| Státní útvary | Datum | Událost | |
|
|
2.1.1918 | Briti odrážajú nemecký útok v blízkosti La Bassee. | |
|
|
2.1.1918 | Ústredný výbor Sovietov ponúka Nemecku predbežné podmienka na uzatvorenie mieru, Nemecko ich odmieta | |
|
|
2.1.1918 | Rakúsko-Uhorsko bombarduje Castelfranco, Veneto (západne od Treviso), bomby zasahujú nemocnicu. | |
|
|
3.1.1918 | Všeruský ústredný výkonný výbor ratifikoval "Memorandum práv pracujúceho a vykorisťovaného ľudu“ predložené V. I. Leninom. | |
|
|
5.1.1918 | Rada ľudových komisárov Ruska rozhodla zvolať ústavodarné zhromaždenie. Jeho kontrarevolučná väčšina, zložená z pravých eserov a kadetov, sa postavila záporne k deklarácii z 3.1.1918. | |
|
|
6.1.1918 | Zemřel poručík Walter von Bülow-Bothkamp (velitel Jasta 2 a Jasta 36) | |
|
|
6.1.1918 | Na zasadnutí všeruského ústredného výkonného výboru RSFSR bol prijatý dekrét o rozpustení ústavodarného zhromaždenia. | |
|
|
6.1.1918 | Francie a Německo uznaly nezávislost Finska. | |
|
|
6.1.1918 | Čeští poslanci přijali tzv. Tříkrálovou deklaraci, ve které požadovali samostatný stát Čechů a Slováků... | |
|
|
7.1.1918 | Zemřel brigádní generál Gabriel Vidal y Ruby (velitel: Dělostřelecká akademie) | |
|
|
7.1.1918 | Založen kýl lodi Sawakaze | |
|
|
8.1.1918 | Čechoslováci, zbylí ze slavné Roty Nazdar bojovali u Flirey ve Francii. | |
|
|
8.1.1918 | Tzv. Čtrnáct bodů prezidenta USA Woodrowa Wilsona bylo předneseno v americkém Kongresu a formulováno hlavně s ohledem na vývoj v Rusku. Prezident reagoval na dekret sovětů o míru a rozvinul svoji vlastní mírovou koncepci. Pro nové poválečné uspořádání považoval za nutné přijetí zásady sebeurčení národů, svobod moří, odzbrojení a vytvoření Společnosti národů. Na mapě Evropy požadoval navrácení Alsaska-Lotrinska Francii, obnovení Belgie, osvobození balkánských národů a obnovení Polska. O Češích hovoří poměrně nejasně bod X. a zahrnuje je mezi národy Rakouska-Uherska, jejichž místo mezi svobodnými národy si přejeme mít zachováno. | |
|
|
9.1.1918 | Zemřel poručík Max Müller (velitel Jasta 2) | |
|
|
11.1.1918 | Zemřel nadporučík Hans Kummetz (velitel Jasta 1) | |
|
|
11.1.1918 | Dánsko uznalo nezávislost Finska. | |
|
|
12.1.1918 | Ve francouzském Cognacu vznikl 21. československý střelecký pluk legií ve Francii. Byl vytvořen z našich vojínů Cizinecké legie, z dobrovolníků přepravených z Ruska, Rumunska, USA, Itálie i ze zajatců ze Srbska. Výcvik pluku byl ukončen v létě 1918 a 11.6. byl pluk přesunut do Darney, kde se stal součástí Československé brigády ve Francii. | |
|
|
12.1.1918 | Dva britské torpédoborce se ztratily v bouři u skotského pobřeží. | |
|
|
15.1.1918 | Založen kýl lodi HMS Hermes (95) | |
|
|
15.1.1918 | Bola III. všeruským zjazdom schválená rezolúcia O federálnych inštitúciách Ruskej republiky. | |
|
|
16.1.1918 | Všeruský výkonný výbor sovětů schválil Deklaraci práv pracujícího a vykořisťovaného lidu. | |
|
|
18.1.1918 | Loď HMS Viceroy (D 91) uvedena do služby | |
|
|
19.1.1918 | Všeruský výkonný výbor sovětů schválil dekret o rozpuštění Ústavodárného shromáždění. | |
|
|
20.1.1918 | Křižníky Goeben a Breslau podnikají dramatický výpad z Dardanel. U ostrova Imbros potápějí britské monitory Lord Raflan a M.28, ale Breslau vpluje do britského minového pole a po nárazu na pět min se potápí. Goeben také naráží na miny, ale podaří se mu dosáhnout bezpečně Dardanelské úžiny. | |
|
|
22.1.1918 | Zemřel polní podmaršál Franz Höfer von Feldsturm | |
|
|
26.1.1918 | 1. československý střelecký pluk M. J. Husa obsadil Žitomir | |
|
|
28.1.1918 | Počátek občanské války ve Finsku. Byla vyhlášena revoluční vláda lidových zplnomocněnců a několik socialistických reforem. Celý podnik vydržel do počátku května t. r., kdy na území vstoupila německá vojska. | |
|
|
28.1.1918 | SOVIETSKE RUSKO: Rada lidových komisařů schválila dekret o utvoření Dělnicko-rolnické rudé armády | |
|
|
28.1.1918 | Velký nemecký nálet na Londýn, 67 mrtvých, 166 zraněných. | |
|
|
29.1.1918 | Čs. legionáři vítězí v boji s bolševiky u Nižně Udinska. | |
|
|
29.1.1918 | Nemecký nálet na Londýn, 10 mrtvých, 10 zraněných. | |
|
|
30.1.1918 | Nemecký nálet na Paříž, svrženo 14 tun bomb, 49 mrtvých, 206 zraněných. | |
|
|
31.1.1918 | Zemřel generálporučík Masunao Kawamura (velitel: Cušimská bezpečnostní jednotka) | |
|
|
31.1.1918 | Pri Monte Di Val Bella odrazila talianska armáda silný rakúsko-uhorský útok. | |
|
|
31.1.1918 | V Berlíne, Hamburgu a ďalších nemeckých mestách bolo vyhlásené stanné právo. | |
|
|
1.2.1918 | Vzbouřila 5. divise rakousko-uhesrského válečného loďstva, kotvící u Gjenovice v Boce Kotorské. K vzbouřencům se přidaly i jiné jednotky rakousko-uherského námořnictva, nakonec na 6000 námořníků z více než 40 válečných lodí. V rezoluci, kterou napsali v předvečer povstání, se vzbouřenci (hlavně Jihoslované a Češi) pokusili spojit národní a socialistické cíle. Jejich vzpouru lze označit za antimilitaristickou, neboť po delších diskusích odmítli vyjet na širé moře a vzdát se Dohodě. Jak to vyjádřil jeden z iniciátorů celé vzpoury, přerovský sociální demokrat František Raš: "Nesmíme žádat podporu od protivníka, který je stejný jako ti, proti kterým jsme povstali. Svobodu si musíme sami vybojovat. Nevěřím Dohodě... Vytrvejme v boji a nežádejme záchranu od těch, kteří to ani nechtějí a ani nemohou učinit." Rakouským úřadům se ovšem podařilo získat čas vyjednáváním a již 03.02.1118 vzpouru zlikvidovat. Čtyři z vůdců povstání v čele s Františkem Rašem byli popraveni. | |
|
|
1.2.1918 | Centrální mocnosti uznaly nezávislost Ukrajinské lidové republiky. | |
|
|
2.2.1918 | Zemřel Feldwebel Alphons Korsitzky (stíhací pilot FliK 28) | |
|
|
3.2.1918 | Zemřel velitel letky Rupert Randolph Winter (velitel letky 9. námořní perutě RNAS) | |
|
|
3.2.1918 | Všeruský ústřední výkonný výbor sovětů schválil dekret o anulování státních dluhů carské a Prozatímní vlády. | |
|
|
4.2.1918 | Zemřel viceadmirál Sanejuki Akijama (velitel Druhé flotily) | |
|
|
5.2.1918 | Zemřel nadporučík Leonard Monteagle Barlow (šéfinstruktor školy leteckého boje) | |
|
|
5.2.1918 | Zemřel poručík Harold Day (velšské letecké eso 1. sv. v. s 11 sestřely [8 sražených do neřízeného pádu (4 sám, 4 sdílel) a 3 zničené (1 sám, 2 sdílel)]) | |
|
|
5.2.1918 | U irského pobřeží byla potopena americká loď Tuscania, utonulo 230 lidí. | |
|
|
6.2.1918 | Občanská válka na Ukrajině. Komisař Muravjev s bolševickým vojskem zahájil operaci k obsazení Kyjeva. | |
|
|
7.2.1918 | Čs. legionářské vojsko v Rusku oficiálně prohlášeno prof. T.G. Masarykem, vedoucím čs. zahraničního odboje, za součást československé armády ve Francii. Zároveň byly podepsány mezi francouzskou vládou a Českou národní radou v Paříži dohody o organizaci československé armády ve Francii. | |
|
|
14.2.1918 | V noci ze 14. na 15.2. podnikají německé torpédoborce nájezd na doverskou uzávěru a potápějí jeden trauler a sedm rybářských lodí a poškozují kolesový parník, jeden trauler a pět rybářských lodí. | |
|
|
16.2.1918 | Nálet na Londýn a Dover, 12 mrtvých a 6 zraněných. | |
|
|
17.2.1918 | Česká národní rada vyhlásila ve Francii mobilizaci Čechů a Slováků do tvořícího se československého vojska na půdě Francie. Po zničení české "Roty Nazdar" v r. 1915 se tak začalo ve Francii po třech letech tvořit nové regulérní československé vojsko. | |
|
|
17.2.1918 | Nálet na Londýn, 21 mrtvých a 32 zraněných. | |
|
|
18.2.1918 | Zemřel nadporučík Guy William Price (velitel letky 8. námořní perutě RNAS) | |
|
|
18.2.1918 | boli obnovené boje medzi Ruskom a Nemeckom. | |
|
|
18.2.1918 | Ako prvá stíhacia jednotka z USA dorazila do Francúzska americká 95. letecká eskadróna. Neskôr sa z 95. a 94. leteckej esakdróny vytvorila 1. stíhacia skupina. Tá vlastnila francúzske stíhacie lietadlá Nieuport, tak ako sa to dohodlo na spoločných rokovaniach. | |
|
|
18.2.1918 | Nemecké vojska začali obsadzovať Ukrajinu, kladený bol minimálny odpor | |
|
|
20.2.1918 | Zemřel poručík Wolfgang Güttler (stíhač (Jasta 24, Jasta 13)) | |
|
|
20.2.1918 | Československé vojsko v Rusku zahájilo ústup z Ukrajiny na východ s cílem dosáhnout Vladivostoku v Rusku, odtud se přesunout lodní cestou na francouzské bojiště a zde pokračovat v boji za samostatnost Československa. | |
