Trenčiansky hrad
Trenčínský hrad
Trenčínský hrad vznikl na místě staršího hradiště z 9. století. Skládal se z obytné věže a rotundy. První písemná zmínka je z r. 1069. Během tatarských vpádů bylo město zpustošeno, ale hrad odolal.
13. století
Roku 1275 zjískal hrad palatín Petr Čák.
14. století
Roku 1302 se hradním pánem stal Matúš Čák. Nechal přebudovat věž a přistavěl tzv. Matúšov palác a později také Ľudovítov palác.
Od smrti Matúše Čákav roku 1321 patřil hrad panovníkovi Karolový Róbertový z Anjou. Další přestavbu uskutečnil uherský král Ludvík z Anjou- vybudoval parkán a palác. Opevnil předhradí a hradbu zpevnil dvěmi věžemi. Jan Lucemburský daroval hrad manželce Barboře a nechal pro ni vystavět palác a kapli. Roku 1412 povýšil král Zikmund Lucemburský Trenčín na svobodné královské město.
15. století
Během husitských válek ovládly vojska Prokopa Holého r. 1431 město, ale hrad se ubránil. Později se hrad stal majetkem Jana Jiskry z Brandýsa. Roku 1461 byla na hradě uzavřena smlouva mezi Kateřinou, dcerou Jiřího z Poděbrad a Matyášem Korvínem za přítomnosti obou panovníků. Po Matyášovi Korvínovi se stal r. 1475 vlastníkem hradu rod Zápoľských.
16. století
Zápolští přestavěli starší objekty, vybudovali druhé předhradí a renezanční palác. Ve válce Ferdinanda I. s Janem Zápolským dobyl r. 1527(?1528)hrad generál Katzainer. Začátkem 2. poloviny 16. století vybudovali Zápolští mohutné jihovýchodní opevnění. To se skládalo ze tří hradeb a dvou příkopů. Před Jeremiášovou věží byla vybudována další - Mlýnská věž a obě byly spojeny mostem. Opevnění bylo opatřeno střílnami pro děla. Toto jihovýchodní opevnění bránilo hrad z nejpřístupnější strany.
Roku 1582 přešel hrad do vlastnictví Štěpána Illésházyho. Rod Illésházyů věnoval pozornost dobudování předhradí a posilování fortifikačního systému - bylo potřeba reagovat na vývoj dělostřelectva.
17. století
V polovině 17. století si vybudoval rod Illésházyů pohodlnější rezidenci a hrad opustili. Zhruba ve stejné době musel Trenčín odolávat tureckým nájezdům. Největší útok se uskutečnil 2/10/1663 a byl odražen.
Od vešeléniho spiknutí r. 1670 byla na hradě císařská posádka. Zústala zde 112 let.
18. století
Ještě za kuruckého povstání se na hradě v letech 1704-1708 úspěšně bránila císařská posádka, vzniklé škody však už nikdo neopravoval. Roku 1710 postihl Trenčín mor, kterému podlehlo 1600 obyvatelů města. Po požáru 11/6/1790 byl hrad vážně poškozen a zústal opuštěný.
19. století
Poslední potomek Illésházyů, Štěpán prodal hrad spolu s dalšími rozsáhlými pozemky baronu Jiřímu Sinaovi - vídeňskému bankéři řeckého původu. On a jeho syn považovali investice do hradu za zbytečné.
20. století
Nakonec byl hrad r. 1905 darován městu.
Roku 1955 byl vyhlášen národní kulturní památkou.
Trenčínský hrad
Trenčínský hrad vznikl na místě staršího hradiště z 9. století. Skládal se z obytné věže a rotundy. První písemná zmínka je z r. 1069. Během tatarských vpádů bylo město zpustošeno, ale hrad odolal.
13. století
Roku 1275 zjískal hrad palatín Petr Čák.
14. století
Roku 1302 se hradním pánem stal Matúš Čák. Nechal přebudovat věž a přistavěl tzv. Matúšov palác a později také Ľudovítov palác.
Od smrti Matúše Čákav roku 1321 patřil hrad panovníkovi Karolový Róbertový z Anjou. Další přestavbu uskutečnil uherský král Ludvík z Anjou- vybudoval parkán a palác. Opevnil předhradí a hradbu zpevnil dvěmi věžemi. Jan Lucemburský daroval hrad manželce Barboře a nechal pro ni vystavět palác a kapli. Roku 1412 povýšil král Zikmund Lucemburský Trenčín na svobodné královské město.
15. století
Během husitských válek ovládly vojska Prokopa Holého r. 1431 město, ale hrad se ubránil. Později se hrad stal majetkem Jana Jiskry z Brandýsa. Roku 1461 byla na hradě uzavřena smlouva mezi Kateřinou, dcerou Jiřího z Poděbrad a Matyášem Korvínem za přítomnosti obou panovníků. Po Matyášovi Korvínovi se stal r. 1475 vlastníkem hradu rod Zápoľských.
16. století
Zápolští přestavěli starší objekty, vybudovali druhé předhradí a renezanční palác. Ve válce Ferdinanda I. s Janem Zápolským dobyl r. 1527(?1528)hrad generál Katzainer. Začátkem 2. poloviny 16. století vybudovali Zápolští mohutné jihovýchodní opevnění. To se skládalo ze tří hradeb a dvou příkopů. Před Jeremiášovou věží byla vybudována další - Mlýnská věž a obě byly spojeny mostem. Opevnění bylo opatřeno střílnami pro děla. Toto jihovýchodní opevnění bránilo hrad z nejpřístupnější strany.
Roku 1582 přešel hrad do vlastnictví Štěpána Illésházyho. Rod Illésházyů věnoval pozornost dobudování předhradí a posilování fortifikačního systému - bylo potřeba reagovat na vývoj dělostřelectva.
17. století
V polovině 17. století si vybudoval rod Illésházyů pohodlnější rezidenci a hrad opustili. Zhruba ve stejné době musel Trenčín odolávat tureckým nájezdům. Největší útok se uskutečnil 2/10/1663 a byl odražen.
Od vešeléniho spiknutí r. 1670 byla na hradě císařská posádka. Zústala zde 112 let.
18. století
Ještě za kuruckého povstání se na hradě v letech 1704-1708 úspěšně bránila císařská posádka, vzniklé škody však už nikdo neopravoval. Roku 1710 postihl Trenčín mor, kterému podlehlo 1600 obyvatelů města. Po požáru 11/6/1790 byl hrad vážně poškozen a zústal opuštěný.
19. století
Poslední potomek Illésházyů, Štěpán prodal hrad spolu s dalšími rozsáhlými pozemky baronu Jiřímu Sinaovi - vídeňskému bankéři řeckého původu. On a jeho syn považovali investice do hradu za zbytečné.
20. století
Nakonec byl hrad r. 1905 darován městu.
Roku 1955 byl vyhlášen národní kulturní památkou.
