření, aby zajistila, že francouzské vlaky používající řečeného spojení, budou směti projížděti za stejných podmínek, bez cla a bez neodůvodněného zdržování.

 

3. Potřebná ujednání budou uzavřena v náležité době mezi oběma vládami.

 

 

Čl. 9.

 

1. Náhorní rovina Mont Cenis.

 

Aby se Itálii zajistily stejné výhody, jaké měla, pokud jde o dodávku hydroelektrické síly a vody z jezera Mont Cenis před odstoupením tohoto okresu Francii, poskytne Francie Itálii dvoustrannou dohodou technické záruky uvedené v příloze III.

 

2. Okres Tenda-Briga,

 

Aby Itálie netrpěla zmenšením v dodávce elektrické síly, kterou brala ze zdrojů v okresu Tenda-Briga před jeho odstoupením Francii, poskytne Francie Itálii dvoustrannou dohodou technické záruky uvedené v příloze III.

 

 

ODDÍL III.

Rakousko (zvláštní klausule).

 

 

Čl. 10.

 

1. Itálie uzavře nebo potvrdí ujednání s Rakouskem o zaručení svobodné osobní a nákladní dopravy mezi severním a východním Tyrolskem.

 

2. Spojené a sdružené mocnosti vzaly na vědomí ustanovení (jejichž text jest obsažen v příloze IV), dohodnutá mezi rakouskou a italskou vládou 5. září 1946.

 

 

ODDÍL IV.

Federativní lidová republika Jugoslavie

(zvláštní klausule).

 

 

Čl. 11.

 

1. Itálie tímto odstupuje Jugoslavii pod plnou svrchovanost území ležící mezi novými hranicemi Jugoslavie, jak byly vymezeny ve článcích 3 a 22, a italsko-jugoslávskými hranicemi, jak byly 1.ledna 1938, jakož i obec Zadar a všechny ostrovy a přilehlé ostrůvky ležící v těchto oblastech:

 

a) v oblasti ohraničené:

na severu rovnoběžkou 42 stupňů 50 sev. šířky;

na jihu rovnoběžkou 42 stupňů 42 sev. šířky;

na východě poledníkem 17 stupňů 10 na východ od Greenwiche;

na západě poledníkem 16 stupňů 25 na východ od Greenwiche;

b) v oblasti ohraničené:

na severu čarou procházející Portem del Quieto, běžící ve stejné vzdálenosti od pobřeží Svobodného území terstského a pobřeží Jugoslavie, a odtud k bodu 45 stupňů 15 sev. šířky, 13 stupňů 24 na východ od Greenwiche; na jihu rovnoběžkou 44 stupňů 23sev. šířky; na západě čarou spojující tyto body:

1. 45 stupňů 15 sev. šířky - 13 stupňů 24 na východ od Greenwiche;

2. 44 stupňů 51 sev. šířky - 13 stupňů 37 na východ od Greenwiche;

3. 44 stupňů 23 sev. šířky - 14 stupňů 18 30 na východ od Greenwiche;

na východě západním pobřeží Istrie, ostrovy a jugoslávskou pevninou.

 

Námořní mapa těchto oblastí jest obsažena v příloze I.

 

2. Itálie tímto odstupuje Jugoslavii pod plnou svrchovanost ostrov Pelagosu a přilehlé ostrůvky.

Ostrov Pelagosa zůstane demilitarisován.

 

Italští rybáři budou požívati stejných práv na Pelagose a v okolních vodách, jakých požívali jugoslávští rybáři před 6. dubnem 1941.

 

 

Čl. 12.

 

1. Itálie vrátí Jugoslavii všechny předměty umělecké, historické, vědecké, výchovné nebo náboženské povahy (čítajíc v to všechny právní listiny, rukopisy, dokumenty a bibliografický materiál), jakož i správní archivy (spisy, rejstříky, plány a dokumenty jakéhokoliv druhu), které následkem italské okupace byly odvezeny mezi 4. listopadem 1918 a 2. březnem 1924 z území odstoupených Jugoslavii smlouvami podepsanými v Rapallu 12. listopadu 1920 a v Římě 27. ledna 1924. Itálie rovněž vrátí všechny předměty pocházející z těchto území a spadající pod uvedené kategorie, které odvezla italská mise pro příměří, jež působila ve Vídni po první světové válce.

 

2. Itálie vydá Jugoslavii všechny předměty mající právní povahu veřejného majetku a spadající pod kategorie uvedené v odst. 1 tohoto článku, které se touto smlouvou odstupuje Jugoslavii, a předměty spojené s řečeným územím, které Itálie dostala od Rakouska nebo Maďarska mírovými smlouvami podepsanými v St. Germain 10. září 1919 a v Trianonu 4. června 1920 a dohodou mezi Rakouskem a Itálií, podepsanou ve Vídni 4. května 1920.

