Main Menu
User Menu

Kronika roku 1945

Year 1945 Chronicle

Státní útvary Datum Událost


1.1.1945 Zemřel plukovník in memoriam Oldřich Bureš (pilot 311. peruť RAF)


1.1.1945 Zemřel plukovník Alfred Druschel (veliteľ SG 4)


1.1.1945 Zemřel generálmajor Lothar von Seydlitz-Kurzbach


1.1.1945 Zemřel major Günther Vowinkel (velitel, I./NJG 101)


1.1.1945 Zemřel kapitán Horst-Günther Fassong (velitel 10./JG 51 & III./JG 11)


1.1.1945 Zemřel podplukovník in memoriam Antonín Bednář (radiooperátor 311. peruť RAF)


1.1.1945 Zemřel major Rolf Mager (velitel II. praporu, 6. výsadkářský pluk, 2. výsadkářská divize)
1.1.1945 Zemřel nadporučík August Györy (pilot, 4. (dálková) letka, 122. průzkumná skupina)


2.1.1945 Zemřel kapitán Friedrich Müer (velitel, IV./JG 53)


2.1.1945 Zemřel admirál Bertram Home Ramsay (velitel spojených námořních expedičních sil (ANCXF))
2.1.1945 Ponorka U-1406 (U-1406) spuštěna na vodu


2.1.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu odrážela pokusy německých a maďarských vojsk prolomit kruh obklíčení v prostoru Budapešti směrem na západ. 3. ukrajinský front zahájil blatenskou obrannou operaci.


2.1.1945 Německý IV. SS tankový sbor (Gille) se snažil proniknout z prostoru jiho-východně od Komárna přes Bicske k Budapešti a spojit se s obklíčenými vojsky


2.1.1945 Americká 3. armáda se znovu zmocnila Bonnerue, Moircy, Hubertmontu a Remagne.


2.1.1945 Indická a britská vojska se vylodila u Akjabu (Barma).


2.1.1945 Poslední japonský nálet na ostrov Saipan.


2.1.1945 Americký oddíl obsadil ostrůvek Marinduque lezící východně od Mindora.


2.1.1945 Z Leyte vyplulo mohutné americké loďstvo k vylodění na hlavním filipínském ostrově Luzonu. Jednalo se o svaz admirála Oldendorfa s 6 bitevními loďmi, 6 křižníky, 49 torpédoborci, 12 eskortními letadlovými loďmi, 11 pěchotními výsadkovými čluny a 74 pomocnými plavidly. (Celkem 159 plavidel).
Jako vedlejší podporu měl ještě 38. operační svaz a letadla 5. a 13. letecké armády generála Kenneyho operující z Leyte a Mindora. Na svaz zaútočila 3 letadla Kamikaze a lehce zasáhla tanker.


3.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Gottlieb Renz (velitel: 6. prapor tankových granátníků SS, 6. horská divize SS Nord)

3.1.1945 Zemřel polní podmaršál Erwin Zeidler von Görz (Veliteľ 7. pešej divízie.)

3.1.1945 Vedoucí činitel KSS a Slovenské národní rady Gustav Husák pricestoval cez Maďarsko a Ukrajinu do Moskvy, kde sa pripojil k politickým pracovníkom československého odboja.



3.1.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu odrážela nepřátelské protiútoky v prostoru Komárna (vyklizeno několik obcí na jižním břehu Dunaje).


3.1.1945 Americká 1. armáda přešla k protiútoku v prostoru Houffalize (Ardeny). Americká 7. armáda vyklidila Wissembourg. Německá 19. armáda ohrožovala Strasbourg. Boje u Haguenau.

3.1.1945 Turecko přerušilo diplomatické styky s Japonskem


3.1.1945 Indický XXXIII. armádní sbor pokračoval v útoku a XV. armádní sbor obsadil přístav Akjab (Barma).



3.1.1945 Americká vojska se vylodila na dalších dvou místech ostrova Mindoro.


3.1.1945 Útok amerických letadlových lodí (38. skup.) na Tchaj-wan a Rjúkjú.


4.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Hubert-Erwin Meierdress (velitel 1. prapor/Tankový pluk SS 3 "Totenkopf")


4.1.1945 Zemřel generálmajor Friedrich von Bogendörfer (velitel: Vyšší polní velitelství 589)


4.1.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Nikolaus Heilmann (velitel: 14. granátnická divize SS "Galizien" (ukrajinská č.1))

4.1.1945 Zemřel praporčík Percival John Moss (štábny rotmajetsr roty B 13. parašutistického praporu)


4.1.1945 Zemřel kapitán Manfred Goetze (velitel: 8./SG 10)

4.1.1945 Loď USS Ommaney Bay (CVE-79) vyřazena ze služby (potopena v Suluském moři [img_6 comment=Filipíny (PHL)]https://vcdns.valka.cz/images/flags/ph.gif[/img_6] / sunk in the Sulu Sea [img_6 comment=Filipíny (PHL)]https://vcdns.valka.cz/images/flags/ph.gif[/img_6])


4.1.1945 Britská 8. armáda se v prostoru města Faenza zmocnila předmostí na řece Senio (Itálie).


4.1.1945 Japonští kamikadze útočili na americkou 77. skupinu loďstva v zálivu Lingayen (Luzon). Boje trvaly do 8.1., Američané měli značné ztráty.

4.1.1945 Hitler vydal rozkaz, aby německá 6. tanková armáda SS byla stažena z bojiště v Ardenách.



4.1.1945 Japonci provedli poslední úder pilotů Kamikaze na filipínské Mandoro. Zasažena byla nákladní loď naložená municí. Obrovský výbuch loď potopil, přičemž zemřelo všech 71 námořníků. Výbuchem byly ještě poškozeny 2 torpédové čluny (zemřeli 2 muži a 10 bylo zraněno), minolovka, cisternová loď a pěchotní člun. Další Kamikaze již byli přesměrováni na Luzon.


4.1.1945 Na svaz admirála Oldendorfa zaútočila letka Kamikaze. Americká letecká ochrana však sestavu zlikvidovala a k lodím pronikli jen jednotlivci. Jeden kamikaze tak s 2 motorovým bombardérem zasáhl eskortní letadlovou loď USS Ommaney Bay ve svazu admirála Oldendorfa mířící k Luzonu. 93 mužů zemřelo, 65 bylo těžce zraněno a loď musela být potopena.



4.1.1945 Z Leytského zálivu vyplul americký invazní konvoj 300 lodí k vylodění na Luzonu. Na palubě křižníku USS Boise se nacházel i generál MacArthur se svým štábem.


5.1.1945 Zemřel major Karl-Ulrich Clausen (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


5.1.1945 Ponorka U-11 (U-11) vyřazena ze služby



5.1.1945 Německá 19. armáda útočila na Strasbourg ze severu a jihu. Francouzským vojskům zbývala jediná ústupová cesta z města na západ (Generál de Gaulle již 3.1. protestoval proti neobratnému vedení frontových operací a žádal generála Eisenhowera, aby byl Strasbourg za každou cenu ubráněn).




5.1.1945 Skupina 15 kamikaze a 2 stíhačů z 1. sboru - Tokubecu Kogekai, znovu napadla svaz admirála Oldendorfa plující k Luzonu a zasáhla několik lodí. Jako první byl zasažen těžký křižník USS Louisville. 1 muž zemřel a 59 bylo zraněno, mezi nimi i kapitán lodi Hiks a velení převzal výkonný důstojník. Další zásah dopadl na těžký australský křižník HMAS Australia. Zde zemřelo 25 mužů a 30 bylo zraněno. Těžký zásah utrpěla i eskontní letadlová loď USS Manila Bay, 22 mužů zemřelo a 59 bylo zraněno. Zasažen byl také australský torpédoborec. Jedinou lodí, která se však musela vrátit na Leyte, byl těžce zasažený americký torpédoborec USS Stafford.



5.1.1945 Na Luzonský invazní svaz zaútočily 2 miniponorky. Vypuštěná torpéda mířila ke křižníku USS Boise (na palubě MacArthur) ale nezasáhla. Poté byla jedna ponorka potopena.

5.1.1945 Italskou letadlovou loď Aquila zničil v janovském přístavu požár.

5.1.1945 Luftwaffe zahájila operaci Bodenplatte, jež měla podpořit ofenzívu v Ardenách.


6.1.1945 Churchill se obrátil na Stalina s prosbou, aby urychlil útok sovětských vojsk na sovětsko-némecké frontě a ulehčil tak spojeneckým vojskům na západní frontě (německý protiútok v Ardenách a Alsasku). 7.1. Stalin oznámil, že hlavní stan rozhodl zahájit útok ne později než ve druhé polovině ledna.