|
|
21.2.1918 | Briti dobyli Jericho. | |
|
|
23.2.1918 | jednotky Červenej armády zastavili pri Narve a Pskove postup Nemcov. | |
|
|
23.2.1918 | Den vzniku (oficialni) Rude (sovetske) armady. Dekret o formování DRRA je zde: https://www.valka.cz/topic/view/14753/ Byl podepsán Leninem 28.01.1918 | |
|
|
24.2.1918 | Zemřel nadporučík Richard Hess (pilot K. u K. Luftfahrtruppe) | |
|
|
24.2.1918 | Založen kýl lodi USS Greer (DD-145) | |
|
|
24.2.1918 | Německý pomocný křižník Wolf se po 15 měsících na moři vrátil do přístavu Pola, potopil 11 lodí o celkové tonáži 33 000 tun. | |
|
|
25.2.1918 | Zemřel setník Johann Frint (velitel Fliku 27) | |
|
|
25.2.1918 | 1. československý střelecký pluk "M.J.Husa" u Korostyševa na Ukrajině bojoval s německými jednotkami, které se snažily zabránit mu v organizovaném ústupu východním směrem. Ústup bojem a následné odpoutání od silnějšího nepřítele se nakonec čs. legionářům 1. pluku podařilo. | |
|
|
26.2.1918 | V Bristolském kanálu byla potopena nemocniční loď Glenart Castle, 162 mrtvých. | |
|
|
27.2.1918 | Zemřel nadporučík Miles Jeffrey Game Day (velitel letky 13. námořní perutě RNAS) | |
|
|
2.3.1918 | V Kyjevě na Ukrajině se srazil 2. československý střelecký pluk "Jiřího z Poděbrad" s Němci na velkém mostě přes řeku Dněpr. Teprve tři dny předtím pluk do Kyjeva dorazil po dlouhém usilovném pochodu. V boji se podařilo postup Němců přes most čs. legionářům zadržet. | |
|
|
3.3.1918 | V Brest-Litowsku bola podpísaná separátna zmluva medzi Ruskom a Nemeckom. Komunistické Rusko zmluvou stratilo obrovské územia v pobaltí, na Ukrajine, Kaukaze a Fínsko. | |
|
|
3.3.1918 | Na základe Brest-litovskej zmluvy vystúpilo Rusko z vojny. | |
|
|
7.3.1918 | Zemřel nadporučík Alexander Tahy (rakousko-uherské letecké eso a ničitel balónu 1. sv. v. s 8 sestřely, z toho 1 balón) | |
|
|
7.3.1918 | Letecké nálety na Londýn, Kent, Essex, Herts a Bedforshire, 23 mrtvých a 39 zraněných. | |
|
|
7.3.1918 | Mezi Německem a Finskem byl uzavřen mír. | |
|
|
8.3.1918 | První srážky čs. oddílů s nastupujícími Němci u trati Gomeľ - Bachmač ve vzdálenosti asi 60 km od Bachmače. II. divize odeslala své útvary na východ kromě 6. pluku, který byl určen k obraně železničního uzlu v Bachmači. Když Němci obsadili Gomeľ a směřovali k Bachmači, aby čs. vojsko zaskočili a odřízli mu cestu na východ, byl k útvarům II. divise, které zatím hájily ohrožený želez. uzel, rychle poslán jeden prapor 7. pluku a zadržena jedna baterie 1. dělostřel. brigády. Němci postupovali na Bachmač dvěma směry, od západu podél trati Kyjev - Bachmač a od severu podél trati Gomeľ - Bachmač. | |
|
|
8.3.1918 | v Bratislave vypukol protivojnový generálny štrajk (trval do 10.marca). | |
|
|
8.3.1918 | Noční nálet na Paříž, 13 mrtvých a 50 zraněných. | |
|
|
9.3.1918 | Zemřel - George von Lengerke Meyer (Ministr námořnictva) | |
|
|
9.3.1918 | Zemřel major Leonard Arthur Tilney (velitel 40. perutě RFC) | |
|
|
9.3.1918 | Československo vojsko opouští Ukrajinu směrem na východ dle plánu přesunu na francouzskou frontu. | |
|
|
9.3.1918 | V murmanském přístavu se vylodil z křižníku Glory britský výsadek. Úlohou expedičných síl bolo zaistenie vojenského materiálu poskytnutého Rusku západnými spojencami. | |
|
|
10.3.1918 | Zemřel rytmistr Hans-Joachim Buddecke (velitel Jasty 4) | |
|
|
10.3.1918 |
Bitva u Bachmače na Ukrajině. Na 6. čs. střelecký pluk "Hanácký" zaútočily německé jednotky se snahou ovládnout tento důležitý železniční uzel a zamezit tak ústupu československého vojska na východ, a dále na západní frontu. 10. března ráno stála obranná skupina čs. vojsk ve vzdálenosti asi 11 km severně (oddíly 7. sp. Tatranského - kpt. Eduard Kadlec) a 8 km západně (6. sp. Hanácký - plk. Jaroslav Červinka ml.) od Bachmače. V kritické situaci dal velitel 6. pluku rozkaz k útoku na obou frontách, aby čs. velení udrželo ve svých rukách stanici a trať po dobu nutnou k průjezdu vlaků s čs. vojskem. Na sev. frontě prapor 7. pluku zesílený 2 rotami 6. pluku zahájil prudký útok na stanice Česnokovka a Doč obsazené Němci (224. pěší divize). Ti byli vyhnáni, čímž se severní fronta posunula o 7 km. Zároveň se vedly prudké boje i na západní frontě (německý 91. pěší pluk), kde byly odpoledne zasazeny také jednotky 1. záložního pluku (škpt. Josef Kroutil). Bojem 10. 03. byl dočasně zastaven postup Němců na obou směrech a v následujících dvou dnech pokračoval nerušený odvoz čs. vojsk na východ. Boje trvaly až do 13.3., kdy Bachmačí projel poslední československý ešelon a légie mohli úspěšně pokračovat v přesunu na východ. |
|
|
|
10.3.1918 | V Chicagu byla založena Odbočka Československé národní rady v USA jako vrcholný orgán československého odboje v USA a Kanadě. Odbočka měla 16 členů a jejím předsedou se stal Karel Pergler. Hlavní kancelář byla ve Washingtonu. | |
|
|
12.3.1918 | Vojenským guvernérem v Oděse okupované rakousko-uherskou armádou byl jmenován gen. Eduard von Böhm-Ermolli (1856-1941). | |
|
|
13.3.1918 | Projel Bachmačí poslední čs. ešelon po železnici na východ, stahuje se i 6. pluk, který nesl těžiště obranných bojů s částmi dalších čs. jednotek proti říšskoněmecké přesile. | |
|
|
14.3.1918 | Nastolení sovětské moci v Jekatěrinodaru (dnes Krasnodar). | |
|
|
14.3.1918 | Do murmanského přístavu připlul s novým intervenčním oddílem britský křižník HMS Cochrane. | |
|
|
14.3.1918 | V Moskvě zasedal IV. mimořádný všeruský sjezd sovětů, který ratifikoval mírovou smlouvu sovětské vlády s německou vládou. | |
|
|
15.3.1918 | Zemřel kapitán Adolf von Tutschek (stíhacie eso v 1. sv. vojne (27 zostrelov)) | |
|
|
16.3.1918 | Zemřel poručík François Marie Joseph Laurent Victurnien de Rochechouart (francouzské letecké eso 1. sv. v. se 7 potvrzenými sestřely (5 sám, 2 sdílel) a 2 pravděpodobnými (1 sám, 1 sdílel)) | |
|
|
16.3.1918 | Zemřel kapitán Keith Knox Muspratt (velitel letky 56. perutě RFC) | |
|
|
17.3.1918 | Zemřel kapitán Maurice Douglas Guest Scott (velitel letky 46. perutě RFC) | |
|
|
17.3.1918 | Zemřel kapitán Saint Cyprian Churchill Tayler (velitel letky 32. perutě RFC) | |
|
|
17.3.1918 | Zemřel nadporučík Hans Bethge (velitel Jasta 30) | |
|
|
18.3.1918 | Zemřel poručík John Anthony McCudden (anglické letecké eso 1. sv. v. s 8 sestřely [5 sražených do neřízeného pádu (3 sám, 2 sdílel) a 3 zničené (sám)]) | |
|
|
18.3.1918 | Do murmanského přístavu připlul francouzský křižník Admiral Aube. | |
|
|
20.3.1918 | Zemřel brigádny generál Lewis Addison Grant (brigádny veliteľ) | |
|
|
21.3.1918 | Zemřel nadporučík Ernst Strohschneider (velitel Fliku 42J, 61J a 63J) | |
|
|
21.3.1918 | Zemřel poručík Ludwig Hanstein (velitel Jasty 35) | |
|
|
23.3.1918 | Loď HMAS Waterhen (D22) spuštěna na vodu | |
|
|
25.3.1918 | Zemřel poručík Frederick Carr Armstrong (velitel letky C 3. námořní perutě RNAS) | |
|
|
26.3.1918 | V Penze byla podepsána smlouva Odbočky Československé národní rady na Rusi s bolševickou vládou (komisařem národností J. V. Stalinem, proto Stalinova dohoda) o průchodu legií po sibiřské magistrále na Dálný východ, odkud měly být přepraveny do Francie. Čs strana se zavazoval k neutralitě ve vnitroruských sporech. Smlouva současně požadovala částečné odzbrojení čs. vojska, každý vlak směl mít s sebou jen 168 pušek a 1 kulomet. Sovětská strana oplátkou zaručovala urychlený přesun po magistrále a zabezpečení zásobování. Rozvrat v Rusku a německý diplomatický tlak však způsobily, že pohyb legionářských vlaků se na přelomu dubna a května v rozporu se smlouvou úplně zastavil. | |
|
|
28.3.1918 | Ponorka U-124 (U-124) spuštěna na vodu | |
|
|
29.3.1918 | Maršal Ferdinand Foch sa stal najvyšším veliteľom spojeneckých vojsk na západnej fronte. | |
|
|
29.3.1918 | Ztráty způsobené dalekonosnými děly dosáhly v Paříži 160 mrtvých. | |
|
|
30.3.1918 | Loď ORP Krakowiak (ex. S.M.S. A-64) (KR) spuštěna na vodu | |
|
|
31.3.1918 | Na západní frontě bylo během leteckých bojů zničeno 1059 letadel, 838 spojeneckých, 221 německých. | |
|
|
1.4.1918 | Zemřel kapitán Fred Everest Banbury (velitel letky 9. námořní perutě RNAS) | |
|
|
1.4.1918 | Založen kýl lodi USS Curlew (AM-8) | |
|
|
