Příjmení: Surname: | Zary | |
Jméno: Given Name: | Henry Paul Michael | |
Jméno v originále: Original Name: | Henry Paul Michael Zary | |
Fotografie či obrázek: Photograph or Picture: | ![]() | |
Hodnost: Rank: | major | |
Akademický či vědecký titul: Academic or Scientific Title: | - | |
Šlechtický titul: Hereditary Title: | - | |
Datum, místo narození: Date and Place of Birth: | 23.11.1918 New York | |
Datum, místo úmrtí: Date and Place of Decease: | 11.02.1946 Sainte-Agathe-des-Monts, Quebec / | |
Nejvýznamnější funkce: (maximálně tři) Most Important Appointments: (up to three) | velitel, 403. peruť RCAF | |
Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three) | stíhací eso (5-0-2 vítězství) poslední americké stíhací eso na Spitfiru | |
Související články: Related Articles: | | |
Zdroje: Sources: | Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street, London 1994 http://acesofww2.com/can/aces/zary.htm |
URL : https://www.valka.cz/Zary-Henry-Paul-Michael-t68656#565639Verze : 0
Michal Rak
MOD
Příjmení: Surname: | Zary | |
Jméno: Given Name: | Henry Paul Michael | |
Jméno v originále: Original Name: | Henry Paul Michael Zary | |
Všeobecné vzdělání: General Education: | DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR | |
Vojenské vzdělání: Military Education: | DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR | |
Důstojnické hodnosti: Officer Ranks: | DD.MM.RRRR | |
Průběh vojenské služby: Military Career: | Automaticky vyplněné položky: DD.02.1945-DD.05.1945 Velitel : 403. peruť RCAF Ručně vyplněné položky: | |
Vyznamenání: Awards: |
Záslužný letecký kříž Distinguished Flying Cross - Hvězda 1939-1945 1939–45 Star - Válečná medaile 1939-1945 War Medal 1939-1945 - | |
Poznámka: Note: | - | |
Zdroje: Sources: | Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street, London 1994 http://acesofww2.com/can/aces/zary.htm |
URL : https://www.valka.cz/Zary-Henry-Paul-Michael-t68656#565641Verze : 0
Michal Rak
MOD
Squdaron Leader Henry Paul Michael "Hank" Zary
evidenční číslo RCAF No.R95580 (poddůstojník); J9261 (důstojník)
Zary se narodil 23. listopadu 1918 na Manhattanu v New Yorku v rodině polských imigrantů (původní příjmení Zarytkiewicz). Zary poté žil v Bronxu a po vychození Stuyvesantské střední školy navštěvoval v letech 1935-1941 univerzitu ve svém rodném městě, kde získal bakalářský titul. Vzdělání si však platil sám a musel si na něj vydělat, v závěru jako asistent na fakultě biologie.
Ačkoliv měl Zary na univerzitě „zaděláno“ na slušnou kariéru, vstoupil dne 26. února 1941, tedy v době, kdy byly Spojené státy neutrální a tak jako mnoho jeho krajanů, do Královského kanadského letectva (RCAF). V Kanadě prodělal základní pilotní výcvik, ve kterém si pravděpodobně vedl velmi dobře, protože byl v jeho průběhu povýšen na důstojníka. Svá křidélka obdržel 21. listopadu 1941, do Británie však poslán nebyl a zůstal v Kanadě jako instruktor. Možná byl k této důležité činnosti vybrán díky zkušenostem z univerzity. Do Británie tak byl odeslán až po téměř roce v říjnu 1942. Na novém působišti nejprve prošel operačním výcvikem u 53. OTU a v dubnu 1943 byl konečně poslán k bojové jednotce, k 421. peruti.