6.1.1945 2. ukrajinský front bojoval v prostoru severně od Ostřihomi; útočné akce podél levého břehu Dunaje ve směru na Komárno. 3. ukrajinský front odrazil první nepřátelský protiútok ve směru na Budapešť.

6.1.1945 V Hot Springs (USA) se konala konference tichomořských zemí.


7.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Rudolf Zorn (ponorkový velitel)
7.1.1945 Zemřel šikovatel Heinz Gärtner (velitel tanku; 3. rota/Těžký tankový oddíl 503)

7.1.1945 Zemřel major Thomas Buchanan ml. McGuire (velitel, 431. stíhací peruť)

7.1.1945 Loď USS Dayton (CL-105) uvedena do služby
7.1.1945 Německá vojska obsadila Ostřihom. 2. ukrajinský front pronikl k východním okrajům Komárna. Na levém břehu Dunaje (severně od Ostřihomi) byl nepřítel zatlačen o 20 km zpět. 3. ukrajinský front odrážel druhý nepřátelský protiútok (III. Tankový sbor generála Breitha), směřující od Székesfehérváru na Zámoly.
7.1.1945 Britská 8. armáda obsadila Alberto (Itálie).
7.1.1945 Britská vojska obsadila Kinu (Barma).
7.1.1945 Saudská Arábie se přihlásila za člena Arabské ligy.
7.1.1945 Japonská letadla po celý den útočila na svaz admirála Oldendorfa, provádějícího předinvazní ostřelování Luzonu. Jejich úder nebyl již ale tak účinný jako předešlý den, neboť do boje zasáhla letadla 38. svazu, která zničila 14 japonských letadel ve vzduchu a 18 na zemi. Do boje se zapojila také letadla Dálněvýchodního letectva, která udeřila na Luzonská letiště. I přes to, že japonská letecká aktivita značně poklesla, potopili letci 2 minolovky a poškodili dalších 16 plavidel. Při tom zemřelo 170 mužů a 500 bylo zraněno. Mezi důstojníky Oldendorfova štábu vznikly obavy a padl návrh na několik dnů se stáhnout z boje. Admirál všechny námitky odmítl. Toto rozhodnutí se ukázalo jako správné, neboť Japoncům již došel dech.

8.1.1945 Loď USS Amsterdam (CL-101) uvedena do služby
8.1.1945 Německá 6. tanková armáda SS opustila bojiště v Ardenách a přesunula se na východní frontu.
8.1.1945 Japonští piloti provedli další útok na Oldendorfovi lodi ostřelující Luzon. Znovu zasáhli již poškozený australský těžký křižník Australia. Nikdo nezemřel a loď i nadále plnila bojové úkoly. Zasažena byla také australská transportní loď.
8.1.1945 Další Kamikaze napadla Luzonský invazní svaz. 1. vlna. Letoun Oscar s 2 pumami dopadl na palubu eskortní letadlové lodi Kadashan Bay. Zemřeli 3 námořníci a loď se vrátila na Leyte. Další stroj poškodil transportní loď Callaway. 29 mužů posádky zemřelo a 22 bylo zraněno ale loď pokračovala dál i s 1 200 muži invazních sil v podpalubí. 2. vlna 6ti letadel zaútočila na letadlovou loď Kitkum Bay. 2 letouny loď zasáhly a poškodily. 60 mužů bylo zabyto a 80 zraněno. Loď musela odplout zpět k Leyte.


9.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Eduard Aust (ponorkový velitel)


9.1.1945 Zemřel kapitán Kurt Arendt (velitel: Tankový oddíl 5)


9.1.1945 Americká 3. armáda přešla do protiútoku v prostoru Houffalize (Ardeny).

9.1.1945 Britská vojska obsadila Théby (Řecko).



9.1.1945 Americká 78. a 79. skupina vylodila jednotky americké 6. armády (generál Krueger) na ostrově Luzon v zálivu Lingayen. Silné útoky kamikadze (do 13.1.).



9.1.1945 Na Luzonský invazní svaz zaútočila vlna 3 kamikaze. Jeden z nich zasáhl již poškozený lehký křižník USS Columbia. Zemřelo 24 mužů a 68 bylo zraněno. Loď i nadále plnila bojové úkoly.



9.1.1945 V 9,40 se Američané se vylodili pod velením generála MacArthura, na 8 plážích, na hlavním filipínském ostrově Luzon. Vylodění se uskutečnilo v Lingayenském zálivu ve střední části ostrova a proběhlo zcela bez odporu. 4 vyloděné divize (40., 37., 6. a 43.) začaly rychle postupovat do vnitrozemí. Pláže ale začalo ostřelovat skryté dělostřelectvo, které zasáhlo a poškodilo torpédoborec a několik invazních plavidel. Na ostrově se nacházelo 260 000 japonských vojáků pod osobním velením velitele 14. armády, vynikajícím vojákem a stratégem, generálem Jamašitou. (Dobyl Singapur). Japonci však neměli dostatek dopravních prostředků a vojákům musely být snižovány příděly potravin. Jamašita se rozhodl centrální nížinu a Manilu nebránit a soustředit se na obranu v horách, především na severu. Vojáky rozdělil do 3 samostatných uskupení nazvaných Šobu, Kembu a Šimbu. Do večera získali Američané 30km široké předmostí na kterém měli 68 000 vojáků a 30 000 tun válečného materiálu. Obsadili také město Lingayen i s blízkým kvalitním letištěm. Po setmění se vydal zpět k Leyte konvoj poškozených a vyloděných lodí v doprovodu 12 torpédoborců.


10.1.1945 Zemřel SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS Josef Fitzthum (velitel: 18. SS dobrovolnická divize tankových granátníků "Horst Wessel")
10.1.1945 Zemřel podporučík letectva v záloze Jan Vella (pilot 311. peruť RAF)

10.1.1945 Loď USS Chicago (CA-136) uvedena do služby


10.1.1945 Vojska 2. a 3. ukrajinského frontu osvobodila 7 budapešťských čtvrtí včetně závodu Csepel. Pokračoval útok 2. ukrajinského frontu v prostoru severovýchodně od Komárna.


10.1.1945 Rudá armáda v Polsku zahájila mohutnou ofenzívu přes řeku Vislu.



10.1.1945 V noci zaútočili Japonci na americké lodi u Luzonu novou zbraní. Jednalo se o lehké motorové čluny vyrobené z překližky s posádkou 3 mužů, vyzbrojené lehkým kulometem a 2 hlubinnými minami. U Luzonu shromáždili flotilu 70 těchto člunů a všechny je nasadili do útoku. 2 americké výsadkové lodě byly potopeny a 8 dalších poškozeno. Japonská flotila však byla zcela zničena.



10.1.1945 Američané na Luzonu bez odporu během dne postupovali dále do vnitrozemí.


11.1.1945 Zemřel generálmajor Karl Jörling (velitel: Polní velitelství 725)


11.1.1945 Britská 2. armáda obsadila Laroche a překročila silnici Laroche-Champion.



11.1.1945 Američané na Mindoru zlikvidovali japonskou útočnou skupinu pokoušející se proniknout k letišti u San José. Američané zde již měli vybudovanou silnou obranu a útok snadno odrazili. Starost se zbytkem japonské posádky převzali filipínští partyzáni. Na ostrově vybudovali Američané silnou leteckou základnu, ze které ovládali vzdušný prostor nad Filipínami.



11.1.1945 Američané vylodily na Luzonu další - 25. divizi a 158. plukovní bojovou skupinu. Na vyloďovacích plážích si také zřídili velitelské stanoviště generálové Swift a Griswold, velitelé dvou armádních sborů, kterým byli americké jednotky podřízeni.


Severně od vyloďovacích pláží se americký I. sbor pokusil zajistit svoje pozice. Zde však narazil na dobře opevněnou skupinu Šobu a nastaly tvrdé boje. Pro další postup musely být nasazeny právě vyloděné jednotky a ženisté, kteří připravovali cesty.


Ve střední části narazili američané na japonskou obranu Cabaruanského hřebene a jejich postup se skoro zastavil.


Jen jednotky XIV. sboru, postupující na jih k Manile, nenarazily zatím na odpor.


12.1.1945 Zemřel plukovník Heinrich Schüler (veliteľ 2. práporu, 525. granátnickeho pluku)


12.1.1945 Zemřel major Hans-Christian Stock (veliteľ 125. oddielu stíhačov tankov)


12.1.1945 Začala viselsko-oderská strategická útočná operace 1. běloruského, 1. a 4. ukrajinského frontu. 1. ukrajinský front (maršál Koněv) zahájil sandomierzsko-slezskou operaci. Útok vedl ze sandomierzského předmostí (Baranów) proti německé 4. tankové armádě (generál Gräser) a hlavním silám 17. armády (generál Schulz) ve směru na Radomsko a Vratislav.