 

3. Jestliže v jednotlivých případech Itálie nebude moci vrátiti nebo vydati Jugoslavii předměty uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, odevzdá Jugoslavii předměty stejného druhu a přibližně stejné hodnoty jako odvezené předměty, pokud lze takové předměty v Itálii opatřiti.

 

 

Čl. 13.

 

Dodávka vody pro Gorici a okolí bude zařízena podle ustanovení přílohy V.

 

 

ODDÍL V.

Řecko (zvláštní klausule).

 

 

Čl. 14.

 

1. Itálie tímto odstupuje Řecku pod plnou svrchovanost níže uvedené Dodekanéské ostrovy, totiž Stampalii (Astropalii), Rhodes (Rhodos), Calku (Kharki), Scarpanto, Casos (Casso), Piscopis (Tilos), Misiros (Nisyros), Calimnos (Kalymnos), Leros, Patmos, Lipsos (Lipso), Simi (Symi), Cos (Kos) a Castellorizo, jakož i přilehlé ostrůvky.

 

2. Tyto ostrovy budou a zůstanou demilitarisovány.

 

3. Postup a technická stránka odevzdání těchto ostrovů Řecku budou stanoveny dohodou mezi vládou Spojeného království a vládou řeckou a bude učiněno opatření k stažení cizích vojenských oddílů ne později než 90 dní ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

 

ČÁST II.

Politické klausule.

 

 

ODDÍL I.

Všeobecné klausule.

 

 

Čl. 15.

 

Itálie učiní všechna potřebná opatření nutná k tomu, aby zajistila všem osobám podléhajícím její pravomoci, bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství, užívání lidských práv a základních svobod, čítajíc v to svobodu projevu, tisku a publikace, vyznání, politického přesvědčení a veřejného shromažďování.

 

 

Čl. 16.

 

Itálie nebude pronásledovati nebo obtěžovati italské příslušníky, čítajíc v to členy ozbrojených sil, jen z toho důvodu, že v době od 10. června 1940 až do doby, kdy tato smlouva nabude účinnosti, dávali na jevo své sympatie k věci spojených a sdružených mocností nebo ji činně podporovali.

 

 

Čl. 17.

 

Itálie, která podle článku 30 dohody o příměří učinila opatření k rozpuštění fašistických organisací v Itálii, nedovolí, aby se takové organisace, ať politické, vojenské či polovojenské, jejichž cílem je zbaviti lid jeho demokratických práv, znovu objevily na italském území.

 

 

Čl. 18.

 

Itálie se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv s Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem, jakož i jiných dohod a ujednání, které byly nebo budou sjednány spojenými a sdruženými mocnostmi pro obnovení míru, pokud jde o Rakousko, Německo a Japonsko.

 

 

ODDÍL II.

Státní příslušnost. Občanská a politická práva

 

 

Čl. 19.

 

1. Italští občané, kteří měli 10. června 1940 své bydliště na území odstoupeném Itálií jinému státu touto smlouvou, a jejich děti, jež se narodily po tomto dni, se stanou s výjimkou ustanovení obsažených v následujícím odstavci občany požívajícími všech občanských a politických práv toho státu, jemuž území bylo odstoupeno, podle zákonů, které za tím účelem tento stát vydá do tří měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti. Jakmile se stanou občany příslušného státu, ztratí svou italskou státní příslušnost.

 

2. Vláda státu, jemuž území připadne, ustanoví vhodnými zákony do tří měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, že všechny osoby uvedené v odstavci 1 starší než osmnáct let (nebo ženaté či provdané ať mladší či starší než 18 let), jejichž obcovacím jazykem jest italština, budou oprávněny optovati pro italskou státní příslušnost do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti. Každá osoba, která takto optovala, podrží státní příslušnost italskou a bude se o ní míti za to, že nenabyla občanství státu, jemuž území bylo odstoupeno. Opce manželova nezakládá opci na straně manželky. Avšak opce otcova, nebo není-li otec na živu, opce matčina, zahrnuje samočinně všechny neženaté a neprovdané děti mladší než osmnáct let.

 

3. Stát, jemuž se území odstupuje, může žádati na těch, kdo použili výhod opce, aby se přestěhovali do Itálie do jednoho roku ode dne, kdy opce byla vykonána.

 

4. Stát, jemuž se území odstupuje, zajistí v souhlase se svými základními zákony všem osobám na tomto území bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka či náboženství, užívání lidských práv a základních svobod, čítajíc v to svobodu projevu, tisku a publikace, vyznání, politického přesvědčení a veřejného shromažďování.

