Dle informace zveřejněné na https://smi.marketgid.com/news/4714#12 , s odkazem na informace z TV France 24, vojáci Rudé armády znásilnili na jaře 1945 2 miliony německých žen
Citace - bitaxe :
... na rozdíl od výkřiků například B. Polevého v novinách o tom jak se mají vojáci pomstít na němcích za znásilňování v SSSR. Nedělám si iluze o tom že němci by byli andělé, ale na rozdíl od sovětů si z toho neudělali program (po pravdě ani díky jejich učení o rase nemohli).
Myslím že v tomto směru byl zdaleka nejaktivnější Ilja Erenburg.
Jen pro ukázku zde uvádím jednu citaci z jeho textů:
Citace :
"Zabíjejte! Neexistuje Němec, který by byl nevinný, ani živý, ani dosud nenarozený. Uposlechněte příkazu soudruha Stalina a rozdrťte navždy fašistickou bestii v jejím doupěti. Zlomte násilím rasovou pýchu německých žen. Vezměte si kořist, na niž máte právo."
To by sme takto mohli počítať až do doby keď skupina neandertálcov "Gruppe X" napadla "Gruppe Y", ženy odvliekli a medicinman určil ktoré "použiť", ktoré prideliť na práce a tie ostatné tiež budú dobré do hrnca...
Citace - bitaxe :
Problém je ovšem jinde a ten prostě není pojmenován, šlo totiž o věc značně neobvyklou, protože vojáci byli v podstatě vyzýváni k podobnému násilí, excesy se neřešily a pokud nedošlo k porušení kázně, nebo bojeschopnosti, nebyl voják nijak řešen. To že člověk který neví zda přežije zítřek se dopustí znásilnění se dá pochopit, byť ne omluvit, ale to že armáda tohle podporuje (i to je doloženo) je dost značné specifikum, srovnatelné myslím jen s chováním japonské armády při dobytí Nankingu. Bohužel tabu není v německu, je naopak na straně druhé, tedy v Rusku, kde se o tomto nemluví a pokud se to objeví je to odbyto tím že němci se stejně chovali na dobytých sovětských územích. Nevím, možná ano, minimálně v některých případech se to zřejmě dá doložit, ale nebyl to program. na rozdíl od výkřiků například B. Polevého v novinách o tom jak se mají vojáci pomstít na němcích za znásilňování v SSSR. Nedělám si iluze o tom že němci by byli andělé, ale na rozdíl od sovětů si z toho neudělali program (po pravdě ani díky jejich učení o rase nemohli).
Jinak meli podle mne dost podobny program a to byla nucena prostituce, za kterou se nikdy neomluvili. V podstate nahnali tisice zen z Asie do vojenskych "bordelu", kde proste museli ty zeny fungovat za naprosto otresnych podminek. A nejednalo se vubec o dobrovolnost, proste prijeli do vesnice sebrali vsechny zeny ve veku od 17 do 25 let a tim bylo.
V posledni dobe byla v Asii kolem toho dost velka publicita, protoze se jeste stale prezivsi dozadovali odskodneho od Japoncu. Problem je, ze v jejich zemich se na ne kazdy diva jako na "slapky" a pohrda jima. Sam sem se setkal na Filipinach jeste s asi 7 prezivsimi a to, co vypraveli byla hruza. Nerad bych tady ventiloval, co museli zazit, ale verte byla to dost soda. A pribehy meli dost podobne, podle fotek se jednalo o doopravdy nadherne holciny no a Japonci je proste odvlekli.
Takze tady bych ty Japonce bral s velkou rezervou. Vseobecne lze rici, ze se chovali dost bestialne kdekoli a jeste se ani neomluvili ze zadny ze svych zlocinu a to i tech proflaknutych.
Prostě znásilňování podle mne na konci války (při osvobozování) dosáhlo úrovně, jaké ještě nikdy ne. Krátkodobě by se to dalo snad srovnat s Nankingem.

Pamatuju si na vyprávění amerického veterána, řidiče tanku, který popisoval, jak postupovali směrem na Východ, lidi na ně najednou přestali koukat zamračeně a začali se smát, házeli na ně kytky a nabízeli jim pivo... Prostě projeli Sudety a octli se v Protektorátu...
U těch Rusů, zvláště těch původem z okrajových částí SSSR, bych si dovolil tvrdit, že ani nevěděli, že nějaké Československo existovalo, byť před válkou. Ne každý voják musel mít nutně "vychozenou měšťanku".
zkouším si klást otázku proč tomu tak je, ale nějak se nedostávám k rozumné odpovědi.
Jinak tomu bylo u příslušníků Rudé armády, tam šlo o "program" a také u jednotek Svobodných Francouzů, kteří se také na dobytém území chovali opravdu "jako na dobytém území"... Navíc nešlo, podobně jako u Sovětů, jen o příslušníky určitých jednotek (u Francouzů koloniálních, u Sovětů pak u jednotek/vojáků z okrajových částí SSSR), tyto trestné činy byly poměrně dosti rozšířeným jevem v situaci "střetu s realitou jiné kultury" a zvláště v okamžiku, kdy na vojáky dolehl psychický stav... uvědomění si, že "přežili a budou (muset) žít mírovým životem"...
to schlange, myslím že o novinářích jsem zde mluvil jen já, když jsem upozornil že zpráva je "dle tvrzení evropských novinářů" tedy ne z nějakého ověřitelného zdroje, třeba výzkumu na základě statistik pohlavních chorob, potratů hlášení místním úřadům a podobně. Osobně si nemyslím že by se o tom nemělo mluvit, ale mělo by se to řešit bez toho že z toho po více než 60 letech uděláme senzaci. Věc není "objevem" pro nikoho kdo se o tohle období zajímá, koneckonců bývalý kapitán R-U ponorky Rudolf Singule byl zabit v Brně 2.5.1945 když se pokoušel zabránit znásilnění, zabil ho samozřejmě sovětský voják, takže představa o tom že by se o věci nevědělo je mimo, to že by se podobné věci měly brát jako historická skutečnost a tak s ní nakládat, tedy je ověřovat, snažit se je co nejpřesněji zmapovat a nedělat z toho senzaci (tou to opravdu není) je prostě věcí normální a myslím i samozřejmou. Pokud k ní budou rozumná fakta, proč se jí vyhýbat, ale nedělejme z toho obvinění někoho, ať už nosil jakoukoli uniformu, nejsme soudem a nemáme vynášet rozsudek.
Zdroje bych měl asi dva "Sexualizované násilí" - zpověď žen uvězněných v Mauthausenu. Tam dokonce byly ruskými vojáky znásilněny dvě soudružky, které se rozhodly, že v zájmu věci socialismu, budou ticho.
a potom nějaký dokument z ČT, kde česká vězenkyně KT popisuje své zážitky, ale název si bohužel nepamatuji.
Role Ilji Erenburga je trochu popsaná v knize Quida Knopa Exodus.
Citace - bitaxe :
no důležité pro posouzení reality je "По утверждению европейских журналистов" tedy dle tvrzení evropských novinářů. Tedy nejde o nějaké historické bádání založené na faktech, ale tvrzení novinářů, bez bližšího určení odkud jsou zda z něčeho jako Blesk, nebo naopak odborného periodika. Jediná citovaná osoba je Ruth Schumacher (to by asi byl přepis do původního tvaru) jinak je opět psáno o přibližně dvou milionech žen. Určitě nechci zpochybňovat že k podobným věcem ve velké míře docházelo, to je známo leta a ne že se o tom nepsalo, je to popsáno celkem často v knihách vyšlých na západě, takže nejde o něco objevného. Problém je ovšem jinde a ten prostě není pojmenován, šlo totiž o věc značně neobvyklou, protože vojáci byli v podstatě vyzýváni k podobnému násilí, excesy se neřešily a pokud nedošlo k porušení kázně, nebo bojeschopnosti, nebyl voják nijak řešen. To že člověk který neví zda přežije zítřek se dopustí znásilnění se dá pochopit, byť ne omluvit, ale to že armáda tohle podporuje (i to je doloženo) je dost značné specifikum, srovnatelné myslím jen s chováním japonské armády při dobytí Nankingu. Bohužel tabu není v německu, je naopak na straně druhé, tedy v Rusku, kde se o tomto nemluví a pokud se to objeví je to odbyto tím že němci se stejně chovali na dobytých sovětských územích. Nevím, možná ano, minimálně v některých případech se to zřejmě dá doložit, ale nebyl to program. na rozdíl od výkřiků například B. Polevého v novinách o tom jak se mají vojáci pomstít na němcích za znásilňování v SSSR. Nedělám si iluze o tom že němci by byli andělé, ale na rozdíl od sovětů si z toho neudělali program (po pravdě ani díky jejich učení o rase nemohli).
Bite, jen drobna technicka poznamka.U Rude armady pripady znasilneni reseny byly avsak spise vyjimecne.Jako priklad lze uvest E.Hartmannem vzpominane poveseni tri vojaku Rude armady pote co ve shromazdisti zajatcu a uprchliku znasilnili a zabili jedno devce.Dle Hartmanna se cela vec na udani nemeckych zajatcu provalila a byla nasledne exemplarne resena pomoci telegrafniho sloupu(viz. treba Constable, Toliver: Sundejte Hartmanna!).Nebudu zde rozebirat zda tomu tak bylo jen proto aby Ruda armada neztratila tvar pred tusim brity, kteri tabor strezili nicmene tento trest je myslim verohodne dolozen.
Co se znasilnovani tyce tak bych to nezobecnoval pouze na rusy, nemce a japonce ale patri sem i rada pripadu britu a americanu (nerozporuji ze z jinych pricin a jine motivace).Bohuzel, tyto praktiky byly ve valce "bezne" na vsech frontach a asi tezko muze nejaka armada tvrdit ze "oni to nedelali".
Jinak mas pravdu, vetsina zen v Asii nema vubec podporu sveho statu, protoze se na ne divaji bud skrz prsty nebo protoze proste nikdo nechce narusit svoje vztahy s Japonskem. Treba Filipiny je klasicka ukazka - export do Japonska tvori velmi vyznamnou cast kolem 30%, podobne domaci investice prichazi z Japonska, takze rozhodne neni zadny stimul a podpora techto zen.
Ja sam osobne jsem se s nimi setkal pouze diky tomu, ze pritelkyne se zucastnila charitativni akce na podporu techto zen (celkem ironie, kdyz hlavnim predstavenim byly Vagina Monologues od Eve Ensler

Pro Admina: Tady si prave nejsem jisty, ze je to jejich mentalitou. Myslim si, ze tohle je spise japonska mystifikace. Oni dost silne zijou minulosti podivej se na odkaz busido, vyrobu mecu, odkaz cisare a dalsi veci. Podobne napr. jejich oslavovani odrazeni mongolskych invazi (i kdyz vsichni vime jak to bylo s tou prvni