12.1.1945 Americká 3. armáda pronikla Siegfriedovou linií a obsadila Prüm. V prostoru St. Hubert se spojila s britskou 2. armádou.

12.1.1945 Ministr národní obrany bratislavské klerofašistické vlády Haššík vydal nařízení o mobilizaci 10 ročníků do tzv. domobrany. Podarilo sa sústrediť 41 533 osôb, z toho bolo za hranicami 12 000 vojakov Technického zboru, pozostávajúceho z 1. technickej divízie v Maďarsku a 2. technickej divízie v Taliansku.



12.1.1945 Americká 38. skupina lodí útočila na cíle v Indočíně, jižní a jihozápadní Číně, severním Luzonu, Tchaj-wanu a Rjúkjú.

12.1.1945 1. a 2. flotila kamikaze na Filipínách utrpěla již takové ztráty, že skoro přestala existovat. Zbývalo jí jen 47 letounů a ty dostali rozkaz přesunout se na Tchaj-wan k reorganizaci.


13.1.1945 Zemřel korvetný kapitán Siegfried Lüdden (Veliteľ U-188.)


13.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Georg von Bitter (ponorkový velitel)

13.1.1945 Zemřel generálmajor Eli Alva Helmick (velitel: 11. pěší brigáda)

13.1.1945 Zemřel podplukovník Walter Dring (velitel, 123. křídlo RAF)

13.1.1945 Zemřel generálmajor William P. Jackson (velitel: 1. divize)
13.1.1945 Zemřel poručík Vasilij Timofejevič Kurka (sovětský odstřelovač 2. sv. v. se 179 potvrzenými zásahy)


13.1.1945 Zemřel korvetní kapitán Wilhelm Franken (Veliteľ U-870.)

13.1.1945 Loď Ší spuštěna na vodu


13.1.1945 Vojska 3. a 2. běloruského frontu zahájila východopruskou útočnou operaci. Úkolem 3. běloruského frontu (generál Čerňachovskij) v insterbursko-královecké operaci bylo vést hlavní úder z prostoru Pillkallen, porazit tylžsko-insterburské uskupení nepřítele (německá 3. tanková armáda generála Rause) a rozvíjet útok na Královec (Königsberg, Kaliningrad). Operaci podporovala 43. armáda generála Běloborodova (1. pobaltský front) útokem z prostoru Tylže. 1. ukrajinský front pronikl ke Kielcům a řece Nida a Pilica. 3. ukrajinský front se bránil v prostoru Székesfehérváru.



13.1.1945 Britská 2. armáda obsadila Champion. Americká 1. armáda útočila v prostoru mezi městy Stavelot a Malmédy.

13.1.1945 Německá Skupina armád E (generál Löhr) ustupovala z Řecka, Albánie a jižní Jugoslávie.

13.1.1945 Prozatímní vláda Albánie schválila zákon o konfiskaci německého a italského majetku.



13.1.1945 1350 těžkých bombardérů a 900 dálkových stíhacích letounů provedlo nálety na území Německa. Hlavním cílem byly Drážďany.




13.1.1945 Posádky, které se účastnily letů nad Německem poprvé během jednoho letu viděly požáry a výbuchy jak na západní tak na východní frontě. Na Koněvově frontu viděly nekonečnou řadu ohnivých sloupů a explozí.



13.1.1945 Kamikaze nad Luzonem dosáhli posledního úspěchu. Při útoku na Luzonský invazní svaz těžce poškodili eskontní letadlovou loď USS Salamaua. Při tom zemřelo 15 mužů, 88 bylo zraněno a loď musela odplout k Leyte do opravy.


14.1.1945 Zemřel vrchní šikovatel Franz Theil (11.03.1945 Rytířský kříž)


14.1.1945 Zemřel generálmajor Anton Unger (velitel: Vojenský výcvikový prostor Döllersheim)

14.1.1945 Zemřel generálporučík Šigeta Fudžii (velitel: 12. divize)

14.1.1945 Zemřel plukovník Norman Butler Briscoe (náčelník štábu: 64. jezdecká divize)



14.1.1945 Vojska 2. běloruského frontu (maršál Rokossovskij) zahájila mlawsko-elbinskou operaci (součást východopruské operace). Front útočil z předmostí na řece Narew u Róžan na Mlawu a Marienburg (Malbork). Druhý úder směřoval ze serockého předmostí na Bielsk a Bydgoszcz (proti německé 2. armádě generála Weisse). 1. běloruský front (maršál Žukov) zahájil varšavsko-poznaňskou operaci (součást viselsko-oderské operace). Hlavní úder směřoval z magnuszewského předmostí na Kutno a Poznaň a z puiawského předmostí na Lodž (proti německé 9. armádě generála Busse). 2. ukrajinský front osvobodil Lučenec a Plešivec.



14.1.1945 Americká vojska se zmocnila města Mangaterem (Luzon).


15.1.1945 Zemřel podplukovník Max Guedj (velitel 143. perutě RAF)


15.1.1945 Zemřel generálmajor Otto Obenaus (velitel: 545. divize lidových granátníků)


15.1.1945 Vojska 47. armády (1. běloruský front) překročila Vislu severně od Varšavy. Během několika dalších dní byla německá Skupina armád A (generál Harpe) - kromě 17. armády - rozbita. 1. ukrajinský front (13. armáda generála Puchova, 4. gardová tanková armáda generála Leljušenka a 3. gardová armáda generála Gordova) osvobodil Kielce, Jedrzejów, Wodzislaw a Dzialoszyce a rozvíjel útok ve směru na Vratislav. 4. ukrajinský front (generál Petrov) zahájil západokarpatskou operaci (součást viselsko-oderské operace). 38. armáda (generál Moskalenko) útočila jižně od Jasla na Krakov (proti německé 17. armádě generála Schulze). Operace se účastnili též dělostřelci a tankisté 1. československého armádního sboru v SSSR. 2. ukrajinský front vedl boje v prostoru severovýchodně od Lučence.



15.1.1945 Červená armáda oslobodila poľské mesto Jasło.



15.1.1945 Americké jednotky XIV. sboru, postupující na Luzonu bez odporu rychle k jihu, překročily řeku Agno, čímž opustily oblast vylodění Lingayenský záliv. Velitel sboru generál Griswold se obával japonské léčky a další postup k jihu zastavil. Zbylí japonští piloti kamikaze opustili Luzon a přesunuli se na Tchaj-wan. Zde musely být jejich jednotky znovu zformovány a do bojů o Filipíny již nezasáhly. Pozemní personál se přidal k bojovým jednotkám v horách.


16.1.1945 Zemřel nadporučík Gustav Schubert (veliteľ 9./ StG 1)



16.1.1945 Vojska 2. úderné armády (2. běloruský front) ovládla Pultusk, 65. armáda Nasielsk, přičemž přeťala železniční trať Ciechanów-Modlin. Polská 1. armáda (1. běloruský front) přešla do útoku ve směru na Varšavu. 1. ukrajinský front osvobodil v prostoru Sandomierze Ostrowiec Šwietokrzyski, Ožarów, Tarlów, Čmielów a Opatów, na čenstochovském a krakovském směru Malogoszcz, Wloszczowa, Koniecpol, Miechów, Dabrowa Tarnowska.



16.1.1945 Americká vojska obsadila Camiling (Luzon).


16.1.1945 V Ardenách se spojily americká 1. a 3. armáda a odřízly tak část německých jednotek od hlavních sil.

16.1.1945 V Čechách, v osadě Polsko u Žamberka, byla dopadena paradesantní skupina BARIUM. Jejich úkryt gestapu vyzradil V. Lepařík, bývalý velitel skupiny GLUCINIUM. Usedlost manželů Žabkových, kde se ukrývali, byla obklíčena 30 členy gestapa. Velitel skupiny J. Šandera (Veliký Josef) se postřelil do hlavy z pistole a radista J. Žižka se vzdal. Usedlost Žabkových gestapo zcela vyrabovalo a manželé byli posláni do Terezína. (Zde se dočkali konce války). J. Šandera byl odvezen do nemocnice v Hradci, kde 9.3.1945 zemřel. (Velký Josef byl posmrtně vyznamenán a povýšen). J. Žižka byl odvezen do Prahy na Pankrác k výslechu, kde se o 2 dny později oběsil. V. Lepařík byl odeslán do Terezína a 28.4.1945 popraven.