Peruť byla v té době na letišti Redhill a ve výzbroji měla Spitfiry Mk.VB. Ty však již následující měsíc vyměnila za výkonné Spitfiry Mk.IX, se kterými se podílela na doprovodech bombardérů nad okupovanou Evropu. Ve zbytku roku 1943 si pak Zary připsal první dvě vítězství, v obou případech poškodil stíhací Bf 109. Poprvé se tak stalo 10. července během doprovodu B-17 nad Villacoubay, podruhé byl úspěšný 19. září během Ramrodu 233, při kterém bombardéry B-25 zaútočily na Lieven.
V listopadu 1943 byl Zary povýšen na Flight Lieutenanta, větší změna se však udála již v srpnu, kdy se 421. peruť, společně se sesterskou „čtyřistatrojkou“, které později doplnily ještě perutě číslo 416. a 443., stala součástí 127. křídla 2. TAF. Peruť se tak četnými útoky proti pozemním cílům podílela na přípravě invaze v Normandii a po jejím vypuknutí podnikala hlídky nad invazními vojsky. Den 16. června 1944 se přesunula do Francie na polní letiště B.2 Bazenville. A právě během operací nad bojujícími jednotkami získal své největší úspěchy.
První jisté vítězství si připsal dvanáct dní po přesunu do Francie, tedy 28. června. Ten den kolem páté hodiny odpolední byla peruť na hlídce nad frontou, když v oblasti Elbeufu narazili Kanaďané na nepřátelské stíhače a bez vlastních ztrát nahlásili 4-0-2 vítězství. Zary si na účet připsal jednu sestřelenou stodevítku.
Největší úspěch však zaznamenal o měsíc později, přesněji 25. července. Dopoledne byla peruť vyslána na ozbrojený průzkum do oblasti Rouenu a v okolí Les Andelys kolem 11.00 narazili na asi 40 nepřátelských stíhacích letounů, které pravděpodobně pocházeli od III./JG 1 a I./JG 5. Rozhořela se bitva, ve které sice peruť ztratila Spitfire MJ987 i s jeho pilotem F/O Cashionem, ostatní stíhači však nárokovali 5-1-2 vítězství. Největší měrou se na tomto výsledku podílel právě Zary, který po přistíní nárokoval tři vítězství. Ve svém hlášení napsal:
"Letěl jsem v čele letky B na východ v oblasti Les Andelys ve výšce 10000 stop, když bylo spatřeno 40+ Bf 109 ve výšce 10-15000 stopa a v opačném kurzu. Ostře jsem zatočil doprava jakmile nepřátelský letoun spustil palbu. Po okruhu vpravo jsem následoval dva, které se snažily stoupat, jeden z nich zatočil doleva a letěl střemhlav. Střílel jsem na druhý a viděl zásahy na pravém konci křídla, poté se nepřítel vyrovnal a začal lehce klesat. Pilot následně odhodil kabinu a vyskočil. Padák se neotevřel."
Zary poté sestřelil i druhý Messerschmitt a zamířil zpět ke své sekci. Spatřil však další německé stíhačky:
"Střílel jsem na poslední nepřátelský letoun, který letěl střemhlav k zemi, já jsem ho následoval. Již jsem neměl žádné střelivo, ale zůstával jsem nad a za ním. Hlásil jsem veliteli perutě jeho pozici a že jsem bez munice. Poté jsem stejně na nepřítele střemhlav zaútočil. Letoun zahnul ostře doprava, zřejmě vrazil do stromu a následně skončil na zemi."
Jednalo se o jeho poslední vítězství v řadách 421. perutě. V září 1944 obdržel DFC a v listopadu byl poslán na dovolenou do Kanady. V prosinci byl však již zpět a byl poslán k 83. GSU (Group Support Unit - podpůrná jednotka skupiny), k jednotce jejímž úkolem bylo nahrazovat ztracené letouny u jednotek na frontě. U ní však pobyl jen krátký čas, protože byl nejprve poslán k 416. a 17. února 1945, po povýšení do hodnosti Acting Squadron Leader, se ujímá velení 403. perutě. Obě tyto jednotky byly součástí jeho „starého“ 127. křídla a se svými Spitfiry Mk.XVI se podílely na letecké podpoře postupujících anglo-kanadských vojsk. A během závěrečného tažení Německem získal Zary poslední vzdušné vítězství.