1.4.1918 | Britská Královská námořní letecká služba (RNAS) a Královský letecký sbor (RFC) jsou sloučeny do Královského letectva (RAF). | |
|
|
2.4.1918 | V Němci okupovaném Kyjevě nahradil v roli guvernéra města Alexandra von Linsingen hrabě Hermann Emil von Eichhorn (1948-1918). | |
|
|
3.4.1918 | Sedm britských ponorek, z nichž některé operují na Baltu již od roku 1915, je zničeno v Helsinkách, aby nepadly do rukou bolševiků. | |
|
|
4.4.1918 | Zemřel poručík Heinrich Georg Geigl (velitel: Jagdstaffel 16 (Jasta16)) | |
|
|
4.4.1918 | Zemřel důstojnický zástupce Kurt Gruber (11. nejúspěšnější rakouské letecké eso a ničitel balónu 1. sv. v. s 11 sestřely (6 sám, 5 sdílel), z toho 1 balón) | |
|
|
5.4.1918 | Japonské válečné lodě připlouvají do Vladivostoku. Japonci se později zapojí do akcí proti bolševikům. | |
|
|
6.4.1918 | Zemřel kapitán Sydney Philip Smith (velitel letky 6. perutě RFC) | |
|
|
8.4.1918 | V Římě proběhl za účasti Poláků, Rumunů, Čechů, Slováků (E. Beneš, M. R. Štefánik), Jihoslovanů a Italů Kongres utlačovaných národností Rakousko-Uherska. Účastníci odsoudili rakousko-uherskou monarchii jako "nástroj německé nadvlády". Kongres proklamoval právo porobených národů "ustavit nebo spojit se v národní jednotu a dosíci plné samostatnosti politické a hospodářské", tedy právo na zřízení vlastních států (Polsko, Československo, Království SHS), případně na jejich rozšíření (zejména Rumunsko). | |
|
|
8.4.1918 | Rada lidových komisařů schválila dekret o utvoření místního aparátu pro organizování Rudé armády - volnostních, újezdních, gubernských a okružních vojenských komisariátů. Bylo zřízeno všeruské byro vojenských komisařů, které mělo řídit činnost vojenských komisařů. | |
|
|
10.4.1918 | Zemřel poručík Walter Göttsch (velitel Jasty 19) | |
|
|
12.4.1918 | Francouzský ministerský předseda Georges Clemenceau uveřejnil oficiální komuniké, v němž odtajil dopis císaře Karla I. z března 1917 švagrovi Sixtu Bourbounskému, v němž mu sděloval, že "bude podporovat spravedlivé nároky Francie na navrácení Alsaska-Lotrinska", aby tak zajistil Rakousku-Uhersku separátní mír s Francií. Vyvrcholila tak tzv. Sixtova aféra, které předcházely útoky rakousko-uherského ministra zahraničních věcí hraběte Czernina na Clemenceaua. Czernin se jimi snažil iniciativy v nabídce na mírová jednání naopak podsunout francouzské diplomacii. Aféra skončila Czerninovou demisí (14. dubna) a omluvou Karla I. německému císaři Vilému II., kterou zpečetila Karlova osobní cesta do hlavního německého štábu ve Spa 12. května. | |
|
|
13.4.1918 | Zemřel generál pěchoty Lavr Georgijevič Kornilov (velitel Petrohradského vojenského okruhu) | |
|
|
13.4.1918 | Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze proběhla tzv. Národní přísaha. Tato manifestační akce byla odpovědí na provokační projev ministra zahraničí hraběte Czernina z 2. dubna t. r., v němž ostře napadl "velezrádce, doufající ve vítězství Dohody". V Národní přísaze sestavené Františkem Soukupem se slavnostně prohlašovalo, že národ vytrvá, dokud nezvítězí a nezíská svoji samostatnost. Přednesem byl pověřen oblíbený spisovatel Alois Jirásek. | |
|
|
14.4.1918 | Zemřel generál jezdectva Pavel Jiří Karlovič von Rennenkampf (1. armáda velitel ) | |
|
|
14.4.1918 | Po odstoupení dosavadního ministra zahraničních věcí Rakousko-Uherska, hraběte Ottokara Czernina se stal ministrem opět baron István Burián. Czernin byl nucen odejít v důsledku diplomatického skandálu kolem separátních mírových jednání Karla I. s Francií. | |
|
|
15.4.1918 | Zemřel divízny generál Aureliano Blanquet (Sekretár vojny a námorníctva) | |
|
|
16.4.1918 | Ponorka HMS Valrossen (V, Wa) spuštěna na vodu | |
|
|
17.4.1918 | Zemřel poručík Rudolf Matthaei (velitel: Jasta 5) | |
|
|
18.4.1918 | Kulometná rota, složená z dosud žijících příslušníků slavné české "Roty Nazdar" se vyznamenala v boji s Němci u Moreuil ve Francii. | |
|
|
18.4.1918 | v rámci Ruska bola vytvorená Turkestanská ASSR. | |
|
|
20.4.1918 | Zemřel major Richard Raymond-Barker (velitel 3. perutě RFC/RAF) | |
|
|
20.4.1918 | Založen kýl lodi Minekaze | |
|
|
20.4.1918 | Na V. zjazde sovietov Turkestanského kraja bolo rozhodnutím robotníckych, vojenských a roľníckych zástupcov (medzi nimi bolo 86 boľševikov, 70 ľavých eserov, 14 pravých eserov a menševikov a 87 bolo bez politickej príslušnosti) vyhlásenie Turkestanskej sovietskej federatívnej republiky. | |
|
|
21.4.1918 | Zemřel rytmistr Manfred Albrecht von Richthofen (velitel prvního většího německého leteckého útvaru Jagdgeschwader (stíhací skupiny)) | |
|
|
21.4.1918 |
21.3. - 17.7. Německá "Jarní" ofenziva. Čtyři velké operace Picardie, Flandry, Aisna a Marna byly posledním pokusem Německa získat vítězství na svou stranu s využitím vojsk uvolněných z východní fronty dříve než se projeví vliv USA. 21. března zahájena v Picardii mezi Arrasem a La-Fére. 23.3. průnik za řeku Sommu 9.4. postup zastaven francouzskými zálohami. Výsledkem rozdrcení 5. anglické armády a těžké ztráty 3. anglické armády, zajato 90 000 mužů, ukořistění 1 000 děl a průnik 65 km do nepřátelských postavení. Zahnání Angličanů do moře se ale nekonalo. 9.4. Iniciativa převedena do Flander do údolí řeky Lys mezi Ypres a La Bassée - podařilo se vytvořit další výběžek fronty, ale rozdrcení nepřítele se nekonalo. 27.5. začal útok na řece Aisně mezi Soissons a Remeší. Při bitvě o Remeš kterou Francouzi udržely Němci nasadily do útoku své tanky - všechny byly zničeny. Po zastavení 7. a 1. něm. armády v tomto sektoru navázala 18. něm. armáda útokem na Montdidier ve směru na Compiegne. Výsledkem byla změna fronty v šířce 80 km a hloubce 60km a opětovné dosažení řeky Marny spolu s těžkými ztrátami Francie - 65 000 zajatců, 650 děl a 2000 kulometů ukořistěno. 15.7. zahájilo Německo další postup na řece Marně a po obou straných Remeše. 17.7. rozkaz k ústupu zpět za Marnu následovaný 18.7. Francouzským protiútokem u Villers-Cotterets což přineslo 12 000 německých zajatců a 250 děl. Celkové ztráty německé armády ve všech čtyřech operacích přesáhly 700 000 mužů, tyto ztráty už nebylo možno nahrazovat. |
|
|
|
21.4.1918 | V Římě byla uzavřena smlouva mezi italskou vládou (min. předseda Vittorio Emanuele Orlando) a Československou národní radou zastoupenou M. R. Štefánikem o formování pravidelných vojenských jednotek v Itálii. Českoslovenští zajatci byli do té doby zařazeni jen v pracovních oddílech a od r. 1917 vytvářeli výzvědné oddíly zařazované k jednotlivým armádám. Na základě této smlouvy vznikla už 23. 04. Československá divize v Itálii reorganizovaná 17. 12. 1918 na Československý armádní sbor v Itálii. Smlouva bývá označována jako první faktické uznání budoucího Československa ze strany některé z dohodových mocností. | |
|
|
21.4.1918 | Von Richthofen byl Brity pohřben se všemi vojenskými poctami | |
|
|
22.4.1918 | 22./23. probíhá britský nájezd proti základně Zeebrugge. | |
|
|
22.4.1918 | Všeruský ústřední výkonný výbor sovětů schválil dekret o povinné branné výchově všech pracujících. Rada lidových komisařů schválila dekret o znárodnění zahraničního obchodu. | |
|
|
23.4.1918 | Útoky britského námorníctva na nemecké ponorkové základne v prístavoch Zeebrugge a Oostende. | |
|
|
23.4.1918 | Ve Folignu vznikla na základě dohody Čs. národní rady a italské vlády z 21. 04. Československá divize v Itálii. Skládala se z 11. a 12. střelecké brigády, mimo její rámec zůstaly Čs. výzvědné oddíly u jednotlivých armád. Divizi tvořila výhradně pěchota a část technických a týlových jednotek. Po zorganizování byla převelena do přífrontového pásma. | |
|
|
23.4.1918 | Guatemala vstúpila do vojny na strane Dohody. | |
|
|
24.4.1918 | došlo u Villers Bretonneux k prvej "tankovej bitke" v histórii. Stretli sa v nej tri britské tanky Mark IV a tri nemecké tanky A7V. | |
|
|
25.4.1918 | Zemřel kapitán Stanley Wallace Rosevear (velitel letky 201. perutě RAF) | |
|
|
26.4.1918 | Četa dosud žijících příslušníků bývalé slavné "Roty Nazdar" se vyznamenala v boji s Němci u Bois Hangard-Somme ve Francii. | |
|
|
28.4.1918 | Zemřel - Gavrilo Princip (Spáchal 28.06.1914 atentát na rakúskeho arcivojvodu Franza Ferdinanda d´Este a jeho ženu grófku Žofiu v Sarajeve) | |
|
|