17.1.1945 Zemřel kapitán Heinz Bäumler (velitel: 6. baterie 17. dělostřeleckého pluku)


17.1.1945 Zemřel plukovník Karl Beck (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

17.1.1945 Loď Naši spuštěna na vodu

17.1.1945 Ponorka U-1308 (U-1308) uvedena do služby


17.1.1945 Vojska 2. běloruského frontu osvobodila Ciechanów a Nowe Miasto. 1. běloruský front, (v sestavě polská 1. armáda) osvobodil hlavní město Varšavu (německá 9. armáda). 1. ukrajinský front překročil řeku Vartu a osvobodil Čenstochovou (5. gardová armáda generála Zadova), Przedbórz, Radoszyce a Koňskie.
17.1.1945 Generál MacArthur nařídil XIV. sboru pokračovat na Luzonu rychle na Manilu a nečekat na posily.


17.1.1945 Americká 3. armáda obsadila Diekirch.


18.1.1945 Zemřel generálporučík Harald von Hirschfeld (veliteľ 78. divízie ľudových granátnikov)




18.1.1945 Zemřel generálporučík Harry von Kirchbach (velitel: 214. pěší divize)

18.1.1945 Loď Kusunoki spuštěna na vodu

18.1.1945 Loď Janagi uvedena do služby


18.1.1945 Roosevelt zaslal Stalinovi dopis, v němž vysoko ocenil úspěchy a statečnost Sovětské armády při rozvíjení operací na sovětsko-německé frontě.



18.1.1945 3. běloruský front prolomil nepřátelskou obranu u Gumbinnen (Gusev) a otevřel si cestu k útoku na Královec (Königsberg, Kaliningrad). 2. běloruský front obklíčil mlawský opevněný prostor nepřítele. Německé Skupině armád Střed (hlavně 2. armádě generála Weisse) hrozilo obklíčení. 1. ukrajinský front (4. gardový tankový sbor v součinnosti s 59. a 60. armádou generála Korovnikova, resp. generála Kuročkina) pronikl do Krakova. Sovětská vojska začala osvobozovat slezskou průmyslovou oblast.



18.1.1945 2. ukrajinský front osvobodil východní část Budapešti - Pešť.



18.1.1945 3. ukrajinský front pokračoval v obranných bojích v prostoru Székesfehérváru (třetí a nejsilnější protiútok německého IV. tankového sboru SS.


19.1.1945 Zemřel major Theodor Nordmann (veliteľ II./StG 3)


19.1.1945 Zemřel plukovník Adrian von Pückler (náčelník štábu: 20. divize tankových granátníků)
19.1.1945 Zemřel SS-Obersturmführer Kurt Franke (velitel 11. roty, 6. pluku pancéřových granátníků SS)


19.1.1945 Vojska 3. a 2. běloruského frontu přešla na směrech hlavního úderu k pronásledování ustupujícího nepřítele 2. běloruský front osvobodil Mlawu a vstoupil do Východního Pruska. 1. běloruský front osvobodil Lodž, Kutno, Tomaszów Mazowiecki, Leczycu, Opoczno, Gostynin. 1. ukrajinský front pronikl na vratislavském směru na německé území. Osvobozen Krakov.


19.1.1945 Bojový prechod cez front partizánskej skupiny Stalin v oblasti Rimavskej Soboty, ktorý umožnil odovzdať sovietskej armáde plán presného rozloženia nepriateľských síl, čím rýchlo postúpila o 30km a bez strát oslbodila takmer 40 obcí.

19.1.1945 Reorganizace protektorátní vlády. Předsedou jmenován Bienert (dosud Krejčí).


19.1.1945 Jednotky 4. ukrajinského frontu oslobodili 19. januára Košice a Prešov.


19.1.1945 Ve Velké Británii byla zařazena k RAF skupina 48 bývalých vládních vojáků.


20.1.1945 Zemřel Unteroffizier Kurt Bajorat (příslušník 13. pluku tankových granátníků)

20.1.1945 Zemřel podplukovník Vasilij Petrovič Dvorjankin (veliteľ 459. nočného rýchleho bombardovacieho leteckého pluku)


20.1.1945 Zemřel generálporučík Siegfried Rein (velitel: 69. pěší divize)

20.1.1945 Loď Tačibana uvedena do služby



20.1.1945 Představitelé SSSR, USA a Velké Británie podepsali jménem Spojených národů dohodu o příměří s delegací maďarské prozatímní národní vlády.




20.1.1945 3. běloruský front ovládl Tylži. Hlavní síly 2. běloruského frontu se obrátily na sever a začaly útočit ve směru na Osterode (Ostróda) a Elbing (Elblag). 21. armáda (1. ukrajinský front) útočící ve směru na Zawiercie a Tarnowskie Góry obešla ze severu slezské uskupení nepřítele. 4. ukrajinský front osvobodil Košice (18. armáda generála Gastiloviče) a Prešov (1. gardová armáda generála Grečka). Německé úderné uskupení proniklo k Dunaji v prostoru Dunapentele a rozdělilo 3. ukrajinský front na dvě části.




20.1.1945 Francouzská 1. armáda přešla znovu do útoku ve Vogézách (prostor Colmaru).


Do Moskvy přijel letecký maršál Tedder k jednáním s představiteli sovětské armády.



20.1.1945 Americká 6. armáda dobyla Tarlac (Luzon).

20.1.1945 Japonské vrchní velení schválilo plán vojenských operací na území Japonska.

21.1.1945 Zemřel generálporučík Tadao Jošizawa (velitel: 3. samostatná smíšená brigáda)

21.1.1945 Zemřel brigádní generál Abraham G. Lott (velitel: 82. divize)


21.1.1945 Zemřel SS oberführer Zoltán Pisky (velitel: 26. granátnická divize SS "Hungaria" (maďarská č.2))


21.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Adrian von Fölkersam (velitel: Stíhací svaz SS Východ )



21.1.1945 Vojska 3. běloruského frontu se zmocnila města Gumbinnen (Gusev). 2. běloruský front pronikl do Východního Pruska a obsadil Neidenburg, Tannenberg, Allendorf. Německému uskupení západně od Mazurských jezer hrozilo obklíčení. Na polském území byl osvobozen Lidzbark, Lubawa, Sierpc, Plock. 1. ukrajinský front pronikl do Slezska a ovládl Kreuzburg, Rosenberg, Landsberg.


21.1.1945 Hitler dal souhlas k ústupu německé 4. armády ve Východním Prusku na připravená obranná postavení, tzv. Seen-Linie, v prostoru Mazurských jezer.


21.1.1945 Indický XV. armádní sbor obsadil ostrov Ramri (Barma).


21.1.1945 Japonská vojska obsadila Ču-čou a ovládla železniční trať mezi Chan-kchou a Kantonem.

21.1.1945 Delegácia SNR pre oslobodené územia (v ktorej predsedníctve boli dr. Vavro Šrobár, Ladislav Novomeský, dr. Ján Pull a Ján Ursíny) začala politicky riadiť oslobodené územie z Trebišova.



21.1.1945 Piloti kamikaze provedli poslední úder nad Filipínami. Útok směřoval na 38. operační svaz a nebyl úspěšný.



21.1.1945 Generál MacArthur vydal rozkaz o obsazení filipínského ostrůvku Corregidor. (Právě odsud byl v roce 1942 evakuován). Ostrov byl tady vystaven těžkému bombardování a z budov se zde staly rozvaliny.


22.1.1945 Zemřel kapitán Reinhold Ertel (velitel: Brigáda útočných děl 341)

22.1.1945 Zemřel generálporučík Heisuke Janagawa (Ministr spravedlnosti)



22.1.1945 Vojska 5. armády generála Krylova a části 11. gardové armády generála Galického (3. běloruský front) ovládla Insterburg (Čerňachovsk). Armády pravého křídla pronikly ke Kurskému zálivu a k řece Deime. 2. běloruský front ovládl Osterode, Deutsch-Eylau a Allenstein (Olštýn). 1. běloruský front osvobodil Inowroclaw, Aleksandrów Kujawski, Labiszyn, Hnězdno, Piotrków Kujawski, Kleczew, Powidz, Wladyslawów, Staw, Wartu. 1. ukrajinský front (5. gardová armáda) se zmocnil města Strzelce Opolskie a postoupil k Odře. 3. ukrajinský front ustoupil ze Székesfehérváru.


22.1.1945 Generál Hoßbach, velitel německé 4. armády, dal na víastní odpovědnost rozkaz svým vojskům, aby se probila z obklíčení ve Východním Prusku na západ. 30.1. jej Hitler zbavil funkce a novému veliteli generálu Müllerovi nařídil, aby armáda dál držela svá postavení.