Problem je spise nekde jinde, podle meho nazoru, jak jsem mohl mluvit s Japonci, je spise pro ne WW II. dost velkym traumatem tudiz ho z pameti vymazali. Vem si, ze je to prvni velka porazka v historii v podstate. Navic s tim, to ukoncilo takovy ten jejich kult nadrazenosti (velmi podobne Nemcum), kterym do dnesniho dne jeste ty starsi generace dost trpi. NAvic s tim si myslim, ze tady to funguje podobne jako u Rusu, tedy takova ta glorifikace a snaha o potlaceni vsecho negativniho, co by mohlo narusit ten obraz bojovniku za svobodu.
V prípade sovietskych vojnových zločinov na nemeckom území sa rámcová štatistika obetí nachádza v úradných dokumentoch rôznych vládnych komisií Spolkovej republiky Nemecko. Prioritným cieľom týchto komisií bolo identifikovanie a spočítanie civilných strát na životoch, ale v procese zhromažďovania a evidovania informácií sa nazbieralo veľa svedectiev nielen o vraždení, ale aj o znásilňovaní. V auguste 1949 nemecká civilná administratíva troch západných okupačných zón zahájila zisťovanie údajov o nezvestných civilistoch a pristúpila k ich štatistickému spracovaniu. Nemeckí úradníci zaznamenávali svedectvá všetkých vyhnancov, ktorí prišli do západných oblastí Nemecka z jeho niekdajších východných území, ktoré po roku 1945 pripadli Poľsku a Sovietskemu zväzu. Taktiež boli zaznamenávané svedectvá etnických Nemcov odsunutých z Československa a ďalších európskych krajín. Nemecké úrady nemali k dispozícii žiadne podklady, pretože všetky matriky a oficiálne dokumenty ostali na stratených územiach. Z tohto dôvodu boli štatistiky o civilných obetiach (a taktiež znásilneniach) robené iba na základe výpovedí ľudí, ktorí prežili vyháňanie a odsun. Práve preto sú tieto štatistiky iba orientačné a poskytujú len kvalifikovaný odhad počtu obetí vojnových zločinov.
V rokoch 1949 – 1953 bola zhromaždená väčšina údajov a spravený základný výskum, ktorého výsledky boli v ďalších rokoch upresňované. Práve z tohto obdobia pochádzajú aj informácie o počte nemeckých civilistov, ktorí boli zavraždení, zahynuli v dôsledku bojovej činnosti, alebo zomreli kvôli drastickému zhoršeniu životných podmienok po prechode frontu a počas vyhnania a odsunu (cca 1,5 milióna osôb pôvodne žijúcich na nemeckých východných územiach). To isté sa týka údajov o počte znásilnených žien (cca 2 milióny obetí). Tieto údaje boli zhromaždené a spracovávané vládnymi komisiami pod gesciou západonemeckého ministerstva pre vyhnancov, ktoré v rokoch 1949 – 1953 viedol Hans Lukaschek.
S najpresnejšími údajmi o počte znásilnených žien som sa stretol v prípade Berlína. Rôzni nemeckí aj zahraniční autori uvádzajú, že počas bojov v apríli 1945 a počas prvých týždňov sovietskej okupácie v máji 1945 bolo znásilnených približne 100.000 obyvateliek Berlína. Tento odhad sa opiera o údaje berlínskych lekárov a gynekológov, ktorí ošetrovali obete. Na rozdiel od nemeckých východných oblastí, kde počas vyháňania civilistov nefungovala žiadna zdravotnícka starostlivosť (a prirodzene ani žiadna evidencia), v Berlíne bola obetiam znásilnení poskytnutá aspoň základná lekárska pomoc.
Citace - altmann :
Nechci na to jít vědecky,ale vzpímínáte na slušný německý film Železný kříž? Kdy ta jedna vojanda mu ukousla "péro"! Já bych to nezužoval jen na jednu stranu.Nakonec je snad v Berlíně více šikmookých Němců a na Ukrajině blonďatých Ukrajinců a Rusů? Pokud bychom na to šli vědecky, tak míšení ras je ideálem pro ozdravění národa.Mimochodem, rozmnožovací poud je na druhém místě po pudu sebezáchovy.Jsem trochu drsný,ale život je boj!
Ja cielene dávam prednosť "vedeckému prístupu" a odbúravam emócie. Iba takýmto spôsobom sa dá ako tak objektívne analyzovať taký citlivý fenomén akým je vojnový zločin znásilňovania. Každému je jasné, že neznásilňovali iba vojaci Červenej armády, ale vo väčšej či menšej meire sa tohto zločinu dopúšťali vojaci všetkých armád. (Otvorenou otázkou je počet a plánovitosť znásilnení). Táto téma je však venovaná sovietskym vojakom v Nemecku. Ak niekto otvorí tému nemeckých vojakov (respektíve vojakov krajín OSI) na území Sovietskeho zväzu, tak aj do nej prispejem pár informáciami o tomto fenoméne.
Citace - altmann :
Pánové, já taková zvěrstva odmítám řešit na vědeckém podkladě. Také si myslím,že to není či nebyl nějaký program SSSR, Erenburk byl známý fanatik. Asi budu protivný,ale je to jaké vedecké pokusy v koncentráku,byly to zlořiny a ne vědecké pokusy. Já bych to prostě řešil komplexně.Tedy bylo to zvěrstvo a to je nutno trestat a poučit se z toho. Prasečina je stále jen prasečina ať to dělá Rus,Kalmyk,Francouz či černoch z cizinecké legie(Hoŕalka)Ale také s Vám naprosto souhlasím, ale bylo by to špatné,pokud bychom se v detailech nelišili. Já souhlasím,jen snad to vědecký přístup mi trochu vadí.
No, tak konkrétně pokusy na lidech v koncentračních táborech a japonských lágrech jsou krásným příkladem pokrytectví naší civilizace.
Na jednu stranu je odsoudíme (oprávněně) ale na stranu druhou byla řada výsledků po válce bez diskuse využita vítěznými mocnostmi které se ani nesnažili mnohé vědce honit (vyjma vyhlášených firem jako Mengele a spol).Stačí se jen podívat na "amnestii" japonské Jednotky 731 (z té byli odsouzeni a popraveni jen ti kdo padli do rukou Rusů - iluze si nedělám, jistě mali dost vlastních "vědeckých výsledků" takže je jen nepotřebovali) kterou západní svět odsoudil jen hubou ale ne činy.Naopak výsledky její práce a lékařů z koncentráků byly ještě dlouho po válce (a mnohé možná dodnes) využivány při výzkumu nemocí či odolnosti člověka (od té doby jaksi neměl nikdo odvahu veřejně testovat kolik člověk vydrží třeba v ledové vodě, v tlakové komoře,...) a lze se oprávněně domnívat že mnoho informací bylo později využito v kosmickém programu USA a SSSR (byť u něj je alespoň jistota že pokusy s tlakem a jeho působením na člověka byly před prvním letem prováděny na lidech - konkrétně jsou známa jména dobrovolníků/výzkumníků Kačura, Gračeva, Bělokonova (ten je dodnes po fámě Istvána Nemereho mnohými povážován za prvního kosmonauta který zahynul ve vesmíru-kupodivu jen proto že se objevila jeho fotka ze zkoušek výškového skafandru datované ještě před letem J.Gagarina) a dalších)...
Žel, toto využití výsledků pokusů na lidech dnes připustí jen málokdo (na rozdíl od jejich velkohubého odsouzení) stejně tak jako skutečnost že řada lidí které by za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny nebyl problém odsoudit a popravit je dnes považována za hrdiny a jejich stíhání či odsouzení se nedočkáme ani post mortem.Holt měli významné polehčující okolnosti - kupříkladu takový Wernher von Braun...
to Darkfold, W. von Braun byl přeci známý bojovník proti nacizmu a jeho sabotáž raketového programu německa byla přeci jasně ve prospěch spojenců

Citace - bitaxe :
to Darkfold, W. von Braun byl přeci známý bojovník proti nacizmu a jeho sabotáž raketového programu německa byla přeci jasně ve prospěch spojenců
Tak asi takhle by zněla politicky korektní odpověď...

Ano, byl za zradu za války dokonce zatčen gestapem...
Na druhou stranu je fakt že sabotážní V-2 po válce ještě dlouho (a potom co byly vyráběny pořádně a ne z válečného materiálu) létaly jak v USA (na White Sands) tak i v SSSR (Kapustin Jar).Stejně tak je fakt že kdyby von Brauna tehdy zavřeli, američani by se na Měsíc koukali asi jen dalekohledem...
Bohužel i přes všechny zásluhy má minimálně jednu skvrnu na pověsti - Doru.
Někdy je holt pakt s ďáblem i ku prospěchu civilizace...
Ono aplikovat všem viníkům kulku dost dobře nelze.Podle výše uvedeného by totiž museli být němci, suděťáci a spol. po válce jednoduše postříleni.Musí se tedy udělat výběr a vytáhnout a zastřelit tu větší svini která velela zatímco tu menší, která mu pomohla do sedla necháme být.
Větší svině byly vybrány a souzeny v Norimberku.Ovšem buďme opět rovnostářští, odhoďme stranou spravedlnost vítězů a podívejme se na ty kdo tam v hlavním procesu seděli na lavici obželovaných.Mnozí tam byli v zastoupení.Je jisté že kdyby se Norimberku dožili Hitler, Himmler a Goebbels tak tam určitě nebude Göring, Kalterbrunner (ten tam byl i za Heydricha), Fritzsche (nemyslíte že v porovnání s Goebbelsem či Erenburkem to byl jen žabař?) a dost možná ani Keitel a Jodl.Když už je tu máme, ona celá sestava "vojenské kliky" by asi v případě opravdu spravedlivého vyhodnocení války byla podstatně rozšířená.Své místo by si zde určitě našli třeba maršálové Žukov a Malinovskij ,generálové Montgomery, Bradley a Patton stejně tak jako třeba admirálové Nimitz a Halsey (paralela posledních dvou s Dönitzem je až zarážející-navíc Nimitz svědčil v jeho prospěch).Nezajímavá by potom jistě nebyla ani obhajoba sira A.Harrise či C.Spaatze.
Radikální řešení v případě válečných zločinů a zločinů proti lidskosti dost dobře aplikovat nejde protože vždy bez vyjímky dopadne pouze na ty kteří válku prohráli.Jejich obžalobu totiž píší vítězové...
Jsem ochoten odpustit či pominout mnohé ale vlastizradu nikdy.
Řekněme, že voják (konkrétní), příslušník nějaké jednotky (určité) a útvaru (známého) se "namaže", (a nebo klidně střízlivý) znásilní ženu (pokud možno ne příslušnici obsluhy spojovacího uzlu štábu útvaru, protože tamy by to bylo jasné), rozumějme tedy místní ženu a je přitom nebo potom chycen, jeho čin je nějakým svědkem nebo samotnou postiženou (pokud přežila) popsán...
Jeho velitel má několik cest řešení - počínaje tím, že celou věc přejde "mlčky" (a stávalo se to), přes jeho předání orgánům vojenské policie (úmyslně používám tento obecný výraz) až po možnost toho, že spravedlnost vezme do vlastních rukou a daného vojáka sám nebo podřízenými nechá zastřelit, pokud možno ihned a na místě.
To je postup, který sice může být za určitých okolností pochopitelný, zdůvodnitelný a snad ospravedlnitelný, nicméně jeho "výchovný" efekt je řekněme pouze "bodový" - postihuje jen samotného přestupce a jeho okolí v rámci jednotky.
Velitel může jeho čin dát vědět ostatním vojákům jednotky, bude jim vysvětlovat, že to se nedělá, že je to nesprávné, ...
Velitel může informovat o jeho činu nadřízeného (a tím už sám sebe vystavuje minimálně verbálnímu obviňování, že své vojáky nezvládá, že je nedokáže usměrnit, ...) a prostě to "postoupit k řešení".
Představme si, že velitel není horkokrevný ani se nebojí nést vlastní zodpovědnost a vojáka nechá zavřít, informuje nadřízeného a pak jde vše ve smyslu regulí (předpisů) dané armády. Voják je od jednotky odvezen někam do basy, nadřízený jeho velitele jej možná nechá vyspat z opice, poslechne si, co se stalo a má opět několik možností řešení.
O okamžitém potrestání jsme už mluvili, v tomto případě trest se míjí účinkem i ve smyslu "dopadu na okolí v rámci nejnižší jednotky", protože se informace o zastřelení lumpa bude šířit nejspíš jen "šuškandou", neoficiálně a tedy zkresleně.
Možná, že i velitel útvaru bude uvažovat jako civilizovaný člověk, po výslechu vše nechá sepsat a předá dotyčného orgánům vojenské prokuratury...
Pak se velitel musí otočit zpátky k jádru problému a na nejbližším velitelském shromáždění řádně pojebe velitele jednotky, u níž k ohavnému činu došlo, udělá "nohy" preventivně i ostatním a ... předpokládejme, že ale bude mít na paměti potřebu výchovně působit na své podřízené do vojáka vto a tak kromě předání dotyčného k odsouzení a potrestání nechá o tom, co se stalo, informovat řekněme "výchovného důstojníka" útvaru, aby se postaral o působení na vojáky.
V silách dotyčného "výchovného důstojníka" není pohovořit s každým vojákem a poddůstojníkem jednotlivě a proto nejspíš udělá to, co dělal v době, kdy útvar vedl bojovou činnost a on "vydával" (rozumějme psal a nechával opisovat) to, čemu se říká "bojový leták" nebo mezi vojáky šířil domácí tisk (dovezený z vlasti) a nebo "frontové noviny", které byly zpravidla vydávány (někým proškoleným a vybaveným zařízením a materiálem) ze stupně obvykle divize. Napíše text, případně nakreslí i obrázek a nechá opsat "leták"...
A tady se dostáváme do rozporu. Voják drží v ruce leták, pranýřující špatný čin spolubojovníka a současně s ním i výtisk domácích novin, vytištěných a dovezených z vlasti.
Pokud umí číst (a nedělejme si nijaké iluze) a nebo mu to někdo jiný přečte, dostává se mu diametrálně odlišných (z hlediska principu "pravidel vedení války") informací...
Z jedné strany (z novin) k němu promlouvá člověk, představitel kultury a všemi vážený spisovatel či básník a vyzývá jej, příslušníka armády osvoboditelky a armády vítězné, aby hubil to hadí sémě a plenil ty, z nichž by mohli vzejít jemu nepřátelští bojovníci a ... z druhé strany je informován (letákem, zajisté neméně plamennými slovy) o tom, že jeden z jeho spolubojovníků, který dokázal přežít celou válku a dojít do hnízda agresora byl za totéž odsouzen, případně popraven na místě a že to, za co byl popraven, se prostě dělat nebude, že to není hodné vojáka armády osvoboditelky, armády vítězné, která do Evropy na bedrech svých vojáků nese výdobytky toho, čemu se říká...
Voják může s těmi novinami a letákem naložit několika způsoby.
V zimě si je nacpe do bot, v zimě i v létě si může ten papír i schovat (ještě několkrát přečíst) a později jej použije na ubalení cigaret, může na něm napsat dopis domů (umí - li samozřejmě psát) a samozřejmě jej může použít na to, co Vás jistě napadlo jako první. Ale v hlavě nemá nic jiného, než maglajz z toho, co říkají jedni a jeho kamarád to udělal a druzí jej za to trestají...
Takhle to prostě fungovalo - na jedné straně program a výzva k jeho plnění a na straně druhé (možná) hrozba ztráty života na samém konci války za jeho "plnění".
A přitom vojáci byli opilí mírem, tak omamně voněly stromy a ženy se zdály být tak vyzývavými...
Obávám se, že na rozdíl literárního kliše o německých vojenských bordelech (nebyly ve skutečnosti "vojenské", návštěvy těchto místních zařízení byly jen velením Německé branné moci tolerovány, vojenskou zdravotnickou službou "kontrolovány" a regulovány stejně, jako vojenskou policií byly řešeny "excesy" v nich) byly jediným zařízením tohoto typu armádou provozované francouzské BMM (Bordel Militaire Mobilee) a BMC (Bordel Militaire Campagne).
To bylo myslím nejen popsáno, ale i potvrzeno.
Citace - Darkfold :
Altmanne, já bych to zkusil postavit do jiného světla-byli ti lidé (řekněme tedy oni ublížení němci) opravdu neviní?HItler se k moci dostal demokraticky hlasy občanů Německa (to že potom zavedl hrůzovládu již pro toto porovnání podstatné není) a tedy prvotní vina padá především na ně protože obyvatelé německa společně zvolili a potom musí také společně nést následky ..
tok tohle klišé je opravdu super

Kdo ANO - místo toho aby opakoval co do něj natloukla propaganda tak vím, že Hitler většinu neměl, a stačilo jen aby proti němu společně zahlasovali němečtí sociální demokracé a němečtí komunisté.
Ti však z Moskvy obdrželi pokyn hlasovat jinak a tak se hold Hitler dostal k moci, a soudruzi němečtí komunisté za vděčnou oplátku dostali poukázku na pobyt v koncentráku.
opravdu se nemohu dívat na větu: "Hitler se k moci dostal demokraticky hlasy občanů Německa" - bez toho aby se mi neotevírala kudla v kapse. Sorry za to že odbočuji od tématu.

