Tank typ 74

Type 74


Vývoj


V japonských vojenských kruzích byl tank Type 61 považován pouze za přechodnou konstrukci. Proto byl už v roce 1962 zahájen vývoj nového tanku. Do roku 1964 probíhaly studijní práce na nové koncepci následujícího typu tanku. V letech 1964 až 1967 byly prováděny zkoušky nových technických řešení. V polovině roku 1968 byla japonská firma Maruko - Mitsubishi Heavy Industries v Tokiu pověřena výrobou prototypu pod označením STB-1. Do září 1969 byly vyrobeny dva prototypy.
Prototyp STB-1 byl koncem 60. let považován za velice moderní. Korba měla hydropneumatické zavěšení pojezdových kol, což umožňovalo plynulou regulaci světlé výšky vozidla v závislosti na projížděném terénu. Tento systém zavěšení byl později využit u tanků Abrams či Leopard-2. Předlohou pro věžový komplet se stal francouzský tank AMX-30. Korba vycházela z německého tanku Leopard 1.
Hlavní výzbroj prototypu STB-1 tvořil tankový kanon L7 ráže 105 mm s drážkovanou hlavní britské výroby. U prototypu STB-1 byl použit automatický podavač střeliva, stabilizátor kanonu a zvláštností byl pomocný motor.
Prototyp STB-2 se od STB-1 prakticky nelišil, měl pouze místo kanonu atrapu a byl využíván ke zkouškám pohonné jednotky.
Prototypy STB-1 a STB-2 byly sice na svou dobu velmi moderní, to ale zvyšovalo jejich nároky na obsluhu a především pak výroba byla velmi drahá. Vzhledem ke skutečnosti, že Japonci nesměli vyvážet zbraně a mohli je vyrábět pouze pro vlastní potřebu, bylo nutné provést některá opatření ke snížení nákladů na výrobu nového tanku.
Z těchto důvodů byl u následného prototypu STB-3 odstraněn automatický podavač střeliva, který značně zvyšoval výrobní náklady a byl náročný na obsluhu. U prototypu STB-3 byla dále provedena změna tvaru věže. Věž byla oproti tanku Type 61 prodloužena, tím se snížil výklenek v její zadní části. Boční stěny věže byly více zploštěny, čímž se zvětšil jejich úhel sklonu. Byla tak zajištěna větší pasivní ochrana proti kumulativním střelám protivníka. Velitelská přídavná věžička byla zcela odstraněna. Zůstal zachován jen průlez velitele, který byl lehce vyvýšen, z důvodu instalace periskopů pro kruhové pozorování bojiště.
Následné prototypy STB-4 a STB-5 se již od sériově vyráběného stroje nelišily a byly využívány hlavně k testům. STB-4 byl testován z hlediska výzbroje a systému řízení palby a STB-5 byl využíván k testům jízdních vlastností v terénu.
V polovině roku 1973 byl postaven prototyp STB-6, který se stal konečnou předlohou pro sériově vyráběný tank. Do výzbroje byl tank zařazen v září roku 1975 a nesl označení Type 74. Sériová výroba tanků Type 74 probíhala v letech 1975 až 1989. Do ledna roku 1980 bylo vyrobeno 225 tanků Type 74. Celková produkce tohoto tanku do ukončení jeho výroby v roce 1989 činila 873 kusů. Od poloviny 90. let minulého století je tank Type 74 postupně nahrazován modernějším tankem Type 90. Podle některých zdrojů se v součastné době ve výzbroji japonské armády nachází ještě asi 700 kusů taku Type 74.