1.5.1918 | Na jednom z mnohých prvomájových zhromaždení, v Liptovskom Mikuláši, vystúpil ako rečník Dr. Vavro Šrobár. Ten predložil na schválenie rezolúciu, ktorá okrem iných mierových a demokratických požiadaviek vytýčila aj právo na samourčenie pre „uhorskú vetvu československého kmeňa“. | |
|
|
2.5.1918 | Zemřel poručík Hans Weiss (velitel letky u Jasta 10) | |
|
|
3.5.1918 | Zemřel poručík Omer Paul Demeuldre (francouzské letecké eso 1. sv. v. se 13 sestřely (8 sám, 5 sdílel) a 9-12 pravděpodobnými) | |
|
|
4.5.1918 | Zemřel nadporučík Karl Patzelt (velitel Fliku 68J) | |
|
|
4.5.1918 | Zemřel štábny kapitán Jevgenij Michajlovič Venediktov (veliteľ 2. armády /1918/) | |
|
|
5.5.1918 | Zemřel četař Giovanni Nicelli (italské letecké eso 1. sv. v. s 8-9 potvrzenými sestřely a 3 nepotvrzenými) | |
|
|
6.5.1918 | Zemřel čestný brigádny generál Robert Patterson Kennedy | |
|
|
6.5.1918 | Zemřel nadporučík Jean Chaput (velitel Escadrille SPA 57) | |
|
|
6.5.1918 | Zemřel kapitán William Lewis Wells (velitel letky 48. perutě RFC/RAF) | |
|
|
6.5.1918 | Na východní Ukrajině okupované rakousko-uherskou armádou vystřídal v roli vojenského guvernéra Oděsy generála Eduarda von Böhm-Ermolli gen. Alfred Krauss. Guvernérem zůstal až do 16. prosince 1918. | |
|
|
7.5.1918 |
Do prvej svetovej vojny na strane Dohody vstúpila Nikaragua. Medzi Rumunskom a Centrálnymi mocnosťami je podpísaná separátna mierova dohoda v Bukurešti. |
|
|
|
8.5.1918 | Loď HMAS Voyager (D 31) spuštěna na vodu | |
|
|
9.5.1918 | Zemřel kapitán Charles Roger Lupton (velitel letky 5. námořní perutě RNAS) | |
|
|
9.5.1918 | Všeruský ústřední výkonný výbor sovětů a Rada lidových komisařů schválily dekret o zásobovací diktatuře. | |
|
|
10.5.1918 | probíhá britský nájezd proti Ostende | |
|
|
11.5.1918 | Zemřel nadporučík Kurt Nachod (letecké eso k.u.k. Luftfahrtruppen s 5 sestřely, všech dosáhl jako pozorovatel u Fliku 20) | |
|
|
12.5.1918 | Zemřel nadporučík Henry Eric Dolan (anglické letecké eso 1. sv. v. se 7 sestřely [5 zničených (3 sám, 2 sdílel), 1 sražený do neřízeného pádu (sám) a 1 zajatý (sdílel)]) | |
|
|
12.5.1918 | sa vzbúrili vojaci v Rimavskej Sobote. | |
|
|
14.5.1918 | V Čeljabinsku v Rusku došlo napadení čs. legionáře jedním z rakousko-uherských zajatců, kteří se zde ve vlaku nacházeli. Čs. legionář napadený bez příčiny byl těžce zraněn. Viník byl zabit. Následkem této události došlo za několik dní k ozbrojenému incidentu mezi čs. legionáři a místním sovětem poté, co bolševici uvěznili skupinu čs. legionářů, která se dostala do incidentu s těmito zajatci. Přecházela tomu stoupající nedůvěra Čechoslováků ve sliby sovětské vlády, která se místo uvolňování cesty Čechoslovákům na východ, snažila je co nejvíce zdržovat v jejich plánu dostat se přes Vladivostok lodní cestou na francouzské bojiště. Následně bolševici provedli několik zákeřných přepadů československých vlaků. | |
|
|
15.5.1918 | Zemřel nadporučík Herbert Whiteley Sellars (anglické letecké eso na dvoumístném stroji 1. sv. v. s 8 sestřely [5 sražených do neřízeného pádu (4 sám, 1 sdílel), 2 zničené v plamenech (sám) a 1 zničený (sám)]) | |
|
|
16.5.1918 | Zemřel poručík Hans Joachim Wolff (Stíhacie eso (10 zostrelov).) | |
|
|
16.5.1918 | Zemřel kapitán Trevor Durrant (anglické letecké eso 1. sv. v. s 11 sestřely [6 sražených do neřízeného pádu (4 sám, 2 sdílel), 3 zničené (2 sám, 1 sdílel) a 2 zničené v plamenech (sám)]) | |
|
|
16.5.1918 | zástupcovia Poľska (S.Glabiňski, W.Wiltos, A.Skrabek, J.Moraczenski) a Československa (K.Kramář, F.Staněk, V.Sis, P.Šámal) sa v Prahe dohodli na koordinácii spoločného postupu proti habsburskej politike a a aj na konkrétnych zásadách riešenia tzv. těšínskej otázky. | |
|
|
17.5.1918 | Zemřel poručík Eugene Adrien Gilbert (předválečný závodní aviatik a jedno z prvních leteckých es 1. sv. v. s 5 sestřely (2 sám, 3 sdílel)) | |
|
|
17.5.1918 | Zemřel poručík Franz Gräser (rakousko-uherské letecké eso 1. sv. v. s 18 sestřely, nejúspěšnější eso maďarské národnosti) | |
|
|
18.5.1918 | Zemřel Šikovatel Johann Škvor | |
|
|
18.5.1918 | postu primátora Prešporka (Bratislavy) sa vzdal T.Brolly, nahradil ho T.Kumlik. | |
|
|
19.5.1918 | Zemřel major Gervais Raoul Victor Lufbery (velitel 94. Letecké perutě) | |
|
|
20.5.1918 | Loď USS New Mexico (BB-40) uvedena do služby | |
|
|
20.5.1918 | Z vyčleněných jednotek 21. sp. ve Francii vznikl v Jarnacu 22. střelecký pluk. Po urychleném výcviku byl v červnu 1918 přesunut do Darney, kde byl začleněn do Čs. brigády ve Francii. | |
|
|
23.5.1918 | Zemřel kapitán George Edwin Thomson (instruktor v 7. výcvikovém depu RAF) | |
|
|
23.5.1918 | Zemřel kapitán Johann Maria Zwierzina (Velitel Flik 3) | |
|
|
23.5.1918 | Sjezd delegátů československých legií v Rusku rozhodl pokračovat v cestě do Vladivostoku se zbraní v ruce a nehledě na odpor sovětské moci. Jako odvetu za čeljabinský incident dal komisař Trockij uvěznit členy odbočky Československé národní rady, dlící v Moskvě, a důvěrnými telegramy nařídil 25. května všem místním sovětům podél sibiřské magistrály, aby byli legionáři zcela odzbrojeni. Vystoupení legií na Sibiři výrazně přispělo k mezinárodnímu uznání práva Čechů a Slováků na vlastní stát. | |
|
|
24.5.1918 | v Martine sa konala porada Slovenskej národnej strany, na ktorej bolo väčšinou prítomných potvrdené stanovisko protimaďarského odporu s cieľom dosiahnuť česko-slovenské štátne zjednotenie na princípe „bezvýhradného samourčovacieho práva slovenského národa“. | |
|
|
24.5.1918 | V Římě uznána československá armáda v Itálii. V rámci velké slavnosti předány nastoupením československým plukům prapory. | |
|
|
24.5.1918 | Nejlepší maďarský stíhací pilot 1. světové války Josef Kiss (R-U) byl sestřelen s potvrzenými 19 sestřely na kontě | |
|
|
25.5.1918 | Zemřel poručík Josef Kiss (stíhací eso 1. světové války (19 vítězství)) | |
|
|
25.5.1918 | do vojny na strane Dohody vstúpila Kostarika. | |
|
|
25.5.1918 | Po zostření vztahu čs. legionářů a sovětské moci následkem Čeljabinského incidentu 14. 05. byl Trockého telegram rozhodující příčinou vystoupení čs. jednotek proti sovětské vládě. Sovětská vláda se v polovině května rozhodla, patrně pod vlivem doporučení čs. komunistů, zastavit odjezd čs. legií na východ a využít dobrovolníků ke zformování jednotek Rudé armády. Telegramy L. D. Trockého a jeho zástupce S. I. Aralova přikazovaly zrušit čs. jednotky a a jejich vojáky zařazovat do sovětských oddílů, v případě nutnosti neozbrojených, pracovních. To spolu s napadením čs. vojsk na magistrále chápali legionáři jako vyhlášení nepřátelství. Trockého telegram z 25. 05. jejich názor potvrdil, neboť nařizoval místním sovětům zcela odzbrojit čs. oddíly, zastřelit každého ozbrojeného Čechoslováka, internovat osazenstvo každého vlaku, v němž budou nalezeny zbraně a všemi prostředky bránit dalšímu postupu čs. souprav na východ. Tím byla sověty fakticky zrušena Stalinova smlouva a legionáři se rozhodli pokračovat v cestě i za použití zbraní. | |
|
|
26.5.1918 | Zemřel kapitán Thomas Frederick Le Mesurier (velitel letky 5. námořní perutě RNAS) | |
|
|
26.5.1918 | II. čs. dělostřelecká brigáda přepadena na železnici v Irkutsku bolševiky. Čechoslováci se náhlé přepadení odrazili. Následně obsazen Novonikolajevsk a Barabinsk. | |
|
|
27.5.1918 | Zemřel kapitán Douglas John Bell (velitel letky 27. perutě RFC a 3. perutě RFC/RAF) | |
|
|
27.5.1918 | Zemřel kapitán Robert Alexandr Little (nejúspěšnější australské letecké eso 1. sv. v. s 47 sestřely [25 sražených do neřízeného pádu (23 sám, 2 sdílel), 16 zničených (15 sám, 1 sdílel), 4 zničené v plamenech (sám) a 2 zajaté (sám)]) | |
|
|
27.5.1918 | Zemřel poručík Rudolf Windisch (německé stíhací eso a ničitel balónů 1. sv. v. s 22 sestřely, z toho 3 balóny) | |
|
|
27.5.1918 | Bez vyhlášení nepřátelství přepadli bolševici zákeřně na železnici štáb 1. československého střeleckého pluku "M.J. Husi" ve Zlatoústě. Takřka beze zbraní (ty byly dle předchozích dohod z velké části bolševikům cestou na východ odevzdávány) se Čechoslováci za ztrát ubránili a dobře vyzbrojenou přesilu nepřítele odrazili. | |
|
|
28.5.1918 | Zemřel nadporučík Reginald Milburn Makepeace (instruktor v 1. škole leteckého boje a střelby, se základnou na Turnberryjském letišti) | |