PEACE!!
Citace - Dolin404 :
Zajímavé čtení,..škoda že ne ,..řekněme o Panzer IV Jčku a podobně,..mohlo by se to šmahem použít do faktografie,....podobně jako třeba debata o tom jak ne/napálil do autobusu královny,..no nic já jen tak
PEACE!!
Cos tím myslel, Junge Bursch???

Citace - bitaxe :
Bohužel to že to BYL program a nikoli jen Erengurgovo žvanění, je doloženo. Účastnili se i další spisovatelé a Všechny noviny které vojáci dostávali píší posledních cca 8 měsíců stejně o pomstě na němcích a o tom že jim má být "zaplaceno stejnou mincí" načež obvykle následuje článek o zvěrstvech "fašistů".
O problematiku vojnových zločinov Červenej armády sa v posledných rokoch zaujímajú aj ruskí historici. (Samozrejme nie všetci a určite nie tí, ktorí pracujú v štátom financovaných inštitúciách

V ruskej historiografii existujú dve koncepcie, ktoré vysvetľujú počínanie vojakov Červenej armády v Nemecku. Zástancovia prvej koncepcie tvrdia, že vraždenie a znásilňovanie nemeckých civilistov bolo prirodzeným aktom pomsty. Podľa nich cieľom sovietskej vojnovej propagandy (napr. spomínaný Ilja Erenburg) bolo stimulovať nenávisť k nepriateľovi a vôľu k boju do víťazného konca. Táto propaganda sa však vymkla spod kontroly a viedla k „excesom“ na nemeckom civilnom obyvateľstve. Sovietske vojenské velenie týmto „excesom“ čelilo a snažilo sa im zabrániť.
Zástancovia druhej koncepcie tvrdia, že vojnové zločiny namierené proti nemeckému civilnému obyvateľstvu boli dobre premyslenou a cielene naplánovanou taktikou. Sovietske politické vedenie malo záujem na povojnovej zmene hraníc a uvedomovalo si, že túto požiadavku presadí oveľa ľahšie vtedy, keď pôvodne nemecké územia budú etnicky vyčistené. Táto kalkulácia Stalinovi vyšla. Zatiaľ čo vo februári 1945 na konferencii „Veľkej trojky“ v Jalte ostala otázka nemeckých hraníc otvorená, v júli 1945 na konferencii v Postupimi dali západné mocnosti svoj súhlas na posunutie poľských hraníc na úkor Nemecka. (Predtým už akceptovali posunutie sovietskych hraníc na úkor Poľska. Jednalo sa o líniu, ktoré viac menej kopírovala líniu stanovenú Paktom Molotov – Ribbentrop...) Vo svetle tejto koncepcie sa už sovietska vojnová propaganda javí ako systematický nástroj štátnej politiky, ktorý programovo podnecoval sovietskych vojakov k násilnostiam na nemeckom civilnom obyvateľstve.
Keď v apríli 1945 Červená armáda dosiahla líniu riek Odry a Nisy a pripravovala sa k ofenzíve na Berlín, tak došlo k zmene politickej línie a následne aj propagandy. Väčšina území Východného Pruska, Sliezska a Pomoranska už bola v tomto čase etnicky vyčistená (o vyhnanie zvyšku pôvodných obyvateľov sa v lete a na jeseň 1945 postarali Poliaci), takže už nebol dôvod pokračovať v terore proti nemeckým civilistom. Taktiež v sovietskych jednotkách bolo potrebné pred poslednou bitkou posilniť disciplínu, ktorá v predchádzajúcich mesiacoch citeľne utrpela. V dôsledku toho sovietske vojenské velenie od začiatku apríla 1945 pristúpilo k drakonickým opatreniam na „spacifikovanie“ svojich vlastných vojakov, ktorých predtým vojnová propaganda vyprovokovala k násilnostiam. Toto úsilie prinieslo svoje plody a od mája 1945 sa masové vraždenie a znásilňovanie redukovalo na jednotlivé prípady. V dôsledku toho už nedošlo k masovému exodu nemeckých civilistov zo sovietskej okupačnej zóny a budúca Nemecká demokratická republika tak neprišla o svojich obyvateľov....
Perfektní je i pohled z druhé strany od Radima.ch i to je součástí právě historie a chování vojáků je pochopitelnější. Určitě kulturní rozdíly, ale i to že řada vojáků pocházela z velmi chudých poměrů (o životní úrovni v SSSR si asi není třeba dělat velké iluze) a ve chvíli kdy vstoupili do německých oblastí a viděli jak "buržujsky" si zde lidé žijí mohlo i to přispět (podlouholeté masáži o kulacích a podobně) k tomu co se dělo. I to jsou věci které se neuvádí, já na ně narazil před lety kdy jsem s pamětníky probíral co se dělo po osvobození a vzpomínky na "mongoly" byly hodně zajímavé, ale i důstojník který jim velel (určitě rus nebo ukrajinec), se moc netajil tím že nevěří že děda s jeho pár hektary není kulak

to Viktor, nechtěl bys to trochu rozšířit a udělat z toho článek, myslím že by to bylo zajímavé (případně i o druhé straně a jejím chování v SSSR) a tady v diskuzi to po čase zapadne, což bude myslím škoda.

Citace - Darkfold :
HItler se k moci dostal demokraticky hlasy občanů Německa (to že potom zavedl hrůzovládu již pro toto porovnání podstatné není) a tedy prvotní vina padá především na ně protože obyvatelé německa společně zvolili a potom musí také společně nést následky
Pridám sa k Schlangemu, pretože vyššie uvedený komentár sa mi naozaj nepozdáva. Na kilometre z neho cítim zápach princípu „kolektívnej viny“

Aby som po príklad nechodil ďaleko, tak použijem nám všetkým dobré známe Československo. V roku 1946 komunisti demokraticky vyhrali voľby, pretože získali dostatok hlasov československých občanov, aby zostavili koaličnú vládu. Potom vo februári 1948 spravili prevrat a zaviedli diktatúru jednej strany, ale to už pre toto porovnanie nie je tak podstatné – teda podľa logiky vyššie uvedeného citátu. Podstatné je to, že všetci občania Československa sú vinní a nesú zodpovednosť za politické procesy a justičné vraždy, za jáchimovské koncentráky, za špicľovanie ŠTB a tak ďalej a tak ďalej.... Neviem ako ostatným, ale mne sa táto logika ani trochu nepáči

Kolektívna zodpovednosť neexistuje – každý politický zločin má svojich konkrétnych iniciátorov a konkrétnych vykonávateľov. Takže buď treba pripustiť, že obyvatelia Československa a Nemecka nenesú žiadnu kolektívnu vinu a zodpovednosť za režimy, ktoré sa v ich krajinách dostali k moci, alebo treba otvorene konštatovať, že naši rodičia rovnako ako rodičia súčasných Nemcov boli komunistickými respektíve nacistickými píp – píp – píp


Citace - palič :
Ale v hlavě nemá nic jiného, než maglajz z toho, co říkají jedni a jeho kamarád to udělal a druzí jej za to trestají... Takhle to prostě fungovalo - na jedné straně program a výzva k jeho plnění a na straně druhé (možná) hrozba ztráty života na samém konci války za jeho "plnění".
Myslím, že je to trefné zhrnutie. Ja by som len doplnil časový rámec, aby bola viditeľná chronologická postupnosť. Sovietske politické vedenie v lete 1944 prijalo rozhodnutie o etnickej čistke nemeckých východných území a o presunutí hraníc budúceho „ľudovo-demokratického“ Poľska na západ. V jeseni 1944 začala na plné obrátky pracovať komunistická propagandistická mašinéria, ktorá pripravovala červenoarmejcov na „pomstu“ voči nemeckým civilistom. (Prejavilo sa to už v októbri 1944 pri prvej neúspešnej ofenzíve Červenej armády do Východného Pruska – napríklad známy masaker v Nemmersdorfe, ktorý zasa využila goebbelsovská propaganda). V januári až marci 1945 po prieniku sovietskych vojsk na územie Nemecka prebehla etnická čistka a Stalinov politický cieľ bol splnený. Preto v apríli 1945 došlo k zmene sovietskej propagandy a zároveň boli vydané striktné rozkazy na trestanie červenoarmejcov za násilnosti a na posilnenie disciplíny vo vojskách. Odskákalo si to veľa obyčajných vojakov, ktorých najsamprv propaganda vyprovokovala na vraždenie a znásilňovanie. Títo chlapíci si zvykli, že velitelia im násilnosti voči civilistom tolerujú a mysleli si, že takto to bude pokračovať aj ďalej. Od mája 1945 ich však čakalo nemilé prekvapenie – drakonické obnovenie disciplíny a v mnohých prípadoch aj poprava pre výstrahu ostatným vojakom...
Citace - palič :
Obávám se, že na rozdíl literárního kliše o německých vojenských bordelech(nebyly ve skutečnosti "vojenské", návštěvy těchto místních zařízení byly jen velením Německé branné moci tolerovány, vojenskou zdravotnickou službou "kontrolovány" a regulovány stejně, jako vojenskou policií byly řešeny "excesy" v nich) byly jediným zařízením tohoto typu armádou provozované francouzské BMM [/b](Bordel Militaire Mobilee) a BMC (Bordel Militaire Campagne).
To bylo myslím nejen popsáno, ale i potvrzeno.
Tak toto je skutočné „biele miesto“ vojenskej histórie. O francúzskych BMM a BMC počujem prvý krát. Ide o „vynález“ II. svetovej vojny, alebo Francúzi už boli takí pokrokoví a liberálni, že túto vec zaviedli už počas I. svetovej vojny?
Čo sa týka Nemcov, tak počas II. svetovej vojny fungovali ako „komerčné“ nevestince tolerované vojenským velením, tak aj skutočne "vojenské" nevestince zriaďované a manažované nemeckou vojenskou administratívou. (V niektorých memoároch som sa stretol aj s úplnou raritou – s nevestincami pridruženými k vojenským jednotkám a presúvajúcimi sa spolu s nimi). Nemci prikladali veľkú dôležitosť otázke „sexuálnych služieb“ (dlho som sa zamýšľal, aký termín použiť) Náčelník štábu nemeckých pozemných vojsk generál F.Halder v oficiálnom OKH Kriegstagebuchu túto problematiku otvorene spomína. (Ak ma pamäť neklame, tak išlo o zápisy z prelomu rokov 1940/1941 z obdobia pred začatím operácie „Barbarossa“).
Citace - Radim.ch :
Zaklad nasili na zenach v nemecku je mnohem hloubeji zakorenen ve valecnych dejinach ruska a politicka propaganda kterou byli ze vsech stran bombardovani byla prijimana jako podpora prav vojaka pri jeho vlasteneckem boji proti vragu ( nepriteli ).
S touto tézou by som si dovolil polemizovať. Až do boľševického prevratu v roku 1917 sa ruský vojak svojim správaním k civilistom nijak podstatne neodlišoval od európskych vojakov. V 17. storočí vyvražďoval civilistov rovnako ako vyvražďovali európski vojaci, v 18. storočí drancoval rovnako ako drancovali európski vojaci a v 19. storočí sa počas ruskej koloniálnej expanzie na Kaukaz a do strednej Ázie správal rovnako násilne ako sa správali vojaci európskych koloniálnych mocností v Afrike či v Ázii. Taktiež v období I. svetovej vojny sa správanie ruského vojaka voči civilistom na obsadených územiach nijak nevymykalo z európskych noriem a bolo úplne štandardné. (Existovali samozrejme aj výnimky a napríklad kozáci boli považovaní za menej disciplinovaných a pre civilistov „nebezpečnejších“ vojakov ako príslušníci regulárnych jednotiek ruskej armády. Avšak to isté sa dá povedať o francúzskych či britských koloniálnych jednotkách, ktoré sa tiež správali dosť „drsne“).
Na základe týchto faktov by som príčiny násilného správania vojakov Červenej armády nehľadal v „ruských historických špecifikách“ a „hlboko zakorenených tradíciách“. Takýto prístup je totiž založený na predsudkoch a negatívnych stereotypoch, ktoré zďaleka nie sú pravdivé. Väčšina obyvateľov Sovietskeho zväzu bola síce v 40-tych rokoch v porovnaní so západnou alebo strednou Európou na nižšej kultúrno-spoločenskej úrovni, ale to nebolo príčinou násilného správania sa červenoarmejcov voči civilistom. Počas I. svetovej vojny bolo toto kultúrno-spoločenské zaostávanie Ruska voči európskym krajinám ešte väčšie, ale vojaci ruskej armády sa na obsadených územiach správali disciplinovane a nikto ich nikdy neobviňoval z masového vraždenia, rabovania a znásilňovania.
Príčinu násilného správania vojakov Červenej armády by som jednoznačne hľadal v totalitnom komunistickom režime, ktorý so všetkými obyvateľmi Sovietskeho zväzu manipuloval a dlhé roky ich prostredníctvom propagandy systematicky „oblboval“. Musíme si uvedomiť jednu dôležitú vec, ktorú vojenskí historici veľmi často ignorujú: je ňou psychologicko-morálny faktor. Ruskí vojaci bojujúci v I. svetovej vojne boli vychovávaní v duchu pravoslávneho vierovyznania a vedení k vernosti cárovi a láske k vlasti. Tieto tradičné hodnoty zaručili, že ich správanie k cudzím civilistom bolo viac menej štandardné. Rovnako dôležitým faktorom bolo, že ruské velenie im nikdy nevydávalo zločinné rozkazy. Sovietski vojaci bojujúci v II. svetovej vojne boli naopak vychovávaní v duchu komunistickej ideológie triednej nenávisti a boli morálne pripravení splniť každý zločinný zámer svojho politického vedenia. Stalin a jeho klika takéto zámery samozrejme realizovali a jedným z príkladov sú aj propagandou zmanipulovaní červenoarmejci a sovietskym vedením vyprovokované násilie voči nemeckým civilistom na konci II. svetovej vojny.
To Viktor, to srovnání ČS komunistů vyhravších volby v roce 1946 s Hitlerem a jeho volbami nejde srovnávat. ČS komunisté zvítězili v podstatě proto že o demokracii se v roce 1946 nedá mluvit ani omylem. Ve volbách byly zakázány skoro všechny strany a povoleny jen ty "Národní Fronty", takže jestli Hitler měl protivníky u nás to tak prakticky nebylo, na rozdíl od Německa u nás byli protivníci zavřeni už před volbami, nikoli až po nich. Jinak s tebou zcela souhlasím, nelze se dívat na činy jedné strany bez pohledu i na strany ostatní, tedy je nutno se dívat i na činy vojáků Osy, i spojenců, jinak i při nejlepší snaze bude výsledek opět zkreslený a byť neúmyslně opět "ideologickým" . Právě to že se u nás nejprve tvrdilo že podobné činy byly jen na straně nacistů, dnes se naopak mnozí na němce dívají málem jako na nositele míru a prosperity a těmi špatnými jsou pro změnu rusové, ani jedno není správně. U obojího jde o činy jistě zavrženíhodné, ale nemá smysl řešit jednotlivé vojáky, ale naopak důvody proč to bylo podporováno. To že se za WWI ruští vojáci chovali srovnatelně s ostatními v Evropě je dáno z části (krom výše uvedené vazby na církev, cara a zemi) i tím že je velitelé za překročení "mantinelů" trestali a hlavně že si těch "mantinelů" byli sami vědomi. To už za SSSR zdaleka nebylo tak běžné, třídní nenávist ve které většina z nich vyrostla (šlo o mladé lidi, alespoň na úrovni rot a praporů) jim samozřejmě žádné normy běžné v Evropě nevštípila, takže je celkem logicky nevyžadovali ani od podřízených. Opravdu to byl myslím celý komplex příčin, ale hlavní v případě RA byl zřejmě státem organizovaný tlak na vojáky prostřednictvím tisku, a politruků.

