Spona za boj zblízka

Spona Za boj zblízka ( zlatá )
Nahkampfspange in Gold
Dovolíme si s kolegou Faleristika doplnit a upřesnit několik detailů, které jsou dosti důležité pro pochopení vzácnosti této mimořádné dekorace. V textové části kolegy Zbycha je spona popsána velmi dobře, ale obrázek originálu zde chybí.
Jen pro upřesnění :
Spona Za boj z blízka ve zlatě je opravdu nejvyšším a nejcennějším vyznamenáním německého vojáka, které ve svém významu se vyrovná Rytířskému kříži Železného kříže 1939.
Autorem výtvarného návrhu byl berlínský umělec malíř a grafik Wilhelm Ernst Peekhaus, tedy nám známý umělec, který je autorem i dalších bojových odznaku německé armády .
Opakovaně se v literatuře uvádí, že nositel „Zlaté spony „, odmítal opustit bojiště a kamarády. Je to však pravda částečná a vychází z válečné propagandy III. říše. Pravděpodobnější je, že tito vojáci jako instruktoři velmi rádi z frontového nasazení odcházeli na klidná místa učitelů, cvičitelů a školitelů wehrmachtu i jednotek „ SS „. Mimořádná dovolená spojená s udělením zlaté spony byla radostným doplněním válečného ocenění. Jistě i to je důvod, že procento přeživších nositelů „Zlaté spony „ je relativně velké. Zde popsaná a vyobrazení spona je z majetku právě takového instruktora .
Při udělení této spony byl zároveň jmenovanému předám Železný kříž I. třídy 1939 ( EK. I. Klase 1939 ). Toto bylo formální nařízení neb téměř všichni dekorovaní byli již nositeli EK I. Kl. 1939. I když nikde není popsáno, že nositel „ Stříbrné spony „ musí být i nositelem EK I. Kl. 1939 v tomto případě němečtí velitelé přísně dbali na to, aby byl voják nositelem obou tak ceněných bojových vyznamenání .
Vídeňský falerista a badatel pan Tusek k etuji uvádí následovně :
„ Osobně jsem ještě neviděl žádnou sponu bez označení výrobce i když jedna je popsaná J. Nimmergutem. Podle textu, který uvádí by to měla být spona opravdu z konce války. Nimmergut ve své knize popisuje 11 výrobních firem a mezi nimi je také takový exemplář. Znakem originality by byla i větší etuje, která je však podložena bíle. „ Pan Tusek dále uvádí, že každý z uvedených výrobců vyráběl všechny stupně této spony ( bronzová, stříbrná, zlatá )
Závěr :
Pro porovnání originality jsme použili větší množství obrázku, děkujeme panu Oskaru R ., který nám tyto obrázky poskytl. Zároveň prosíme každého, kdo může upřesnit další detaily o pomoc, o další obrázky a rozhodně by velmi pomohl obrázek původní originální etuje .
Literatura:
Karl Schlange : Rytířský kříž ( www.valka.cz)
Günter K. Koschorrek : Nezapomeň na zlé časy ( Jota -2010)
Kurt G. Klietmann : Auszeichnungen des Deutschen Reich 1936 – 1939
Friedrich Tusek : Originalita řádů a vyznamenání III. Říše ( 1. část ( SIGNUM- Zpravodaj klubu faleristů v Brně, číslo 9 V. řada březen 2010 )
Poznámka :
G.K. Koschorrek byl sám nositelem EK I.Kl. 1939 a Stříbrné spony Za boj z blízka. Některé praktiky vztahující se k udílení těchto spon jsou mimořádně zajímavé. Koschorrek sám popisuje např. udělení Rytířského kříže 1939 Železného kříže 1939 prostému frontovému vojákovi a jeho následnou smrt .
Dodatek :
Je dobré pochybovat ,ale je také dobré pátrat a shromždovat fakta. S kolegou O.R.
jen vložíme obrázky etuje z odborné publikace. Každý falerista musí sám pracovat s fakty, věřit, ale prověřovat .

Doklad o udělení spony 1. stupně





Zdroj: http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Orden/nks.html

Myslím, že by tento vykopnutý exemplář ze dne 30. 10. 2010 kolem 17. té hodiny u obce Načeradec v místě útoku sovětských vojsk na ustupující německou kolonu 9. května odpoledne mohl být originál zlaté spony za boj zblízka.