Korba a věž


Tank Type 74 byl klasické konstrukce se čtyřčlennou osádkou. Korba tanku byla svařena z ocelových plátů. Rozmístění osádky ve vozidle bylo konvenční. Prostor řidiče se nacházel v levé přední části korby. Jeho průlez byl vybaven třemi periskopy a příklopem s bočním odklápěním doleva. Ve střední části stropu korby byl umístěn věžový komplet zhotovený z odlévané oceli. V pravé části věže se nacházelo stanoviště velitele a střelce, v její levé části měl své stanoviště nabíječ. V pravé části stropu věže se nacházel lehce vyvýšený průlez velitele s pěti periskopy, umožňující kruhové sledování bojiště. V levé části stropu věže se nacházel průlez nabíječe. Oba průlezy byly vybaveny příklopy s vyklápěním směrem do zadu. Na zadní stěně věže byl uchycen ocelový svařovaný koš na doplňkovou výstroj a příslušenství tanku. Součástí věžového kompletu byly dále kanon ráže 105 mm, s ním spřažený kulomet ráže 7,62 mm, vrhače dýmových granátů (po třech na bocích věže 2+3) a na stropu věže protiletadlový kulomet ráže 12,7 mm. V zadní části korby se pak nacházel motorový prostor. Horní části boků korby byly šikmé po celé své délce. V jejich zadní části, na úrovni čtvrtého a pátého pojezdového kola, se po obou stranách tanku nacházely výfuky. Zadní stěna korby byla kolmá.


Pancéřová ochrana tanku


Korba
Čelní pancíř: 130 mm
Boční stěny korby: 75 mm
Zadní stěna korby: 50 mm
Strop korby: ?
Dno korby: ?


Věž
Čelo věže: 130 mm
Boky věže: 75 mm
Zadní stěna věže: 50 mm
Strop věže: ?



Poměrně slabé pancéřování u předchozího tanku Type 61 vedlo u tanku type 74 k jeho zesílení a úpravám. Tank byl vyroben s homogeního pancíře. Korba byla svařena s plátů a věžový komplet byl odlévaný. Věž vycházela z francouzského tanku AMX-30. Oproti tanku Type 61 byla delší a měla více zkosené boky, čímž se zajistila větší balistická ochrana proti kumulativním střelám protivníka. Některé tanky byly vybaveny radlicí v přední části korby, určenou k vyhloubení okopu v opěrných bodech jednotky. Radlice též sloužila k zesílení balistické ochrany v čelních částech tanku. Korba a věž poskytovaly osádce ochranu proti střelám z pěchotních zbraní a střepinám z dělostřeleckých granátů.



Podvozek, motor a převodovka


Podvozek tanku byl tvořen pěti pojezdovými koly po obou stranách korby, bez nosných kladek. Hnací kolo bylo vzadu a napínací vpředu. Odpružení tanku bylo hydropneumatické a bylo zvláštností tohoto vozidla. Umožňovalo nastavit světlou výšku vpředu, vzadu i na bocích tanku v závislosti na terénu. Světlou výšku bylo možné regulovat v rozmezí 200 až 650 mm. U stojícího tanku bylo možné pomocí hydropneumatického systému odpružení podvozku zmenšit jeho výšku až na 2 030 mm a tím nejen výrazně zmenšit jeho siluetu, ale i zvýšit úhel náměru (elevace) kanonu až o 6 stupňů. Tento způsob odpružení podvozku byl však velmi drahý a kromě Japonska ho žádný jiný stát nevyužíval. Kolejový pás byl široký 550 mm. Délka styčné plochy mezi pásem a terénem byla 4 000 mm.


Tank byl poháněn 10válcovým, vzduchem chlazeným, vznětovým motorem typu Mitsubishi Type 10 ZF22 WT o výkonu 535 kW při 2 200 ot./min. Oproti svému předchůdci Type 61, byl Type 74 vybaven úspornějším motorem, což prodloužilo jeho dojezd z 200 km až na 400 km.


Přenos krouticího momentu z motoru na podvozek zabezpečovala mechanická převodovka typu MT75A, s 6 rychlostními stupni pro jízdu vpřed a 1 vzad.