|
|
28.5.1918 | Začiatok bitky o Cantigny, kde prvýkrát Spojené štáty počas 1. svetovej vojny vstúpili do pozemnej operácie a kde americkí vojaci dobyli a udržali obec Cantigny. | |
|
|
28.5.1918 | jednotkám poručíka Šveca sa podarilo obsadiť mesto Penza. /viaže sa k československým légiam v Rusku/ | |
|
|
29.5.1918 |
Rusko - vítězství čs. legionářů u Penzy. Poté, co porazili přesilu bolševických jednotek, dobyli sovětskou Penzu. Dále obsazen Miass a úderný prapor čs. vojska rychlým útokem získal Kansk Jenisejský. |
|
|
|
29.5.1918 | Koniec bitky o Cantigny kde prvýkrát USA vstupilo do pozemnej operácie počas 1. svetovej vojny, kde dobylo a udržalo obec Cantigny. | |
|
|
29.5.1918 | Všeruský výkonný ústřední výbor sovětů přijal usnesení o povinném náboru pracujících do Rudé armády. | |
|
|
30.5.1918 | V Pittsburgu byla uzavřena mezi českými a slovenskými krajanskými organizacemi v USA dohoda, která podporovala vznik československého státu s republikánskou formou vlády a s ústavou. Slovensku se v ní přisuzovalo autonomní postavení s vlastní administrativou a sněmem. Konkretizace definitivní podoby státu byla však logicky ponechána pozdějším rozhodnutím právoplatných zástupců obou národů v nově zbudovaném státě. Role T. G. Masaryka při vypracování tohoto dokumentu byla čistě inspirativní. Nešlo také o dohodu zástupců krajanských organizací s představiteli odboje (Masaryk). Dokument byl zápisem z jednání, nikoliv závaznou smlouvou, jak ji později vykládali představitelé slovenského autonomismu, když ji stavěli proti textu Martinské deklarace. | |
|
|
31.5.1918 | Jednotky Sibiřské skupiny čs. legií obsadily bez boje Tomsk. Město se stalo jednou z týlových základen čs. vojsk na Sibiři, od ledna 1919 tu byl umístěn štáb 2. střelecké divize. | |
|
|
31.5.1918 | 3. divize americké armády zastavila postup německých vojsk u Chateau-Thierry. | |
|
|
31.5.1918 | Zástupcovia Slovenskej ligy a Českého národného združenia v USA podpísali s T. G. Masarykom, predsedom ČSNR, Pittsburskú dohodu o utvorení spoločného štátu Čechov a Slovákov. | |
|
|
1.6.1918 | Zemřel podplukovník Roderic Stanley Dallas (velitel 1. námořní perutě RNAS) | |
|
|
1.6.1918 | Oddíly čs. legionářů porazily bolševiky v bitvě u Miass. U Mariinska došlo ke spojení skupiny Gajdovy a Kadlecovy, které se k sobě probojovaly v bojích s bolševiky. | |
|
|
2.6.1918 | Povstali slovenskí vojaci zo 71. trenčianského pluku, ktorí boli ubytovaní v srbskom meste Kragujevac. Vzbura bola potlačená 8. júna a verejne popravených bolo 44 vojakov. | |
|
|
2.6.1918 |
Čs. legionáři obsadili na Sibiři Kurgan. V Ivaščenkově u Samary obsadil 4. československý střelecký pluk "Prokopa Holého" velkou muniční továrnu s 30 000 dělníky, kteří okamžitě začali vyrábět potřebnou munici pro Čechoslováky. |
|
|
|
2.6.1918 | Němci ovládli lesík Belleau. V příštích dnech zde budou svádět tvrdé boje s americkou námořní pěchotou. | |
|
|
3.6.1918 | Zemřel Marechal-des-Logis Xavier Jean-Marie Louis Moissinac (francouzské stíhací eso a ničitel balónu 1. světové války se 7 sestřely (2 sám, 5 sdílel), z toho 1 balón (sdílel)) | |
|
|
3.6.1918 | Americká námořní pěchota odrazila nápor Němců postupujících z lesíka Belleau. | |
|
|
3.6.1918 | V deň narodenín kráľa Juraja V. boli pre príslušníkov RAF založené vyznamenania Distinguished Flying Cross, Distinguished Flying Medal, Air Force Cross a Air Force Medal. | |
|
|
4.6.1918 | Zemřel kapitán Jean Marie Emile Derode (velitel Escadrille N/SPA 102) | |
|
|
4.6.1918 | Rusko - Československý 4. střelecký pluk "Prokopa Holého" zvítězil v bitvě u Lipjag nad silnou přesilou bolševiků. V bitvě zemřel na následky těžkého zranění oblíbený velitel pluku poručík Gayer. | |
|
|
5.6.1918 | Zemřel poručík Charles Alfred Quette (francouzské letecké eso 1. sv. v. s 10 potvrzenými sestřely (7 sám, 3 sdílel) a 2 pravděpodobnými) | |
|
|
5.6.1918 | vojaci náhradného práporu 72. pešieho pluku, sídliacom v bratislavských Vodných kasárňach, vypovedali poslušnosť, pričom zbili rotmajstra. Za vzburu boli súdených šesť jej iniciátorov. Dvoch popravili 10.júna. | |
|
|
5.6.1918 | Rusko - V bitvě u Bezenčuku čs. oddíly pod Voženílkovým vedením porazily přesilu bolševiků. - Čechoslováci obsadili Kolčuginské doly. | |
|
|
6.6.1918 | Zemřel kapitán John De Camborne Paynter (anglické letecké eso 1. sv. v. s 10 sestřely [5 zničených (2 sám, 3 sdílel), 4 sražené do neřízeného pádu (1 sám, 3 sdílel) a 1 zničený v plamenech (sdílel)]) | |
|
|
6.6.1918 | Americké jednotky zaútočily na německé zákopy v lesích u francouzského Belleau. Německá obrana byla velmi houževnatá a Američané bojovali o každý metr území. Poslední nepřátelská pozice byla dobyta o šest dní později, nicméně vyčišťovací operace probíhaly až téměř do konce měsíce června. | |
|
|
6.6.1918 | Čs. legionáři porazili bolševiky u Marianovky. | |
|
|
7.6.1918 | Zemřel nadporučík James Jeffery Dawe (anglické letecké eso 1. sv. v. s 8 sestřely [4 sražené do neřízeného pádu (sám) a 4 zničené (3 sám, 1 sdílel)]) | |
|
|
8.6.1918 | 8. júna bolo verejne popravených 44 slovenských vojakov, ktorí povstali 2.-3.6.1918. | |
|
|
8.6.1918 | Rusko - Oddíly čs. legionářů pod Čečkovým vedením dobyly Samaru po porážce bolševických jednotek. | |
|
|
9.6.1918 | Zemřel kapitán Walter Alexander Tyrrell (velitel letky B 32. perutě RAF) | |
| 9.6.1918 | Zemřel nadporučík Alexandre Paul Léon Adrien Madeleine Marty (francouzské stíhací eso 1. světové války se 7 sestřely) | ||
|
|
9.6.1918 | V železniční stanici Tatarskaja asi 200 km východně od Omska došlo ke spojení Sibiřské (7. sp Tatranský, části 6. sp Hanáckého, 2. záložního pluku a 2. dělostřelecké brigády pod velením R. Gajdy) a Čeljabinské skupiny (2. sp Jiřího z Poděbrad, 3. sp Jana Žižky z Trocnova, části 6. sp Hanáckého, štáb 1. sp Mistra Jana Husi pod velením plk. Vojcechovského) vojsk čs. legií. | |
|
|
9.6.1918 | V Jaderském moři zahajuje R-U námořnictvo nájezd na otrantskou uzávěru, jehož se poprvé účastní čtyři dreadnoughty třídy Tegetthoff. ráno 10.6. italský člun MAS.15 torpéduje a potápí bitevní loď Szent István. | |
|
|
10.6.1918 | Zemřel kapitán John Gerald Manuel (kanadské letecké eso 1. sv. v. se 13 sestřely [10 zničených (9 sám, 1 sdílel) a 3 sražené do neřízeného pádu (sám)]) | |
|
|
10.6.1918 | Loď SMS Szent István vyřazena ze služby (potopena u ostrova Premuda / sunk at Premuda Island) | |
|
|
10.6.1918 | na hradnom nádvorí pri Leopoldovej bráne v Bratislave sa konala poprava J. Škapíka a M. Jursu, dvoch hlavných iniciátorov vzbury vo Vodných kasárňach z 5. júna. | |
|
|
10.6.1918 | Vojáci Vojcechovského skupiny dobývají Kištymu. | |
|
|
10.6.1918 | Německá vojska vstoupila do Tiflisu (Tbilisi). | |
|
|
12.6.1918 | Rusko - Čechoslováci organizují v Rusku z rakousko-uherských zajatců národní vojska. Je jim v Rusku přiznána úloha vedení malých rakousko-uherských národů. | |
|
|
12.6.1918 | Rada lidových komisařů schválila dekret o povolání dělníků a pracujících rolníků narozených v letech 1893 až 1897 v některých újezdech povolžského, uralského a západosibiřského vojenského okruhu k vojenské službě. | |
|
|
13.6.1918 | Zemřel kapitán James Dacres Belgrave (velitel letky 61. perutě RFC a 60. perutě RAF) | |
|
|
13.6.1918 | Vzniká Východní front. Členy revoluční vojenské rady se stali I. I. Vacetis, P. A. Kobzev a G. Blagonravov. | |
|
|
15.6.1918 | Čs. legionáři v boji s bolševiky dobyli Barnaul. | |
|
|
16.6.1918 | Rusko - V bitvě u Kljukvené porazil československý 1. samostatný úderný prapor pětinásobnou přesilu bolševických oddílů. | |
|
|
17.6.1918 | Zemřel nadporučík Frank Leaman Baylies (americké letecké eso 1. sv. v. s 12 sestřely (9 sám, 3 sdílel)) | |
|
|
17.6.1918 | Rusko - Československý obrněný vlak "Orlík" svádí tvrdé boje se sovětskými pluky u stanice Podbělskaja. | |
|
|
17.6.1918 | Rada lidových komisařů schválila dekret o první výzvě moskevských dělníků do Rudé armády. | |
|
|
18.6.1918 | Zemřel nadporučík John McGavock Grider (americký stíhací pilot 1. sv. v. s 1 sestřelem) | |
|
|
18.6.1918 | Rusko - Čs. legionáři dobyli Trojick po porážce přesily bolševických oddílů. | |
|
|
18.6.1918 | V Conegliano bylo rakousko-uherskou armádou popraveno 15 zajatých čs. legionářů. | |