To Radim.ch: Teraz už rozumiem. Ja som tvoju frázu o „válečných dejinách Ruska“ pochopil tak, že hovoríš o celej histórii. Ak máš na mysli iba sovietske vojnové dejiny a formovanie tradícií Červenej armády v období občianskej vojny, tak potom s Tebou plne súhlasím. V občianskej vojne treba hľadať mnohé z koreňov, ktoré viedli k tomu, že sovietski vojaci sa počas II. svetovej vojny dopúšťali vojnových zločinov.
Citace - om3cu :
Nemecká armáda mala výhodu, že mala svoje boprdely. ČA ich nemala a ako to definoval jeden anglický novinár ktorý postupoval s ČA od Moskvy do Berlína a jeho meno si žiaľ nepamätám, dokonca ani názov knihy v ktorej to popísal, Dôstojníci mali svoje "frontové manželky" spojarky, zdravotné sestry a podobne... radový vojak takú možnosť nemal a nemal ani ten bordel.
Tento komentár je veľmi trefný. Červená armáda na rozdiel od iných armád plne ignorovala problém „sexuálnych služieb“. Zatiaľ čo ruská cárska armáda počas rusko-japonskej vojny aj počas I. svetovej vojny tolerovala komerčné nevestince, tak Červená armáda počas II. svetovej vojny žiadne nevestince k dispozícii nemala. V sovietskych podmienkach žiadne súkromné firmy samozrejme nefungovali a štát respektíve armáda zasa z ideologických dôvodov tieto služby nezabezpečovali... Dokedy Červená armáda bojovala na území Sovietskeho zväzu, tak tento problém nebol taký viditeľný. V memoároch sovietskych veteránov, ktoré boli vydané po roku 1991 sa už otvorene píše o tejto problematike a vo väčšine prípadov sa uvádza, že domáce obyvateľstvo dokázalo „zabezpečiť“ sexuálne potreby červenoarmejcov.
Problémy nastali až v druhej polovici roku 1944, keď Červená armáda prekročila hranice Sovietskeho zväzu a prenikla do strednej Európy. Tam žiadne domáce obyvateľstvo nebolo a radoví vojaci na rozdiel od väčšiny dôstojníkov nemali „frontové manželky“. (Sovietski veteráni ich označujú ako PPŽ: pochodno-polevoje ženščiny (pochodové poľné ženy). Táto skutočnosť spôsobila, že príslušníci Červenej armády sa na rozdiel od vojakov iných armád správali v obsadených/oslobodených krajinách sexuálne agresívnejšie, nakoľko ich velenie sa nepostaralo o organizáciu „sexuálnych služieb“. Prejavilo sa to väčším počtom znásilnení v porovnaní s inými armádami, avšak s výnimkou nemeckého územia tento jav nedosiahol masové a brutálne rozmery. V prípade Nemecka bola situácia diametrálne odlišná preto, lebo červenoarmejci boli „spracovaní“ propagandou a ich velitelia im v prvých mesiacoch roku 1945 tolerovali násilnosti na miestnom civilnom obyvateľstve.
Citace - om3cu :
Na okupovaných územiach mali zákaz znásilňovať a tento bol viac alebo menej aj dodrživaný, prípadne aj trestaný. Na nemeckom území to vojakom už prekticky nikto nezakazoval.
Na nemeckom území sa tento zákaz začal vo väčšej miere aplikovať až od mája 1945. Určité špecifikum predstavovalo územie Maďarska. Sovietski vojaci neboli síce propagandou manipulovaní a provokovaní k vraždeniu civilného obyvateľstva ako v Nemecku, ale velenie im v dosť veľkej miere tolerovalo znásilňovanie a rabovanie. Maďarsko bolo nepriateľským štátom, takže na jeho území boli tolerované veci, ktoré boli trestané napríklad v Poľsku, alebo na území Československa. (Pri porovnaní s Maďarskom malo rumunské a slovenské civilné obyvateľstvo šťastie, že ich krajiny v poslednej chvíli prešli na stranu protihitlerovskej koalície. Bez prevratu v Rumunsku a bez povstania na Slovensku by tieto krajiny nezažili relatívne disciplinované oslobodenie, ale rovnako drsné dobívanie ako Maďarsko).
Citace - om3cu :
Skutočne by asi bolo zaujímavé pri tom článku uviesť aj počet žien znásilnených nemeckou armádou. Len tam by bolo nutné zarátať aj tie ktoré donútili slúžiť v bordeloch, hlavne pre radové vojsko.
Zatiaľ čo v prípade Nemecka existujú aspoň orientačné počty a kvalifikované odhady, v prípade Sovietskeho zväzu neexistujú absolútne žiadne údaje. Podľa väčšiny memoárov, s ktorými som sa stretol, k znásilneniam nedochádzalo často, pretože nemecká armáda mala primerane zabezpečené a organizované „sexuálne služby“. Avšak komerčné aj vojenské nevestince si vyžadovali personál, ktorý tam bol nútene umiestnení, takže existovala skupina žien, ktorá bola dlhodobo a systematicky znásilňovaná. Z orientačnými počtami alebo kvalifikovanými odhadmi som sa nikde nestretol, ale muselo sa jednať o tisíce obetí. Presné údaje s najväčšou pravdepodobnosťou ležia v archívnych dokumentoch NKVD, ktoré doposiaľ neboli zverejnené. Po prechode frontu NKVD na oslobodených územiach zavádzala „sovietsky poriadok“ a vyšetrovala každého, kto bol podozrivý zo spolupráce s okupantmi. Personál nevestincov patril do tejto kategórie a ženy boli vyšetrované, či tam pracovali dobrovoľné, alebo či tam boli násilím zavlečené. Tie ženy, ktoré NKVD označilo za „kolaborantky“, boli zatknuté a deportované do pracovných táborov GULAGu. Ženy, ktoré NKVD označilo za „obete“, mohli pokračovať v normálnom živote, avšak orgány NKVD a neskôr KGB ich ešte po dve desaťročia od skončenia vojny evidovali ako „potenciálne nespoľahlivé osoby, ktoré boli v blízkom kontakte so zahraničnými občanmi“...
Citace - Viktor :
Tento komentár je veľmi trefný. Červená armáda na rozdiel od iných armád plne ignorovala problém „sexuálnych služieb“. Zatiaľ čo ruská cárska armáda počas rusko-japonskej vojny aj počas I. svetovej vojny tolerovala komerčné nevestince, tak Červená armáda počas II. svetovej vojny žiadne nevestince k dispozícii nemala. V sovietskych podmienkach žiadne súkromné firmy samozrejme nefungovali a štát respektíve armáda zasa z ideologických dôvodov tieto služby nezabezpečovali... Dokedy Červená armáda bojovala na území Sovietskeho zväzu, tak tento problém nebol taký viditeľný. V memoároch sovietskych veteránov, ktoré boli vydané po roku 1991 sa už otvorene píše o tejto problematike a vo väčšine prípadov sa uvádza, že domáce obyvateľstvo dokázalo „zabezpečiť“ sexuálne potreby červenoarmejcov.
Chtěl bych jen několik poznámek: Určitě souhlasím až na to, že RA si vlastně taky sebou vozila svůj "hambinec" v osobách spojovatelek, ošetřovatelek, atd. To wehrmacht neměla. Tam byli skoro samotní muži. Tyto vojandy, ale patřily hlavně důstojníkům, jak píšete. To by vysvětlovalo i postoj sovětských vojáků, kteří se často chovali tak, že si vybrali nějakou německou dívku, kterou měli jako milenku. Souložili s ní, zásobovali jí potravinami nebo jí chránili. Byla prostě jejich. Nebylo to však vždy pravidlem!!
Poznámka: U SS třeba bylo znásilnění přísně zakázáno, ale přesto k tomu docházelo na frontě i v KT.
Postoj wehrmachtu byl celkem zvláštní, protože NSDAP po nástupu k moci nevěstince a prostitutky zakázala a postihovala. Protistuce byla úchylka od normy a tito lidi byli "společensky nepřizpůsobivé osoby". Přesto už 9.9.1939 ministr vnitra vydává zákon o znovu vytvoření vojenských bordelů, protože u SS a wehrmachtu existovala obava z rozbujení homosexuality (u žen se homosexualita nepředpokládala) a pohlavních nemocí. (Homosexualita se jinak trestala smrtí, ale u SS jen vyloučením.). Také se mělo zamezit styku s cizinkami. Ve vězeňských a dělnických bordelech chtěli zvýšit pracovní výkony, morálku a zamezit styku s árijkami.
Na německých obsazených územích taky fungoval svobodný trh a zákon poptávky a nabídky. Tak vznikaly (nebo musely vznikat)bordely, které složily wehrmachtu.
Znásilnění či sexuální násilí na ženě protivníka je nejen aktem ponížení té ženy, ale i útokem na symbol mateřství toho kterého nepřátelského národa, což má nejen ponížit ten národ, ale taky ukázat svoji ideologickou a vojenskou převahu.
Podle mne se u Sovětů spojilo jak to, že to byly útoky proti ženě jako ženě, tak i proti představitelce národa protivníka.
No možná to jsou jen kecy, ale trochu to souvisí.
Citace - Schlange :
díval se někdo z vás na skutečné výsledky posledních německých voleb před válkou?
Kdo ANO - místo toho aby opakoval co do něj natloukla propaganda tak vím, že Hitler většinu neměl, a stačilo jen aby proti němu společně zahlasovali němečtí sociální demokracé a němečtí komunisté.
Ti však z Moskvy obdrželi pokyn hlasovat jinak a tak se hold Hitler dostal k moci, a soudruzi němečtí komunisté za vděčnou oplátku dostali poukázku na pobyt v koncentráku.
opravdu se nemohu dívat na větu: "Hitler se k moci dostal demokraticky hlasy občanů Německa" - bez toho aby se mi neotevírala kudla v kapse. Sorry za to že odbočuji od tématu.
Schlange: Díval: https://www.valka.cz/clanek_10791.html (omlouvám se za to rozjeté formátování v tom článku, bohužel neumím to spravit a opakované prosby aby to někdo kdo to dokáže opravil zatím nepadají na úrodnou půdu). Nevím které volby máš na mysli, ale to že NSDAP volby v roce 1932 dvakrát vyhrála, je fakt. A v posledních volbách, v roce 1933, získala společně s DNVP nadpoloviční většinu (52%), takže nevím kdo a jak je mohl parlamentně zastavit.
Čili ti otevřu kudlu v kapse prohlášením, že podle mě se teda Hitler k moci dostal demokraticky hlasy občanů Německa, bohužel.
Citace - kapa :
Citace - Schlange :
díval se někdo z vás na skutečné výsledky posledních německých voleb před válkou?
Kdo ANO - místo toho aby opakoval co do něj natloukla propaganda tak vím, že Hitler většinu neměl, a stačilo jen aby proti němu společně zahlasovali němečtí sociální demokracé a němečtí komunisté.
Ti však z Moskvy obdrželi pokyn hlasovat jinak a tak se hold Hitler dostal k moci, a soudruzi němečtí komunisté za vděčnou oplátku dostali poukázku na pobyt v koncentráku.
opravdu se nemohu dívat na větu: "Hitler se k moci dostal demokraticky hlasy občanů Německa" - bez toho aby se mi neotevírala kudla v kapse. Sorry za to že odbočuji od tématu.
Schlange: Díval: https://www.valka.cz/clanek_10791.html (omlouvám se za to rozjeté formátování v tom článku, bohužel neumím to spravit a opakované prosby aby to někdo kdo to dokáže opravil zatím nepadají na úrodnou půdu). Nevím které volby máš na mysli, ale to že NSDAP volby v roce 1932 dvakrát vyhrála, je fakt. A v posledních volbách, v roce 1933, získala společně s DNVP nadpoloviční většinu (52%), takže nevím kdo a jak je mohl parlamentně zastavit.
Čili ti otevřu kudlu v kapse prohlášením, že podle mě se teda Hitler k moci dostal demokraticky hlasy občanů Německa, bohužel.
Schlange, nechtěl jsem se tě nějak dotknout nicméně ke stejnému závěru jako Kapa došel v knize Diktátoři (ta byla i podkladem k mému prohlášení) i R.Overy. Nejsem odborník na politiku předválečného německa ale toto rozvržení mi bohužel jako volební vítězství připadá...
Citace - Viktor :
Aby som po príklad nechodil ďaleko, tak použijem nám všetkým dobré známe Československo. V roku 1946 komunisti demokraticky vyhrali voľby, pretože získali dostatok hlasov československých občanov, aby zostavili koaličnú vládu. Potom vo februári 1948 spravili prevrat a zaviedli diktatúru jednej strany, ale to už pre toto porovnanie nie je tak podstatné – teda podľa logiky vyššie uvedeného citátu. Podstatné je to, že všetci občania Československa sú vinní a nesú zodpovednosť za politické procesy a justičné vraždy, za jáchimovské koncentráky, za špicľovanie ŠTB a tak ďalej a tak ďalej.... Neviem ako ostatným, ale mne sa táto logika ani trochu nepáči![]()
To že se ti tato logika z víceméně osobních důvodů ani trochu nepáči rozhodně není uznatelným argumentem proti ní

Citace - kapa :
Schlange: Díval: https://www.valka.cz/clanek_10791.html Nevím které volby máš na mysli, ale to že NSDAP volby v roce 1932 dvakrát vyhrála, je fakt. A v posledních volbách, v roce 1933, získala společně s DNVP nadpoloviční většinu (52%), takže nevím kdo a jak je mohl parlamentně zastavit.
Čili ti otevřu kudlu v kapse prohlášením, že podle mě se teda Hitler k moci dostal demokraticky hlasy občanů Německa, bohužel.
pokud vezmu údaje z článku k volbám 6.11.1932 a počítám NSDAP s 33,2% a DNVP s 8,4% jak uvádíš tak ať počítám jak počítám vychází mi 42%, nikoli 52 procent - pokud obvšem jsem neopoměl někoho připočítat tak mi pořád schází 8 procent do polovičky.

