Main Menu
User Menu

Xerxes I.

perzský kráľ

     
Příjmení:
Surname:
-
Jméno:
Given Name:
Xerxes I.
Jméno v originále:
Original Name:
Chšajáršá
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
-
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
perzský kráľ
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.518 p.n.l. Perzia
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
DD.MM.465 B.C. Súsy
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
-
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Xerxes_I_of_Persia
URL : https://www.valka.cz/Xerxes-I-t25035#463854Verze : 0
MOD
Xerxes I. (Chšajáršá) - perský král


- vládl v letech 484 - 465 př. n. l.
URL : https://www.valka.cz/Xerxes-I-t25035#92166Verze : 0
V listopadu 486 př.n.l. umírá v Súsách král Dáreios I. Veliký. Jeho nástupcem na trůnu se stává jeho syn Xerxés I., syn Dareiovy druhé manželky Atossy, dcery zkladatele achimenovské dynastie krále Kýra II. Velikého. Perským králem se Xerxés I. stává v krizovém období. První tažení Peršanů do Řecka skončilo porážkou u Marathónu, čehož využili Egypt a Babylón k protiperskému povstání. I přes tato nebezpečí pomýšlí nový král na další tažení do Řecka.


V roce 485 př.n.l. perská armáda potlačuje povstání v Egyptě. Následují perzekuce a omezení autonomie egyptské satrapie mocenskými zásahy z centra. O tři roky později dobývá Xerxova armáda i povstalecký Babylón. Xerxés nechá zbourat slavnou Babylónskou věž, zikkurat E - temenan-ki (dům základů země i nebes). Zničen je Mardukův chrám a zlatou sochu boha Marduka nechá Xerxés roztavit. Xerxés tvrdě zasahuje proti vlivným babylónským kněžím, část je uvězněna, část popravena. Privilegované postavení Babylóna z doby, kdy se perští králové stávali i babylónskými králi, končí. Babylón se stává řadovou satrapií perské říše. Prosperita samotného města je postižena jen minimálně a Babylón nadále zůstává důležitým obdchodním střediskem perské říše. Hůře dopadnou venkovské oblasti. Po potlačení vzpoury je narušeno nebo úplně zničeno umělé zavlažování polí. Údržba kanálů je dlouhodobě zanedbávána, což těžce dopadá na hospodaření venkovských oblastí babylónské satrapie. Tvrdým zásahem, při kterém jsou pustošeny celé povstalecké oblasti a represáliemi místních kněží se Xerxés I. negativně odlišuje od svého otce Dáreia I.


Od roku 485 př.n.l. plánuje Xerxés I. novou invazi do Řecka, aby smyl pohanu perské porážky v první persko-řecké válce. V letech 483 př.n.l. až 481 př.n.l. nechá Xerxés prokopat kanál na poloostrově Athos na Chalkidice, kde bouře při první válce zle poničila perskou flotilu. Přes řeku Strýmón (Strumu) je postaven most, který má usnadnit přechod perské armády přes egejskou Thrákii do Řecka. Xerxés I. vysílá do Sparty a Athén poselstvo, které žádá o vodu a zemi. Toto rituální podřízení se perské nadvládě je odmítnuto. Poslově jsou zavražděni. Ve Spartě jsou shozeni ze skály, v Athénách jsou vyslanci utopeni. (Xerxés, který dokázal být nemilosrdný projeví velkomyslnost. Když ke Xerxovi dorazí dva Sparťané, aby se obětovali za smrt perských vyslanců, jsou perským panovníkem ušetřeni).


Na jaře 480 př.n.l. shromáždí král Xerxés ohromnou armádu ze všech částí své říše. Využije nabídky spojenecké halikarnasské královny a posílá své děti do Artemidina chrámu v Efesu. Artemidin chrám považují Řekové za posvátné neutrální místo a chrám nebyl nikdy v historii antického Řecka vojensky napaden.


Potom vyráží z lýdských Sard do boje. I pokud pomineme Hérodotem nadsazené počty, táhla na Řecko armáda jakou antický svět ještě neviděl. I ty nejstřízlivější odhady se pohybují kolem 200 000 mužů (Hérodotos udává celkem 5 miliónů vojáků). Xerxés při tažení do Řecka vskutku dělá čest svému titulu krále králů. Spíše než vojenskou výpravu připomína jeho tažení stěhování národů i s celým perským dvorem (po vitězné bitvě u Platají ukořistí Řekové mimo jiné i Xerxův královský stan, který ponechal po svém odchodu Mardoniovi a jsou ohromeni přepychem s jakým šel Xerxés do války). Xerxés cestuje na zlatém královské voze taženém osmi bílými koňmi. Vozataj, který ho řídí, musí kráčet pěšky vedle něho. Na vůz nemá přístup žádný smrtelník. Podle Hérodotova vyprávění dokonce Xerxés obdaroval krásný platan drahokamem, tak ho uchvátila krása toho stromu. Hned na počátku čekají na kolony vojsk problémy. Dva pontonové mosty postavené přes Helléspont jsou poškozeny bouří. Xerxes projeví poněkud výstřední smysl pro spravedlnost a přikáže vyplatit moři 300 ran bičem. Do příboje vstupují kati, bičují vlny a provolávají "Vodo hořká, pán ti ukládá tento trest, protože ses dopustila urážky, ..... král Xerxés tě překročí ať chceš nebo nechceš". Potrestáni jsou i ženisté, kteří řídili stavbu mostu, jsou sťati.