|
|
19.6.1918 | Zemřel major Francesco Baracca (Velitel 10. stíhací skupiny) | |
|
|
19.6.1918 | Rusko - Čs. legionáři v boji s bolševiky u Buguruslanu. | |
|
|
19.6.1918 | Byl sestřelen Francesco Baracca (Itálie) - patrně při ostřelování R-U zákopů střelbou z pozemních zbraní. Na kontě měl v tu dobu 34 sestřelů. | |
|
|
20.6.1918 | Itálie - Úspěšný boj čs. legionářů u San Donu proti rakousko-uherským jednotkám. | |
|
|
20.6.1918 |
Rusko - Čs. legionáři obsadili Krasnojarsk za nadšeného vítání místním obyvatelstvem. Itálie - Rakousko-uherská armáda popravila u Conegliano 5 zajatých čs. legionářů. |
|
|
|
20.6.1918 | Výzvědný oddíl 4. pluku posiluje ruskou posádku v Syzrani - Česchoslováci se vrací na pravý břeh řeky Volhy. | |
|
|
20.6.1918 | Rada lidových komisařů schválila dekret o znárodnění naftového průmyslu. | |
|
|
21.6.1918 | Zemřel nadporučík Harold Bolton Redler (britské letecké eso a ničitel balónu 1. světové války s 10 sestřely [5 sražených do neřízeného pádu (4 sám, 1 sdílel), 3 zničené (sám), 1 zničený v plamenech (sám) a 1 zajatý (sám)], včetně 1 balónu (sám, zničen)) | |
|
|
21.6.1918 | Zemřel kapitán Ian Henry David Henderson (anglické letecké eso 1. sv. v. s 7 sestřely [5 sražených do neřízeného pádu (4 sám, 1 sdílel) a 2 zničené (sám)]) | |
|
|
22.6.1918 | Zemřel kapitán 1. triedy Alexej Michajlovič Ščastnyj (veliteľ Námorných síl Baltického mora) | |
|
|
22.6.1918 | Začiatok poslednej rakúskej ofenzívy na južnej fronte na Piave. | |
|
|
22.6.1918 | Legionárskemu dočastnému výkonnému výboru bolo oznámené "cieľom nie je preprava cez Vladivostok do Francúzska ale príprava východnej fronty na Volge". | |
|
|
23.6.1918 | Koniec poslednej rakúsko-uhorskej ofenzívy na južnej fronte na Piave. | |
|
|
24.6.1918 | Rusko - Čs. legionáři bojují s bolševickými oddíly u Nižně-Udinska. | |
|
|
26.6.1918 | Zemřel nadporučík Edward Carter Eaton (kanadské letecké eso 1. sv. v. s 5 sestřely [3 sražené do neřízeného pádu (2 sám, 1 sdílel) a 2 zničené (sdílel)]) | |
|
|
26.6.1918 | Zemřel Oberflugmeister Kurt Schönfelder (německé stíhací eso a ničitel balónů 1. sv. v. se 13 potvrzenými sestřely, z toho 2 balóny a 4 nepotvrzenými, z toho 1 balón) | |
|
|
26.6.1918 | Rusko - Oddíly čs. legionářů pod Čečkovým vedením zvítězili nad přesilou bolševiků v boji u Buzuluku. - Čs. legionáři obsadili Zlatoust. - Čs. legionáři v boji u Šeberty. | |
|
|
26.6.1918 | Americká námořní pěchota koněčně dobyla lesík Belleau. Během krvavých bojů v červnu 1918 přišla o 5 000 mrtvých a zraněných. Toto krvavé bojiště bylo přejmenováno na Les brigády námořní pěchoty. | |
|
|
27.6.1918 | Rusko - Čs. legionáři bojují s bolševickými oddíly u vesnice Krutaja Rěčka. | |
|
|
28.6.1918 | Zemřel rotmistr René Montrion (francouzské letecké eso a ničitel balónů 1. sv. v. s 11 potvrzenými sestřely (2 sám, 9 sdílel), včetně 2 balónů (sdílel) a 8 pravděpodobných) | |
|
|
28.6.1918 | Založen kýl lodi HMS Enterprise (D52) | |
|
|
28.6.1918 | Rada lidových komisařů schválila dekret o znárodnění velkoprůmyslu. | |
|
|
29.6.1918 |
Itálie - Úspěšný boj čs. legionářů s rakousko-uherskými jednotkami u Monte Vall Bello. Italský velitel 3. armádního sboru prohlásil: "Prvního Čechoslováka, jehož potkám, zlíbám veřejně."... - Francie Rusko - Čs. legionáři ve Vladivostoku vystoupili proti bolševikům k obraně železnice ze západu do Vladivostoku, ke krytí částí čs. vojska, které dosud po celé délce magistrály bojovaly proti sovětské přesile. |
|
|
|
29.6.1918 | Při příležitosti odevzdávání praporu 21. československému pluku ve Francii v Darney (za účasti prezidenta Raymonda Poincarého) byla Československá národní rada uznána francouzskou vládou "jako nejvyšší orgán spravující veškeré zájmy národa a jako první základ příští vlády československé". Bylo to vlastně první oficilní diplomatické uznání Čs. národní rady. | |
|
|
29.6.1918 | Rada lidových komisařů schválila dekret o první výzvě petrohradských dělníků do Rudé armády. | |
|
|
30.6.1918 | Zemřel generál polní maršál Hermann Emil Gottfried von Eichorn (veliteľ 10. armády) | |
|
|
30.6.1918 |
Francie - Dosud žijící příslušníci zaniklé "Roty Nazdar" se vyznamenali při útoku na německé pozice u St. Pierre-Aigle. ... Itálie - Čs. legionáři bojují proti rakousko-uherským jednotkám u Col. Rosse. |
|
|
|
1.7.1918 | Vznikl v Čeljabinsku z dobrovolníků 1. čs. jezdecký pluk Jana Jiskry z Brandýsa. Původně průzkumná jednotka Čs. sboru v Rusku, rozdělená na jednotlivé eskadrony nasazované podle potřeby. Až koncem r. 1918 byl pluk nasazen jako celek. | |
|
|
2.7.1918 | V rámci zahájené ruské ofenzívy se v boji s přesilou rakousko-uherských pluků u Zborova vyznamenala svým skvělým útokem Československá střelecká brigáda, když se probojovala až do třetího obranného pásma nepřítele. Brigáda byla složena ze tří čs. pluků (1. stř. pluk "M.J. Husi", 2. stř. pluk "Jiřího z Poděbrad" a 3. stř. pluk "Jana Žižky z Trocnova). Bylo to první bojové vystoupení brigády jako celku. Během útoku zajala 3.300 nepřátel včetně 62 důstojníků, ukořistila 20 děl, mnoho kulometů, pušek, munice a dalšího vojenského materiálu. Československé ztráty v boji činily: 167 padlých v boji (z toho 5 důstojníků), 17 zemřelých následkem zranění, 11 nezvěstných - pravděpodobně padlých a přes 700 zraněných. | |
|
|
3.7.1918 | Zemřel rotmistr Jacques Gerard (francouzské letecké eso 1. sv. v. s 8 potvrzenými (4 sám, 4 sdílel) a 2 pravděpodobnými sestřely) | |
|
|
3.7.1918 | Zemřel major Joseph Cruess Callaghan (velitel 87. perutě RAF) | |
|
|
3.7.1918 | Zemřel kapitán Wilhelm Reinhard (velitel: Jagdstaffel 6) | |
|
|
3.7.1918 | Čs. legionáři svedli tvrdý boj proti přesile bolševiků u Udrjaku. V bolševických oddílech jsou výraznou měrou zastoupeni i rudí internacionalisté - nejvíce Němci a Maďaři, jichž je asi 800. | |
|
|
4.7.1918 | Po rozhodném vítězství u stanice Čišmy vstupují čsl. vojska bez boje do Ufy, kde krátce předtím povstalo místní obyvatelstvo a svrhlo sovět. | |
|
|
6.7.1918 | Po předchozích dílčích bojích se podařilo spojit dříve roztrženým československým skupinám samarské a čeljabinské u železniční stanice Miňar. | |
|
|
7.7.1918 | Zemřel nadporučík Merrill Samuel Taylor (stíhací eso 1. světové války (7 vítězství)) | |
|
|
7.7.1918 | Čs. legionáři svádí úspěšné boje s rakousko-uherskými oddíly u Monte Val Bella. | |
|
|
7.7.1918 | Čs. legionáři bojují s bolševiky u Bugulmy | |
|
|
7.7.1918 | Zišiel sa výkonný výbor penzskej skupiny v Ufe kde plukovník Vojcechovský vydal príkaz k zriadeniu Povolgskej fronty | |
|
|
8.7.1918 | Zemřel kapitán Arthur Claydon (anglické letecké eso 1. sv. v. se 7 sestřely [3 zničené v plamenech (2 sám, 1 sdílel), 2 zničené (sám) a 2 sražené do neřízeného pádu (sám)]) | |
|
|
9.7.1918 | Zemřel major James Thomas Byford McCudden (Velitel letky) | |
|
|
9.7.1918 | Zemřel generálporučík Jomozó Kacuta (velitel: Pevnost Shimonoseki) | |
|
|
9.7.1918 | Dva prapory 4. střeleckého pluku Prokopa Holého spolu s ruskými jednotkami dobyly Syzraň, město na Volze 300 km jižně od Kazaně. Čs. jedotky Syzraní projely už 29. května 1918 v dohodě s místním sovětem. V červnu se však města zmocnily oddíly samarské armády, které byly 8. 7. vytlačeny sovětskými jednotkami. Po opětném dobytí čs. oddíly bylo tak vytvořeno předmostí na pravém břehu Volhy. | |
|
|
10.7.1918 | Zemřel admirál Henri Rieunier (ministr námořnictví) | |
|
|
10.7.1918 | Založen kýl lodi HMS Broadwater (H 81) | |
|
|
10.7.1918 | Čs. legionáři v boji s bolševiky dobyli znovu Syzraň a Alexandrovský most přes řeku Volhu. | |
|
|
11.7.1918 | Dobytí města Irkutsk československými legionáři pod vedením Radola Gajdy. | |
|
|
11.7.1918 | Vilém z Urachu, německý princ, se stal litevským králem a přijal jméno Mindove II. | |
|
|
12.7.1918 | Zemřel brigádny generál William McComb (brigádny generál CSA) | |
|
|
12.7.1918 | Zemřel důstojnický zástupce Karl Urban (rakousko-uherské letecké eso 1. sv. v. s 5 sestřely, z toho 4 dosáhl s pozorovatelem Otto Jägerem) | |
|
|
12.7.1918 | Loď Kawači vyřazena ze služby (potopena v Tokuyama Bay / sunk in Tokuyama Bay) | |
|
|
12.7.1918 | Ponorka U-124 (U-124) uvedena do služby | |
|
|
12.7.1918 | Haiti vstúpilo do 1. svetovej vojny na strane Dohody. | |