(volby roku 1933 už podléhali podle mě manipulacím a tak je neberu v úvahu, sám v článku píšeš "byla zajištěna Hitlerově vládě většina (zvýrazněná ještě tím, že komunističtí poslanci nemohli své mandáty vykonávat, neboť byli v „zajišťovací vazbě“, případně se skrývali) - jen díky tomu že je vyloučily tak ve stávajícím počtu docílili většiny)
Centrum s 15,1% byli s SDP 20,5% přeci viníci kapitulace se Světové válce a ti by podporu NSDAP nedali ani za nic, když nacionální socialisti veřejně prohlašovali že si to za to tendejší zradu s nimi chtějí vyřídit. a o komunistech KPD s 16,9% kteří se ukázali být jazýčkem na vahách jen málokdo čekal že podpoří NSDAP, svého úhlavního nepřítele. Tihle tři, pokud dobře počítám by dohromady nadpoloviční většinu dali, stačilo jen aby se schodli na tom že vládě NSDAP podporu nevysloví.

takže buď neumím sčítat základní procenta, nebo jsi musel k tomu výsledku 52 procent dojít tak že jsi to nepočítal sám, ale opsal jsi výsledek od nějakého bolšovického historika bez přepočítání, když přepisoval skutečnost a potřeboval zahladit, že to do Hitlera koplo přes nadpoloviční většinu byly právě hlasy komunistů.

To je na nástupu k moci Hitlera to nejhorší, nehrozila žádná občanská válka - stačilo jen hlasovat proti.

P.S. Pokud se mýlím tak mi prosím napiš, kde jsem ve výpočtu udělal chybu.

Nebo měla při hlasování většina sociálních demokratů dovolenou?

P.P.S. doufám že i když se neshodneme historicky, tak se alespoň shodneme matematicky

Citace - bitaxe :
To že nejsilnější strana sestavuje vládu je sice celkem běžné, nevím zda to v německu bylo nějak zakotveno, ale ta vláda kterou sestaví musí být schválena parlamentem
Tak už chápu proč si nerozumíme - Hitlerova vláda většinu v Říšském sněmu neměla a důvěra jí vyslovena nebyla - Říšský sněm byl po jeho jmenování kancléřem rozpuštěn (prezident měl právo Říšský sněm prakticky kdykoliv rozpustit) a byly vyhlášeny nové volby (ony březnové z roku 1933). Pro jeho vládu v parlamentu vzešlém z voleb v listopadu 1932 nikdo, a komunisti už vůbec ne, nehlasoval.


Čo sa týka volebného programu NSDAP z roku 1933 a volebných programov KSČ/KSS z roku 1946, tak žiaden z nich som nečítal. Mám iba sprostredkované informácie z kníh rôznych historikov. Tí sa zhodujú v tom, že ako volebný program nacistov, tak aj volebný program komunistov bol plný populistických sľubov o odstránení nezamestnanosti, o sociálnej podpore rodinám, o vzdelávaní mládeže, o dostupnom zdravotníctve, o prosperujúcom hospodárstve, atd. atd. Hitler pred voľbami samozrejme nehovoril o vojnových plánoch, ale rečnil o európskom mieri a o odstránení „nespravodlivého Versaillského diktát“. Taktiež Gotwald a Široký pred voľbami nehovorili o podriadení Československa Sovietskemu zväzu a jeho militantnej politike, ale rečnili o „bratstve a spolupráci“ a o vytvorení „pokrokového frontu európskych ľudovodemokratických republík“.

Na rozdiel od volebných programov som „Mein Kampf “ čítal a úprimne povedané sa jedná o takú strašnú zlátaninu, ktorou je možné dokázať všetko. Hitlerov text je pseudofilozofickým blábolom, ktorý nazývajú „politickým programom“ len tí historici, ktorí si nedali námahu túto knihu prečítať... Podľa renomovaných historikov volebný program NSDAP kládol dôraz na sociálno-politické aspekty a o pláne vyvolať vojnu a uskutočniť Holocaust tam nebolo ani slovo. Na základe toho si dovolím spochybniť Tvoj argument, že Nemci volili Hitlera s plným vedomím toho, čo má v úmysle uskutočniť. V rokoch 1932/1933 nemeckí voliči, ktorí hlasovali za NSDAP, nemali „veštecké“ schopnosti aby uhádli, že Hitler ich zavlečie do ďalšej svetovej vojny a vyvraždí ich židovských spoluobčanov. My s odstupom 76 rokov sme múdri, lebo vieme ako sa história vyvíjala, ale vtedajší Nemci to vedieť nemohli. (Popri tom sa nejednalo o väčšinu Nemcov, pretože NSDAP dokonca ani v marci 1933 nezískala viac ako 50% hlasov. Predsa len DNVP bola inou stranou, aj keď koaličnou).
Ešte jedna poznámka k dostupnosti „Mein Kampf“ a jej vplyvu na nemeckých voličov. Do roku 1933 bolo vydaných 240.000 výtlačkov tejto knihy, pričom v Nemecku vtedy žilo 66 miliónov obyvateľov. Osobne dosť pochybujem, žeby táto kniha chodila z rúk do rúk a každý jeden výtlačok čítalo po 200 ľudí




Citace - Viktor :
.....populistických sľubov o odstránení nezamestnanosti, o sociálnej podpore rodinám, o vzdelávaní mládeže, o dostupnom zdravotníctve, o prosperujúcom hospodárstve, atd. atd. .....
Když to tak čtu tak začínám věřit tomu že lid se nechá opravdu tak lehce manipulovat viz. poslední naše volby (ne parlamentní) a jejich výsledek.
No nic to je OT, ale ta paralela tu je přímo hrozivá.
Program NSDAP byl v podstatě velmi podobný komunistickému, tedy zajištění práce (to se povedlo velkými stavbami jako dálnice nebo továrny)dál sociální zabezpečení (i to se povedlo, navíc náckové zavedli oborářské zájezdy - s tím se soudruzi nechlubili že to opsali od nich - KdF tedy Kraft durch Freude mělo řadu zotavoven, výletní lodi a vlastně se zasloužili o rozvoj turistiky jak ji známe dnes) a zdravotnictví (i to se myslím povedlo) důchodové zabezpečení pro všechny (i to samozřejmě) a na to celkem logicky natáhli nejen "bohaté" ze střední třídy, ale hlavně právě voliče komoušů. Koneckonců spousta SA manů byla dřív KP a dokonce hrozilo že SA vyvolá boj uvnitř NSDAP, protože se jim nelíbilo že jsou odsouváni a v záasadě levicový program jde do háje. To že na podobný program nalákali spoustu lidí není divu, i dnes by se jim dařilo, což dokazuje když se podíváte na programy řady stran.
To že němci "věděli" do čeho jdou je nesmysl, to u žádných voleb nikdo neví.
Citace - altmann :
Pane kolego, toto se mi líbí!!!Proto také doufám,že návrat k "Svatojířským tradicím a základům pravoslavné církve bude pro Rusko jistým východiskem z bláta ideologie) jen se tak ptám, a co MY?
Zo symbiózy štátnej moci i pravoslávia profitujú len tie dve časti spoločnosti. Štátna moc sa stará aby popom nikto neliezol do kapusty a naoplátku sa popi starajú o podporu štátnej moci. Je to možné vidieť na príklade vzťahu pravoslávia a ostatných cirkví v štátoch bývalého ZSSR, kde napríklad charitatívnym organizáciám zo zahraničia sťažujú činnosť.
Citace - Viktor :
Na rozdiel od volebných programov som „Mein Kampf “ čítal a úprimne povedané sa jedná o takú strašnú zlátaninu, ktorou je možné dokázať všetko.
Naprosto souhlasím, ale o duševním zdraví autora si myslím vypovídá dostatečně, a to že ho jeho voliči v drtivé většině nejspíše nečetli, je ovšem právě ta jejich chyba...
Citace - Viktor :
Vo svojej podstate sa nelíšili od súčasných voličov, ktorí si tak maximálne pozrú pár volebných televíznych šotov.(Alebo sa tu medzi nami nájde volič, ktorý prečítal „zobrané spisy“ súdruhov Fica a Paroubka?
Opět naprostý souhlas. Nicméně právě proto říkám - mimochodem podle mě docela banální tvrzení - že za nástup Hitlera i KSČ k moci můžou ti co je volili. Stejně jako za Paroubka si možeme sami (a vy za Fica


Citace - Viktor :
Citace - Radim.ch :
Zaklad nasili na zenach v nemecku je mnohem hloubeji zakorenen ve valecnych dejinach ruska a politicka propaganda kterou byli ze vsech stran bombardovani byla prijimana jako podpora prav vojaka pri jeho vlasteneckem boji proti vragu ( nepriteli ).
S touto tézou by som si dovolil polemizovať.
Pro Viktora a Radima.Ch: Tady bych v tomhle urcitem pripade do urcite miry souhlasil spis s Radimem. Musime vzit v uvahu, ze Ruda Armada nebyla proste slozena pouze z "evropskych" Rusu, ale take Kavkazanu a zejmena nomadskych narodu Stredni Asie, Sibire, apod.
A prave tady si troufam rici, ze ma Radim pravdu. Po tisice let a do dnesnich dnu to tak funguje, ze tyhle nomadske kmeny v podstate dodrzovali to, co Radim popsal. Jeden kmen zautocil na druhy (doslo vetsinou k urcitemu celkem kritickemu snizeni poctu muzu obou kmenu) a zeny se automaticky stavali valecnou koristi viteze. Prijimali to dost bez emoci, nebot postaveni zeny je tam odmalicka uplne jine. Stejne tak pohled na manzelstvi a dalsi veci, ktere mi Evropane vnimane, je uplne jine. Mimochodem je zajimave, ze i podobne zvyky se dnes uchovali mezi Eskymaky a dalsimi polarnimi narody.
Tudiz mi prijde naprosto prirozene, ze se napr. Kazasi ci dalsi narody chovali podobne. Pro ne porazeny nepritel byl, tudiz meli pravo na jeho zeny. Chovali se tak, jak po dobu 2000let (viz. Kipcakove v Byzanci, Hunove, Avari a Madari ve stredni Evrope).
Citace - altmann :
Chápu,že to je jen okrajové,moc to nesouvisí,ale je to o povaze nám trochu cizí neb ať chcete či nechcete, ta germánská povaha v nás je.(tedy ve mně specielně německo-maďarská-moravská-slovenská-česká)
Po pravde zacinam posledni dobou byt vicemenne nepratelsky kvuli takovymto nazorum. Posledni dobou je zacinaji sirit zejmena nemecka media a jak je videt mezi lidmi se to celkem ujima.
Nejsme ale vubec germanska povaha, naopak jsme mnohem blize Slovanum. Je videt, ze mame vetsinu slovanske krve, protoze mentalitou mame mnohem bliz k Polakum, Lotysum, Litevcum (i kdyz ti nejsou Slovane), Belorusum, Ukrajincum nez Nemcum. Stejne tak jsme mnohem divocejsi nez germanske narody, nas temperament je mnohem bliz opet Slovanum nez Nemcum. Nicmene je pravda, ze jsme nektere rysy prevzali od Nemcu.
Mimochodem ono i to nemecke germanstvi je velmi na povazenou. V podstate uzemi dnesniho vychodniho Nemecka a velka vetsina zapadniho Nemecka byla kdysi pravlasti tzv. zapadnich Slovanu - Wendu. Tudiz oni i ty Nemci maji v sobe vic slovanske krve nez mi mame germanske


A naše představy o tom jak byl nacizmus odsouzeníhodný, jsou z pohledu "po všem", háček je, že současníci to tak nevnímali, takže jedním ze šéfů Interpolu byl nějaký R. Heydrich. Prostě pohled zpětně nemusí postihovat dobu kdy se věc udála (obvykle ani nepostihuje). Proto když se vrátíme k tématu, je to co se dělo na německých územích po obsazení RA lepším předmětem k diskuzi. Berme to, že pokud se chceme pravdě alespoň přiblížit, musíme se snažit odbourat politická klišé o hodných a zlých. 6e důležtější než upocená voják prznící kdesi ženu je to že k tomu byl nasměrován a že zřejmě nešlo o činy jednotlivců, ale o program.
Citace - kapa :
Nicméně právě proto říkám - mimochodem podle mě docela banální tvrzení - že za nástup Hitlera i KSČ k moci můžou ti co je volili. ... Je to složitá filosofická otázka - ale chceš říct, že občané státu nenhesou zodpovědnost za to koho si zvolí do jeho čela jen proto, že se jím nechají obalamutit nebo že mu věří předvolební sliby?
S Tvojim konštatovaním súhlasím, voliči nesú plnú zodpovednosť za vládnu garnitúru, ktorú si zvolia vo voľbách. „Zodpovednosť“ však nie je ekvivalentná pojmu „vina“. Myslím, že práve o podstate týchto dvoch pojmov bola naša debata. Okolo 40 percent nemeckých voličov dalo svoj hlas NSDAP a následne niesli politickú zodpovednosť za to, že Hitler zaviedol totalitný režim. Títo voliči potom zomierali na frontoch či v bombardovaných mestách a boli to oni, koho vyháňala Červená armáda z pôvodných nemeckých území. Popri nich si to však odskákalo aj tých 60 percent nemeckých voličov, ktorí NSDAP nevolili a žiadnu politickú zodpovednosť za nacistický režim neniesli...
Je evidentné, že existovala politická zodpovednosť nemeckých voličov, neznamená to však, že zároveň existovala kolektívna vina Nemcov za zločiny hitlerovského režimu. Tento režim zlikvidoval nemeckú demokraciu existujúcu pred rokom 1933 a vymkol sa spod kontroly verejnosti. Režim naopak sám začal kontrolovať občanov prostredníctvom nacistickej „štáto-strany“ a tajnej štátnej polície Gestapo a taktiež začal manipulovať verejnosťou prostredníctvom masovej propagandy. Taktiež zločiny hitlerovského režimu neboli vykonané kolektívne všetkými Nemcami, ale mali svojich konkrétnych iniciátorov, organizátorov a vykonávateľov. Preto nemôžu slúžiť ako ospravedlnenie kolektívneho teroru a represií proti nemeckému civilnému obyvateľstvu v roku 1945. Princíp kolektívnej viny použili víťazi II. svetovej vojny jednoducho preto, lebo v podmienkach roku 1945 sa im pod týmto „heslom“ ľahšie presadzovali ich partikulárne politické ciele.



