Záznam Teheránské konference - 4.díl

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 22.208

ZÁZNAM ROZHOVORU MEZI STALINEM A ROOSEVELTEM
29. listopadu 1943 ve 14 hodin 30 minut

Roosevelt říká, že především by chtěl odevzdat maršálu Stalinovi některé materiály. Dostal zprávu jednoho amerického důstojníka, který strávil šest týdnů u partyzánů společně s Titem. Roosevelt říká, že by byl rád, kdyby si Stalin tuto zprávu přečetl, a prosí ho, aby mu tento materiál po přečtení vrátil. Dále dává Roosevelt Stalinovi záznam o žádosti americké delegace na moskevské konferenci, aby byly poskytnuty základny pro americké bombardéry, které by přímo odtud podnikaly nálety na Německo. Roosevelt říká, že by chtěl předat maršálu Stalinovi dva návrhy, pokud jde o využití sovětských leteckých základen v Přímořském kraji a také o přípravu námořní operace v severozápadní části Tichomoří.
Při předávání obou záznamů k těmto otázkám říká Roosevelt Stalinovi, že samozřejmě považuje tuto věc za naprosto důvěrnou a slibuje udělat všechna opatření k tomu, aby tato věc zůstala v tajnosti. Roosevelt říká, že kromě této otázky je ještě mnoho jiných věcí, které by chtěl projednat s maršálem Stalinem, mimo jiné by bylo dobře pohovořit o budoucím uspořádám světa. Uvítal by, kdyby se tak stalo ještě před odjezdem. Roosevelt říká, že je nutno vybudovat takovou organizaci, která by opravdu zajistila po válce dlouhý mír. Právě proto navrhl v době moskevské konference, aby byla podepsána deklarace čtyř velmocí, k níž by se připojila i Čína, která také bude mít pro budoucí svět velký význam. Roosevelt dodává, že nepospíchá s projednáváním takové organizace, ale rád by to udělal ještě před odjezdem.
Stalin podotýká, že takovému projednání nic nestojí v cestě a že tuto otázku je možno projednat.
Roosevelt říká, že podle jeho názoru by měla být po skončení války vytvořena světová organizace na zásadách Spojených národů, přičemž by se tato organizace nezabývala otázkami vojenskými. Nepodobala by se Společnosti národů. Skládala by se z 35 a možná z 50 spojených národů a dávala by doporučení. Žádnou jinou moc než dávat doporučení by tato organizace nesměla mít. Taková organizace by měla zasedat nikoli v jednom určitém místě, nýbrž na různých místech. To by bylo velmi účinné. Roosevelt uvádí jako příklad, že se schůze 21 amerických republik nikdy nekonají dvakrát na jednom a témže místě.
Stalin se ptá, zda má na mysli evropskou nebo celosvětovou organizaci.
Roosevelt odpovídá, že to má být celosvětová organizace.
Stalin se ptá, jaké bude složení výkonného orgánu této organizace.
Roosevelt odpovídá, že si jednotlivosti podrobně nepamatuje, ale myslí, že výkonný výbor budou tvořit SSSR, Velká Británie, USA, Čína, dvě další evropské země, jedna jihoamerická země, jedna země Středního východu, jedna asijská země (kromě Číny) a jedno britské dominium. Roosevelt říká, že Churchill s tímto návrhem nesouhlasí, protože Angličané by v tomto případě měli jenom dva hlasy - za Velkou Británii a za jedno dominium. Roosevelt dále říká, že by se tento výkonný výbor mohl v nejbližší době sejít, ale raději ne v Ženevě a ani v jiném takovém specifickém místě. Tento výkonný výbor by se zabýval zemědělskými, zásobovacími a hospodářskými problémy a také otázkami zdravotnictví. Kromě tohoto výboru by existoval jakýsi - možno-li to tak nazvat - policejní výbor, tj. výbor zemí, který by dbal o dodržování míru a o to, aby se zabránilo další agresi Německa a Japonska. To by byl třetí orgán.
