Suchoj T-5

Suchoj T-5 vzniknul přestavbou prototypu T-3. Jeho stávající avionika byla mimo radiolokátoru a zbraňových systémů doplněna na standard výbavy letounu Su-11 (Su-11 nebyl za základ použit protože sám o sobě představoval téměř nouzovou rekonstrukcí Su-9 a byla obava o nedostačnost konstrukčních možností). Protože výkon stávajícího jednoho motoru Ljulka Al-7F-2 nedostačoval k dosažení výšek ve kterých operovaly nové americké průzkumné letouny byla záď letounu na úrovni odvětrávacích dvířek motoru demontována a nahrazena novou, do níž byly namontovány dva proudové motory Tumanskij R-11F-300. Vzhledem k jejich instalaci prošla přestavbou i vstupní část vzduchu k motorům při které byl zmenšen i průřez kužele ve vstupním otvoru vzduchu. Tím byla prakticky znemožněna instalace všech typů moderních sovětských radiolokátorů, protože měly příliš velkou anténu. To zavdalo důvod k opuštění této koncepce a vzniku prototypu Suchoj T-58, který měl vstupní kanály vzduchu k motorům na bocích trupu a příď byla ponechána pro instalaci vhodného raketového zbraňového systému. Letoun T-5 vykonal pouze asi 30 letů, při nichž se především testovaly pohonné jednotky a aerodynamika zadní části letounu. Nakonec byl po dostavbě prototypu T-58 definitivně vyřazen ze zkoušek.