Hlavní výzbroj a munice
Hlavní výzbroj tanku tvořil britský kanon L7A3 ráže 105 mm, licenčně vyráběný japonskou firmou Japan Steel Works. Japonský výrobce upravil brzdovratné zařízení, hlaveň kanonu byla vybavena rozměrnou vnější ochrannou maskou a ejektorem bez termoizolačního pláště. Podle některých zdrojů se tepelná izolace u kanonů začala využívat od roku 1988. Kanon byl stabilizovaný v dvou rovinách. Náměr kanónu byl udělován elektricky, v případě nouze manuálně. Otáčení věže bylo též elektrické, případně manuální. Náměr kanonu se v standardním režimu pohyboval v rozmezí od – 6,5 stupně do + 9,5 stupně. V případě využití hydropneumatického nastavení světlé výšky podvozku tanku (po snížení zadní části podvozku) se rozmezí náměru kanonu pohybovalo od - 12,5 stupně do + 15 stupňů. Kanon byl v rámci věžového kompletu plně otočný a jeho úhel odměru činil 360 stupňů. Rychlost palby se pohybovala mezi 9 až 10 výstřely za minutu. Vezený palebný průměr činil 55 kusů nábojů ráže 105 mm (14 kusů uložených ve věži). Kanon ke střelbě využíval standardní munici NATO, případně licenčně vyráběnou munici M735 typu APFSDS.



Doplňková výzbroj a munice


Doplňkovou výzbroj tanku tvořil kulomet Type 74 ráže 7,62 mm spřažený s kanónem. Na velitelské věžičce byl pak lafetován protiletadlový kulomet M2HB ráže 12,7 mm. Tři zadýmovací granátomety Type 73 se nacházely po obou stranách střední části věže. Vezený palebný průměr činil u spřaženého kulometu 4 500 kusů nábojů ráže 7,62 mm a u protiletadlového kulometu 660 kusů nábojů ráže 12,7 mm.



Systém řízení palby a optické přístroje


Tank byl vybaven systémem řízení palby, který se skládal ze zaměřovače typu J2 s vestavěným laserovým dálkoměrem a z elektronického balistického počítače. Balistický počítač přebíral automaticky údaje o vzdálenosti k cíly od dálkoměru, údaje o teplotě, stavu kanonu a typu munice zadával střelec nebo velitel manuálně. Velitel tanku měl k dispozici pět panoramatických periskopů, umístěných po obvodu velitelského průlezu, umožňujících sledování bojiště v rozsahu 360 stupňů. Dále bylo velitelské stanoviště vybaveno infračerveným pozorovacím přístrojem typu J3 s laserovým dálkoměrem s osminásobným zvětšením.
Stanoviště střelce bylo vybaveno infračerveným pozorovacím přístrojem typu J2 s osminásobným zvětšením a laserovým dálkoměrem typu J1 spřaženým s kanonem.
Nabíječ měl na svém stanovišti k dispozici pozorovací přístroj J2 s osminásobným zvětšením, otočný o 360 stupňů.
Řidič tanku mohl sledovat jízdní prostor ze tří stabilních periskopů typu JM17 model 2 se čtyřnásobným zvětšením. Jeden byl umístěn čelně ve směru jízdy. Zbývající dva byly umístěny mírně šikmo ke směru jízdy a umožňovaly řidiči lepší sledování situace po bocích tanku. Řidič mohl střední periskop na svém stanovišti nahradit aktivním nebo pasivním infračerveným přístrojem pro jízdu v noci. Větší dohlédnutelnost řidiče byla zajištěna infračervenými světlomety.
Tanky Type 74 vyráběné od poloviny 80. let minulého století byly na levé straně kanonu vybaveny rozměrným infračerveným světlometem. Jeho dosah byl až 3000 m pro bílé světlo a 1000 až 1200 m pro infračervené světlo.



Systémy pro přežití osádky


Tank byl vybaven filtroventilačním zařízením proti ZHN a protipožárním zařízením. Bez přípravy mohl tank brodit do hloubky 1,0 m, s nástavcem pro hluboké brodění do hloubky 3,0 m. Některé exempláře byly vybaveny dozerovou radlicí k úpravě terénu.
Na zadní části korby byla umístěna skříňka s telefonem, který sloužil pro spojení s osádkou uvnitř tanku. To umožňovalo lepší součinnost s jednotkou provádějící bojovou činnost v okolí tanku.


Odvozené verze:


Type 73 – obrněný transportér pěchoty
Type 74 TS – verze s tepelným štítem hlavně vyráběná asi od roku 1988
Type 75 – samohybná houfnice ráže 105 mm
Type 78 ARV – vyprošťovací tank
Type 87 - samohybný protiletadlový dvojkanon ráže 35 mm