 

 

Čl. 20.

 

1. Do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, italští občané starší než osmnáct let (nebo ženaté či provdané osoby ať mladší či starší než 18 let), jejichž obcovací řečí je jeden z jugoslávských jazyků (srbština, chorvatština nebo slovinština), a kteří mají bydliště na území italském, mohou, podají-li si žádost jugoslávskému diplomatickému nebo konsulárnímu zástupci v Itálii, nabýti jugoslávské státní příslušnosti, vyhoví-li jugoslávské úřady jejich žádosti.

 

2. V takových případech jugoslávská vláda odevzdá italské vládě diplomatickou cestou seznamy osob, které takto nabyly jugoslávské státní příslušnosti. Osoby uvedené v takovýchto seznamech pozbudou své italské státní příslušnosti dnem takového oficielního odevzdání.

 

3. Italská vláda může požadovati, aby takové osoby se přestěhovaly do Jugoslavie do jednoho roku ode dne takového oficielního odevzdání.

 

4. Pro účely tohoto článku platí pravidla o účinku opce na manželky a děti, obsažená v článku 19, odstavec 2.

 

5. Ustanovení přílohy XIV, odstavce 10 této smlouvy, týkající se převodu majetku náležejícího osobám, jež optují pro italskou státní příslušnost, budou obdobně platiti pro převod majetku náležejícího osobám, které optují pro jugoslávskou státní příslušnost podle tohoto článku.

 

 

ODDÍL III.

Svobodné území terstské.

 

 

Čl. 21.

 

1. Tímto se zřizuje Svobodné území terstské, skládající se z oblasti ležící mezi Jaderským mořem a hranicemi vytčenými v článcích 4 a 22 této smlouvy. Svobodné území terstské se uznává spojenými a sdruženými mocnostmi a Itálií, které souhlasí s tím, aby jeho celistvost a nezávislost byla zajištěna Radou bezpečnosti Spojených národů.

 

2. Italská svrchovanost nad oblastí tvořící Svobodné území terstské, jak bylo shora vymezeno, zanikne dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

3. Po zániku italské svrchovanosti bude Svobodné území terstské spravováno podle řádu pro zatímní správu, který vydala Rada zahraničních ministrů a schválila Rada bezpečnosti. Tento řád zůstane v platnosti až do dne, který Rada bezpečnosti určí jako den, kdy nabude účinnosti stálý statut, jejž předtím schválí. Text stálého statutu a řádu pro zatímní správu jest obsažen v přílohách VI a VII.

 

4. Svobodné území terstské nebude se pokládati za odstoupené území ve smyslu článku 19 a přílohy XIV této smlouvy.

 

5. Itálie a Jugoslavie se zavazují, že poskytnou Svobodnému území terstskému záruky uvedené v příloze IX.

 

 

Čl. 22.

 

Hranice mezi Jugoslavií a Svobodným územím terstským se stanoví takto:

 

1. Čára vychází z bodu ležícího na správních hranicích mezi provincií gorickou a terstskou asi 2 kilometry na severovýchod od vesnice San Giovanni a asi 0,5 kilometru na severozápad od koty 208, tvořící styčný bod mezi hranicemi Jugoslavie, Itálie a Svobodného území terstského, a sleduje tyto správní hranice až k Monte Lanaro (kota 546); odtud jde dále na jihovýchod až k Monte Cocusso (kota 672) přes kotu 461, Meducii (kota 475), Monte dei Pini (kota 476) a kotu 407, překročí silnici č. 58 z Terstu do Sesany, asi 3,3 kilometru na jihozápad od tohoto města, ponechávajíc vesnice Vogliano a Orle na východě a vesnice Zollu asi 0,4 kilometru na západě.

 

2. Pokračujíc od Monte Cocusso na jihovýchod a ponechávajíc vesnici Grozzanu na západě, dostihuje čára Monte Goli (kota 621), pak otáčejíc se na jihozápad, překročí cestu z Terstu do Cosiny v kotě 455 a železnici v kotě 485, prochází kotami 416 a 326, ponechávajíc vesnice Becu a Castel na jugoslávském území, překročí cestu z Ospa do Gabrovizza dIstria asi 100 metrů na jihovýchod od Ospa; pak překročí řeku Risanu a cestu z Vila Decani do Risana v bodě ležícím asi 350 metrů na západ od uvedené vesnice, při čemž vesnice Rosario a cesta z Risana do San Sergia zůstávají na jugoslávském území; od tohoto bodu čára pokračuje až ke křižovatce ležící asi 1 kilometr na severovýchod od koty 362, procházejíc kotami 285 a 354.

