Main Menu
User Menu

Založení prvních vyznamenání Rakouské republiky po roce 1945

Založení prvních státních vyznamenání Rakouské republiky po roce 1945


Ing. Josef Hrdý.


Jedním z ukazatelů státní ideje každé země je i její soubor oficiálních státních vyznamenání. Tato vyznamenání by měla zprostředkovaně vyjadřovat, z jakých politických kořenů vyrůstá příslušný stát, zde jeho vyznamenání jak svými statuty tak i svým výtvarným ztvárněním prezentuji státoprávní myšlenky, na kterých je ústava té které země založena, a konečně i vypovídat o tom, jaké občanské ctnosti mají být těmito vyznamenáními oceňovány.
Je to právě faleristika - jako pomocná věda historická, která studuje vyznamenání v politicko-historickém kontextu příslušné země a zařazuje je do obrazu dané doby a vysvětluje je i jako nástroj státní propagandy.


Vznik 2. rakouské republiky v roce 1945


Je otázkou, zda máme hovořit o obnově původní Rakouské republiky před Anschlusem z 12. března 1938 nebo o vzniku nové Rakouské republiky dané obsazením Vídně sovětskými vojsky dne 13. dubna 1945 a postupným dobýváním rakouského území západními spojenci, které trvalo až do 6. května 1945. Časový několikaletý hiat, kdy bylo Rakousko začleněno jako provincie Ostmark do 3. německé říše, může připustit obojí pohled na situaci v roce 1945.


V každém případě problém Rakouska 20. století byl v tom, že obyvatelé rakouských dědičných zemí v podstatě hledali svou národní identitu. To se projevovalo za monarchie nejen v německém nacionalismu některých politiků, ale i po zániku monarchie v proklamaci nástupnického státu označením Deutschösterreich, protože po rozpadu mnohonárodnostního Rakousko-Uherska v roce 1918 spatřovalo obyvatelstvo záchranný pás své existence v přijetí germánské ideje a vyskytly se i tendence pro sloučení rakouských zemí s poválečným Německem.


Tyto germanizační tendence byly vítěznými mocnostmi tvrdě potlačeny a Rakousku byl zadán úkol vyvíjet se jako samostatná demokratická republika. Ovšem německý nacionalismus rakouského obyvatelstva nebyl oficiální státní politikou, spíše naopak, vládní garnitura První republiky se shlížela v italském fašismu jako protiváze německého nacizmu. Avšak smýšlení obyvatelstva se zřejmě projevilo v oslavném přijetí Anschlusu - obsazení Rakouska německou armádou 12. března 1938 a v připojení ke Třetí říši. Idea rakouského národního státu byla na řadu let pohřbena.


V každém případě duben 1945 byl přímo nabit politickými činy. Již den po dobytí Vídně sověty tj. 14. dubna 1945 se ustavila na vídeňské radnici Socialistická strana rakouská, 17. dubna potom Rakouská lidová strana jako křesťanskosociální strana ( ta se distancovala od autoritativní a klerikální minulosti svého předválečného období), a 27. dubna 1945 byla ustanovena prozatímní vláda pod vedením Karla RENNERA a vydáno Prohlášení o nezávislosti ve kterém byl anšlus prohlášen za vynucený a neplatný a za platnou se prohlásila ústava z roku 1920. Tento den je nutno považovat za zrod 2. Rakouské republiky. Ještě je nutno se zmínit i o dalších datech, které mají státoprávní význam. Je to den 25. listopad 1945, kdy Rakousko znovu po patnácti letech šlo k svobodným volbám a kdy byl zvolen i první poválečný prezident, jimž se stal prozatímní kancléř Karl Renner.


Dalším důležitým momentem v dějinách Rakouska bylo podepsání Státní smlouvy s vítěznými mocnostmi dne 15. května 1955 ve Vídni, kdy konečně byla dovršena ve Vídni, kdy konečně bylo dovršena suverenita Rakouské republiky, uznány její hranice z roku 1938 a zamezení jakéhokoliv spojení s Německem. Od této této chvíle byla ukončena i činnost Spojenecké kontrolní komise, která kontrolovala ústavní kroky rakouské exekutivy a bylo rozhodnuto o stažení okupačních vojsk. Politický vývoj 2. Rakouské republiky po roce 1945, výše jen stručně načrtnutý, měl význam i s hlediska faleristického. Založení státních vyznamenání bylo a stále dosud je politickým rozhodnutím a tvůrci prvních vyznamenání si toho byli vědomi.
URL : https://www.valka.cz/Zalozeni-prvnich-vyznamenani-Rakouske-republiky-po-roce-1945-t111987#392234Verze : 0
Medaile Za osvobození Rakouska.
EHRENZEICHEN für VERDIENSTE um die BEFREIUNG ÖSTERREICHS