22.1.1945 Britská 2. armáda obsadila St. Joost (Hol.)

22.1.1945 V Londýně jednal prezident Beneš s představitelem KSČ Noskem o utvoření nové čs. vlády.

22.1.1945 Jugoslávský král Petar II. rozpustil svou zahraniční vládu v Londýně.

22.1.1945 Obnoveno spojení mezi Barmou a Čínou tzv. barmskou cestou.


23.1.1945 Zemřel major Juraj Bílej (major jazdectva)


23.1.1945 Zemřel generál pěchoty Hermann Recknagel (veliteľ XXXXII. armádneho zboru)

23.1.1945 Zemřel generálporučík Issaku Nišihara (velitel: 3. tanková divize)


23.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer d.R. der Waffen-SS Ernst Röntzsch (velitel: Oddíl útočných děl SS 11)

23.1.1945 Ponorka U-3523 (U-3523) uvedena do služby




23.1.1945 Vojska 3. běloruského frontu překročila řeku Deime a Pregolu a zmocnila se měst Labiau, Wehlau, Darknehmen, Treuburg. Jižně a jihozápadně od Augustowa překročila Augustovský kanál a řeku Biebrzu a osvobodila Rajgród, Grajewo, Wiznu. 2. běloruský front ovládl Willenberg, Ortelsburg, Mohrungen, Saalfeld, Freystadt. Současně přeťal nepříteli ústupové cesty přes Vislu - kromě silnice Královec (Königsberg, Kaliningrad) - Elbing (Elblag). V Polsku osvobodil Brodnici a Lipno. 52. armáda generála Korotějeva a 3. gardová tanková armáda generála Rybalka (1. ukrajinský front) pronikly k Odře v prostoru Vratislavi. 21. armáda postoupila k Tarnowským Górám a Beuthenu (Bytom). 2. ukrajinský front prolomil nepřátelskou obranu severně od Miškovce a osvobodil Rožňavu a Jelšavu.

23.1.1945 Hitlerovci zahájili evakuaci civilního obyvatelstva a vojska z Východního Pruska a Gdaňska. Do 9.5. odsunuli přes 2 miliony osob, přičemž ztratili několik plavidel a 14 000 lidí.




23.1.1945 Americká 1. armáda obsadila St. Vith.


Představitel KSČ Gottwald jednal v Moskvě se Stalinem a Molotovem o otázkách osvobození ČSR a o čs.-sov. spolupráci po válce.


23.1.1945 Stalin zaslal prezidentu Benešovi dopis, v němž zdůraznil nutnost vyřešit otázku Zakarpatské Ukrajiny. Beneš odpověděl 29.1. kladně.

23.1.1945 Protektorátní vláda Čech a Moravy vydala nařízení o nucených pracích pro všechny muže od 18 do 50 let.

23.1.1945 Tisová vláda a slovenský sněm přijaly prohlášení, v němž proklamovaly věrnost ideologii klerofašistického slovenského státu a spojenectví s Velkoněmeckou říší.


23.1.1945 Britská armáda obsadila Tizaung a Myinmu (Barma). Vůdce projaponské loutkové indické vlády Subhásčandra Bose zemřel.


23.1.1945 Britské loďstvo zaútočilo na Palembang (Sumatra). Další útok 29.1.



23.1.1945 Americké jednotky XIV. sboru, postupující na Luzonu k Manile, narazily na první japonský odpor u městečka Bambang. Jednalo se o jednotky skupiny Kembu, které pod velením generála Cukady vybudovaly svou obranu v horském masívu Zambaleského pohoří. Rozhořel se tvrdý boj a americký postup se zastavil. Generál Griswold naplánoval nový koordinovaný útok z několika směrů.


24.1.1945 Zemřel generálporučík Erich Kressmann (veliteľ 1. divízie protilietadlového delostrelectva)


24.1.1945 Zemřel plukovník Horst Pittelkow (velitel Granátnického pluku 688)

24.1.1945 Zemřel generálmajor tankových vojsk Azi Achad ogly Aslanov (velitel 55. tankového pluku, 2. gardová armáda)

24.1.1945 Ponorka U-1407 (U-1407) spuštěna na vodu


24.1.1945 V SSSR vytvořena 1. československá smíšená letecká divize v SSSR


24.1.1945 Sovětské jednotky dorazily k Baltu, čímž odřízly pozemní únikovou trasu německých jednotek z Východního Pruska. Velkoadmirál Dönitz povolal k záchraně, vše co bylo schopné plavby a začala největší evakuace novodobých dějin. (Do května byly evakuovány asi 3 milióny lidí. Při útocích ruských ponorek a letadel západních spojenců ale zahynulo v Baltu asi 40 000 lidí).



25.1.1945 Vojska 3. běloruského frontu překročila řeku Pregolu a Alle a směřovala na Královec (Königsberg, Kaliningrad). 1. běloruský front prolomil poznaňskou obrannou linii nepřítele. 1. ukrajinský front překročil na několika místech Odru.

25.1.1945 Německá Skupina armád A (generál Harpe) přejmenována na Skupinu armád Střed. Dosavadní Skupina armád Střed přejmenována následujícího dne na Skupinu armád Sever. Hitler odvolal generála Reinhardta z funkce velitele původní Skupiny armád Střed a jmenoval generála Rendulice. Dosavadní Skupina armád Sever přejmenována na Skupinu armád Kuronsko (již 18.1. převzal velení generál Schörner, který působil v Kuronsku u tehdejší Skupiny armád Sever).

25.1.1945 V Przemyšlu vznikla 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR.

25.1.1945 Generál de Gaulle protestoval, že Francie nebude zastoupena na konferenci v Jaltě. Současně požadoval stálou vojenskou okupaci Porýní.


25.1.1945 Japonská vojska v Barmě začala ustupovat za řeku Iravadi.



25.1.1945 Americká vojska ovládla leteckou základnu Clark (Luzon).

25.1.1945 Japonská Nejvyšší válečná rada schválila plán opatření pro další vedení války


26.1.1945 Zemřel generál pěchoty Johannes Block (veliteľ VIII. armádneho zboru)


26.1.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Herbert von Obwurzer (velitel: 13. horská divize SS "Handschar" (chorvatská č.1))


26.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Heinrich von Holleben (ponorkový velitel)

26.1.1945 Zemřel plukovník Kirill Mojsejevič Čubčenkov (veliteľ 206. bitevnej leteckej divízie)

26.1.1945 Zemřel plukovník Alexandr Filippovič Isupov (veliteľ 306. bitevnej leteckej divízie)


26.1.1945 Zemřel desátník Alfredo Carpaneto (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


26.1.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Adolf Hans Pittschellis (velitel: 3. tankový pluk SS)


26.1.1945 Zemřel poddůstojník Gottfried Bäumler (velitel čety v 41. granátnickém pluku)
26.1.1945 Ponorka USS Moray (SS-300) uvedena do služby


26.1.1945 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vyznamenalo Leninovým řádem město Leningrad.




26.1.1945 3. běloruský front pronikl k vnějšímu obrannému obvodu Královce (Konigsberg, Kaliningrad) a ovládl prostor kolem Mazurských jezer. Německá 4. armáda (generál Hossbach) se pokusila v prostoru Braunsbergu (Braniewo) probít na západ 2. běloruský front zakončil mlawsko-elbinskou operaci. Postoupil k pobřeží Baltského moře (v prostoru Tolkemitu, severně od Elbingu), překonal vzdálenost 230 km, blokoval východopruské uskupení nepřítele (Skupina armád Sever) od západu a jihozápadu a odřízl je od centrálních oblastí Německa. Dále překročil Vislu a zmocnil se předmostí v prostoru Bydgoszcze. 1. běloruský front ovládl na poznaňském směru Wagrowiec, Rogožno, Skoki, Kórnik, Mosinu, Krtoszyn, Zduny. 1. ukrajinský front překročil Odru severozápně od Vratislavi. 59. a 60. armáda osvobodily Katovice. 4. ukrajinský front útočil severozápadně a západně od Košic.


27.1.1945 Zemřel generálmajor Artur Finger (Náčelník štábu XXXXII. armádneho zboru.)

27.1.1945 Zemřel poručík Maurice Peter Fogt (nakladací dôstojník roty podpory 1. praporu Královskích Ulsterksích strelcov)


27.1.1945 Zemřel generálmajor Arthur Finger (nositel Rytířského kříže)

27.1.1945 Loď Enoki spuštěna na vodu

27.1.1945 Loď Jamašio Maru uvedena do služby


27.1.1945 Churchill zaslal Stalinovi dopis, v němž ocenil lednová vítězství Sovětské armády.




27.1.1945 3. běloruský front zakončil insterbursko-královeckou operaci. Postoupil o 70 až 130 km a v součinnosti s 2. běloruským frontem blokoval východopruské uskupení nepřítele. 2. běloruský front odrážel protiútoky nepřítele, který se snažil probojovat z prostoru jihozápadně od Královce (Königsberg, Kaliningrad) na západ. 1. běloruský front se na levém břehu Visly spojil s 2. běloruským frontem v prostoru Bydgoszcze. Osvobodil Chodziež, Budzyň, Ryczywól, Oborníky, Szamotuly, Buk, Stszew, Šrem, Czempin, Dolsk. Dokončeno obklíčení nepřátelského uskupení v Poznani. 1. ukrajinský front osvobodil vězně z nacistického koncentračního tábora v Osvětimi. 18. armáda (v jejím rámci 1. československý armádní sbor) osvobodila Levoču. 3. běloruský front se zmocnil Hitlerova hlavního stanu v Rastenburgu Wolfsschanze (Východní Prusko).