Citace - von Fenstein :
Tady bych v tomhle urcitem pripade do urcite miry souhlasil spis s Radimem. Musime vzit v uvahu, ze Ruda Armada nebyla proste slozena pouze z "evropskych" Rusu, ale take Kavkazanu a zejmena nomadskych narodu Stredni Asie, Sibire, apod.
S Radimem sme si to už vysvetlili. Pod pojmom „válečné dejiny Ruska“ mal na mysli vojnové tradície Červenej armády, ktoré sa formovali počas brutálnej občianskej vojny v rokoch 1917 – 1922. Čo sa týka vplyvu vojakov kaukazských a ázijských národností na správanie červenoarmejcov v Nemecku, tak ich socio-kultúrny vplyv by som príliš nepreceňoval. V prvom rade preto, lebo v 40-tych rokoch predstavovali iba cca 20 percent populácie Sovietskeho zväzu a slúžili v zmiešaných jednotkách s vojakmi slovanského pôvodu. V roku 1945 sa násilností na nemeckom civilnom obyvateľstve dopúšťali všetky jednotky Červenej armády, takže sa nedá tvrdiť, žeby vojaci neslovanských národností konali inak ako etnickí Rusi, Ukrajinci či Bielorusi. Vraždili, znásilňovali a rabovali vojaci všetkých národností Sovietskeho zväzu a rozdiely existovali iba v spôsoboch a použitých metódach. Vojaci kaukazských a ázijských národností boli možno brutálnejší než vojaci slovanského pôvodu, ale to nič nemení na fakte, že násilie na nemeckých civilistoch bolo naplánované a vyprovokované sovietskym politickým vedením. Ak by do apríla 1945 násilie nebolo tolerované, tak by sa ho vojaci žiadnej národnosti Sovietskeho zväzu jednoducho neodvážili dopustiť v masovom meradle. To potvrdzuje aj príklad ruskej armády počas I. svetovej vojny, kde kaukazské, stredoázijské a sibírske pluky boli plne disciplinované a žiadneho masového násilia na cudzom civilnom obyvateľstve sa nedopustili.
Jinak bych chtěl zdůraznit co píše Viktor o ruských vojácích v první světové války - každý kdo se snaží tvrdit, že "asijští" Rusové to měli v sobě díky svému původu a prostředí, by měl vysvětlit, jaktože se to v první světové válce neprojevilo... Je teda pravda, že za první války nebylo tolik příležitostí, protože od roku 1915 až do konce Rusové bojovali na svém území, před tím bojovali v Polsku a Haliči (je otázka jak Halič vnímali, zda jako nepřátelské území nebo "osvobozené" území) a chvilku na Slovensku (i to mohli v rámci panslovanské propagandy vnímat spíš jako osvobozené území, obzvláště když se tam setkávali s pravoslavím), takže zbývá vpodstatě asi jen východní Prusko, kde se taky ovšem zdrželi, ehm, krátce. Každopádně nevím o žádných excesech ruské armády z této doby, naopak během občanské války v Rusku byla tato tradice zavedena velmi "kvalitně", bez ohledu na "asijskost" či "neasijskost" vojáků, kteří se účastnili...
Nicméně jsem poukazoval na to, že bych zase šmahem neodsuzoval to, co napsal Radim, protoze asijske narody to vnimali jinak - a prave to postaveni zeny jako koristi je pro tyhle narody dosti typicke.
Ohledne te WW I. - jak uz Viktor odpovidal, disciplina byla na vyssi urovni, nicmene stejne k temto excesum dochazelo, stejne jako na zapadni fronte u kolonialnich jednotek. Pro tyhle jednotky je potreba mnohem tuzsi disciplina nez pro bezne jednotky. Navic s tim za WW I. bylo pouze velmi malo jednotek ze stredni Asie, apod. Ten duvod je velmi logicky za WW I. bojovalo Rusko proti Turecko a tim padem napr. turkske kmeny by nebojovali proti Turkum, coz se ukazalo napr. pozdeji na Kavkaze. Tudiz Rusove je ponechavali mimo boje, napr. Tatari na tom byli podobne i kdyz urcita cast z nich do boje zasahla. Kavkazske narody nepocitam az tak uplne mezi asijske narody.
Vetsinou tyto jednotky pusobili na hranicnich posadkach a do Evropy se jich dostalo velmi malo. WW II. svym razem byla mnohem vetsi na zdroje nez WW I. tudiz ta potreba zapojeni techto etnik byla vetsi.
Jak uz jsem zminil u techle asijskych narodu je potreba discipliny na mnohem vyssi urovni, nebot i za normalnich okolnosti se vyznacuji "jinymi sklony". I kdyby DRRA mela podobne vynosy a disciplinu jako napr. britska armada, stejne tvrdim, ze by tyto excesy nastaly. Vice viz. zkusenosti Nemcu s temito narody - viz. vzpominky velitelu Vychodotureckych praporu a zkusenosti Slovaku, apod.
(třeba divize Handschar a Kama jsou dost jasné a to se nedá říci že by u SS obecně nebyla disciplina na úrovni - je třeba opět rozlišit co se dělo na rozkaz a co udělali vojáci o své vůli) Jistě je zřejmé že člověk s jinou výchovou, jinou kulturou se bude chovat poněkud jinak než člověk ze sousední země s kulturou a výchovou velmi podobnou. Roli jistě hrálo to jak se daný voják na věc díval, zda ji považoval za nenormální, nebo byla v jeho kulturním okruhu třeba přípustná, nebo dokonce běžná. Ale osobně si myslím, že hlavním důvodem byla cílená snaha velení, to že třeba někdo ze střední asie se tak choval s "větším nadšením" protože mu to přišlo normálnější, jen usnadnilo celou věc. Ale pokud by armáda stála o to zachovat disciplinu, dokázala by to. Vzpomínky pamětníků na rakouském pomezí mluví o sovětech obvykle jako o "mongolech" kteří přijeli s bryčkami a koňmi, než o třeba tancích a letadlech (prostě to nebyl hlavní směr). Ale velmi obvyklé je to že si vzpomenou na to že byl některý z mongolů zastřelen důstojníkem třeba za krádeže (období těsně na konci války a po ní), nebo vymáhání alkoholu. Něco jsou asi pověsti, ale některé případy byly i v kronikách, takže se zřejmě staly. Nemluví se o znásilnění, asi to bylo už potlačeno, ale tresty kázeň udržovaly a na přelomu 1944/45 zřejmě za znásilnění civilistek nebyly udělovány. To je právě to co je nejhorší, tedy to že stát cíleně využil své vojáky k něčemu podobnému. Mimochodem srovnání WWI a WWII asi trochu kulhá, za WWI která byla mnohem statičtější, bylo jednak méně příležitostí a mnohem snáze se dal najít pachatel, důstojníci měli nad svými muži mnohem lepší kontrolu, protože byli dost často delší dobu na jednom místě. To za WWIIuž nebylo, fronta se posunovala a podobný čin byl mnohem anonymnější. I to na řadu lidí asi působilo, když si uvědomili že je v podstatě nikdo nenajde.
Citace - Blueberry :
člověk se moc nediví, že vojáci RA znásilňovali Němky. Vždyť šlo o pomalu státní politiku a snahu pokořit Němce, kteří se cítili nadlidmi. Člověk pochopí i znásilnění Rumunek, Slovenek, Polek, Češek. Jen mi nejde do hlavy, proč museli znásilňovat vězenkyně koncentračních táborů, které se vracely domů. Těch případů bylo dost. To si myslím, že bylo až přes příliš.
Prostě znásilňování podle mne na konci války (při osvobozování) dosáhlo úrovně, jaké ještě nikdy ne. Krátkodobě by se to dalo snad srovnat s Nankingem.
Karel Richter v díle tuším že Apokalypsa v Karpatech cituje Stalinova slova znějící ve smyslu, aby si nikdo nedělal iluze o vojácích DRRA, které zatím lidé vnímají jako osvoboditele. Stalin dokonce jako další vysvětlení dodává, že jsou to primitivové a jakmile ucítí malinko moc, začnou se tak i chovat. Jinak Ilja Erenburg byl opravdu hlavním štváčem v kampani maximálního pokoření Němců včetně vícekrát opakovaných výzev ke znásilňování německých žen. Tyto výzv nebyly směřovány ze strany bolševického režimu ani tak jako odplatu za tu německou lopatu, ale spíše jako odvrácení pozornosti od jednání bolševiků s vlastními lidmi. Politika spálené země byla totiž napřed praktikována sovětskými jednotkami zcela bez ohledu na vlastní obyvatelstvo... Samozřejmě bez souhlasu Stalina by takovou výzvu Erenburg zveřejnit nemohl. Ovšem počty znásilněných žen té které země to si někdo dělá legraci. Takové věci se z drtivé většině případů vůbec ani nevyšetřovaly, neměl ani kdo to vyšetřovat. Jednat se tak může jen o více či méně hrubé odhady.
Je to součást válečné historie, ale toto téma je tady opravdu pasé.
Citace - von Fenstein :
Navic s tim za WW I. bylo pouze velmi malo jednotek ze stredni Asie, apod. Ten duvod je velmi logicky za WW I. bojovalo Rusko proti Turecko a tim padem napr. turkske kmeny by nebojovali proti Turkum, coz se ukazalo napr. pozdeji na Kavkaze. Tudiz Rusove je ponechavali mimo boje
Toto nie je veľmi presné tvrdenie. V skutočnosti ruská cárska armáda počas I. svetovej vojny disponovala 1. a 2. turkestánskym armádnym zborom a siedmymi turkestánskymi streleckými divíziami. Tieto jednotky boli nasadené na všetkých frontoch a pochybnosti o ich loajalite nevznikli až do roku 1917. Avšak aj vtedy príčinou nespoľahlivosti neboli sympatie k Turkom a moslimom, ale celkový rozklad ruskej cárskej armády z dôvodu vnútropolitickej nestability. Koniec koncov aj argument o etnickej príbuznosti turských kmeňov zďaleka neplatil na všetky národy a národnosti ruskej strednej Ázie. Na rozdiel od Turkménov a čiastočne Uzbekov v prípade Kazachov, Kirgizou a Tadžikov žiadna príbuznosť neexistovala.
Keď si porovnáme ruskú cársku armádu počas I. svetovej vojny so sovietskou Červenou armádou počas II. svetovej vojny, tak prídeme k jednoznačnému záveru – spoľahlivosť a loajalita stredoázijských a kaukazských národov a národností bola jednoznačne vyššia počas I. svetovej vojny. Počas II. svetovej vojny sa príslušníci týchto národov a národností v rokoch 1941 - 1942 hromadne vzdávali do zajatia a aj v neskoršej fáze vojny boli dosť nespoľahliví. (To bol aj dôvod, prečo sovietske velenie nevytváralo „turkestánske“ či „kaukazské“ zbory a divízie a vojakov zo strednej Ázie a Kaukazu umiestňovalo do zmiešaných jednotiek s etnickými Slovanmi). Úprimne povedané, tento fakt neprekvapuje, keďže cárska vláda ani za 200 rokov nespravila to, čo spravili stredoázijským a kaukazským národom a národnostiam boľševici za desatinu tohto času v 20-tych a 30-tych rokoch minulého storočia...
Citace - bitaxe :
Ale osobně si myslím, že hlavním důvodem byla cílená snaha velení, to že třeba někdo ze střední asie se tak choval s "větším nadšením" protože mu to přišlo normálnější, jen usnadnilo celou věc. Ale pokud by armáda stála o to zachovat disciplinu, dokázala by to.
Tento záver jednoznačne potvrdzujú aj výskumy niektorých súčasných ruských historikov. Etno-kultúrny pôvod vojaka Červenej armády sa prejavoval na miere „nadšenia“ s akým pristupoval k lúpežiam a znásilňovaniu, ale to nič nemení na fakte, že k tomuto konaniu ho vyprovokovala oficiálna propaganda. V záujme sovietskeho politického vedenia bolo uskutočnenie etnickej čistky na nemeckých východných územiach, ktoré mali pripadnúť „ľudovodemokratickému“ poľskému satelitovi ZSSR. Radoví červenoarmejci boli jednoducho využití ako nástroj na realizáciu tohto politického zámeru... Je faktom, že spôsoby lúpeží a znásilnení vykonaných stredoázijskými či kaukazskými červenoarmejcami sa mohli odlišovať od spôsobov praktikovaných slovanskými červenoarmejcami. Avšak v kontexte našej debaty sa jedná o detajly, ktoré sú skôr zaujímavé pre sociológov, psychológov, kultúrnych antropológov a všelijakých iných „ogov fogov“, než pre fandov vojenskej histórie