Stalin se ptá, zda by tento výbor dělal rozhodnutí závazná pro jiné země. Kdyby některá země odmítla splnit rozhodnutí tohoto výboru, co by se pak stalo?
Roosevelt odpovídá, že v takovém případě by země, která by odmítla podřídit se takovému rozhodnutí, ztratila možnost nadále se účastnit rozhodování tohoto výboru.
Stalin se ptá, zda výkonný a policejní výbor budou součástí celosvětové organizace nebo zda to budou samostatné orgány.
Roosevelt odpovídá, že to budou tři samostatné orgány. Celosvětová organizace se bude skládat z 35 spojených národů. Výkonný výbor se bude skládat, jak už podotkl, z 10 či 11 zemí. Policejní výbor se bude skládat pouze ze 4 zemí. Roosevelt pokračuje, že podle jeho názoru je pro případ, že vznikne nebezpečí agrese nebo porušení míru nějakým jiným způsobní, nutný takový orgán, který by mohl jednat rychle, protože v takové situaci nebude dost času na to, aby se tato otázka projednávala třeba i v takovém orgánu, jako je výkonný výbor.
Stalin podotýká, že to tedy bude donucovací orgán.
Roosevelt říká, že například tehdy, kdy Itálie v roce 1935 bez vypovězení války přepadla Habeš, žádal on, Roosevelt, Francii a Velkou Británii uzavřít Suezský průplav, aby tím bylo Itálii znemožněno v této válce pokračovat. Avšak ani Velká Británie, ani Francie nic nepodnikly, nýbrž postoupily tuto otázku k rozhodnutí Společnosti národů. Tak bylo Itálii umožněno pokračovat v agresi. Orgán, který nyní navrhuje Roosevelt, je složen jenom ze čtyř zemí, takže bude moci zasáhnout rychle. V takových případech by tedy mohl udělat rychlé rozhodnutí o uzavření Suezského průplavu.
Stalin říká, že to chápe.
Roosevelt říká, že je velmi rád, že se mu podařilo seznámit maršála Stalina se svými úvahami. Jsou to ovšem zatím jen všeobecné úvahy, které je třeba podrobně rozpracovat. On, Roosevelt, by se chtěl vyhnout chybám minulosti, a proto si myslí, že by bylo užitečné vytvořit za prvé policejní výbor, skládající se ze čtyř zemí, za druhé výkonný výbor, který by se zabýval všemi otázkami kromě vojenských, a za třetí celosvětový orgán, ve kterém bude moci každá země mluvit, jak dlouho bude chtít, a malé země budou moci vyjádřit svůj názor.
Stalin říká, že malé evropské země nebudou podle jeho názoru s takovou organizací spokojeny. Možná že by bylo účelnější vytvořit evropskou organizaci, jejímiž členy by byly USA, Velká Británie a Rusko a snad ještě některá další evropská země. Kromě toho ještě jednu organizaci, například na Dálném východě. Tak by to možná bylo lepší. Stalin říká, že považuje presidentovo schéma za dobré, ale možná že by měla být vytvořena ne jedna, ale dvě organizace: jedna v Evropě a druhá na Dálném východě nebo eventuálně celosvětová. Mohly by tedy existovat buďto evropská a dálnovýchodní organizace, nebo evropská a celosvětová organizace. Stalin říká, že by v této věci rád slyšel presidentův názor.
Roosevelt říká, že se tento návrh do určité míry kryje s návrhem Churchillovým. Rozdíl je jenom v tom, že Churchill navrhl jednu evropskou, jednu dálnovýchodní a jednu americkou organizaci. Nesnáz je ovšem v tom, že USA nemohou být členem evropské organizace. Roosevelt říká, že musel přijít jen tak obrovský otřes, jako je nynější válka, aby přiměl Američany poslat jejich vojska do zámoří. Kdyby Japonsko nebylo v roce 1941 napadlo USA, pak by on, Roosevelt, nikdy nedokázal přimět Kongres, aby poslal americká vojska do Evropy.
