Main Menu
User Menu
VI. sektor V StB




Působnost:
vyšetřovací



Vznik:
21. 10. 1950



Zánik:
17. 2. 1951
URL : https://www.valka.cz/VI-sektor-V-StB-1950-1951-t82377#301796Verze : 0
MOD
Velitelský sbor VI. sektoru


- velitel: pplk. Lumír Kroček (též Lubomír)
---- zástupce velitele: škpt. Milan Moučka
---- zástupce velitele: škpt. Bohumil Doubek
---- pobočník: ml. stržm. Albert Materna
---- pobočník: ml. stržm. Karel Majer
---- přednosta sekretariátu: por. Vladislav Kolář
---- zástupkyně přednosty: vstržm. Ludmila Hanzlíková
---- politický pracovník: vstržm. Bohumil Bednář
---- tlumočník: vstržm. Petr Bechyně


---- velitel 1. oddělení: npor. Karel Košťál
---- velitel 2. oddělení: npor. Václav Roček
---- velitel 3. oddělení: por. Jaroslav Sedláček
---- velitel 4. oddělení: ppor. Bořivoj Holvek
---- velitel 5. oddělení: npor. Vladimír Kohoutek


---- velitel Samostatného znaleckého referátu: npor. Jaroslav Jindra
---- velitel Pomocného referátu: ppor. Karel Pucherna
URL : https://www.valka.cz/VI-sektor-V-StB-1950-1951-t82377#301798Verze : 0
MOD
K 17. únoru 1951 byl VI. sektor V StB z rozkazu ministra národní bezpečnosti rozdělen na dva samostatné sektory VI. A a VI. B. Velením sektorů byly prozatímně pověřeni škpt. Bohumil Doubek a škpt. Milan Moučka.
URL : https://www.valka.cz/VI-sektor-V-StB-1950-1951-t82377#333252Verze : 0
MOD
Oddělení vyšetřování od operativy a jeho ustavení jako samostatné složky doporučili sovětští poradci, kteří do StB nastoupili v říjnu 1949. V roce 1950 existovaly v Ruzyni tři samostatné vyšetřovací skupiny. Řídili je Bohumil Doubek, Milan Moučka a Jindřich Kareš. Karešova skupina byla po krátké době rozpuštěna a její příslušníci byli rozděleni mezi dvě zbývající skupiny.


V druhé polovině roku 195O byl utvořen vyšetřovací sektor VI, v němž mělo být soustředěno veškeré civilní státobezpečnostní vyšetřování. Do funkce velitele byl ustaven Lubomír Kroček, Moučka a Doubek pak byli jeho zástupci. Kroček sám se ovšem o vyšetřování samotné moc nestaral, a tak si Moučka i Doubek v praxi řídili své bývalé skupiny. Skupiny pracovali relativně odděleně, což ještě prohloubilo dočasné přesunutí Doubkovy skupiny do zámku v Kolodějích. V Doubkově skupině, která měla na starost především případy "nepřátel" v komunistické straně, byla zavedena větší míra konspirace a utajení. Doubkovu skupinu nadále de facto řídili přímo sovětští poradci. Kroček byl ostatně po čase přeložen jinam a sektor samotný byl rozdělen na dva (VI A a VI B). Spojovala je již jen společná útvarová organizace KSČ. A samozřejmě stejné metody při vyšetřování. Mezi Doubkem a Moučkou nepanovaly zrovna přátelské vztahy, jejich styk se omezoval jen na ten úřední, ačkoli bydleli ve stejném domě.



Zdroj:
KAPLAN, Karel: StB o sobě - výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka, ÚDV, Praha 2002.
URL : https://www.valka.cz/VI-sektor-V-StB-1950-1951-t82377#333582Verze : 0
MOD
Další pokyny, které jsme dostávali, spočívaly v tom, že nesmíme zapisovat to, co nám vyšetřovaný říká, nýbrž to, jak my to vidíme, a přinutit vyšetřovaného, aby na naši argumentaci přistoupil. O tom byla dokonce vypracována přednáška, na které jsem také já pracoval, ale která byla v podstatě dílem ss. poradců, a podle které bylo potom školeno ve školách SNB.
...
Hlavní linií při vyšetřování bylo usvědčit vyšetřovaného za každou cenu. Na tom, že úkolem vyšetřujícího je vyšetřovaného usvědčit, by ještě nebylo nic nesprávného. Nesprávnými byly však metody, kterých k usvědčování bylo využíváno a ke kterým jsme byli vedeni. Hlavními našimi učiteli byli tehdy ss. Lichačev a Makarov. Do úlohy učitele se ovšem stavěl také Šváb, ale ve skutečnosti i on byl žákem a pouze přenašečem úkolů.


Protože nebylo dostatek materiálů k usvědčení, bylo nám zdůrazňováno, že rafinovaný nepřítel a zkušený špion nezanechává po sobě nebo po své činnosti usvědčující materiály, že je třeba ho k doznání přinutit. Protože však takoví lidé jsou neobyčejně zatvrzelí, je třeba nedat jim čas k tomu, aby se mohli k výslechům připravit, že je pro ně výhodou, jestliže přicházejí k výslechům svěží a mohou tak snáze čelit argumentaci vyšetřujícího, že je třeba je nervově vyčerpat a přesvědčit je o tom, že již nemají žádnou naději na záchranu a že jen doznání přednášeného obvinění jim může zajistit alespoň nepatrné výhody.


Proto bylo stanoveno, že jestliže výslech vyšetřovaného má mít nějaký výsledek, že musí být prováděn nejméně 14 až 16 hodin dennně. Ve zbývající době že vyšetřovanec nemá mít čas k odpočinku, a proto že je třeba rozdělit dobu výslechu tak, aby odpočívat nemohl. Proto byla stanovena ss. poradci pracovní doba pro vyšetřování od 8 hodin ráno do 16 hodin odpoledne, potom přestávka a opět od 20 hodin do 24 hodin. Touto pracovní dobou bylo sledováno to, že vyšetřovanec má určenu ke spánku dobu od 22 hodin večer do 6 hodin ráno. V průběhu dne, i když je na cele, si stejně neodpočine, protože si nesmí sednout a většinu oné doby je nucen prochodit. Mimo to je mu vzata možnost spát od 22 hodin, takže když na celu přijde ve 24 hodin, ihned stejně neusne, protože je od výslechu rozrušen, a ráno musí v 6 hodin vstát.
URL : https://www.valka.cz/VI-sektor-V-StB-1950-1951-t82377#333632Verze : 0
MOD