Prvním vyznamenáním založeným poválečnou rakouskou vládou bylo ustanovení Medaile Za osvobození Rakouska. Byla to politická snaha jasně oddělit své země od poraženého Německa a zvýraznit i to, že ne celý národ kolaboroval s nacismem, ale ze tu existovala i vnitřní fronta protifašistického odporu. Měla to být připomínka toho, že v letech 1938 až 1945 bylo nacisty ve věznicích a koncentračních táborech popraveno na 2700 rakouských vlastenců za vlastizradu a 32 600 jich zemřelo ve věznicích a koncentračních táborech a další desetitisíce trpěly v koncentračních táborech a věznicích.


Národní shromáždění založilo tuto medaili spolkovým zákonem z 12. dubna 1946, který byl zveřejněn ve Spolkovém úředním listě 118 z 6. srpna 1946, částka 38. Podle tohoro zákona měli rakouští občané nárok na toto vyznamenání, které neslo úřední název ( Österreichische Beferiunsmedaille), pokud bojovali proti nacistickému režimu se zbraní v ruce nebo podobným způsobem se zúčastnili odporu. Mimoto zákona uvažoval i o vyznamenání cizích státních příslušníků, kteří se výjimečným způsobem zasloužili o osvobození Rakouska z nacistického jha. ( Vyznamenání se netýkalo spojeneckých vojsk ).


Byl tehdy i uzákoněn vzhled této medaile, která měla být kruhová se státním znakem a na líci s nápisem:
„ FÜR ÖSTERREICHS FREIHEIT“ na rubu a měla být zavěšena na rakouské trikoloře. Umělecký návrh medaile nebyl však proveden, medaile nebyla vyražena a udělování nebylo realizováno. Kolem medaile se rozhostilo nepochopitelné mlčení, které trvalo celých 30 let.


Naskýtá se otázka, zda byla vůbec politická vůle odpůrce nacismu odměnit i když denacifikační proces probíhal obdobně jako v Německu a křivdy se napravovaly i zde. Teprve 27. ledna 1976 byl schválen zákon č. 79, který revokoval založení této čestné medaile z roku 1946. Ve statutu tohoto vyznamenání došlo k jediné změně a to v tom, že tentokráte je medaile určena pouze pro rakouské občany. Medaile byla skutečně vyrobena a od jara téhož roku začala být udělována.


Popis medaile:


Avers:
Medaile je kruhového tvaru průměru 42 mm z postříbřeného kovu, na líci je třířádkový nápis:
„ FÜR ÖSTERREICHS BEFREIUNG „
uzpůsobeno tak, aby vyplnil celé medailové pole.


Revers:
V ploše medaile je státní znak


STUHA:
Vlastní stuha je červeno-bílo-červená, průvlečná, tedy nikoliv pro starorakouském vzoru trojúhelníkově složená a medaile je na ní upevněna pomoci závěsu v podobě vavřínových větviček dole spojených.



Část 2


Poznámka: Celý článek Ing. Hrdého byl uveřejněn ve sborníku Moravského muzea v Brně. S laskavým svolením autora byl zpracován pro potřebu našich čtenářů
URL : https://www.valka.cz/Zalozeni-prvnich-vyznamenani-Rakouske-republiky-po-roce-1945-t111987#392235Verze : 0
Dodatek:


Karl Renner se narodil 14. prosince roku 1870 v Dolních Dunajovicích a zemřel 31. prosince roku 1950 ve Vídni.


Vystudoval práva a od roku 1907 jako sociální demokrat byl poslancem, za monarchie i za 1. republiky, v letech 1918-1920 byl kancléřem a ministrem zahraničí, v letech 1931-1933 předsedou parlamentu. Byl zastáncem myšlenky Německého Rakouska, a proto i přivítal anšlus, i když s nacismem nesouhlasil a neztotožnil se s nim.


Období hitlerovského Rakouska prožil v domácím vězení a mohl literárně tvořit. Politicky opět vystoupil okamžitě po obsazení Vídně, kdy 27. dubna 1945 ustavil a vedl první vládu a 20.prosince se stal prvním poválečným prezidentem a svůj úřad zastával až do své smrti.
URL : https://www.valka.cz/Zalozeni-prvnich-vyznamenani-Rakouske-republiky-po-roce-1945-t111987#392538Verze : 0