27.1.1945 Britská 2. armáda obsadila Odilienberg. Americká 1. armáda útočila mezi řekou Roer a městem Wurm, které obsadila. Francouzská 1. armáda postoupila k Holtzwihru.



27.1.1945 Jednotky 4. ukrajinského frontu oslobodili Spišskú Novú Ves a Levoču.


27.1.1945 Německá ofenzíva v Maďarsku se zastavila na Dunaji.



27.1.1945 Sovětské jednotky v Polsku osvobodily koncentrační tábor Osvětim - Auschwitz, ležící západně od Krakova. Jednalo se o největší a nejdokonalejší německý vyhlazovací tábor vůbec. Zde zahynulo během války asi 1,6 miliónu lidí, většinou Židů. Komplex se skládal ze tří hlavních táborů a asi 40 pomocných. Vězni byli vražděni plynem Cyklon B a poté spáleni v pecích. Také zde byly dělány nelidské lékařské pokusy na lidech, známým německým lékařem Josefem Mengelem. (Spojenci nikdy tábor nebombardovali, čímž by pravděpodobně zachránili stovky životů, ale válečná strategie USA nepovažovala osud Židů za svůj problém).



27.1.1945 Americké jednotky XIV. sboru na Luzonu zahájily útok na japonská postavení v okolí velikého letiště Clark Field s 15 vzletovými drahami a komplexem budov (Fort Stotsenburg) hájené skupinou Kembu. Ihned se rozhořely prudké boje.


28.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Martin Grasse (ponorkový velitel)

28.1.1945 Zemřel vrchní seržant Roza Jegorovna Šanina (velitelka 1. odstřelovačské roty, 148. střelecká divize)

28.1.1945 Ponorka I-351 (I-351) uvedena do služby



28.1.1945 Vojska 1. pobaltského frontu vstoupila do Memelu (Klajpeda) a dovršila osvobození Litevské SSR. 2. běloruský front očistil východní břeh Visly (na jih od Grudziadze) a osvobodil Chelmno. V prostoru Allensteinu (Olštýn) odrážel nepřátelské útoky. 1. ukrajinský front osvobodil Semianowice, Mikolów a ovládl Beuthen (Bytom).




28.1.1945 18. armáda (4. ukrajinský front) — v jejím rámci 1. československý armádní sbor — osvobodila Kežmarok a Poprad.

28.1.1945 Z Barmy do Číny směřoval tzv. novou barmskou cestou první transport.


28.1.1945 Sovietska armáda oslobodila obec Štefanovce (dnes Dedinky).


28.1.1945 Bitva v ARDENÁCH skončila.
Spojenci měli 9 000 mrtvých a 51 000 zraněných. Němci ztratili 18 000 vojáků, 102 000 měli zraněných a přišli o 800 tanků, čímž se německé tankové síly na západě vyčerpaly.



28.1.1945 Na Luzonu, ve střední části fronty, dobyla 25. divize důležitou křižovatku - město Manuel.

29.1.1945 Zemřel major Jevgenij Alexandrovič Suchinin (veliteľ 994. nočného bombardovacieho leteckého pluku)
29.1.1945 Zemřel major Nikolaj Fjodorovič Krasnov (sovětské stíhací eso 2. sv. v. se 44 samostatnými sestřely)
29.1.1945 Zemřel setník Bruno Scheibel (velitel Horského ženijního praporu 74)


29.1.1945 Zemřel námořní nadporučík Hans-Joachim Förster (Veliteľ U-348, U-479, U-480.)


30.1.1945 Zemřel generálporučík Hermann Mertitsch


30.1.1945 Vojska 3. běloruského frontu pronikla na Samlandský poloostrov a obešla Královec (Konigsberg, Kaliningrad) ze severu a severozápadu, čímž dokončila jeho obklíčení.



30.1.1945 2. běloruský front odrážel nepřátelský protiútok u Olštýna.



30.1.1945 1. běloruský front se na poznaňském směru zmocnil města Unruhstadt a Bomst.



30.1.1945 2. ukrajinský front útočil severně a severovýchodně od Lučence, pričom jeho jednotky oslobodili vyše sto obcí, medzi nimi aj Tisovec a Muráň.

30.1.1945 Delegácia SNR pre oslobodené územia (v ktorej predsedníctve boli dr. Vavro Šrobár, Ladislav Novomeský, dr. Ján Pull a Ján Ursíny) sa presídlila z Trebišova do Košíc a zriadila tam svoje úrady, z ktorých neskôr vznikali povereníctva národnej rady.

30.1.1945 V Košiciach začali vychádzať noviny „Pravda“ - tlačovina Komunistickej strany Slovenska.



30.1.1945 - 1. ukrajinský front překročil Odru jižně a jihozápadně od Katovic.


- 4. ukrajinský front osvobodil Zakopané.


- Sovětská ponorka S-13 potopila v Baltu německou pasažérskou loď Wilhelm Gustloff, vezoucí uprchlíky z Východního Pruska. V mrazivých vodách zahynulo 9 000 lidí, včetně žen a dětí. (Při teplotě –18 stupňů se lide rvali o záchranné čluny, které však zůstaly přimrzlé k palubě). Jednalo se o největší námořní katastrofu v historii.
Maďarsko
30.1.1945 Maďarská prozatímní vláda uveřejnila výzvu, aby se muži dobrovolně hlásili do nové maďarské armády. Pravicový ministr národní obrany Veres (bývalý náčelník generálního štábu) formování lidové armády sabotoval.

30.1.1945 Hitler měl poslední rozhlasový projev (12. výročí nástupu k moci). Sliboval obrat ve válce.


31.1.1945 Zemřel kapitánporučík Sarto Ballert (ponorkový velitel)


31.1.1945 Zemřel podplukovník Otto Jaquet (velitel Granátnického pluku 991)


31.1.1945 Zemřel SS-Oberführer Eduard Deisenhofer (veliteľ 17. divízie pancierových granátnikov SS "Götz von Berlichingen")
31.1.1945 Zemřel nadporučík Anton Schroeter (velitel Fyzilírského praporu 126)

31.1.1945 Loď Joizuki uvedena do služby

31.1.1945 Loď Nire uvedena do služby


31.1.1945 Loď HMS Ramillies (74 [i](od srpna 1914)[/i]98 [i](od ledna 1918)[/i]21 [i](od dubna 1918)[/i]07) vyřazena ze služby ((prodán do šrotu 20.02.1948 / sold for scrap 20.02.1948))



31.1.1945 Rudá armáda dorazila k Odře, kde se zastavila a shromažďovala síly k úderu na Berlín.


Vojska 2. běloruského frontu pronikla k Viselskému zálivu u Tolkemitu.


3. běloruský front pronikl k Baltskému moři severně a jižně od Královce (Konigsberg, Kaliningrad).


Německá Skupina armád Střed (od 26.1. Skupina armád Sever) ve Východním Prusku obklíčena a rozdělena na 3 izolované části.


3 německé divize uvázly na Samlandském poloostrově.


5 německých divizí uzavřeno v prostoru Královce (Königsberg, Kaliningrad) a hlavní síly východopruského uskupení (20 divizí) obklíčeny v prostoru jižně a jihozápadně od Královce (Königsberg, Kaliningrad).


1. běloruský front dobyl Landsberg, Meseritz, Schwiebus, Ziillichau, Friedberg a překročil Odru u města Küstrin (Kostřín)



31.1.1945 Němci zahájili v oblasti Vosgéských hor novou ofenzívu - operaci NORWIND. V jižní části spojenecké fronty zaútočily 2 německé armády (1. a 19.) na pozice americké 6. armády u Strasbourgu. Spojenci ofenzívu nakonec zastavili, ale museli znovu svádět těžké boje v mrazivém počasí.
Během boje byli Američané krátkodobě vytlačeni ze svých pozic a Eisenhower nařídil armádě stáhnout se. Při tom by bylo nutné ustoupit i s čerstvě dobytého Strasbourgu. De Gaulle se ale obával německých represí vůči obyvatelstvu a požádal Roosevelta a Churchilla o pomoc. Ti nařídili Eisenhowerovi udržet Strasbourg. Válečná situace tak musela ustoupit politickému tlaku.