Citace - standahammer :
Je to součást válečné historie, ale toto téma je tady opravdu pasé.
Prečo by táto téma mala byť pasé? Ja si naopak myslím, že je to veľmi významná súčasť vojenskej histórie. V minulosti sa problematika znásilnení z dôvodu tradičných kultúrno-spoločenských predsudkov zatláčala do pozadia a marginalizovala, ale to neznamená, žeby nebola veľmi dôležitá. Veď aj vojny v 90-tych rokoch v bývalej Juhoslávii ukázali, aká je táto problematika dôležitá. V Bosne a Herecegovine znepriatelené strany robili presne to isté čo Červená armada na nemeckých územiach v roku 1945 a masové znásilňovania využívali ako jednu z najefektívnejších metód etnických čistiek.
Citace - standahammer :
Karel Richter v díle tuším že Apokalypsa v Karpatech cituje Stalinova slova znějící ve smyslu, aby si nikdo nedělal iluze o vojácích DRRA, které zatím lidé vnímají jako osvoboditele. Stalin dokonce jako další vysvětlení dodává, že jsou to primitivové a jakmile ucítí malinko moc, začnou se tak i chovat.
Toto konštatovanie vyzerá dosť divne. Pôsobí na mňa ako citát Stalina, ktorý publikoval Milovan Djilas vo svojej známej knihe a ktorý možno prekrútil Karel Richter a ktorý určite prekrútil Standahammer


Citace - standahammer :
Jinak Ilja Erenburg byl opravdu hlavním štváčem v kampani maximálního pokoření Němců včetně vícekrát opakovaných výzev ke znásilňování německých žen. Tyto výzv nebyly směřovány ze strany bolševického režimu ani tak jako odplatu za tu německou lopatu, ale spíše jako odvrácení pozornosti od jednání bolševiků s vlastními lidmi. Politika spálené země byla totiž napřed praktikována sovětskými jednotkami zcela bez ohledu na vlastní obyvatelstvo... Samozřejmě bez souhlasu Stalina by takovou výzvu Erenburg zveřejnit nemohl.
Súhlasím, že Stalinova taktika „spálenej zeme“ bola v rokoch 1941 – 1942 praktikovaná bez ohľadu na vlastné civilné obyvateľstvo a spôsobila obrovské straty na životoch, ktoré boli po vojne pripísané na účet Hitlera. Ale polemizujem s tvrdením, že motívom sovietskeho násilia voči nemeckým civilistom v roku 1945 bola snaha odvrátiť pozornosť od jednia boľševikov s vlastnými civilistami. Pozornosť koho chcel Stalin odvrátiť od utrpenia sovietskych obyvateľov, ktoré sám spôsobil? Určite to nebola pozornosť domácej verejnosti, ktorá veľmi dobre vedela, ako sa k nej boľševici chovajú. (Sovietska verejnosť na tieto veci čiastočne zabudla až po generačných výmenách a po 40 rokoch propagandy o „nerozbornej jednote strany a ľudu počas Veľkej vlasteneckej vojny“...)
Predpokladáš teda, že Stalin chcel odvrátiť pozornosť zahraničnej verejnosti? Avšak aj tento argument je podľa mňa málo relevantný. V zahraničí sa veľmi dobre vedelo o brutalite s akou nacistický a komunistický režim viedli vzájomnú vyhladzovaciu vojnu. Pokým bol Stalin spojencom, západná propaganda nad jeho zločinmi zatvárala oči, ale po roku 1945 paralelne s rozbiehaním Studenej vojny boli všetky tieto zločiny medializované. Vo vtedajších masovo-komunikačných prostriedkoch v USA a západnej Európe sa otvorene písalo a hovorilo o zločinoch komunizmu voči domácim sovietskym aj cudzím stredoeurópskym obyvateľom.
Podľa môjho názoru pozornosť domácej aj zahraničnej verejnosti bola Stalinovi úplne ukradnutá. On totiž veľmi dobre vedel, že verejnú mienku formuje propaganda a že je iba otázkou času a vynaložených prostriedkov, kým sa väčšine obyvateľstva „premyjú mozgy“. Násilie voči nemeckým civilistom v roku 1945 nebolo motivované žiadnym odvádzaním pozornosti verejnosti, ale jednoduchým mocenským kalkulom, ktorý som tu už viac krát spomínal. Etnická čistka Nemcov posúvala hranice Poľska ďalej na západ a rozširovala sovietsku sféru vplyvu. That′s all

Citace - kapa :
Je teda pravda, že za první války nebylo tolik příležitostí, protože od roku 1915 až do konce Rusové bojovali na svém území, před tím bojovali v Polsku a Haliči (je otázka jak Halič vnímali, zda jako nepřátelské území nebo "osvobozené" území) a chvilku na Slovensku (i to mohli v rámci panslovanské propagandy vnímat spíš jako osvobozené území, obzvláště když se tam setkávali s pravoslavím), takže zbývá vpodstatě asi jen východní Prusko, kde se taky ovšem zdrželi, ehm, krátce. Každopádně nevím o žádných excesech ruské armády z této doby
O excesoch dohodových armád nevieme preto, lebo vyhrali vojnu


Na ilustráciu uvádzam fotografie z dobovej knihy, ktorá bola publikovaná v roku 1915 v USA. Jej vydavateľom bol M.Berg, pravdepodobne americký občan nemeckého pôvodu. Nakoľko kniha predstavovala pohľad Centrálnych mocností na “Veľkú vojnu v Európe″ a bola určená na ovplyvnenie americkej verejnej mienky, tak je možné odhadnúť, odkiaľ mal pán M.Berg peniaze na jej vydanie a distribúciu


Citace - Viktor :
O excesoch dohodových armád nevieme preto, lebo vyhrali vojnuStarí Rímania vedeli čo hovoria, keď tvrdili, že dejiny píšu víťazi… Napríklad nemecké exesy v Belgicku využila Dohodová propaganda na vytvorenie legendy o "krvilačných Prušiakoch". Keďže Nemci I. svetovú vojnu prehrali, tak celý svet vie o ich “masových vojnových zločinoch″ proti belgickým civilistom… Propaganda Centrálnych mocností zasa využívala excesy protivníkových armád a vytvárala legendu o “barbarských Rusoch″, “zákerných Francúzoch″ či “zvrátených Britoch″. Tieto excesy však svet nepozná, lebo to neboli Centrálne mocnosti, kto písal históriu I. svetovej vojny
![]()
Tady jsem asi zmátl pojmy, když jsem napsal že nevím o "excesech", ale myslel jsem tím, ve shodě s tebou používanou terminologií, "masové vojenské zločiny". Nicméně nemyslím, že třeba o německých zločinech v Belgii víme jen díky tomu, že Německo válku prohrálo - ony například slavné paměti von Richthofena začínají (tedy jejich pasáž o jeho účasti ve válce) roztomilým líčením, jak v čele svého jezdeckého oddílu vstupoval do Belgie a jak se tam Němci chovali k "zákeřným civilistům"... a to tedy rozhodně není propaganda dohodová, naopak, je to propaganda německá

Ovšem to jsme mimo téma této debaty. Válečné zločiny v 1. světové válce mě ale zajímají, ovšem prakticky nic o nich nevím ani nemám. Pokud teda máš - nebo někdo jiný - něco k tomuto tématu, byl bych rád kdybyste se podělili - založil jsem na to téma: https://www.valka.cz/topic/view/86095/

Citace - racek82 :
Na to,na co se v dnešní době,relativního míru díváme jako na špatnou věc,v době válečné je to,řekl bych"dení rutina".nechci obhajovet znasilnovaní,ale byla válka,ten kdo jí nezažil,myslím tím na frontě či v boji tomu nenáleží soudit.
Úprimne povedané, mne sa zdá Tvoja logika veľmi divná. Ty máš nebodaj 82 rokov a si veteránom frontových bojov II. svetovej vojny, že sa cítiš byť oprávnený súdiť, či znásilnenia boli alebo neboli dennou rutinou....?


Citace - racek82 :
Myslím že všichni alespon tuší,co se dělo v Rusku, je poměrně snadné si domyslet,co se stane,když se karta otočí.V Rusku některé německé rodiny prišli o syny a otce naopak rusove prichazeli o kompletní celé rodiny.Domnívám se že odveta byla adekvátní.Myslím si že přísloví oko za oko..... je přesným vystižením událostí
Toto je kľúčový problém – väčšina ľudí totiž absolútne netuší, čo sa dialo v Sovietskom zväze počas II. svetovej vojny... Ty sa odvolávaš na všeobecnú znalosť mýtov a legiend, ktoré vyprodukovala sovietska propaganda a ideologizovaná historiografia a ktoré označila nálepkou „Veľká vlastenecká vojna“. V skutočnosti však nacistickí agresori ani zďaleka nespôsobili smrť všetkých sovietských civilistov, ktorí zahynuli počas vojny. Na sovietskych civilných stratách sa totiž v rovnakej miere podieľali aj opatrenia stalinského režimu a jeho brutálny spôsob vedenia totálnej vojny. Mimo územia nástupníckych štátov bývalého Sovietskeho zväzu je len málo známou skutočnosťou, že v okupovaných oblastiach ZSSR prebiehala nemilosrdná občianska vojna, v ktorej sa sovietsky obyvatelia navzájom vraždili. Obete hitlerovského okupačného teroru a stalinského vojnového teroru predstavovali iba ďalší zo segmentov strát civilného obyvateľstva. Popri tom by sa nemalo zabúdať ani na posledný segment civilných strát, ktorým bola zvýšená úmrtnosť obyvateľstva v dôsledku drastického zhoršenia životných podmienok pri neustálom pohybe frontov.
Tento náčrt reality je úplne iný ako „všeobecné tušenie“ toho, že v Sovietskom zväze všetkých civilistov vyvraždili nacisti a že miestne obyvateľstvo sa proti nim od prvého dňa vojny postavilo na odpor v "nerozbornej jednote Strany a ľudu"... Neber to prosím osobne, ale Tvoja odvolávka na „všeobcnú znalosť toho, čo sa dialo v Rusku“ ako odôvodnenie znásilnení v duchu príslovia „oko za oko“ je fakt nerelevantná. Svoje tvrdenie totiž zakladáš na mýtoch a legendách, ktoré nezodpovedajú historickej skutočnosti. Jednoducho povedané, realita diania v Sovietskom zväze mala veľmi ďaleko od toho, čo sa v bývalom Československu 45 rokov vtĺkalo ľuďom do hlavy a čo prežíva v povedomí veľkej časti verejnosti aj 20 rokov po páde komunistického režimu

Citace - Viktor :
Toto nie je veľmi presné tvrdenie. V skutočnosti ruská cárska armáda počas I. svetovej vojny disponovala 1. a 2. turkestánskym armádnym zborom a siedmymi turkestánskymi streleckými divíziami. Tieto jednotky boli nasadené na všetkých frontoch a pochybnosti o ich loajalite nevznikli až do roku 1917. Avšak aj vtedy príčinou nespoľahlivosti neboli sympatie k Turkom a moslimom, ale celkový rozklad ruskej cárskej armády z dôvodu vnútropolitickej nestability. Koniec koncov aj argument o etnickej príbuznosti turských kmeňov zďaleka neplatil na všetky národy a národnosti ruskej strednej Ázie. Na rozdiel od Turkménov a čiastočne Uzbekov v prípade Kazachov, Kirgizou a Tadžikov žiadna príbuznosť neexistovala.
Pro Viktora: Jak je urcite znamo nejsem odbornik na Prvni svetovou, natoz vubec problematiku Carske armady, nicmene nektere veci jsou mi zname.
Z toho, co jsi napsal, bych s dost vecmi nesouhlasil.
Ad. 1) Ano disponovali turkestanskymi divizemi, nicmene je otazkou kolik procent muzu tvorili muslimsti Turkove. Podle mne dostupne literatury nikde zadne pomery "Asijcu" vs. Slovanu nebyli uvedeny. Stejne tak podle me znamych udaju, dostali tyto divize nazev pouze proto, ze byly vytvoreny na uzemi stredni Asie, ne proto, ze by primarne osazenstvo bylo asijske tedy turkske. Podle me znamych zdroju, napr. Osprey, Mark Conrad, apod. tvorili osazenstvo napr. kazasti Kozaci, popr. Kozaci z oblasti dnesniho Tatarstanu, dale Rusove z oblasti KAzachstanu, Turkmenistanu, stejne tak cast lidi byly i Kazasti Nemci. Vzdyt podle statistik uz v roce 1911 tvorili Rusove až 49,5% v ramci Kazachstanu. Tudiz podle me, nelze uvadet tyto jednotky jako dobry priklad toho, jak se povedlo "Turky" zkrotit.
Stejne tak jejich loajalita nebyla nikdy na vysoke urovni viz. chovani Azeru (Azerbajdzan), Turkmenu, Kazachu, apod. pri turecke kampani na Kavkaze ci pri tzv. Basmackskem povstani. Podle me se neda tvrdit, ze by byly tyto kmeny jakkoli carskemu Rusku nakloneni.
Stjene tak si troufam tvrdit, ze ve vetsine zemi Evropy byl problem s temito "jinymi" kulturami viz. napr. Francie a Zuavove, Marocane, apod. stejne tak Britove, Nemci na Balkane, apod. Proto nevidim jediny duvod proc by narody SSSR meli byt vyjimkou?
Ad. 2) Bohuzel ohledne tech narodu je tomu take trosku jinak - vsechny narody stredni Asie (mimo Tadziku) jsou pribuzni s nasimi "bosporskymi" Turky. Jejich jazyk a kultura jsou velmi podobne, napr. v dnesni dobe se vsechny tyto etnika dohaduji zda budou mluvit jednim jedinym jazykem tzv. staroturečtinou. Turecko naopak tlaci na dnesni moderni turectinu, coz je vsak pro ostatni narody neprijatelne, protoze ten jazyk je nekde dal diky vlivu rectiny, asyrtiny, perstiny a arabstiny. K tomu dale Tatari, Bulhari, Kipcakove a dalsi narody Ruska jsou pocitany mezi Turky.
Jedinym narodem, ktery neni tursky jsou Tadzikove, nebot se jedna o indo-iransky narod, nicmene podle napr. soucasnych nazoru jsou brani za tursky narod, protoze po dobu 2000let byly silne poturecteni - jejich rec je mixem turectiny a iranskeho dialektu, dale jejich zvyky, islam, apod. je mnohem blize Turkům než Íráncům. Proto take napr. je severní Afganistan s jeho populaci Tadziku a Uzbeku stale povazovan za Turkestan.
Čo sa týka lojality vojakov stredoázijských národov a národností, tak až do roku 1917 neboli zaznamenané žiadne výnimočné prípady ich kolektívneho zlyhania. Alebo lepšie povedané, ja som sa doposiaľ nestretol s takými informáciami

