URL : https://www.valka.cz/Spytihnev-I-t21714#82857
Verze : 0
Český kníže z rodu Přemyslovců Spytihněv I. se narodil kolem roku 875 jako prvorozený syn knížete Bořivoje I. a jeho manželky kněžny Ludmily. Spytihněvova dvacetiletá vláda se bohužel takřka vůbec neodrazila v písemných pramenech. Cenné poznatky o jeho vládě proto přináší spíše archeologie.
Po smrti knížete Bořivoje I. opanoval Čechy velkomoravský panovník Svatopluk I. Po jeho smrti v roce 894 se ujal vlády Bořivojův nejstarší syn Spytihněv. Jeden z jeho prvních státnických činů se odehrál v německém Řezně. Spytihněv se zde spolu s dalšími českými knížaty při příležitosti říšského sněmu podrobil východofranskému králi Arnulfovi. Tím si zajistil mocenskou záštitu oproti Velké Moravě. Její moc sice upadala, avšak mocenská sféra samotných Přemyslovců nebyla nijak rozsáhlá. Bořivoj ovládal zhruba oblast pražské kotliny. Sídlo měl na Levém Hradci a možná do jeho sféry spadala i rozsáhlá hradiště v pražské Šárce a na Budči. S jistotou to ovšem říci nelze. Určitým způsobem zřejmě ovládal i Pražský hrad, kde nechal po svém vítězném návratu po potlačení protikřesťanského povstání postavit votivní kostel Panny Marie. Bořivoj I. (první generace historických přemyslovských knížat) ovládal území pražské kotliny, jeho synové Spytihněv I. a Vratislav I. vládli území středních Čech a jeho synovec Boleslav I., syn Vratislavův, pak opanoval území celých Čech, ba dokonce rozšířil svou vládu i na Moravu, Slezsko, Malopolsko a Červeňské hrady.
Spytihněv I. nechal poprvé výrazně opevnit Pražský hrad a na Budči zbudovat kostel sv. Petra (rotunda stojí dodnes), není však jasné, zda byl rovněž zakladatelem samotného hradiště, či zda na tomto místě jen nepokračoval v otcově úsilí. Každopádně byl tvůrcem nejstaršího přemyslovského "hradského" systému (inspirovaného velkomoravským správním systémem) - věnce hradišť kolem užší středočeské oblasti, tvořený hradišti Mělníkem na severu, (Starou) Boleslaví na severovýchodě, Lštěním na jihovýchodě, Tetínem na jihozápadě a Libušínem na severozápadě. Tento celek doplňovalo rozsáhlé hradiště Budeč, které ovšem bylo velmi pravděpodobně založeno dříve a navíc na mnohem větším půdorysu. Uvažuje se i o existence nějakého opevněného areálu na jihu. Tyto hrady mají několik společných znaků. Byly vybudovány v blízkosti zemských stezek, na okraji hustých hvozdů, poblíž vodních toků a to na břehu dále od centra přemyslovské domény, od kterého byly vzdáleny zhruba 30 kilometrů. Tento prstenec kolem rodového patrimonia neměl primárně vojenskou funkci, jednotlivé hrady plnily především roli ekonomických a duchovních správních středisek. Sídlili na nich zřejmě nevládnoucí členové rodu. Na každém z nich zřejmě stál kostel. Přemyslovský stát spadal církevně pod biskupství v Řezně. Biskup Tuto zřídil v Praze archipresbyteriát v čele s knězem Pavlem. Po pádu Velké Moravy byla církevní správa vystužena odtud přišedšími vzdělanými kněžími.
Kníže Spytihněv I. zemřel v roce 915. Pohřben byl v kostele Panny Marie na Pražském hradě.
Zdroje: LUTOVSKÝ, Michal: Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I., SET OUT, Praha 1998; ISBN 80-902058-8-7 LUTOVSKÝ, Michal: Po stopách prvních Přemyslovců I. Zrození státu (872-972). Od Bořivoje I. po Boleslava I., Libri, Praha 2006; ISBN 80-7277-308-9
URL : https://www.valka.cz/Spytihnev-I-t21714#288281
Verze : 0
Reklama
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.