31.1.1945 Vedoucí činitel KSS a Slovenské národní rady Gustav Husák pricestoval cez Maďarsko a Ukrajinu do Moskvy, kde sa pripojil k politickým pracovníkom československého odboja.



31.1.1945 Americká 37. divize a 1. obrněná divize zahájily na Luzonu postup na jih k Manile. Jako předvoj vyrazily 2 létající kolony. (Jednalo se o 2 prapory středních tanků, samohybných 155mm houfnic a vozidla s pěchotou). Japonský odpor byl však malý a postup brzdily jen stržené mosty. Aby mohla být Manila obklíčena a dobyta ze 2 směrů, byly jižně od města vysazeny 2 pluky 11. výsadkové divize. 8 000 vojáků a 4 200 tun válečného materiálu, bylo bez odporu vysazeno na břeh ze 75 invazních člunů. Američané také vylodili jižně od Zambaleského pohoří další jednotky, aby se spojily s jednotkami postupujícími do pohoří od letiště Clark Field a přehradily poloostrov Bataan. Vylodění se nesetkalo s žádným nepřátelským odporem a 30 000 mužů XI. sboru postupovalo rychle do vnitrozemí



31.1.1945 Jednotky 2. ukrajinského frontu oslobodili Brezno.

1.2.1945 Zemřel plukovník in memoriam Václav Jícha (letecké eso (3+4-0-1 v.))


1.2.1945 Zemřel poručík Josef Schreiber (veliteľ čaty v 7. rote 14. pešieho pluku)
1.2.1945 Zemřel generálporučík Nikola Michov (ministr války)
1.2.1945 Zemřel generálporučík Nikola Stojčev (velitel 2. armády)

1.2.1945 Zemřel šikovatel Alexander Kasza (rakousko-uherské letecké eso 1. sv. v. s 6 sestřely)


1.2.1945 Loď HMS Warspite (03) vyřazena ze služby ((07/1946 predaná na zošrotovanie a 19.04.1947, počas ťahania k zošrotovaniu vo Faslane stroskotala na pobreží poloostrova Cornwall / 07/1946 sold to scrapp and 19.04.1947 while pulling for scrap in Faslan, it sank on the coast of the Cornwall peninsula (Prussia Cove))



1.2.1945 Vojska 1. běloruského frontu postoupila do prostoru Frankfurtu nad Odrou a dokončila obklíčení německé posádky v Schneidemuhlu (Pila). 1. ukrajinský front překročil německé hranice západně od Lesna.


1.2.1945 Americká 1. armáda překročila řeku Moder a obsadila Oberhofen.
Belgie
1.2.1945 Sociální ministři odešli z belgické Pierlotovy vlády.



1.2.1945 Americká 6. armáda zahájila útok na Manilu (Filipíny).


2.2.1945 Zemřel - Alfred Delp (nemecký jezuita)


2.2.1945 Zemřel plukovník Hans Reichardt (veliteľ bojovej skupiny Steinau zo 408. pešej divízie)


2.2.1945 Zemřel generálporučík Gustav Heistermann von Ziehlberg (velitel: 65.pěší divize)


2.2.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Fritz Rentrop (příslušník štábu IV. tankového sboru SS)


2.2.1945 Zemřel SS-Obersturmbannführer Paul Massel (velitel: Pluk tankových granátníků SS 10 Westland)
2.2.1945 Ponorka I-201 (I-201) uvedena do služby


2.2.1945 Uzavřena sovětsko-francouzská hospodářská dohoda.


2.2.1945 1. běloruský front osvobodil Drossen (Ošno). 1. ukrajinský front postoupil západně od Lesna k Odře.



2.2.1945 Britská 2. armáda překročila Maasu a vedla útočné akce severně od Bredy a jihovýchodně od Nijmegenu. Francouzská 1. armáda vstoupila do Colmaru.


2.2.1945 Před odjezdem na Krym se na Maltě setkal Churchill s Rooseveltem.

2.2.1945 V Bulharsku byli zastřeleni na základě rozsudku lidového soudu bývalí regenti Filov, princ Kiril a generál Michov.

2.2.1945 Ecuador vyhlásil Německu válku



2.2.1945 Spojenecké velení schválilo plán postupu na překročení Rýna. Angličané ho nazvali operace VERITABLE a Američané operace GRENADE. Eisenhower prozatím zastavil postup Spojenců (mimo Hürtgenského lesa) a soustřeďoval síly na útok na přehrady na řece Roer a pro nadcházející ofenzívu.


2.2.1945 Ekvádor vyhlasuje vojnu Nemecku


2.2.1945 Americké jednotky sa vracajú do Manily


3.2.1945 Zemřel SS-Sturmbannführer Erich Wulff (operační náčelník: 15. granátnická divize Waffen-SS (lotyšská č. 1))


3.2.1945 Zemřel námořní nadporučík Hans Falke (ponorkový velitel)


3.2.1945 Zemřel SA-Brigadeführer Roland Freisler (xx.xx.1934 Staatssekretär, Preußischer Staatsrat)



3.2.1945 Vojska 1. běloruského frontu zakončila varšavsko-poznaňskou operaci. Překročila Odru na několika místech, v prostoru Küstrin (Kostřín) se zmocnila důležitého předmostí, odkud později vyrazila na Berlín. 1. ukrajinský front zakončil sandomierzsko-slezskou operaci. Zničil 10 německých divizí, osvobodil jižní část Polska, překročil Odru a přenesl válečné operace na území Německa.

3.2.1945 Vězni 20. bloku nacistického koncentračního tábora v Mauthausenu zahájili povstání.


3.2.1945 1 000 amerických bombardérů zaútočilo na Berlín. Tisíce lidí zemřelo a další tisíce lidí zůstalo bez domova. Obrovské ohnivé víry změnily den v noc.



3.2.1945 Americké jednotky (2 létající kolony) vstoupily do hlavního města Filipín - do Manily. Ta byla před válkou moderní město západního stylu. (Nazývaná Perla Tichomoří). Vrchní japonský velitel generál Jamašita sice nehodlal město bránit a všem jednotkám nařídil ustoupit do hor, ale jeho podřízený námořní velitel admirál Iwabuči rozkázal svým 16 000 mužům ve městě zůstat a bránit ho do posledního dechu.
Během dne obsadili Američané neporušený impozantní most na řece Tuliahanu a letiště Grace Park. Na severu města pak vnikli do komplexu budov Santo Tomas, odkud osvobodili 3 775 amerických zajatců, kteří je pochopitelně nadšeně vítali.
Další americký postup do města se pro veliký odpor zastavil.



3.2.1945 Jižně od Manily byla vyloděna 11. výsadková divize, která také zahájila postup na město. Aby se její postup nezdržoval byl v půli její cesty, na Tagaytském hřebenu, vysazen jeden její pluk, který měl zajistit průchodnost zdejší silnice. Výsadek proběhl ve 2 vlnách.
1) vlna 48 dopravních letadel C-47 vysadila 915 mužů.
2) vlna 51 dopravních letadel vysadila 835 mužů.
Výsadek ale dopadl velice špatně a jen 425 mužů skončilo na zónách. Dalších 1 325 mužů bylo rozeseto daleko do okolí. Naštěstí se v oblasti výsadku nenacházeli žádní Japonci a tak nebyly žádné ztráty na životech.


4.2.1945 Zemřel generál II. triedy Štefan Jurech (velitel slovenských Vzdušných zbraní)


4.2.1945 Zemřel poručík Wilhelm Mayer (stíhač (JG 26))


4.2.1945 Zemřel generálmajor Eduard Zorn (veliteľ 189. pešej divízie)


4.2.1945 Zemřel námořní nadporučík Wolfgang Glaser (ponorkový velitel)



4.2.1945 V Jaltě začala konference představitelů SSSR, USA a Velké Británie. (Stalin, Roosevelt, Churchill, ministři zahraničních věcí, náčelníci generálních štábů). Rozdělení Německa na okupační zóny; vytvoření reparační komise se sídlem v Moskvě; svolání konference Spojených národů; společné akce k demokratickému řešení politických a hospodářských problémů poválečné Evropy; vytyčení přibližné hranice východního Polska na Curzonově linii a připojení území na západě a severu k Polsku. (západní hranice bude oficiálně stanovena na mírové konferenci); právo intervence tří mocností v případě že to bude vyžadovat situace osvobozených států nebo bývalých satelitů Osy. Konference skončila 12.2.

4.2.1945 Slovenská národní rada zveřejnila svůj Manifest (program politického, hospodářského a kulturního rozvoje Slovenska v nové ČSR).