Dne 21. dubna 1945 vedl svou 403. peruť na ozbrojený průzkum a nad Schnackenburgem narazili na dvě stodevítky, které útočily na pozemní cíle. Kanaďané se na ně vrhli a Zary s F/O Lesliem obě sestřelili. Zary souboj popsal takto:
"Byl jsem velitel Kapok (kódové označení, kapok je tropický strom) na ozbrojeném průzkumu v oblasti Parchimi, když jsme se vraceli, spatřil jsme dva Bf 109, patrně útočící na pozemní cíle. Zahájily stoupání, jakmile jsme je začali pronásledovat. Vystoupaly do přibližně 7000 stop a já se přiblížil k letounu na pravé straně, F/O Lesliemu jsem řekl, aby se soustředil na levý. Přiblížil jsem se ze zadu na 600 yardů, otevřel palbu čtyř sekundovou dávkou do 400 yardů, zásahy odstřelily třetinu pravého křídla a směrovku. Zásahy byly také pozorovány na kokpitu a letoun havaroval, zřejmě neovládán."
Pro Zaryho to bylo páté jisté vítězství, které z něj udělalo eso, ale také posledního Američana, kterému se to podařilo v kabině Spitfiru. Nebylo to však naposled, co střílel na německý letoun. O čtyři dny později totiž 403. peruť provedla útoky na několik německých letišť a Zary ve Schwerinu poškodil jeden Me 262 a jeden Ju 88.
Krátce po skončení bojů v Evropě, přesněji 17. května 1945, předal Zary velení perutě S/Ldr Flemingovi a vrátil se do Kanady. Z RCAF byl následně propuštěn 11. října 1945. Bohužel zemřel již 11. února 1946 v nemocnici St. Aghate v Quebecku na zánět pohrudnice. Bylo mu pouhých 27 let.
Tabulka vítězství
Celkem: 5-0-2 vítězství ve vzduchu, 0-0-2 proti letounům na zemi
Prameny:
Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street, London 1994
Shores C.: Aces High, volume 2, Grub Street, London 1999
Thomas A.: American Spitfire Aces of WW2, Osprey Pub., Oxford 2007
Foreman J.: Fighter Comand war diaries, part 5, Air Research Publication, Walton-on-Thames, 2004
http://acesofww2.com/Canada/aces/zary.htm
www.spitfire.memorial.museum
evidenční číslo RCAF No.R95580 (poddůstojník); J9261 (důstojník)
Zary se narodil 23. listopadu 1918 na Manhattanu v New Yorku v rodině polských imigrantů (původní příjmení Zarytkiewicz). Zary poté žil v Bronxu a po vychození Stuyvesantské střední školy navštěvoval v letech 1935-1941 univerzitu ve svém rodném městě, kde získal bakalářský titul. Vzdělání si však platil sám a musel si na něj vydělat, v závěru jako asistent na fakultě biologie.
Ačkoliv měl Zary na univerzitě „zaděláno“ na slušnou kariéru, vstoupil dne 26. února 1941, tedy v době, kdy byly Spojené státy neutrální a tak jako mnoho jeho krajanů, do Královského kanadského letectva (RCAF). V Kanadě prodělal základní pilotní výcvik, ve kterém si pravděpodobně vedl velmi dobře, protože byl v jeho průběhu povýšen na důstojníka. Svá křidélka obdržel 21. listopadu 1941, do Británie však poslán nebyl a zůstal v Kanadě jako instruktor. Možná byl k této důležité činnosti vybrán díky zkušenostem z univerzity. Do Británie tak byl odeslán až po téměř roce v říjnu 1942. Na novém působišti nejprve prošel operačním výcvikem u 53. OTU a v dubnu 1943 byl konečně poslán k bojové jednotce, k 421. peruti.