Stalin se ptá, zda by Američané v případě vytvoření celosvětové organizace, kterou navrhl Roosevelt, posílali vojska do Evropy.
Roosevelt říká, že by to nebylo závazné. V případě, že by bylo nutno použít proti eventuální agresi síly, mohly by Spojené státy poskytnout svá letadla a lodi, kdežto vojska do Evropy by vyslaly Velká Británie a Rusko. Čelit agresi je možno dvěma způsoby. Vznikne-li nebezpečí revoluce anebo agrese nebo jiné nebezpečí porušení míru, mohla by být země, o niž se jedná, izolována, aby se požár nerozšiřoval na jiná území. Druhý způsob spočívá v tom, že čtyřčlenný výbor může dát příslušné zemi ultimátum, aby zastavila akce ohrožující mír, jinak že bude tato země bombardována, nebo dokonce okupována.
Stalin říká, že během včerejšího oběda, kdy Roosevelt již odešel, měl rozhovor s Churchillem o zachování míru v budoucnosti. Je třeba říci, že Churchill pohlíží na tuto věc velmi lehkovážně. Počítá, že se Německo nedokáže tak brzy vzpamatovat. Stalin říká, že s tím nesouhlasí. Myslí, že Německo může povstat z trosek brzy. K tomu bude potřebovat 15 - 20 let. Nebude-li Německo nic brzdit, obává se Stalin, že se Německu podaří obnova brzy. K tomu Německo nebude potřebovat mnoho let. První velká válka, kterou započalo Německo v roce 1870, skončila roku 1871. Za pouhých 42 let od této války, tj. v roce 1914, začalo Německo novou válku a po 21 letech, tj. v roce 1939, rozpoutalo Německo válku znova. Jak je vidět, doba nutná pro obnovení Německa se zkracuje. Je zřejmé, že se tato doba bude zkracovat i nadále. I kdybychom uložili Německu jakákoli omezení, budou mít Němci možnost obejít je. I když zakážeme výrobu letounů, nebudeme moci zavřít továrny na nábytek a je známo, že továrny na nábytek je možno rychle přebudovat na výrobu letadel. I když zakážeme Německu vyrábět granáty a torpéda, nebudeme moci uzavřít jeho továrny na hodiny, avšak každá továrna na hodiny může být rychle přebudována na výrobu nejdůležitějších součástek pro střely a torpéda. Proto se Německo může znovu vzpamatovat a začít agresi. Na to, aby se zamezilo agresi, nebudou připravované orgány stačit. Musíme mít možnost obsadit nejdůležitější strategické body, aby se jich Německo nemohlo zmocnit. Takové body je nutno obsadit nejen v Evropě, ale i na Dálném východě, aby Japonsko nemohlo podniknout novou agresi. Tento připravovaný orgán musí mít právo obsazovat strategicky důležité body. V případě nebezpečí agrese Německa nebo Japonska musí být tyto body okamžitě obsazeny, aby byly Německo a Japonsko sevřeny a rozdrceny. Bylo by dobře udělat rozhodnutí, aby ta organizace, jejíž vytvoření připravujeme, měla právo obsazovat strategicky důležité body. Stalin říká, že takový je jeho názor.
Roosevelt odpovídá, že stoprocentně souhlasí s maršálem Stalinem.
Stalin podotýká, že v takovém případě je všechno zajištěno.
Roosevelt říká, že on může být také tak tvrdý jako maršál Stalin. Pokud jde o Německo, je jisté, že Němci mohou přebudovat své závody na zbrojní výrobu, avšak v tomto případě bude nutno jednat rychle, a budou-li podniknuta rázná opatření, nebude mít Německo dost času na to, aby se vyzbrojilo. Právě o to bude muset dbát komise čtyř národů, o které zde on, Roosevelt, mluvil.
Stalin říká, že nyní bude slavnostně předán meč věnovaný Stalingradu králem Jiřím VI.
Roosevelt říká, že o tom ví. Podotýká, že on i maršál Stalin dosáhli velkého pokroku v jednání.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více