|
|
12.7.1918 | Čs. legionáři po předchozích bojích s bolševiky v oblasti obsadili Bugulmu. | |
|
|
13.7.1918 | Osmanská armáda sa pokúsila o poslednú ofenzívu v Palestíne. | |
|
|
13.7.1918 | V Praze byl reorganizován Národní výbor československý na vrcholný orgán domácí politické reprezentace. Jeho úkolem byla příprava na převzetí moci, vypracování základních zákonů a organizace budoucí státní správy. V zásadě byl stínovou vládou budoucího Československa. | |
|
|
14.7.1918 | Turecká armáda při svém postupu od Jericha dobyla osadu Abú Tellul, avšak záhy byla zastavena britskými předsunutými jednotkami. Australská lehká kavalérie podnikla silný protiútok, při němž byli Turci vklíněni mezi Australany a Brity. Do zajetí padlo 350 tureckých vojáků a Abú Tellul byl znovu osvobozen. | |
|
|
14.7.1918 | Čs. legionáři dobyli po boji s bolševickou posádkou Chvalinsk. | |
|
|
14.7.1918 | V Orgianu se konala přehlídka Čs. divize v Itálii nasazené prozatím do přífrontového pásma. Divizi přehlížel osobně italský král Viktor Emanuel III. | |
|
|
14.7.1918 | Dobitie mesta Volsk na juhu /viaže sa k československým légiam v Rusku/. | |
|
|
15.7.1918 | Zemřel poručík Friedrich Friedrichs (německé letecké a balónové eso s 21 sestřely, z toho 11 balónů) | |
|
|
16.7.1918 | Zemřel poručík André Jean Louis Barcat (francouzské letecké eso a ničitel balónu 1. sv. v. s 5 sestřely (sdílel), z toho 1 balón (sdílel) a 2 pravděpodobnými) | |
|
|
16.7.1918 | Zemřel poručík Hans Kirschstein (velitel Jasty 6) | |
|
|
16.7.1918 | Čs. legionáři bojují s bolševickými oddíly u Jevgeněvky. | |
|
|
16.7.1918 | Čs. legionáři rozdrtili sovětské vojsko v bitvě u Kultuku na Bajkale. V boji se vyznamenal úderný prapor. | |
|
|
16.7.1918 | Car a jeho rodina popraveni bolševiky v Jekatěrinburgu. | |
|
|
16.7.1918 | Na návštevu Bratislavy, na pozvanie župana Szmrecsányiho a primátora Kumlika, priplával z Viedne loďou Ferencz József rakúsko-uhorský cisár Karol, v sprievode rodiny a predsedu vlády Wekerleho. | |
|
|
16.7.1918 | Uzavretie zmluvy medzi predstaviteľmi Dočasnej sibírskej vlády, Ustavodárneho zhromaždenia, Francuzskej vojenskej misie a s vedomím legionárskeho výkonného výboru sa veliteľ československého zboru sa stal povereným veliteľom všetkých vojsk bojujúcim proti sovietským, nemeckým a rakúskym vojskám (stav mal trvať do menovania hlavného veliteľa spojencami) /viaže sa k československým légiam v Rusku/. | |
|
|
17.7.1918 | V Jekatěrinburgu (Sverdlovsk) byl v souvislosti s nástupem čs. vojenských jednotek z obavy, aby jej neosvobodily, zavražděn poslední ruský car Mikuláš II. i s celou rodinou. | |
|
|
17.7.1918 | Pri bombardovaní nemeckého vzducholodného hangáru v Tondern sa podarilo zničiť dva armádne Zeppeliny (L.54 a L.60). Nálet podniklo 6 lietadiel Sopwith Camel, štartujúcich z lietadlovej lode HMS Furious. Každé lietadlo neislo dve bomby, každú o hmotnosti 22 kg. Po útoku pristáli dve lietadlá opäť na lodi, 3 pristáli v Dánsku, jedno sa za zlého počasia zrútilo do mora a pilot zahynul. | |
|
|
18.7.1918 | Zemřel plukovník Nikolaj Alexandrovič Mikuláš II. / Romanov (Imperátor (císař) Všeruský) | |
|
|
18.7.1918 | Dosud žijící Čechoslováci ze zaniklé Roty Nazdar se vyznamenali v útoku u Moulin Laffant, kde útočili po boku amerických oddílů. | |
|
|
19.7.1918 | Zemřel kapitán Allen Melancthon Sumner (velitel 6. kulometný prapor 3. divize) | |
|
|
19.7.1918 | Honduras vstúpil do 1. svetovej vojny na strane Dohody. | |
|
|
19.7.1918 | Křižník USS San Diego se potápí u Long Islandu po nárazu na minu, kterou nastražila ponorka U-156. Ačkoliv je zabito jenom šest členů posádky, jedná se o největší loď válečného námořnictva Spojených států ztracenou v průběhu WWI. | |
|
|
20.7.1918 | Zemřel četař André Louis Bosson (francouzské letecké eso 1. sv. v. se 7 potvrzenými sestřely (5 sám, 2 sdílel) a 3 pravděpodobnými) | |
|
|
20.7.1918 | Dobyly jednotky Severozápadní skupiny (2. sp Jiřího z Poděbrad a 6. sp Hanácký) spolu s kozáky Tjumeň, město na Urale asi 350 km východně od Jekatěrinburgu. Město se pak stalo jednou ze základen čs. vojsk na Urale. | |
|
|
21.7.1918 | Zemřel důstojnický zástupce Otto Esswein (německé stíhací eso 1. sv. v. s 12 sestřely) | |
|
|
22.7.1918 | Zemřel kapitán Harold Thomas Mellings (anglické letecké eso 1. sv. v. s 15 potvrzenými sestřely [8 zničených (sám), 5 sražených do neřízeného pádu (4 sám, 1 sdílel) a 2 zničené v plamenech (sám)] a 2 nepotvrzenými) | |
|
|
22.7.1918 | Po dobytí Syzraně zahájily čs. a ruské jednotky soustředěný útok na Simbirsk (Uljanovsk), poslední opěrný bod sovětských vojsk na levém břehu Volhy. Pod velením por. Karla Kutlvašra pronikly oddíly 1. střeleckého pluku Mistra Jana Husi a 4. sp Prokopa Holého k městu a s pomocí oddílů ruského gen. Kappela jej po prudkých bojích dobyly. Mezi kořistí se nacházel i obrněný vlak Lenin, který pak pod novým jménem Orlík působil v čs. legiích až do jara 1920. | |
|
|
22.7.1918 | Císař Karel I. přijal ve Vídni demisi rakouského předsedy vlády Ernsta, rytíře Seidlera von Feuchtenegga a jeho kabinetu. | |
|
|
22.7.1918 | Poprvé se v průběhu války setkali v německém hlavním městě Berlíně velmistři a zástupci zednářských loží z celého Německa, Uher, Turecka a Bulharska na společném zasedání. | |
|
|
25.7.1918 | Pro operaci proti Jekatěrinburgu (Sverdlovsk) byla 10. 06. vytvořena Severozápadní skupina čs. jednotek, kryjící jejich severní křídlo. Tvořily ji jednotky 2. sp Jiřího z Poděbrad a 6. sp Hanáckého pod velením Jana Syrového. Od července 1918 se do útoku proti Jekatěrinburgu zapojily i další čs. pluky a 25. 07. bylo město konečně obsazeno. Stalo se pak základnou uralské fronty, sídlem štábu a týlu 2. střelecké divize, jejíž pluky tu obdržely své prapory. | |
|
|
26.7.1918 | Zemřel major Edward Corringham Mannock (velitel 85. perute RAF) | |
|
|
26.7.1918 | Ve své nástupní řeči před rakouskou říšskou radou ve Vídni potvrdil nový ministerský předseda Max, svobodný pán Hussarek von Heinlein, nerozborné přátelství Rakouska a Německého císařství. | |
|
|
26.7.1918 | Egyptský sultán Fuad, který navštívil Berlín, potvrdil při obědě, který pro něj pořádal nový státní sekretář zahraničí admirál Paul von Hintze, že Egypt tradičně pociťuje přátelské vztahy k Německu. Egypt, jenž byl před r. 1914 osmanským územím, byl od počátku války postaven pod britský protektorát. | |
|
|
26.7.1918 | Zahynul, když byl jeho letoun zasažen kulometnou palbou ze země, nejlepší britský pilot (73 sestřelů) major Edward Corringham Mannock. | |
|
|
27.7.1918 | 2. čs. střelecký pluk Jiřího z Poděbrad bojuje s přesilou bolševiků u Ňazepetrovskoje. Při boji legionáře 2.pluku podporuje 16 děl 1. čs. dělostřelecké brigády. | |
|
|
30.7.1918 | Zemřel nadporučík Frank Linke-Crawford (velitel, letecká rota 60) | |
|
|
30.7.1918 | Zemřel četař John J. Cowell (irské pozorovatelské eso 1. sv. v. s 16 sestřely (10 sražených do neřízeného pádu, 4 zničené a 2 zničené v plamenech)) | |
|
|
30.7.1918 | V Němci okupovaném Kyjevě se stal obětí útoku ukrajinských socialistů guvernér, hrabě Hermann Emil von Eichhorn. Jeho nástupcem byl jmenován generál, hrabě Günther von Kirchbach (1850-1925). | |
|
|
31.7.1918 | Zemřel kapitán George Edward Henry McElroy (velitel letky 24. perutě RFC/RAF) | |
|
|
1.8.1918 | Zemřel nadporučík Gabriel Fernand Charles Guérin (velitel Escadrille SPA 88) | |
|
|
1.8.1918 | Loď USS Greer (DD-145) spuštěna na vodu | |
|
|
1.8.1918 | Čs. legionáři bojují s oddíly bolševiků u Kaulu na Ussurijské frontě. | |
|
|
3.8.1918 | Loď ORP Krakowiak (ex. S.M.S. A-64) (KR) uvedena do služby | |
|
|
5.8.1918 | Pět německých vzducholodí zaútočilo na oblast východní Anglie. Útok nezpůsobil žadné ztráty na životech ani na majetku. Jedna ze vzducholodí se v plamenech zřítila asi 60 km od pobřeží. | |
|
|
6.8.1918 | Čs. legionáři pod velením plk. Švece úspěšně útočí na pozice bolševické obrany Kazaně. | |
|
|
6.8.1918 | V souvislosti se zdárně ukončenou 2. bitvou na Marně byl hlavní velitel spojeneckých sil, generál Ferdinand Foch (1851-1929), povýšen na maršála. | |
|
|
7.8.1918 | Založen kýl lodi HMS Wanderer (D 74) | |
|
|
7.8.1918 | 7. čsl. pluk dobývá Murina na Bajkalu. | |
|
|