Peruť byla v té době na letišti Redhill a ve výzbroji měla Spitfiry Mk.VB. Ty však již následující měsíc vyměnila za výkonné Spitfiry Mk.IX, se kterými se podílela na doprovodech bombardérů nad okupovanou Evropu. Ve zbytku roku 1943 si pak Zary připsal první dvě vítězství, v obou případech poškodil stíhací Bf 109. Poprvé se tak stalo 10. července během doprovodu B-17 nad Villacoubay, podruhé byl úspěšný 19. září během Ramrodu 233, při kterém bombardéry B-25 zaútočily na Lieven.
V listopadu 1943 byl Zary povýšen na Flight Lieutenanta, větší změna se však udála již v srpnu, kdy se 421. peruť, společně se sesterskou „čtyřistatrojkou“, které později doplnily ještě perutě číslo 416. a 443., stala součástí 127. křídla 2. TAF. Peruť se tak četnými útoky proti pozemním cílům podílela na přípravě invaze v Normandii a po jejím vypuknutí podnikala hlídky nad invazními vojsky. Den 16. června 1944 se přesunula do Francie na polní letiště B.2 Bazenville. A právě během operací nad bojujícími jednotkami získal své největší úspěchy.
První jisté vítězství si připsal dvanáct dní po přesunu do Francie, tedy 28. června. Ten den kolem páté hodiny odpolední byla peruť na hlídce nad frontou, když v oblasti Elbeufu narazili Kanaďané na nepřátelské stíhače a bez vlastních ztrát nahlásili 4-0-2 vítězství. Zary si na účet připsal jednu sestřelenou stodevítku.
Největší úspěch však zaznamenal o měsíc později, přesněji 25. července. Dopoledne byla peruť vyslána na ozbrojený průzkum do oblasti Rouenu a v okolí Les Andelys kolem 11.00 narazili na asi 40 nepřátelských stíhacích letounů, které pravděpodobně pocházeli od III./JG 1 a I./JG 5. Rozhořela se bitva, ve které sice peruť ztratila Spitfire MJ987 i s jeho pilotem F/O Cashionem, ostatní stíhači však nárokovali 5-1-2 vítězství. Největší měrou se na tomto výsledku podílel právě Zary, který po přistíní nárokoval tři vítězství. Ve svém hlášení napsal:
"Letěl jsem v čele letky B na východ v oblasti Les Andelys ve výšce 10000 stop, když bylo spatřeno 40+ Bf 109 ve výšce 10-15000 stopa a v opačném kurzu. Ostře jsem zatočil doprava jakmile nepřátelský letoun spustil palbu. Po okruhu vpravo jsem následoval dva, které se snažily stoupat, jeden z nich zatočil doleva a letěl střemhlav. Střílel jsem na druhý a viděl zásahy na pravém konci křídla, poté se nepřítel vyrovnal a začal lehce klesat. Pilot následně odhodil kabinu a vyskočil. Padák se neotevřel."
Zary poté sestřelil i druhý Messerschmitt a zamířil zpět ke své sekci. Spatřil však další německé stíhačky:
"Střílel jsem na poslední nepřátelský letoun, který letěl střemhlav k zemi, já jsem ho následoval. Již jsem neměl žádné střelivo, ale zůstával jsem nad a za ním. Hlásil jsem veliteli perutě jeho pozici a že jsem bez munice. Poté jsem stejně na nepřítele střemhlav zaútočil. Letoun zahnul ostře doprava, zřejmě vrazil do stromu a následně skončil na zemi."
Jednalo se o jeho poslední vítězství v řadách 421. perutě. V září 1944 obdržel DFC a v listopadu byl poslán na dovolenou do Kanady. V prosinci byl však již zpět a byl poslán k 83. GSU (Group Support Unit - podpůrná jednotka skupiny), k jednotce jejímž úkolem bylo nahrazovat ztracené letouny u jednotek na frontě. U ní však pobyl jen krátký čas, protože byl nejprve poslán k 416. a 17. února 1945, po povýšení do hodnosti Acting Squadron Leader, se ujímá velení 403. perutě. Obě tyto jednotky byly součástí jeho „starého“ 127. křídla a se svými Spitfiry Mk.XVI se podílely na letecké podpoře postupujících anglo-kanadských vojsk. A během závěrečného tažení Německem získal Zary poslední vzdušné vítězství.