Na útok Xerxovy armády se připravily i řecké státy. V roce 481 př.n.l. byl vytvořen bojový svaz řeckých států, ve kterém se spojilo 31 států. Mimo spolek zůstala pouze města Delfy a Argos. Boiótie a Thessalie se postaví na perskou stranu. Klíčové se ukáže být postavení nového athénského loďstva a výstavba přístavu Peiraieus (Pireus). Iniciátor jeho výstavby, athénský vůdce Themistoklés, správně vytušil budoucí perské problémy se zásobováním a hodlá odříznout útočníka od mateřské Persie.


Perské vojsko vstoupilo na egejskou Thrákii a postupovalo na západ. V Dorisku při ústí řeky Srýmón (Marica) se shromáždilo početné loďstvo 1 200 trojveslic a 1 800 menších lodí. Nejvyšší důstojnický sbor perské armády tvoří příslušníci královské rodiny. Xerxés I. velí šesti generálům pěchoty, třem generálům jízdy, desetitisícové osobní gardě Nepřemožitelných a čtyřem admirálům. Xerxés s vojskem prochází přes spojeneckou Makedonii a za pomoci vládců v Larisse ovládne bez boje Thessálii v centrálním Řecku. Řekové neriskují střet na planině a ustupují na východní pobřeží, kde se podle plánu mají postavit útočníkům.


10. června 480 př.n.l. zablokoval spartský král Leónidas thermopylský průsmyk. Velel asi 7 000 vojáků, mezi kterými bylo i 300 Sparťanů. Jádro řecké armády ustoupilo na Isthmos, asi 8 km širokou Korintskou šíji a loďstvo zaujalo pozice u mysu Artemísion na severu ostrova Euboie. V srpnu 480 př.n.l. zaútočí 10 000 Xerxových "Nepřemožitelných" na Thermopyly. Tři dny marně utočí Nesmrtelní a každý útok se tříští o spartské hoplíty. Zrádce Efialtés pak převede Xerxovu gardu vedenou Hydarnem přes hory do týlu obránců Thermopyl. Leónidas jim staví do cesty 1000 spojeneckých Fóků a 6 000 vojáků nařizuje ústup k hlavní řecké armádě. Sám pak v čele 300 Sparťanů vede beznadějný boj do posledního muže. Pro Sparťany je ústup nemyslitelný. Z války se mohou vrátit je se štítem nebo na štítu. Současně s bitvou v thermopylském průsmyku se střetla obě loďstva v bitvě u mysu Artemísion. Obě strany utrpěly ztráty, a poté, co se Řekové dozvídají o porážce v thermopylské soutěsce, ustupují do Sárónského zálivu mezi ostrovem Salamis a polostrovem Attikou.



Themistoklés prosadí vyklizení Athén, které jsou pak v létě 480 př.n.l. Peršany vypáleny. Athénské obyvatelstvo je evakuováno na Salamínu. 22. září vplouvá mohutná perská flotila do úžiny. Přesně to bylo plánem Themistokla. Začíná velká námořní bitva. Ze svahu hory Aegalos ji pozoruje i samotný Xerxés, který postoupil z Athén až na břehy Attiky. Král králů sedí na zlatém trůnu, od moře chráněn Nesmrtelnými, obklopen sluhy, písaří a básníky a hodlá si vychutnat konečný triumf. Ovšem průběh bitvy musel pro Xerxa znamenat šok. Perská flotila nemohla v úzkém průlivu uplatnit svoji početní převahu a ocitla se v pasti. Rozhodující atak vede řecké loďstvo proti Féničanům. Ti platili za nejlepší námořníky a rovněž jejich lodě byly lepší něž řecké, ale při střetu, kdy se do sebe lodě zahákovaly a kdy se bojovalo na palubách lodí, nemohli féničtí námořníci obstát proti řeckým hoplítům a byli smeteni. Bitva, ve které padl i Xerxův bratr Ariamenés, skončila pro Peršany katastrofální porážkou. Otřesený Xerxés velí k ústupu do Thessalie. Velení nad armádou předává satrapovi Mardoniovi, který disponuje 40 000 vojáky. Část perské flotily, která uniká zkáze je Xerxem odvelena k ochraně pontonových mostů, které mají umožnit hladký ústup. Sám Xerxés I. nastupuje cestu do Persie. Blíží se nevlídné podzimní počasí a pontonové mosty jsou opět poškozeny, a tak se ta část perské armády, která se vrací s Xerxem do Sard, musí přeplavit na lodích. Rozhodnutí stáhnout se bylo asi správné, zásobovat celou armádu by nebylo možné a i Mardoniův kontingent má problémy.