 

3. Odtud běží hraniční čára až k bodu ležícímu asi 0,5 kilometru na východ od vesnice Cernovy, překračuje řeku Dragonu asi 1 kilometr na sever od této vesnice, ponechává vesnice Bucciai a Truscolo na západě a vesnici Tersecco na východě; běží pak jihozápadním směrem na jihovýchod od cesty spojující vesnice Cernovu a Chervoi, ponechávajíc tuto cestu 0.8 kilometru na východ od vesnice Cucciani; běží pak zhruba jihozápadním směrem procházejíc asi 0.4 kilometru na východ o Monte Braico a asi 0.4 kilometru na západ od vesnice Sterna Filaria, ponechávajíc cestu vedoucí z této vesnice do Piemonte na východ, probíhá asi 0.4 kilometru na západ od města Piemonte a asi 0.5 kilometru na východ od města Castagni a dostihuje řeky Quieta v bodě ležícím asi 1.6 kilometru na jihozápad od města Castagni.

 

4. Odtud hraniční čára sleduje hlavní upravené řečiště Quieta k jeho ústí, procházejíc Portem del Quieto k moři, při čemž sleduje čáru ležící ve stejné vzdálenosti od pobřeží Svobodného území terstského a Jugoslavie.

 

Mapa, na kterou se vztahuje tento popis, tvoří část přílohy I

 

 

ODDÍL IV.

Italské kolonie.

 

 

Čl. 23.

 

1. Itálie se zříká všech práv a nároků na italské území državy v Africe, t. j. Libyi, Eritreu a Italské Somalsko.

 

2. Do konečného rozhodnutí o nich řečené državy zůstanou po dosavadní správou.

 

3. Konečné rozhodnutí o těchto državách učiní společně vlády Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, způsobem, stanoveným ve společném prohlášení z 10. února 1947, vydaným řečenými vládami, které jest otištěno v příloze XI.

 

 

ODDÍL V.

Zvláštní zájmy Číny.

 

 

Čl. 24.

 

Itálie se vzdává ve prospěch Číny všech výhod a výsad vyplývajících z ustanovení závěrečného protokolu podepsaného v Pekinu 7. září 1901 a ze všech příloh, not a listin jej doplňujících, a souhlasí se zrušením řečeného protokolu příloh, not a listin, pokud jde o Itálii. Itálie se rovněž vzdává jakéhokoliv nároku na odškodnění.

 

 

Čl. 25.

 

Itálie souhlasí, aby se zrušila nájemní smlouva, kterou jí čínská vláda propůjčila italskou koncesi v Tientsinu a aby byl odevzdán čínské vládě jakýkoliv majetek a archivy náležející městské správě řečené koncese.

 

 

Čl. 26.

 

Itálie se vzdává ve prospěch Číny práv poskytnutých Itálii, pokud jde o mezinárodní settlementy v Šanghaji a Amoy, a souhlasí s tím, aby řečené settlementy byly vráceny do správy a pod dozor čínské vlády.

 

 

ODDÍL VI.

Albanie.

 

 

Čl. 27.

 

Itálie uznává svrchovanost a nezávislost Albánského státu a zavazuje se, že jich bude šetřiti.

 

 

Čl. 28.

 

Itálie uznává, že ostrov Saseno je částí albánského území a vzdává se tímto jakýkoliv nároků naň.

 

 

Čl. 29.

 

Itálie se výslovně vzdává ve prospěch Albanie všeho majetku (mimo obvyklé diplomatické nebo konsulární budovy), práv, koncesí, zájmů a výhod všeho druhu v Albanii náležejících italskému státu nebo italským polostátním institucím. Itálie se rovněž vzdává všech nároků na zvláštní zájmy nebo vliv v Albanii, které získala následkem napadení dne 7. dubna 1939 nebo smlouvami či dohodami uzavřenými před tímto dnem.

 

Hospodářské klausule této smlouvy, které se týkají spojených a sdružených mocností, budou uplatňovány na ostatní italský majetek a ostatní hospodářské vztahy mezi Albanií a Itálií.

 

 

Čl. 30.

 

Italští příslušníci v Albanii budou míti stejné právní postavení jako jiní cizí příslušníci, avšak Itálie uznává pravoplatnost všech albánských opatření rušících nebo měnících koncese nebo zvláštní práva poskytnutá italským příslušníkům pod podmínkou, že taková opatření budou učiněna do roka ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

 

Čl. 31.

 

Itálie uznává, že všechny dohody a ujednání uzavřené mezi Itálií a úřady zřízenými Itálií v Albanii od 7. dubna 1939 do 3. září 1943, jsou nicotné a neplatné.

 

 

Čl. 32.

 

Itálie uznává pravoplatnost všech opatření, jež Albanie uzná za nutné učiniti, aby stvrdila nebo provedla předchozí ustanovení.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více