Dne 21. dubna 1945 vedl svou 403. peruť na ozbrojený průzkum a nad Schnackenburgem narazili na dvě stodevítky, které útočily na pozemní cíle. Kanaďané se na ně vrhli a Zary s F/O Lesliem obě sestřelili. Zary souboj popsal takto:
"Byl jsem velitel Kapok (kódové označení, kapok je tropický strom) na ozbrojeném průzkumu v oblasti Parchimi, když jsme se vraceli, spatřil jsme dva Bf 109, patrně útočící na pozemní cíle. Zahájily stoupání, jakmile jsme je začali pronásledovat. Vystoupaly do přibližně 7000 stop a já se přiblížil k letounu na pravé straně, F/O Lesliemu jsem řekl, aby se soustředil na levý. Přiblížil jsem se ze zadu na 600 yardů, otevřel palbu čtyř sekundovou dávkou do 400 yardů, zásahy odstřelily třetinu pravého křídla a směrovku. Zásahy byly také pozorovány na kokpitu a letoun havaroval, zřejmě neovládán."
Pro Zaryho to bylo páté jisté vítězství, které z něj udělalo eso, ale také posledního Američana, kterému se to podařilo v kabině Spitfiru. Nebylo to však naposled, co střílel na německý letoun. O čtyři dny později totiž 403. peruť provedla útoky na několik německých letišť a Zary ve Schwerinu poškodil jeden Me 262 a jeden Ju 88.
Krátce po skončení bojů v Evropě, přesněji 17. května 1945, předal Zary velení perutě S/Ldr Flemingovi a vrátil se do Kanady. Z RCAF byl následně propuštěn 11. října 1945. Bohužel zemřel již 11. února 1946 v nemocnici St. Aghate v Quebecku na zánět pohrudnice. Bylo mu pouhých 27 let.
Tabulka vítězství
Datum | Jednotka | Typ letounu | Místo | Nepřítel |
10.7.1943 | 421. peruť | Spitfire Mk.IX BR138 | oblast Elbeuf | Bf 109 pš. |
19.9.1943 | 421. peruť | Spitfire Mk.IX MA794 | oblast Bruay | Bf 109 pš. |
28.6.1944 | 421. peruť | Spitfire Mk.IXB NH412 | Caen | Bf 109 G zn. |
25.7.1944 | 421. peruť | Spitfire Mk.IXB MK920 | oblast Les Andelys | 3x Bf 109 zn. |
21.4.1945 | 403. peruť | Spitfire Mk.XVI TB752/KH-Z | Schnacekenburg | Bf 109 zn. |
25.4.1945 | 403. peruť | Spitfire Mk.XVI TB752/KH-Z | letiště Schwerin | Me 262, Ju 88 pš. na zemi |
Celkem: 5-0-2 vítězství ve vzduchu, 0-0-2 proti letounům na zemi
Prameny:
Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street, London 1994
Shores C.: Aces High, volume 2, Grub Street, London 1999
Thomas A.: American Spitfire Aces of WW2, Osprey Pub., Oxford 2007
Foreman J.: Fighter Comand war diaries, part 5, Air Research Publication, Walton-on-Thames, 2004
http://acesofww2.com/Canada/aces/zary.htm
www.spitfire.memorial.museum
URL : https://www.valka.cz/Zary-Henry-Paul-Michael-t68656#240753Verze : 1
Michal Rak
MOD
Henry Paul Michael "Hank" Zary
URL : https://www.valka.cz/Zary-Henry-Paul-Michael-t68656#240755Verze : 0
Michal Rak
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.