Viničné Hory - 1788 Královské Vinohrady - 1867 Königliche Weinberge
Nižší územní celek: Lower Administrative Area:
Praha
Prague
GPS souřadnice: GPS Coordinates:
50°04'30.00"N 14°27'05.00"E
Místní části: Local Municipalities:
-
První písemná zmínka: First Written Reference:
1788
Vojenské objekty: Military Objects:
Památky: Historical Sights, Places of Interest:
Kaple sv. rodiny Kaple Sv. Václava Husův sbor Kostel sv. Ludmily Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Budova Českého rozhlasu (Československého rozhlasu) Hlavní nádraží (Císaře Františka Josefa I., Wilsonovo, Hlavní nádraží, Wilsonovo) Národní dům na Vinohradech Vinohradská sokolovna Vinohradská tržnice Vodárenská věž Nuselské schody Smetanovo divadlo Divadlo na Vinohradech Dvojdům bratří Čapků Gröbova vila (Villa Gröbe, „Grébovka“) Kotěrova vila Laichterův dům Schnirchův dům Šalounova vila Vila Osvěta (zde se narodil Jan Masaryk)
V letech 1879 až 1922 samostatné město, před připojením k Velké Praze roku 1922 byly Královské Vinohrady 4. největším městem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku po Praze, Brně a Moravské Ostravě a zároveň 5. největším městem tehdejší Republiky Československé. Město bylo okresním městem vinohradského okresu (královevinohradského?), který byl zrušen po připojení Královských Vinohrad k Velké Praze.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který se nachází na náměstí Jiřího z Poděbrad, vznikl s ohledem na rostoucí počet katolíků v tehdy ještě samostatných Královských Vinohradech. Pozemek pro kostel věnovalo město, dále byl založen spolek pro jeho výstavbu (jednatelem byl Alexandr Titl) a konečně bylo přistoupeno k vypsání soutěže roku 1919. Nakonec vyhrál projekt slovinského architekta Josipa Plečnika, který se hlavně podílel na rekonstrukci a přestavbě Pražského hradu. Celé dílo je insirováno středomořskými vzory a sama budova je řešena dosti originálně. K samotné stavbě došlo v letech 1928 až 1932. Samotný kostel je obdélného půdorysu o rozměrech 38 x 26 m. Dominantou je věž, ani ne tak svou výškou 42 m, ale tím, že tato hranolovitá zvonice zabírá plnou šíři svatostánku. Zde se pak nachází obrovské okno o průměru 7,6 m. Uprostřed je věž zastřešena bání s křížem, která je vysoká 3 m. Zvonice má 6 zvonů. Vstupní průčelí má tři zvýrazněné portály. Celá budova je pak dekorativně řešena. K vysvěcení kardinálem Karlem Kašparem došlo 8. května 1932. Roku 2010 byl kostel zařazen mezi národní kulturní památky. Od roku 2014 pak Česká i Slovinská republika usilují o zařazení mezi památky UNESCO.
Hlavní nádraží (Praha hl. n., Wilsonovo nádraží, Císaře Františka Josefa I.)
Samotná budova nádraží sestává z několika částí. Nová odbavovací budova se nachází na Novém Městě, kdežto stará Fantova budova se známou Fantovou kavárnou, spolu s halou nad kolejištěm, patří ke kulturním památkám a nachází se na Vinohradech.
Smetanovo divadlo (Státní opera Praha, Divadlo 5. května,Německá opera (Deutsches Opernhaus), Nové německé divadlo (Neues deutsches Theater))
Nové německé divadlo (Neues deutsches Theater) vzniklo jako odpověď pražské německé menšiny na výstavbu a otevření Národního divadla. Do mnichovské krize bylo centrem německé demokratické opozice, avšak kvůli nedostatku diváků bylo rozhodnuto o ukončení činnosti a divadlo měl koupit stát. Nicméně do toho přišel 15. březen 1939 a z divadla se stala Německá opera (Deutsches Opernhaus). Stalo se jedním se symbolů německé vlády u nás a dokonce se dostalo do známkové tvorby německé Říšské pošty. Po osvobození zde záhy vzniklo Divadlo 5. května, to se zaměřilo hlavně na avantgardu. Nicméně různými nicméně vedení Národního divadla nelibě neslo jeho popularitu a tak bylo usnesením vlády toto divadlo přičleněno k Národnímu jako 3. scéna. Rovněž bylo přejmenováno na Smetanovo divadlo. Po roce 1989 se jako Státní opera Praha osamostanilo.