4.2.1945 Generál de Gaulle žádal, aby Francii byla přidělena okupační zóna v Německu



4.2.1945 Američané pokračovali v bojích o Manilu. Na přístupu města zničili Japonci most přes řeku Tuliahan a tím odřízli obě létající kolony ve městě.
Přes to ze severu pronikla do města 37. divize, která se s kolonami spojila, ale jejich 2 pokusy proniknout více do města byly zastaveny. Podařilo se alespoň obsadit budovu bývalé věznice, odkud byli osvobozeni další zajatci a to 800 spojeneckých vojáků a 500 civilistů.

4.2.1945 Stíhačky s prúdovým pohonom Gloster Meteor Mk.III zo 616. perute sa presunuli na belgické letisko Melsbroek aby sa zúčastnili akcií 2. taktického letectva RAF. Do konca WWII podnikli mnohé útoky na pozemné ciele, s lietadlami Luftwaffe sa však v boji nikdy nestretli.



4.2.1945 Jednotky 11. výsadkové divize vyrazily od pobřeží z jihu k Manile. Cestou se spojily s plukem vysazeným na Tagaytském hřebenu. Před Manilou byl jejich postup zastaven japonskou obranou na řece Paranaque.



4.2.1945 Americký I. sbor zahájil se 3 divizemi a skupinou filipínských partyzánů omezenou ofenzívu do severní části ostrova. K rozsáhlé ofenzívě neměli Američané zatím k dispozici dostatečné síly, neboť měly přednost operace na jihu a obsazení Manily.
Zde na severu byla umístěna obranná skupina Šobu - hlavní japonské síly, kterým velel osobně generál Jamašita. V jeho sektoru se nacházela i filipínská pro Japonsko orientovaná loutková vláda. Pro obranu svěřeného úseku měl Jamašita k dispozici 152 000 dokonale opevněných vojáků. Jejich obrana se opírala o centrální 350km dlouhé a 65km široké Cagayanské údolí, jež bylo i hlavní zásobovací linií pro bojující vojáky.
Američany zde čekaly boje až do konce války a jejich první nápor směřoval k městům Bagui a Bambang, jež byly do údolí vstupní branou z jihu. Jako výchozí bod dobyli Američané město San José.


5.2.1945 Zemřel podplukovník Otto Stampfer (velitel: Pluk horských myslivců 136)



5.2.1945 Vojska 3. ukrajinského frontu vedla boje jihozápadně od Budapešti.


5.2.1945 Australská vojska se vylodila na ostrově Nová Británie.


5.2.1945 Americká 9. armáda obnovila útoky na zbytky německých jednotek v Hürtgenském lese a vesnic Schmidt a Kommerscheidt.


Američané již nutně potřebovali obsadit přehrady na řece Roeru, aby mohli překročit řeku a zahájit operaci GRENADE – útok k Rýnu. Ta měla začít 10.2. ale generál Simpson jí musel odložit.


5.2.1945 Na Luzonu překročili Američané řeku Paranaque – obrannou japonskou linii před Manilou a na druhé straně vytvořili předmostí.



6.2.1945 Zemřel generál letectva Bernhard Waber (veliteľ Leteckej oblasti XXX. Belehrad)


6.2.1945 Zemřel podplukovník Friedrich von Criegern (Náčelník štábu LXXXIV. armádneho zboru.)


6.2.1945 Zemřel plukovník Wolfgang Heesemann (velitel: Pluk tankových granátníků Großdeutschland)


6.2.1945 Zemřel generálporučík Hermann Becker (Bol popravený.)



6.2.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu překročila Odru jihovýchodně od Vratislavi a obsadila Ohlau (Olawa), Brieg (Brzeg), Grottkau (Grodków).



6.2.1945 Americká 5. armáda znovu obsadila Gallicano (It.).

6.2.1945 V Londýně začala světová odborová konference. Skončila 17.2.

7.2.1945 Zemřel - František Šmíd (konfident brněnské úřadovny gestapa)


7.2.1945 Italští partyzáni se zmocnili věznice v Udine.


7.2.1945 Američané obsadili ruiny vesnic Schmidt a Kommerscheid, čímž konečně získali oblast Hürtgenského lesa do svých rukou. Poté znovu zaútočili na přehrady na řece Roer.



7.2.1945 Američané na Luzonu dorazili k letišti Nichols Field na jihu Manily. Zde narazili na hlavní pásmo japonské obrany a jejich postup se zastavil. Poté se rozhořely těžké boje.



7.2.1945 V severní části ostrova Luzon dobyli Američané město Muňoz, při čemž zlikvidovali celou japonskou tankovou divizi


8.2.1945 Zemřel - Paul Semrau (Držiteľ Rytierskeho kríža s Dubovými ratolesťami.)


8.2.1945 Zemřel generálporučík Johannes Haarde (velitel: 383. pěší divize)

8.2.1945 Loď Cuta uvedena do služby
8.2.1945 Ponorka U-1406 (U-1406) uvedena do služby

8.2.1945 Paraguay vyhlásila Německu válku.



8.2.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu zahájila dolnoslezskou útočnou operaci. Útok vedla z oderského předmostí v prostoru Vratislavi (Steinau, Leubus) ve směru na Chotěbuz.


8.2.1945 Kanadská 1. armáda přešla mezi Rýnem a Maasou (jihovýchodně od Nijmegenu) do útoku proti německé 1. výsadkové armádě generála Schlemma.

8.2.1945 SNR vyhlásila mobilizáciu na oslobodených územiach.


8.2.1945 Britové zahájili na severní frontě operaci VERITABLE - ofenzívu přes Rýn. Do čela útoku byl opět nasazen XXX. tankový sbor generála Horrockse, který podporovala kanadská 1. armáda. Tomu předcházela dělostřelecká příprava 1 000 děl.


9.2.1945 Zemřel plukovník Volprecht Riedesel zu Eisenbach (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami.)


9.2.1945 Zemřel plukovník in memoriam Ondřej Šamberger (zahynul pravdepodobně pro poruchu kyslíkového přístroje při cvičném letu s letounem Spitfire)


9.2.1945 Zemřel námořní nadporučík Heinz Frömmer (ponorkový velitel (U-923))


9.2.1945 Zemřel poručík Rudolf Linz (velitel, 12./JG 5)
9.2.1945 Zemřel korvetní kapitán Ralf-Reimar Wolfram (velitel U-108 a U-864)




9.2.1945 Britská a kanadská vojska pronikla k Rýnu v prostoru Millingen. Francouzská 1. armáda obsadila levý břeh Rýna (od Basileje po Strasbourg).


9.2.1945 Britská armáda pokračovala v operaci VERITABLE. I přes to, že její vojáci naráželi na zuřivý odpor postupovali a obsadili Cleves.



9.2.1945 Američané a Francouzi zlikvidovali Colmarskou kapsu a zbytek německých vojáků ustoupili za Rýn, na východní břeh.

10.2.1945 Loď Hacuzakura spuštěna na vodu

10.2.1945 Státní výbor obrany SSSR rozhodl poskytnout pomoc Výboru národního osvobození Jugoslávie při výstavbě pravidelné armády.


10.2.1945 Sovětská ponorka S 13 potopila v Baltickém moři německou dopravní loď Steinben (14 660 t).



10.2.1945 2. běloruský front zahájil východopomořanskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo ovládnout východní Pomořany s baltickým pobřežím od Gdaňska po Štětín. Útok začal v prostoru Grudzijdze ve směru na Štětin. Obsazen Elbing (Elblag) - obklíčená německá posádka se probila na západ.


10.2.1945 Byla založena 4. československá brigáda jako součást 1. československého armádního sboru v SSSR.


10.2.1945 Američané obsadili klíčovou Schwammenaulskou přehradu na řece Roer. Zde zničili výpustě a získali tak konečně přehrady pod svojí kontrolu.


10.2.1945 Americké letadlové lodi vypluli k náletu na Tokio.



10.2.1945 Americké jednotky probíjející se ztěžka k Cagayanskému údolí na severu Luzonu byly posíleny další divizí.


11.2.1945 Zemřel SS-oberführer Helmuth Dörner (veliteľ 8. pluku pancierových granátnikov SS)


11.2.1945 Zemřel generálmajor Ludwig Kirschner (veliteľ 320. divízie ľudových granátnikov)


11.2.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS August Zehender (veliteľ 22. dobrovoľníckej jazdeckej divízie SS "Mária Terézia")


11.2.1945 Zemřel generálmajor Gerhard Schmidhuber (veliteľ 7. tankovej divízie)


11.2.1945 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Joachim Rumohr (veliteľ 8. jazdecká divízia SS " Florian Geyer")


11.2.1945 Zemřel kapitán Ernst Andres (pilot Luftwaffe (KG 2, NJG 4))

11.2.1945 Zemřel generálmajor letectva Ivan Semjonovič Polbin (velitel 150. bombardovacího leteckého pluku)