Main Menu
User Menu

Van Buren, Martin

     
Příjmení:
Surname:
Van Buren
Jméno:
Given Name:
Martin
Jméno v originále:
Original Name:
Martin Van Buren
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
?
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
?
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
?
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
05.12.1782 Kinderhook, New York
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
24.07.1862 Kinderhook, New York
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
8. prezident USA
8. viceprezident USA
10. ministr zahraničí USA
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Martin_Van_Buren
URL : https://www.valka.cz/Van-Buren-Martin-t22809#580396Verze : 0
MOD
Martin Van Buren ( *5. 12. 1782 + 24. 7. 1862)
8. prezident USA 1837 – 1841


Narodil se v Kinderhooku stát New York 5. prosince 1782. Jeho otec Abraham Van Buren byl farmář a hostinský. Neměl pro své děti dost prostředků, aby jim poskytl dobré vzdělání. Martin proto již ve čtrnácti letech nastoupil jako zřízenec do advokátní kanceláře v Kinderhooku. Zde si však osvojil právnické znalosti, které si ještě zdokonalil v další kanceláři v New York City.


Roku 1803 byl přijat do advokátní komory. Vrátil se do rodného města a stal se partnerem nevlastního bratra v advokátní kanceláři. V roce 1807 se oženil s Hannah Hoesovou. Měli spolu čtyři syny. Roku 1819 Hannah zemřela.


Svou politickou aktivitu vyvíjel od roku 1807, ve straně demokratů-republikánů v New Yorku. V letech 1812 – 1820 byl členem Senátu státu New York, když před tím vykonával několik politických funkcí. Buren byl přívržencem války v roce 1812. Zasadil se o reformu volebního zákona státu New York.


Od roku 1821 do roku 1828 byl federálním senátorem ve Washingtonu. Podílel se na vzniku Demokratické strany, která vzešla ze strany demokratů-republikánů. Stál v opozici proti Johnu Q. Adamsovi. V prezidentské kampani v roce 1828 aktivně podporoval Andrewa Jacksona. V následujícím roce byl krátce guvernérem státu New York, poté v březnu 1829 nastoupil jako ministr zahraničí do vlády prezidenta Jacksona, kde měl velký vliv. Ve své ministerské funkci uzavřel obchodní dohodu s Tureckem, Anglií a vyjednal s Francií placení reparací za americké škody z období napoleonských válek. V roce 1831 na vlastní žádost odešel z postu ministra zahraničí. Prezident ho jmenoval velvyslancem v Anglii, Senát však jmenování nepotvrdil. Na nominačním sjezdu demokratův roce 1832 se stal kandidátem na funkci viceprezidenta. Byl zvolen a viceprezidentský úřad zastával v letech 1833 – 1837. Stále zůstával Jacksonovým poradcem a plně prezidenta podporoval.


V roce 1836 Buren kandidoval za demokraty na prezidentský úřad. Přes veškerou snahu whigů* získal Martin Van Buren 51% hlasů a v prezidentských volbách zvítězil.


V prezidentském úřadu.


Do úřadu nastoupil 4. března 1837. Z obav před prohloubením vnitrostranické krize neprovedl změny ve federálních úřadech. Již v květnu 1837 čelil nový prezident první velké hospodářské krizi USA. Krach postihl přes 600 bank.


V srpnu 1837 požádal Texas o připojení k Únii. Buren přes ministra zahraničí odmítl z důvodu texaského otrokářství. Na druhou stranu se v rámci Demokratické strany snažil o vyrovnání Severu s Jihem a v zájmu jeho zachování odmítl vlnu protiotrokářské agitace na Severu. Pokračoval v politice násilného přesídlování indiánských kmenů do oblastí na západ od Mississippi, což se za jeho období dotklo asi 40 000 Indiánů. Na odpor se postavili Seminolové, podporovaní uprchlými otroky. Na zlomení jejich odporu bylo nasazeno na 10 000 vojáků.


V mezinárodních vztazích se zasazoval o mír s Mexikem. V roce 1838 a 1839 úspěšně čelil krizi s Velkou Británií, která se týkala událostí na hranicích USA a Kanady, kde hrozil otevřený konflikt mezi státem Maine a kanadským New Brunswickem. Buren svým jednáním otevřel cestu k Webster-Ashburtonově smlouvě o hranicích, která byla podepsána v roce 1842. Vyhlásil také neutralitu USA ve vztahu ke kanadské snaze o nezávislost.


V prezidentských volbách v roce 1841 Whigové nasadili proti Van Burenovi generála Williama Henryho Harrisona z Ohia. Ten nasadil do předvolební kampaně nový prvek, když jako první kandidát na prezidenta osobně veřejně vystupoval. Celá předvolební kampaň byla vedena v novém duchu. Jako první moderní kampaň přišla s hymnami, pochody, odznaky atd.


Buren věren tradici se na kampani osobně nepodílel. Sám také předvídal svou porážku, která přišla. Vítěz Harrison získal 53% hlasů. Zbytek připadl Burenovi.


Po odchodu z prezidentského úřadu se Martin Van Buren vrátil do Kinderhooku. V roce 1844 se na předvolebním shromáždění demokratů v Baltimore opět ucházel o kandidaturu na prezidenta, podlehl však Jamesu Polkovi. Pozdější nabídku již prezidenta Polka na velvyslance USA ve Velké Británii Buren nepřijal. V roce 1848 znovu kandidoval na úřad prezidenta. Tentokrát za „Free Soil Party“. Získal pouhých 10% hlasů. Další kandidát Lewis Cass obdržel 43% hlasů. Vítězem se stal třetí kandidát – Zachary Taylor, který kandidoval za stranu Whigů. Získal 47%.
Van Buren úplně odešel z politického života, psal autobiografii ( nedokončil ) a v letech 1853 – 1855 podnikl cestu do Evropy. Na sklonku života podporoval v prezidentských volbách demokratické kandidáty. Dočkal se i začátku občanské války a stál na straně A. Lincolna.


24. července 1862 zemřel na selhání srdce a byl pohřben v Kinderhooku.

* - nová politická strana


čerpáno: Peter Schafer, Prezidenti USA, Mladá Fronta 1995, ISBN 80-204-0499-6
URL : https://www.valka.cz/Van-Buren-Martin-t22809#120478Verze : 0