Antrax je původem živočišná nemoc způsobená baktérií bacillus anthracis. Existují dva druhy této choroby, kožní a plicní. 95% případů z poslední doby z USA spadalo právě do kategorie plicního anthraxu. Kožní anthrax vypukne v okamžiku, kdy se bakterie z nakaženého zvířete dostanou pod kůži. Osoba postižená touto chorobou má malé vystouplé léze na pokožce, které se postupně mění na hnisající vředy s otokem. Pokud se léze objeví na krku nebo v okolí očí, může to znamenat komplikace. Inkubační doba pro kožní formu anthraxu je 1 - 7 dní. Pokud není pacient léčen účinnými antibiotiky, úmrtnost této nemoci je mezi 10 - 20%. Při správné léčbě je úmrtnost méně než 1%.
Plicním anthraxem se člověk infikuje při vdechnutí bakterií do plic. Nastává velmi rychlá infekce. Vzhledem k tomu, že anthrax nebývá včas diagnostikován, je úmrtnost v USA 90 - 100%!
Smrtelná dávka anthraxu se odhaduje na 10 000 spor. 80% lidí, kteří by vdechli tuto dávku, by zemřelo. Méně než jedna miliontina gramu je smrtelná od pěti dnů do jednoho týdne po vdechnutí. Podle amerických odhadů by sto kilogramů anthraxu rozptýlených z nízko letícího letadla nad velkým městem za jasné chladné noci zabilo mezi jedním a třemi miliony lidí.
Nemoc začíná po inkubační době mezi 1 a 6 dny v závislosti na vdechnutém množství. Nástup je postupný a nespecifický, nemoc se projevuje horečkami, malátností, únavou, lehkým kašlem. V některých případech dojde dokonce ke zlepšení. Tyto symptomy jsou po dvou až třech dnech následovány prudkým zhoršením, problémy s dýcháním a otravou organismu. Fyzické ohledání může dále zjistit otok plic a meningitidu. Rentgen plic odhalí široce rozšířené průdušnice. Smrt obvykle následuje mezi 24 a 36 hodinami od tohoto zhoršení stavu.
Epidemie plicního anthraxu v raném stádiu může být snadno zaměnitelná za řadu virových či bakteriálních infekcí. Dýchací potíže a rychlá smrt však další nemoci z možných vyřazují. Pacienti postižení morem či tularemií by jevili známky infekce plic a klinické příznaky pneumonie, která se nevyskytuje u případů s antraxem.
Témeř všechny případy anthraxu, kdy se s léčbou začalo až v okamžiku vypuknutí nemoci a odhalení jejích symptomů, byly smrtelné, a to bez ohledu na způsob léčby. V minulosti se používal penicilin podáváný každé dvě hodiny nitrožilně v dávce 2 miliony jednotek. Tetracyklin a erythromycin se používal u pacientů citlivých na penicilin. Velká vetšina anthraxových kmenů je v laboratorních podmínkách citlivá na penicilin, ale přesto i v přírodě existují kmeny odolné, a jeden byl dokonce extrahován z nakaženého člověka.
Při současných zkušenostech není těžké vytvořit kmeny odolné na antibiotika. Proti některým formám anthraxu existují vakcíny, ale jejich účinek proti velkému množství bakterií není zaručený. Vakcína je založena na ochranném antigenu bacillus anthracis a pomáhá výrazně snížit či zcela eliminovat nebezpečí nákazy. Omezené testy potvrdily, že po dokončení prvních tří dávek (2 a 4 týdny po první injekci a dále po 6, 12 a 18 měsících) je docíleno odolnosti proti anthraxu. Jak bylo ale uvedeno, účinek vakcíny může být eliminován nadprůměrnou dávkou spor.
V případě ohrožení či potvrzení biologického útoku anthraxem by se mělo zahájit preventivní léčení ciprofloxacinem nebo doxycyklinem. Těm, kteří ještě nebyli očkování, by se mělo podávat 0,5 ml vakcíny. Pokud byl opravdu útok potvrzen a anthrax přítomen, mělo by se pokračovat v léčení po nejméně 4 týdny u všech osob zasažených útokem.
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více