V zimě 480-479 př.n.l.povstalo v perském týlu město Poteidaia na Chalkidice a tři měsíce vzdoruje obklíčení. Generál Artabanos nechá vyvraždit sousední Olynthos a vzpouru se podaří potlačit. Mardonios předává prostřednictvím makedonského krále Alexandra I. Athénám velkorysé návrhy. Pokud přejdou Athény na Xerxovu stranu zůstanou nezávislé, rozšíří se jejich území a bude jim vyplacena kontribuce za škody utrpěné válkou. Athény odmítají. Xerxés nechává vypsat odměnu 200 talentů na zabití Themistokla a na jaře 479 př.n.l. vpadnou Peršané naposledy do Řecka a opět pustoší Athény. Xerxés se tažení neúčastní, s polovinou armády zůstává v Sardech.


Situace se ale začína obracet ve prospěch Řeků. Spartský vojevůdce Pausaniás překračuje v čele 40 000 armády Isthmos. Mardonios před ním ustupuje z hornaté Attiky k planinám u Théb. Rovné široké prostranství má svědčit perské převaze, Mardonios spoléhá především na desetitisícovou jízdu. K rozhodující bitvě dochází u Platají. Spartské vojsko prokazuje své bojové schopnosti a poráží perskou přesilu, v bitvě padl i vrchní velitel Mardonios. Spojená vojska Athén a Sparty pak proráží kolovou hradbu perského tábora a drtivě a takřka úplně vybíjejí perskou armádu.


O několik dní později je porážka Peršanů dokonána. Řecká flotila vyplouvá na moře s cílem podpořit údajné povstání na ostově Samos. Peršané se bitvy zalekli a ustoupili na maloasijské pobřeží u mysu Mykalé. Tam Peršané vytáhli lodě na břeh a opevnili se v táboře. Řekové nejprve spálili perskou flotilu, a poté porazili a zahnali do hor o opěšalé námořníky. To byl definitivní konec perských iluzí o ovládnutí Řecka.


Peršané se ocitají v defenzívě. Postupně ztrácejí nejdůležitější základnu na evropském břehu Helléspontu (Gallipoli), Séstos, který padne na podzim 479 př.n.l. V roce 478 př.n.l. dobývá Pausaniás Byzantion a Kypr. Mocensky, po stažení Sparty z válečných operací, posilují Athény. V roce 477 př.n.l. je z jejich iniciativy založen atticko-délský spolek, který je pevně pod athénským velením. Po převratu v Halikarnássu v roce 477 př.n.l. se jeho členem stává i tento bývalý spojenec Persie. Do vyhnanství musí odejít snad jeho nejslavnější rodák, budoucí "Otec dějěpisu" Hérodotos, jehož otec byl jako přívrženec Persie popraven. Na přelomu 476-475 př.n.l. padne zásluhou Kimóna do rukou Athéňanů perská pevnost Eión na pobřeží Thráckého chersonésu.


Pozice krále Xerxa I. byla už porážkou v Řecku vážně oslabena a nyní přichází perská říše i o kontrolu nad Thráckým chersonésem a Egejským mořem. Po válce se Xerxés I. naplno věnuje výstavbě nové metropole v Persepoli. V západní části Persepole staví z cihel soukromou královskou rezidenci, ve východní části vyrůstá reprezentativní kamenný Xerxův palác a audienční síň.


Osudnou se pro krále Xerxa I. patrně stala další porážka od Řeků. V roce 469 př.n.l. prazil athénský vojevůdce Kimón Peršany u ustí řeky Eurymedontu a Lykie a Pamphýlie na jihu Malé Asie je připojena k athénskému námořnímu spolku. V perské říší začaly propukat nepokoje a perská aristokracie dávala najevo nesouhlas s Xerxovým vládnutím.


V srpnu 465 př.n.l. byl král Xerxés I. zavržděn v Súsách při palácovém převratu. Zabit byl i jeho starší syn Dareios. Novým perským králem se tak stal mladší Xerxův syn Artaxexés I. Xerxés I. je pohřben v královské hrobce v skalním pohřebišti Nakš - i - Rustam u Persepole.
URL : https://www.valka.cz/Xerxes-I-t25035#99175Verze : 0
Xerxes I (خشایارشاه), perzský kráľ (vládnuci 485 - 465 pnl.) z Achaemenidskej dynastie. "Xerxes" je grécky prepis jeho perzského trónneho mena Khshayarsha or Khsha-yar-shan, znamenajúceho "Vládca hrdinov". V židovskej biblii, je perzský kráľ אחשור Ahashverosh (Ahasuerus po grécky) pravdepodobne totžný s Xerxesom I.
URL : https://www.valka.cz/Xerxes-I-t25035#132601Verze : 0