V tejto súvislosti však nechcem, aby moje konštatovania vyzneli tak, že turkestánske jednotky ruskej cárskej armády boli vzorom vernosti a lojality. To samozrejme netvrdím a myslím, že Tvoje porovnanie ruských stredoázijských vojakov s francúzskymi a britskými koloniálnymi vojakmi je celkom trefné. Koniec koncov Ruská cárske ríša bola z hľadiska stredoázijského miestneho obyvateľstva koloniálnou mocnosťou, ktorá do ich regiónu prenikla v 19. storočí, takže tých paralel s Maročanmi či Indmi je viac ako dosť. Moje porovnanie však bolo zamerané na rozdiel medzi ruskou cárskou armádou v I. svetovej vojne a Červenou armádou v II. svetovej vojne. V tomto prípade je rozdiel v správaní vojakov stredoázijského pôvodu viac ako evidentný. Na rozdiel od obdobia I. svetovej vojny v období II. svetovej vojny sa vojaci stredoázijského pôvodu nielenže masovo vzdávali do zajatia, ale taktiež hromadne vstupovali do protisovietskych ozbrojených formácií bojujúcich proti Červenej armáde.
Čo sa týka národnej príbuznosti Kazachov a Kirgizov s Turkami, tak Ti dávam za pravdu. Overil som svoje pôvodné tvrdenie a zistil som, že som sa sekol


Abychom se ale dostali k něčemu reálnějšímu, tak by bylo dobré pro německé volby 1932/33, československé volby 46, počty turkmenských vojáků v ruské armádě za WWI apod. založit nějaké jiné diskuse. Sice prý "vše souvisí se vším", ale směšování Kantovy logiky a míchačky na beton není tím nejlepším způsobem vývoje diskuse (uvádím ty dva prvky, neboť za mých VŠstudií blahé paměti jsme jednou opravdu řadou logických výroků dospěli od Kanta k míchačce, dodnes lituji, že jsem si to nepoznamenal).
Ale k věci:
Přenesme se, prosím, mimo argumenty, "ale oni to dělali i jiní". Zde se prostě řeší Sověti a jejich zločiny, na jiné ať se založí jiná témata a diskuse.
Daný fenomén vojenského násilí na civilním obyvatelstvu je natolik specifický, že si svoji diskusi zaslouží. Nejde jen o násilí na ženách, další stránkou problematiky je i jistá "největší námořní katastrofa". Takže můžeme brát jako prokázaný fakt, že od pozdního léta 1944 do jara 1945 existovalo přímo řízené násilí sovětských vojáků proti německému civilnímu obyvatelstvu, a že toto násilí bylo nejen tolerováno, ale i propagováno.
Měli bychom se tedy pobavit o:
1) politické motivaci jeho zahájení;
2) výslednému efektu ve všech oblastech (tím nemyslím jen osud civilního obyvatelstva, ale také v motivačních změnách bojového nasazení vojáků obou stran, vyrovnávání se sovětské věrchušky s možností drancování - causa Těrjochin, operační důsledky této činnosti - causa Čujkov versus Žukov a možnost dobytí Berlína v únoru 1945... atd.);
3) neustávající snaze o bagatelizaci této činnosti, jež má charakter válečného zločinu (stačí se podívat na ruskou diskusi v onom odkazu i na skutečnost, že také u nás ihned přiběhlo několik diskutujících ve stylu "on to Franta dělal taky").
Toto není žádné přepisování dějin, tyto dějiny zatím totiž nebyly popsány, jde jen a pouze o vyrovnání se s propagandou.
Jinak musím souhlasit že i kdyby kdokoli jiný dělal totéž, není to omluvou a snaha zakrýt zločiny tím že "jiní to dělali taky" je docela odporná, stejně jako představa "výměny života za sex" což navíc autor vidí jako "oboutraně výhodný výměnný obchod". Nějak mi nedochází výhoda pro toho kdo je znásilňován. A to co se dělo na německých (a v menší míře i dalších) územích prostě byl státem řízený zločin, to jestli se jindy dělo něco podobného jinde to nijak nemění. Co si nadšení obhájci neuvědomují je, že pokud hájí vojáky RA tím že nacisté to samé dělali v SSSR, říkají vlastně "on nebyl žádný rozdíl mezi vojáky RA a němci, obojí dělali stejné zločiny".


Pokúsim sa zhrnúť predošlú diskusiu a reagovať na Vaše tri body. Budú ma totiž veľmi zaujímať Vaše komentáre k problematike vojnových zločinov Červenej armády voči nemeckým civilistom.
Citace - Jiří Fidler :
1) politické motivaci jeho zahájení
Tvrdenia o spontánnej pomste červenoarmejcov voči nemeckým ženám a deťom v duchu pravidla „oko za oko“ patria k výplodom ideologickej historiografie, ktorá prostredníctvom tejto legendy potrebovala zamaskovať reálne príčiny sovietskych vojnových zločinov v období jeseň 1944 – jar 1945. Skutočným dôvodom násilia páchaného na nemeckých civilistoch bola politicko-mocenská kalkulácia J.V.Stalina a sovietskeho vedenia, ktorí prostredníctvom etnickej čistky nemeckých východných území chceli dosiahnuť ich následné pripojenie k Poľsku a ZSSR.
Vo februári 1945 v Jalte dali anglo-americkí spojenci súhlas na posunutie východných hraníc Poľska na líniu, ktorá de facto kopírovala líniu stanovenú paktom Molotov-Ribbentrop. Avšak otázka západnej hranice Poľska (a východnej hranice Nemecka) ostávala vtedy ešte otvorená. Sovietsky zväz mal eminentný záujem na posunutí poľskej hranice na západ na úkor Nemecka, aby rozšíril svoju sféru vplyvu, keďže vo februári 1945 už mal Poľsko politicky pod kontrolou. J.V.Stalin potreboval anglo-amerických spojencov postaviť pred hotovú vec, takže sovietska propaganda vyprovokovala etnickú čistku Nemcov. Následne Sovieti mohli argumentovať, že Poľsko zaberá „prázdne a opustené územia“ a kompenzuje si tak ľudské a materiálne straty spôsobené nacistickými okupantmi. V júli 1945 v Postupimi anglo-americkí spojenci akceptovali tento „fait accompli“ a odsúhlasili posunutie západnej hranice Poľska na rieky Odru a Nisu.
Citace - Jiří Fidler :
2) výslednému efektu ve všech oblastech (tím nemyslím jen osud civilního obyvatelstva, ale také v motivačních změnách bojového nasazení vojáků obou stran, vyrovnávání se sovětské věrchušky s možností drancování - causa Těrjochin, operační důsledky této činnosti - causa Čujkov versus Žukov a možnost dobytí Berlína v únoru 1945... atd.
K tomu sa vyjadrím iba stručne, pretože tieto otázky v predošlej debate neodzneli. Myslím, že násilie Červenej armády voči nemeckým civilistom zapôsobilo na nemeckých vojakov ako najvýznamnejší motivačný faktor, kvôli ktorému bojovali s maximálnym nasadením aj v beznádejnej vojenskej situácii. Boje vo Východnom Prusku, Sliezsku a Pomoranksu v roku 1945 patrili k najťažším a najkrvavejším v celej II. svetovej vojne. Na druhej strane tolerovanie vraždenia, znásilňovania a lúpenia viedlo k poklesu disciplíny v Červenej armáde a k zníženiu jej bojaschopnosti. Tento faktor spolu s vyššie uvedeným faktorom spôsobili nárast sovietskych strát, ktoré boli enormné aj napriek niekoľkonásobnej prevahe Červenej armády nad Wehrmachtom.
Čo sa týka organizovaného drancovania, ktoré vo veľkých rozmeroch praktikovala sovietska generalita, tak som sa stretol s kauzou Telegina, Krjukova a Ruslanovej. Kauzu Terjochina nepoznám a privítam Vaše info.
Čo sa týka sporu Žukova a Čujkova o možnosti dobitia Berlína už vo februári 1945, tak ju poznám z memoárovej literatúry a z kníh Alexeja Isajeva. Je aj nejaký iný ruský historik, ktorý sa v poslednej dobe obsiahlejšie venoval tejto otázke?
Citace - Jiří Fidler :
3) neustávající snaze o bagatelizaci této činnosti, jež má charakter válečného zločinu (stačí se podívat na ruskou diskusi v onom odkazu i na skutečnost, že také u nás ihned přiběhlo několik diskutujících ve stylu "on to Franta dělal taky").
Myslím, že tuná legislatíva Českej republiky aj Slovenskej republiky, ako aj právne normy Európskej únie stoja proti našej snahe vyvrátiť propagandistické mýty a legendy o záverečnej fáze II. svetovej vojny a predstaviť skutočnú históriu týchto udalostí. Nikde totiž nie je zakotvené, že popieranie zločinov Červenej armády je trestné. Preto hociktorý debatér môže kľudne spochybňovať zločiny voči nemeckým civilistom, alebo ich marginalizovať s odvolaním na zločiny nemeckých nacistov. Úprimne povedané, ja som rád, že v tomto prípade platí sloboda slova, pretože historická pravda sa má opierať o silu faktov a argumentov a nie o silu zákona...
Citace - Viktor :
Skutočným dôvodom násilia páchaného na nemeckých civilistoch bola politicko-mocenská kalkulácia J.V.Stalina a sovietskeho vedenia, ktorí prostredníctvom etnickej čistky nemeckých východných území chceli dosiahnuť ich následné pripojenie k Poľsku a ZSSR.
Pozorně jsem pročítal všechny názory přispívajících... jen mě tak napadlo, nebyla za tím znásilňováním jen prostá snaha umožnit vlastním vojákům to, po čem tak toužili (a co vojenská správa sovětské armády systémově neřešila, jak tu již někdo zmínil) a využít tyhle základní pudy jako jednoho z motivačních faktorů, které měly vyburcovat rudoarmejce k ještě většímu odhodlání v dobývání dalších a dalších německých obranných postavení? Ono něco jiného je bránit "rodinu" případně holý život a něco jiného je útočit v křížové palbě MG42 "kdesi v Německu".
V knize Georga Guntera (Last Laurels, The German Defence of Upper Silesia, January-May 1945) jsou často zmiňovány téměř apokalyptické scény z dobytých slezských vesnic a městeček... kde se rudoarmejci chovali naprosto otřesným způsobem, který si v ničem nezadal s počínáním žoldnéřských armád v hlubokém středověku. Je zřejmé že sovětské velení tyto věci prostě neřešilo a klidně nechalo vojáky řádit jako urvané z řetězu.
Aby som to zhrnul, tak v prípade znásilňovania a lúpenia sa Tvoj predpoklad o „bojovom motivovaní“ červenoarmejcov dá uplatniť. Avšak tento predpoklad už nevysvetľuje masové vraždenie civilistov. K týmto zločinom totiž dochádzalo iba na nemeckých východných územiach. Práve preto sa mi ako lepšie vysvetlenie vidí mocensko-politický zámer Stalina pripojiť tieto územia k Poľsku a ZSSR. Vo Východnom Prusku, Pomoransku a Sliezsku bolo masové vraždenie a hromadné znásilňovanie vyprovokované propagandou a tolerované sovietskym velením. V Maďarsku a Rakúsku Stalin etnickú čistku neplánoval, takže sovietska propaganda mala iný charakter, k masovému vraždeniu nedochádzalo a znásilnenia neboli tak rozšírené.
Někdo zmínil Balkán 90. let, kdy tento prostředek byl opětovně a programově použit zejména proti muslimské straně. Nepochybně i ve Východním Prusku a Polsku šlo o něco podobného - i když samozřejmě soukromá tolerovaná "aktivita" prostých vojáčků (kteří to zřejmě brali jako možná poslední povyražení před smrtí, která může přijít vzápětí) v tom jistě hrála roli.
Matka vyprávěla, že v květnu 45 vlezl do domu oknem nějaký Rus, který se po ní sápal s křikem "děvočka". Zachránila se voláním o pomoc, po němž přiběhli asi tři vojáci RA, před nimiž ten "okenní" zase oknem zdrhnul - co bylo dál, nevěděla.
Z historie zajetí JG 52 plyne, že i tam byly zážitky Němek podobné - z toho pro mne vyplývá, že i v květnu 1945 se nejednalo o výjimku.
A abychom nechodili moc daleko, máme i na válce obsáhlá témata o odsunu Němců s popisem chování našich lidí (RG, ale nejen jich) k Němkám v této době. Myslím proto, že důležitější, než vlastní fakt znásilnění je postoj k němu - hodnocení, tedy je-li stíháno jako zločin, nebo ideově tolerováno a prosazováno jako akt teroru vůči protivníkovi s politicko-vojenským cílem.