7.8.1918 | Dobitie mesta Kazaň kde bolo zaistené veľké množstvo zásob a výzbroje a aj časť ruského zlatého pokladu /viaže sa k československým légiam v Rusku/. | |
|
|
8.8.1918 | Bitka pri Amiens (8.8.-15.8.) - Britská 5. armáda pod velením generála Rawlinsona a francúzska 1. armáda generála Debeneye zaútočili na nemeckú 2. a 18. armádu. Po krátkom delostreleckom prepade za použitia 2070 diel nasadili Briti do boja 414 tankov. Prvý deň útoku postúpil kanadský zbor o 13 km, austrálsky zbor o 10 km a britský III. zbor, ktorý útočil na úseku, kde to nemci očakávali, postúpil o 3 km. Nemecký generál Ludendorf nazval tento deň "čiernym dňom". Nemci prišli o 400 diel a 27.000 vojakov (z toho 15.000 zajatých). Britské straty činili 9.000 padlých a zranených vojakov. | |
|
|
8.8.1918 | Šest amerických vojáků pod velením seržanta Alvina Yorcka (1887-1964) zajalo 123 německých vojáků. | |
|
|
9.8.1918 | Britská vláda oficiálne oznámila, že Československú národnú radu v Paríži považuje za spojeneckú vládu. | |
|
|
10.8.1918 | Zemřel poručík Fritz Pütter (velitel Jasty 68) | |
|
|
10.8.1918 | Zemřel nadporučík Erich Löwenhardt (velitel Jasty 10) | |
|
|
10.8.1918 | Založen kýl ponorky Ro-51 (Ro-51) | |
|
|
10.8.1918 | Založen kýl ponorky Ro-52 (Ro-52) | |
|
|
10.8.1918 | V Sibiři pravidelně funguje polní pošta československých a spojeneckých vojsk. | |
|
|
11.8.1918 | Zemřel poručík Hans Martin Pippart (veliteľ Jasta 19) | |
|
|
11.8.1918 | Operace šesti britských motorových člunů, jež měly zaútočit na německé minonosky v ústí Emže, dopadá katastrofálně, neboť v důsledku bezvětří podpůrná letadla nedokáží odstartovat. Čluny jsou napadeny třinácti německými letadly. Ačkoliv se jim podaří sestřelit jeden Brandenburg W.29, tři z nich jsou potopeny a zbytek je tak těžce poškozen, že posádky jsou přinuceny hledat útočiště v Holandsku. | |
|
|
13.8.1918 | Zemřel poručík Dieter Collin (velitel Jasty 56) | |
|
|
13.8.1918 | Zemřel major Charles Dawson Booker (velitel letky C 8. námořní perutě RNAS) | |
|
|
14.8.1918 | Zemřel námořní nadporučík Johannes Lohs (kapitán ponorky UC-75) | |
|
|
14.8.1918 | Zemřel kapitán James Fitz Morris (velitel letky 23. perutě RFC) | |
| 14.8.1918 | Zemřel námořní nadporučík Johannes Lohs (velitel UB-57 a UC-75) | ||
|
|
14.8.1918 | V. Šrobár bol zatknutý rakúsko-uhorskými úradmi pre svoju politickú aktivitu namierenú proti monarchii a kontakty s predstaviteľmi českých politických strán. Bol umiestnený v internačnom tábore v Cegléde. | |
|
|
14.8.1918 | V přístavu Listvjanka se na lodě »Burjat«, »Feodosia« a »Sibirjak« a na připevněné nákladní dřevěné lodě naloďuje výsadek složený z: 1. úderného praporu (400 mužů); 1./7. rota (120 mužů); 1/2 roty 8. pluku (50 mužů); čtyři ruské roty barnaulského pluku (500 mužů); jedna setnina jenisejských kozáků (75 jezdců); 5. dělostřelecká baterie (4 děla); 1/2 ruské baterie (2 děla); celkem tedy 1070 mužů pěchoty, 75 jezdců a 6 děl. Konvoj vyplouvá kolem západního pobřeží na sever. | |
|
|
15.8.1918 | Založen kýl lodi Jakaze | |
|
|
15.8.1918 | Československé jednotky, pod velením plukovníka R. Gajdy, zahájily frontální postup u Posolskoje. | |
|
|
16.8.1918 | Odvážný útok československého 1. sam. úderného praporu s podporou dalších jednotek před jezero Bajkal do týlu bolševické armády. Tímto úspěšným útokem ze zcela nečekaného směru způsobili čs. legionáři bolševikům velké ztráty. | |
|
|
17.8.1918 | Bolševici zajali během boje, mezi Čechoslováky oblíbeného, ruského podplukovníka Ušakova, náčelníka štábu československé vojenské skupiny generála Gajdy. Následně jej bestiálně umučili... Když později čs. legionáři našli jeho zohavené tělo, zajistili mu důstojný pohřeb, jehož se účastnily tisíce místního ruského obyvatelstva. Byl pohřben čs. legionáři s náležitými vojenskými poctami. | |
|
|
18.8.1918 | Zemřel svobodník Henry Louis Norwest (odstřelovač 50. kanadského pěšího praporu) | |
|
|
18.8.1918 | Před 3. hodinou ranní je proražena obranná linie vybudovaná cca 4 versty před stanicí Posolská. Po celonočním boji je desant roztržen na čtyři části. Dvě z nich byly zatlačeny do močálů mezi stanicí a Bajkalem, jedna ustoupila do tajgy při druhé straně trati. Své posice uhájil pouze oddíl vedený por. Háskem, složený z příslušníků 1. úderného praporu. Tem vytrval až do osmé hodiny ranní, kdy se spojil s předvojem 7. pluku. Během dne jsou likvidovány zbytky odporu nepřítele na bajkalské frontě. Postupně se vzdaly i všechny bolševické lodě. | |
|
|
21.8.1918 | Počátek druhé fáze britské ofenzívy na západní frontě u Bapaume. 3. a 4. britská armáda zahájily útok za podpory dělostřelectva a tankového sboru, prolomili německá postavení a následujícího dne překročily řeku Ancre. | |
|
|
22.8.1918 | Zemřel praporčík Antoine Laplasse (francouzský předválečný pilot a balónové eso 1. sv. v. s 8 sestřely (7 sám, 1 sdílel), z toho 6 balónů (5 sám, 1 sdílel) a 2 pravděpodobnými) | |
|
|
22.8.1918 | Zemřel nadporučík Tom Cecil Noel (anglické pozorovatelské eso 1. sv. v. s 24 sestřely [11 sražených do neřízeného pádu (9 sám, 2 sdílel), 9 zničených (sám), 3 zničené v plamenech (sám) a 1 zajatý (sám)]) | |
|
|
22.8.1918 | Loď HMS Hood (51) spuštěna na vodu | |
|
|
23.8.1918 | Další část druhé fáze britské ofenzívy u Bapaume. Německé jednotky po opuštění města Albert byly mohutným spojeneckým útokem zatlačeny zpět. Silnice z Arrasu do Bapaume byla Spojenci obsazena a Britové se z boku přiblížili k Thiépvalu. | |
|
|
24.8.1918 | Zemřel nadporučík Louis mladší Bennett (americké balónové eso 1. sv. v. s 12 sestřely (11 sám, 1 sdílel), z toho 9 balónů (sám)) | |
| 24.8.1918 | Zemřel nadporučík Lloyd Andrews Hamilton (americké stíhací eso a ničitel balónů 1. světové války s 10 sestřely {5 v RAF [2 zničené (1 sám, 1 sdílel) a 3 sražené do neřízeného pádu (1 sám, 2 sdílel)] a 5 v USAS [2 sám, 3 sdílel] z toho 2 balóny [sdílel]}) | ||
|
|
24.8.1918 | Hodinu po půlnoci zahájila britská vojska soustředěný útok na německé pozice u Thiépvalu. Město bylo obsazeno a do zajetí padlo mnoho německých vojáků. Téhož dne britské jednotky obsadily Bapaume, Combles, Noyon a Nesle. | |
|
|
29.8.1918 | Loď USS Curlew (AM-8) spuštěna na vodu | |
|
|
30.8.1918 | Zemřel čestný brigádny generál Henry Clay Wood (Brigádny veliteľ.) | |
|
|
30.8.1918 | Zemřel - James Donald Cameron (Ministr války) | |
|
|
30.8.1918 | 2. australská divize podnikla útok na německé postavení u Mont St. Quentin a o dva dny později je dobyla. Další australské jednotky se díky tomu zmocnily také města Péronne. Tato akce byla součástí závěru druhé fáze spojenecké ofenzívy u Bapaume na západní frontě. | |
|
|
31.8.1918 | Zemřel poručík Stanislaus Maria Tomicki | |
|
|
31.8.1918 | Zemřel námořní poručík Bertram Heinrich (německé námořní eso 1. sv. v. s 12 potvrzenými sestřely a 1 nepotvrzeným) | |
|
|
31.8.1918 | Zemřel nadporučík Josef Pürer (rakousko-uherské pozorovatelské eso 1. sv. v. s 6 potvrzenými sestřely a 1 nepotvrzeným) | |
|
|
31.8.1918 | Zemřel poručík Jaroslav Kubelík | |
|
|
31.8.1918 | Zemřel námořní kapitán Francis Newton Allen Cromie (velitel britské ponorkové flotily na Baltu, v Hong Kongu a Devenportu) | |
|
|
31.8.1918 | Ponorka HMS Sälen (S, Sä) spuštěna na vodu | |
|
|
31.8.1918 | Po předchozích bojích s bolševiky se podařilo spojit frontu československým skupinám Gajdově a vladivostocké, v železniční stanici Olovjanaja nad Ononem. | |
|
|
1.9.1918 | Setkání předvoje Gajdovy Východní skupiny s Vladivostockou skupinou gen. Diterichse. Sibiřská magistrála v rukou Čechoslováků. | |
|
|
1.9.1918 | veliteľom zboru sa stal generál Ján Syrový /viaže sa k československým légiam v Rusku/. | |
|
|
2.9.1918 | Zemřel major Arthur Willan Keen (Velitel 40. perutě RAF) | |
|
|
2.9.1918 | Konec spojenecké ofenzívy u Bapaume. Svým způsobem se zde jednalo o reprízu bitvy na Sommě z roku 1916, neboť bojové operace probíhaly v podstatě na stejných místech a byly řízeny stejným generálním plánem. Boje u Bapaume začaly 21.srpna 1918 a až do tohoto dne byli Němci zatlačeni o 8,5 km, do zajetí padlo přibližně 35 000 německých vojáků a ukořistěno bylo 270 děl. | |
|
|
2.9.1918 | USA uznaly oficiálně Českou národní radu jako spojeneckou vládu, českého a slovenského národa. | |